Morien

Se smrtí si není radno zahrávat, jak se na vlastní kůži přesvědčí i hrdinové této epizody cyklu České televize Černí andělé. V hlavních rolích lidská nenasytnost a manipulovatelnost. Starý muž na pokraji smrti promluví tajemným jazykem mrtvých a ihned se najdou lidé, kteří chtějí vědět, co na ně čeká na druhém břehu...

V tomto jedenáctidílném japonském seriálu si Takeshi Kaneshiru zahrál utajeného zabijáka, který pro vládu vraždí lidi. Časem už se naučil nehledět na nic jiného než na poslání, ale jednou je mu přikázano odstranit zrádce, z kterého se vyklube mladá dívka Rieru (Miho Nakayama). Zabiják se do ní zamiluje... a od té chvíle musí hrát podle pravidla "proti všem."

Je rok 1978, jsme v americkém Bostonu a všechno ovládá maskulinita a boj o nadvládu. V opuštěném skladišti se se setkávají dva irští gangsteři (Cillian Murphy a Michael Smiley)  s dvojicí překupníků zbraní (Armie Hammer a Sharlto Copley). Mezi nimi leží tři bedny zbraní a dva žoky peněz. Potom začnou létat první kulty a obchodní jednání se promění v zoufalý boj o přežití. Režisér Ben Wheatley se při přípravě filmu řídil zejména svojí láskou k drsným kriminálkám ze staré školy a jeho cílem bylo vytvořit film, který bude podobně drsný, sevřený a stylový.

Thomas (Henry Cavill) jako malý chlapec přišel o celou rodinu. Ochranou ruku nad ním slíbili převzít přátelé jeho otce, strýčkové Joe a Nico. Po dospívání stráveném v americké internátní škole se vydává do otcovy rodné země, Itálie, kde má bydlet a pracovat v Nicově hotelu Laguna. Tam se setkává i s Nicovou tajemnou ženou Thelmou (Emmanuelle Seigner), která ho navzdory chladné a nepřístupné povaze mocně přitahuje. Joe i Nico ale také střeží některá tajemství, která musí Thomas překonat, pokud chce projít zasvěcením do dospělosti a se ctí žít svůj život.

Harry Everett Smith byl americký vizuální umělec, experimentální filmař, sběratel nahrávek, bohém a mystik. Byl aktivním členem takzvané "beatnické generace" newyorkerských umělců a svými experimenty s drogami a zájmem o esoterickou spiritualitu předjímal hnutí hippies. Film Kouzlo nebe a země bývá považováno za úhelný kámen jeho filmové tvorby, neboť ji výmluvně shrnuje a popisuje. Původně vyšel v roce 1957 a poté byl několikrát přestříhán a upravován do finální verze z roku 1962 (která má 66 minut, zatímco při svém původním vydání byl film dlouhý šest hodin). Smith pomocí papírkové animace představuje surrealistické obrazy plné abstrakce a volných snových asociací, připomínající zážitky duše toulající se mimo tělo svého majitele.

Dokument nabízí široký pohled na umění kameramanů a kamerového snímání v Hollywoodu. Uznávaní tvůrci v tomto oboru divákovi vysvětlují, na co se má ve filmu soustředit, jak se film změnil s příchodem zvuku, barvy a širokoúhlého obrazu a jaké to je pracovat s technikou, která se neustále zdokonaluje a nabízí nové možnosti. Film diváka provede historií od studiového systému třicátých let přes vznik filmu noir po Nový Hollywood a vliv evropských tvůrců. Zvláštní pozornost dostávají filmy Občan Kane (1941) a Konformista (1970) a dále proslulý kameraman Gordon Willis (do jehož filmografie patří například trilogie Kmotr nebo dlouhodobá spolupráce na mnoha filmech Woodyho Allena ze 70. a 80. let).

