Morien

Zajímavý počin/pokus, ale pořád spíš jenom školní cvičení než cokoliv jiného.

Takhle dlouhé to musí být, aby to člověk nenáviděl, potom začal milovat, následně už zase nenáviděl a nakonec si vzpomněl, že to miluje. Hned má jeden ze života větší radost. Ideální film pro takové diváky, kteří se sami sebe ptali, jak by to mohlo vypadat, kdyby se Annaud ve Jménu růže nikdy nevymotal z podhradí. (Pro bližší poznatky viz komentář páně Andrease.)

Zajímavá premisa zničená tím, že je to ROMANTICKÁ komedie! A když si vzpomenu, jaké jsem kdysi mívala něžné city k Dannymu Boylovi, ale určitě jsem je mívala jenom v době, kdy točil scénáře Alexe Garlanda. A možná právě zjištuji, že Danny Boyle žádný svůj rukopis nemá, protože Yesterday je samý Richard Curtis a nic jiného, tzn. veškerá lidská substance, svědomí a city (ano, city hlavně) jsou odstraněny (respektive neexistují stejně jako The Beatles) a postavy se umí chovat jenom ve vzorcích velkých slov a velkých gest a nikoliv ze dne na den žitého proměnlivého života. No jo. Škoda.

(1001) Přiznám se, že tomu nerozumím. Možná, že kdyby se ve scénáři vyškrtala každá druhá věta, tak by mi to dávalo větší smysl. A kdyby se úplně odstranila hudba. (Nebo nahradila jinou, ne tak návodnou, viz například You Were Never Really Here.) A taky kdyby se kamera aspoň na chvíli přestala hýbat a doopravdy ukazovala, co ukazuje. A vlastně čím víc nad tím přemýšlím, tím víc mám dojem, že to je jenom variace na You Were Never Really Here. A finální (a u filmů posledních dvaceti let docela častá) poznámka: první hodina filmu je jenom expozice, druhá hodina nás potom dovede ke krizi, středu dějového oblouku. Jenomže v opravdickém příběhu je potřeba ten oblouk dokroužit, ještě mají následovat peripetie a katastrofa, no a to se tady nestalo. A NEBO bych měla zůstat pokornější a vrátit se k první větě komentáře, a totiž že filmu nerozumím, že jsem jej nepochopila. Možná, že kdyby mi film vysvětlil/popsal, člověk, kterému sledování Jokera něco přineslo, tak že bych mluvila jinak. --- Dotatek: Po shlédnutí "To Kapitola 2" si uvědomuji, jak doopravdy vypadá špatný film o klaunovi, ale stejně. --- Dodatek po shlédnutí po dvou letech: F*ck this movie.

Doufám, že Šionovi říkají enfant terrible, protože si to zaslouží jak bič. Celoživotně mi nic moc neříkají přespříliš sentimentální vyznání lásky k filmu typu "Bio Ráj" či "Osm a půl", ale tohle je kruci ono! ♥

Jakmile se musím jít podívat na nějaké oficiální info, jestli je film zamýšlen jako komedie nebo ne, tak je jasné, že něco bude v nepořádku. A taky že jo. Řekla bych, že v tomhle případě kombinace komedie/drama prostě nedává smysl. Chudák Martin Hofmann, asi bude hrát ty smrady à la Babiš ještě nějakou řádku let.

Mám s filmem takové bratrské pouto, za jedno si myslím, že bychom se měli znovu naučit natáčet hororové filmy, a tudíž každá snaha dobrá, a za druhé jsem taky napsala horor, kde si postavy zpívají "dej si pozor na les, ať tě nespolkne". Škoda, že hudba nebyla v rámci příběhu prominentnější (více prominentní? hm).

-"We always come back to Dog's true design." Bohužel poněkud bezpohlavní film. Ale nemá to nic co do činění s námětem, nýbrž za vše může ten kýčovitý styl, jakým jej Joel Edgerton zpracovává. Do dvojice k Vymazanému klukovi je zajímavé podívat se i na Ben Is Back. Ani ten film mi sice úplně nepřirostl k srdci, ale je tam vidět veliký rozdíl v tom, že Peter Hedges si mnohem lépe uvědomuje, s jakou příšerou se to pouští do boje a jak své snažení formálně podpořit a obohatit. (A taky dokáže ze synátora i ostatních protagonistů vytřískat doopravdy vrstevnaté výkony.)

Když to porovnám se všemi ostatními filmy, kde Sam Neill hraje magora, tak tenhle bude tak na čtvrtém místě. (1. Posedlost, 2. Šílenství, 3. Piáno - o něm by se dalo polemizovat, jestli do této kategorie patří, ale přece jen tam ohrožuje lidi svou omezeností a sekyrou).

Je dobré, že tyto filmy člověku poskytují potřebnou perspektivu při posuzování ostatních snímků. Pořád nicméně platí, že Barbara Steele je jednou z nejděsivějších lidí, co jsem kdy viděla.