Morien

Muahahahaha. Člověk si připadá tak chytrý, když některé ty inspirace a odkazy pozná ještě předtím, než si přečte zajímavosti. Jestli pak se Noému líbila "matka!" ?

Naprosto rozkošné překvapení. Saoirse je úplně fantastická a i ostatní herci si to vyloženě užívají. Za všechny vypíchnu mou oblíbenkyni Ruth Wilson, a dokonce i Harris DIckingson, o jehož schopnostech jsem měla z jiných projektů jisté pochyby, byl využitý parádně. Poklona páně režisérovi a scenáristovi, protože v dnešním mainstreamu už mi přijde skoro výjimka vidět všechny spolupracovat a mířit za stejným cílem. Daniel Pemberton opět potěšil, stejně jako všechny ty bonbonky typu budova, ve které bydlel Suchetův Poirot.

Sama tomu až skoro nevěřím, ale já si to užila. Začátek byla super variace na tradiční Scream začátek. Přelézání žebříku a metro mňamka. Škoda, že závěr už se nastavené laťce nevyrovnal. Všechny ty meta monology na téma, jak jsou tvůrci geniální, jsem jako již tradičně ignorovala. Další škoda, že co se týče duševního stavu/dilemat hlavní hrdinky, je to přesné opakování předchozího filmu, nic moc posun. Ale i tak jsem v jistých momentech nemohla od filmu odtrhnout oči a to se počítá.

Sakra, kdy už začne Chris zase hrát v dobrých filmech? Požaduji další Sunshine, hned. P.S.: Proč v projektu této velikosti nebyl rozpočet na realisticky vypadající paruku pro hlavní hrdinku? Kdejaký cosplayer převlečený za libovolnou fiktivní postavu by udělal přesvědčivější práci než tým filmařů snažící se nastajlovat Anu de Armas jako skutečnou ženu.

(1001) Mám dojem, že jsem v minulosti Jamese Stewarta trochu pomlouvala, že kvůli tomu, že je vždycky takový naivní a fanatický, preferuji jiné herce jeho doby. Tady si u mě tedy ale parádně napravil reputaci, prvně protože vůbec souhlasil s účastí v tomto filmu, a za druhé jak nechal Premingera svou naivitu a fanatismus využít takovým způsobem..., inu chef's kiss. Celý film jsem obdivovala fantastickou sbírka fantastických postav fantasticky zahraných - sekretářka, poručík, soudce, státní zástupce a další, a asi teď miluji George C. Scotta. Ale film dělá opravdu výjimečným klinická soustředěnost a cílevědomost pana režiséra. ♥ P. S.: A nesmím zapomenout zmínit Duka Ellingtona!

-"A man is dead because of you." -"Only one?" --- Tento seriál jsem převalovala v ústech velmi, velmi dlouho, a nakonec se prostě musím přiklonit ke spíš pozitivnímu názoru, ačkoliv spousta jeho aspektů působí poněkud neuměle. Většina zajímavých motivů je delegovaná do druhé půlky a působí trochu uspěchaně, ale přece tam jsou. Dost stopáže bohužel okupuje (pro mě) nezajímavá romance mezi Willem a tou slečnou. Nejlepší věcí na seriálu byl jednoznačně Kit Marlowe a Jamie Campbell Bower, občas dokonce tak dobrý, že působil jako z úplně jiného díla než ten zbytek. Kdyby tam nebyl, tak nevím, jestli bych vydržela začáteční rozpaky.

Není to vyloženě "filmový" film, funguje spíš jako citlivé/brutální pozadí pro přemýšlení o tom, jaká je to všechno strašná depka.

Občas jsem si říkala, jestli všechno to cool moje srdíčko vůbec dokáže unést. (Ale zároveň bych s radostí viděla těch bojových scén víc.) Myslím, že miluji Lashanu Lynch.

Ačkoliv jsem si říkala, že už nebudu ztrácet čas s hate watchingem, tak tady jsem udělala výjimku, neboť už jsem viděla dost dalších adaptací na to, abych chtěla mít úplnou "sbírku". Navíc/bohužel jsem teď přečetla předlohu a tak jsem čerstvě naplněna tím pocitem, že bohatosti a osobitosti knihy se nic nemůže rovnat. Hned od úvodní scény mi bylo jasné, že tahle adaptace mi vůbec nesedne. Ačkoliv to má delší stopáž než většina ostatních filmových verzí, což by teoreticky slibovalo možnost jíti do hlubších fajnšmejkrovských detailů, tak příběh moc nedrží pohromadě. Emocionálně to taky nedává smysl. Sestry jsou prapodivné obsazené. Všechny působí stejně staře a jejich osobnosti nejsou nijak zvlášť rozpracované. Zejména Meg a Beth mi splývají dohromady. Amy vypadá jako dvacetiletá žena a tak její chování dvanáctiletého spratka otvírá všechny kudly ve všech kapsách v okruhu alespoň dvaceti kilometrů. A co se týče Jo - inu, dospěla jsem k závěru, že Maya není ani trochu přesvědčivá herečka. Ve všech rolích působí na jedno brdo, ať už zmateně blábolí u Tarantina, ve Stranger Things nebo tady, nevidím v ní nic než nepo baby, které možná zdědilo vzhled svých rodičů, ale už ne schopnost vyjadřovat různé emoce výrazem očí nebo tak. Teddy je taky zoufale nevýrazný a nezajímavý. Dokonce i matka děvčat je tady pojatá jako spíš odtažitá, chladná a zamlklá. Jako by ve své snaze příběh zmodernizovat a odlišit od ostatních verzí tvůrci zapomněli, že ve své podstatě je/má být příběh Malých žen feel good utopie, a že bez té pohádkové idealizace a vřelých vztahů to nedává smysl, a tak vytvořili něco, kde se lidé sice jmenují stejně, ale v čem se duch předlohy neodráží skoro vůbec. P.S.: Ale s odstupem a trochu paradoxně musím říct, že zdejší teta Marchová Angela Lansbury je asi nejlepší filmová teta Marchová ze všech.

Tak to byla těžká nuda. Má to podobnou energii jako bezrozpočtové nadšenecké filmy, kde nic nefunguje tak, jak má, a tvůrci tam toho motají zároveň příliš mnoho dohromady s pocitem, že je to celé prázdné. Pokus o tajemství, které se divákům jakože pomalu a postupně odhaluje, mi přijde úplně mimo, společně s posledním záběrem. Jaký to má smysl a pro jakého diváka je to vůbec určené? Je to jako Doba ledová, ze které někdo odebral všechnu legraci a s ní důvod na to koukat. Nejvíc mě nicméně zklamalo, jak Země a její flora vypadala (moc) moderně.