Film Peter Ibbetson je adaptací románu George du Mauriera, který poprvé vyšel v roce 1891. Kniha byla v roce 1917 uvedena na Broadwayi ve formě divadelní hry a později byla ještě několikrát přepsána do různých žánrů, včetně opery a rozhlasové hry. V roce 1935 vyšel film režiséra Henryho Hathawaye, který do hlavních rolí klasického melodramatu s prvky fantasie obsadil Garyho Coopera a Ann Hardingovou. Ti ztvárňují milence, kteří byli v dětství odloučeni a po letech se znovu setkávají, aby se do sebe opět zamilovali. Přestože jsou díky nešťastnému běhu událostí od sebe opět rozděleni, díky silnému poutu si dokáží najít způsob, jak prožít život podle svého bez ohledu na okolnosti. Film byl nominován na Oscara za původní hudbu a také se mu dostálo velké chvály za kameru. Tu měl na svědomí proslulý kameraman hollywoodské zlaté éry Charles Lang, který o práci na tomto filmu hovoří v dokumentu o kameramanské profesi v Hollywoodu Visions of Light (1992).

Jedna z prvních filmových adaptací mistrovské knihy Jamese Fenimora Coopera "Poslední Mohykán". Tato němá černobílá verze vznikla v meziválečném Německu a dochovala se v americké sestříhané verzi pod názvem "The Deerslayer" (Lovec jelenů). Sleduje příběhy bílého sirotka vychovaného mezi indiány, Lovce jelenů, který se snaží ochránit bezbranné sestry Hutterovy, a indiánského bojovníka Čingačguka (ztvárněného Bélou Lugosim), kterému nepřátelský bojovník unesl snoubenku.

Epic Rap Battles of History je seriál, který na serveru YouTube provozují američtí komikové Peter Shukoff (s přezdívkou Nice Peter) a Lloyd Ahquist (s přezdívkou EpicLLOYD). Seriál krátkých videí pracuje s tím, že do formátu rapové bitvy umisťuje reálné i fiktivní popkulturní postavy a nechává je na sebe vtipnými a promyšlenými texty útočit. Bojující dvojice autorům v komentářích navrhují sami diváci. V prvních sériích se v rolích rapujících hrdinů objevovali hlavně sami autoři, později se stalo zvykem, že se v seriálu objevují i další internetové osobnosti a nebo jiní slavní hudebníci a komikové, jako například Snoop Dogg, "Weird Al" Yankovic nebo Jenna Marbles. V říjnu 2014 seriál na serveru YouTube dosáhl 1,4 biliónu celkových shlédnutí.

Heckův otec byl několikanásobný vrah a byl za to popraven. Heckův bratr Chick zastřelil několik lidí v pomstě za to, že si Heck bez dovolení auto, a nyní čeká v cele smrti na popravu. Aby se Heck vymanil z rodinného prokletí, odjel na univerzitu studovat klasické jazyky a plánuje strávit život konáním dobra a učením latiny. Po promoci jede před nástupem do nového života ještě jednou navštívit svoji alkoholickou matku a zjistí, že pokud jí nebude neustále hlídat, matka se svým způsobem života brzo dostane do hrobu. Z nouze tedy vezme jedinou práci, která je v okolí k mání - stane se popravčím v místní věznici. Přesně v té, ve které bude brzy popraven jeho bratr. A aby toho nebylo málo, Heck se zamiluje do Dori, Chickovy bývalé přítelkyně, která za vraždu svého manžela rovněž čeká na popravu. Heck se odhodlá ke třem věcem: musí přivést vězně ke spáse pomocí hodin klasické latiny, musí popravit svého bratra, aby konečně odstranil zlo ze světa, a musí před smrtí zachránit Dori, lásku svého života.

Americký historik Howard Zinn obstarává svým komentářem tento dokument o "jiné straně" dějin Spojených států amerických. Stejně jako ve své knize "Dějiny lidu Spojených států amerických (1980)" se věnuje tomu, jak historii a legislativu státu často určovali lidé rebelující a protestující proti zavedenému systému, přesto se ale nedostali do oficiálních amerických učebnic. V tomto smyslu dokument sleduje především hnutí proti rasové diskriminaci, boj za rovnoprávnost žen ve společnosti, protesty proti americké účasti na zahraničních válečných misích, a třídní nepokoje spojené s enormními rozdíly v životní úrovni, snahy zrovnoprávnit sexuální menšiny. Jádrem dokumentu jsou autentické dopisy, projevy, básně a písně "obyčejných" amerických občanů, kteří si prošli těmito historickými epochami. Tyto texty byly před publikem dramatizovány v podání nejrůznějších amerických herců, zpěváků a jiných kulturních figur. Zúčastnil se například Matt Damon a Josh Brolin, kteří byli zároveň koproducenty filmu, a mezi dalšími například Kerry Washington, Morgan Freeman, Marisa Tomei, Viggo Mortensen, Rosario Dawson, Bob Dylan a jiní.

