Woman King

Rotten Tomatoes 94/99 %, Metacritic 77 (Critic Reviews). Pokud jsou výčitky na historickou nepřesnost, přijde mi to poněkud jako výmluva, když u jiných témat se to u fiktivních filmů toleruje. „An Afrocentric historical epic designed to be screened as big as possible, made by a Black female filmmaker, starring a Black woman of a certain age as an action hero, telling a story that’s left out of world-history books, vying for a mass audience in the age of I.P. imperialism — these are not just qualifiers for The Woman King. They are the sounds of ceilings being shattered and, hopefully, left to rot as piles of splintered glass on the ground.“ (10.07.2023)

jak už to tak bývá, s historickými fakty o které se Woman King opírá nakládá dvojice Dana Stevens a Gina Prince-Bythewood docela vágně a bere si z nich jen to co se jim hodí do krámu a nebo si je někdy méně a někdy více upravuje aby film nakonec vyzněl tak jak má. Když nicméně tenhle kousek nebudu brát jako "historický" zůstane velmi slušný film z atraktivního a neokoukaného prostředí se slušnými akčními scénami a sympatickým obsazením, který i přes zbytečně nataženou stopáž baví víc než dobře. Opravdu hodně záleží na tom, jak k Woman King divák přistoupí a jak si zprávy, které se snaží sdělit přebere. Předpokládám, že cílem režisérky nebylo přinést jen nadstandardní akční oddechovku, ale přesně to se jí povedlo. Ve vážnější tématech jako třeba otroctví atd totiž jen tiše našlapuje okolo a nic zásadního v nich nepřináší ani neukazuje...70% (17.11.2022)

Emočně dosti působivé vyprávění inspirované jedním z již poměrně zapomenutých střípků afrických dějin, které nás zavádí přímo do středu jedinečné komunity bojovnic a jejich světa plného vnitřní bolesti, ale zároveň i naděje a vzájemného respektu, a které zdobí především vynikající zpracování obdařené velkou dávkou citu pro umocnění dopadu jednotlivých pasáží a skvělým hereckým představením. Jistě, lze poznamenat, že samy dahomejské amazonky se většinu doby existence na otroctví přímo podílely a k obratu začalo v tomto ohledu docházet vlastně asi až právě v období, v němž se příběh odehrává, nicméně film se této stinné stránce úplně nevyhýbá, i když by mohl onu změnu akcentovat podstatně více, stejně jako bylo možné v dovětku zmínit třeba následnou roli válečnic v bitvách proti kolonistům a osud jejich kultury po ztrátě nezávislosti. 80 % (17.10.2022)

Předně k dabingu a titulkům. Pro onen africký stát se v češtině užívá název Dahome, nikoli Dahomej. Analogicky se hovoří třeba o dahomské vesnici, nikoli o dahomejské vesnici. – Rozladila mě už první scéna filmu, kde se černoši pohybují ve tmě, takže na obrazovce není skoro nic vidět. To filmaře nenapadlo, že tomu tak bude? Že jsou černoši ve tmě špatně vidět a v důsledku toho se s nimi obtížně bojuje, je mi známo už od první poloviny sedmdesátých let, kdy jsem coby VŠ student bydlel na koleji a občas se tam řešily nějaké spory se zahraničními studenty z rozvojových zemí. Dále: Pokud oblečení dahomských žen vypadalo tak, jak se ukazuje ve filmu, znamená to, že v dahomském království musel v roce 1823 existovat rozvinutý textilní a oděvní průmysl zvládající už i výrobu podprsenek. Hanzelka a Zikmud cestovali po Africe podstatně později a četné snímky, které tam pořídili, dokumentují jiný stav oděvní kultury afrických žen. Filmaři nám tu servírují něco, co má k věrohodné historii i ke kvalitnímu filmu dost daleko. (30.01.2023)

Líbivě natočené. Je tu spousta barviček, holky se pěkně vlní do rytmu, občas zazpívají a trylkují skoro tak dobře jako Xena. Bitky také ušly, ačkoliv točit je pomalu bez jediné kapky krve je trošku faux pas. Nicméně celkově je to strašně prázdné. Spousta blábolení o svobodě, mluví se tu prakticky výhradně ve frázích a když vezmu v potaz osobní příběh hlavní hrdinky, ten je tak blbý, až to bolí. Herecky jakž takž, ale co se Violy Davis týče, tak ta se tu tváří, jako kdyby trpěla fakt drsnou zácpou. Tak třeba se dahomejských Amazonek v budoucnu ujme nějaký fundovaný řezník a vznikne něco jiného, než unylé rodinné drámo. 35% (13.11.2022)