Dylanův režijní počin "Renaldo and Clara" je surrealistickým vyprávěním o vztahu k jeho rock'n'rollové personě a k ženám. Příběh o tom, jak si divoký a neotesaný Renaldo a tajemná femme fatale Clara k sobě hledají cestu skrze bludiště z bývalých vztahů, hudby a sociálních indicentů, se ve své narativní struktuře silně inspiroval snímkem Děti ráje (1945). Fiktivní příběh s reálnými základy je poskládán z dokumentárních záznamů z Dylanova koncertního turné "Rolling Thunder Revue" a z hraných pasáží s naznačeným symbolickým příběhem o hledání opravdové lásky. Tento příběh je v polovině narušen dokumentární vsuvkou o případu Rubina "Hurricane" Cartera, boxera, který byl nespravedlivě obviněn a odsouzen z vraždy, za jehož osvobození se Dylan a jeho přátelé osobně zasazovali protestními akcemi. 

Ve filmu účinkují zejména neherci z hudebníkova okruhu blízkých přátel, mezi nimi jeho bývalá přítelkyně, písničkářka a aktivistka Joan Baez (zde představující enigmatickou ženu v bílém, do které se projektují všechny jeho bývalé lásky a aféry), jeho tehdejší manželka Sara Dylan (v roli Clary, která se v průběhu filmu potýká s bývalými vztahy, které jí prozatím brání spočinout v náručí opravdové lásky), nebo beatnický básník Allen Ginsberg (v roli Otce, který při recitaci svých textů i ve fiktivních situacích konfrontuje své vnitřní démony). Film měl být také poctou Dylanově první ženě Saře, jejich manželství ovšem už v době filmu procházelo krizí (také kvůli Dylanově sukničkářství) a ještě před dokončením filmu skončilo rozvodem.

Film měl ve své původní verzi čtyři hodiny, ovšem dočkal se promítání jenom v několika málo amerických městech a potom byl z kin stažen. V Evropě se tato čtyřhodinová verze jednou vysílala v televizi, odkud pocházejí nejrůznější pirátské nahrávky, které putují mezi sběrateli dylanovských perliček. V roce 1978 Dylan svolil, aby se do distribuce dostala zkrácená dvouhodinová verze, která sestávala zejména z koncertních záběrů a vynechávala většinu dějových pasáží. Kritika Dylanův pokus ustanovit se jako (experimentálního) režiséra nepřijala, pro skalní fanoušky může být zajímavé, co Dylan v jedné fázi svého života považoval za zásadní.

Jeden ze členů se o kapele "The Traveling Wilburys" vyjádřil jako o "skupině kámošů, kteří jsou náhodou docela dobrý v muzice". Pravdou je to, že všichni z nich také byli živoucími legendami na poli populární hudby: iniciátorem spolupráce byl George Harrison (The Beatles), jeden z nejslavnějších kytaristů všech dob, a k němu se přidali frontmanové dvou pověstných skupin Jeff Lynne (Electric Light Orchestra) a Tom Petty (Tom Petty and the Heartbreakers) a pětici doplnili písničkáři Bob Dylan a Roy Orbison, oba dva nazýváni hlasy své generace nebo také jako nejlepší textař (Dylan) a nejlepší zpěvák (Orbison). Tento dokument, vydaný jako bonusový materiál při vydání DVD o kapele v roce 2007, prostřednictvím rozhovorů a "home-video" záběrů vypráví příběh vzniku kapely a natáčení první desky; věnuje se jednotlivým písničkám a tvůrčímu procesu, během kterého vznikaly. Zároveň působí jako pocta Royi Orbisonovi, který zemřel v roce 1988 na infarkt, a Georgi Harrisonovi, který v důsledku rakoviny plic opustil tento svět v roce 2001. Všichni muzikanti hovoří o tom, že u projektu "The Traveling Wilburys" bylo na prvním místě přátelství a radost z (hudební) tvorby.

Tato experimentální road movie byla první spoluprácí režiséra Wima Wenderse s profesionálním kameramanem. Sám režisér o tomto krátkém filmu říká: "Je to film o písni All Along the Watchtower a o tom, co se změní, když ji zpívá Bob Dylan nebo Jimi Hendrix. Je to příběh a není to příběh. Je to film o smrti hlavního protagonisty, kterým je kamera, ne člověk. Důležité je, že hudba je vždy přítomna."

Molly McGuire (Fiona) je osmnáctiletá americká dívka, která po nocích hraje v baru u benzínky s kapelou svých starších kamarádů a přes den pracuje v mizerné práci, kde sní o kariéře rockové hvězdy. Jednou do baru během koncertu zavítá postarší muž, kterého Molly okamžitě pozná - je to Billy Parker (Bob Dylan), kdysi velká rocková star, dnes už odtažitý enigmatický poustevník. Dívka svým drzým a bezprostředním projevem (a svojí hudbou) Parkera zaujme natolik, že jí nabídne spolupráci na koncertě v Londýně. Tam se oba setkají s Jamesem Coltem (Rupert Everett), popovou hvězdou na vrcholu své slávy. Colt nabídne Molly a její (a Parkerově) kapele možnost natočit desku. Parker je showbyznysem unavený a chce se vrátit domů, ale Molly chce skočit po své příležitosti...
Hlavní devizou tohoto filmu je persóna Boba Dylana, který v jistém smyslu ve filmu představuje sám sebe. Film v době svého vzniku propadl u diváků i kritiky a po dvou týdnech byl stažen z kin. Proslul tak zejména jako "film, který zabil Richarda Marquanda (režisér Star Wars: Epizoda VI - Návrat Jediho)", protože režisér zemřel na infarkt ještě před uvedením filmu do kin.

Dokument o Dylanově koncertní šňůře '66 po Velké Británii byl původně zamýšlen pro americkou televizi. Dylanovi se ale nelíbila původní verze sestříhaná dokumentaristou D. A. Pennebakerem, který už vyrobil film o předchozí Dylanově britské tour, a tak si (po své enigmatické nehodě na motorce) k materiálu sedl sám a sestříhal ho podle svého. V té verzi už byl ale zase nepřijatelný pro televizi, protože byl "příliš nesrozumitelný pro mainstreamové publikum". 
Film nikdy nebyl oficiálně vydán na videu a mezi sběrateli dylanovských artefaktů tak kolují jen neoficiální bootlegy. Část záběrů použil Martin Scorsese ve svém rozsáhlejším dokumentu Bob Dylan. Některé pasáže z filmu také byly zakomponovány do scénáře hraného filmu Beze mě: Šest tváří Boba Dylana.

K písničce, kterou napsal jako poctu zemřelému komikovi Lordu Buckleymu, natočil George Harrison na pozemcích svého domu Friar Park rozverný klip, ve kterém mimo jiné účinkují jeho kamarádi a nadživotní loutka princezny Margarety.

Britská rodina je během společné dovolené konfrontována s významem blízkosti a vzdálenosti. Otec zůstává jen hlasem v telefonu, syn má odjet na jedenáct měsíců do Afriky, matka se snaží naučit spontaneitě a dcera si váží vztahů podle jejich právní platnosti. Mladá kuchařka si nakonec jen počítá své nože a učitel malířství počínání rodiny neschopné upřímnosti označuje za velké dobrodružství.

Britská televizní inscenace ilustruje život oblíbené komediální herečky Hattie Jacques, která v šedesátých letech tvořila ideální pár se svým podobně oblíbeným hereckým kolegou, ale uvnitř svého těla se cítila nejistá. Cestu jí zkřížil mladý muž, který jí nejenže opakoval, že je krásná, ale že ani není důvod, proč by neměla být jen kvůli svojí mohutnější postavě.

Molly se vzpamatovává z traumatického přepadení a v rámci terapie se rozhodne postavit na vlastní nohy. Lidmi a auty přeplněný Dublin jí moc klidu nedodává, proto se rozhodne koupit dům v satelitním městečku, kde je přece takové ticho a klid. Na kolaudačním večírku se setká s bývalým spolužákem Melem, který čirou náhodou nepostrádá šarm ani vlastnosti potřebné při obydlování nového domu, takže se dají dohromady. Na žádnou idylu ovšem není čas, protože série podivných vloupání začne krutě pokoušet Molliny nervy...