Je těžké být bohem
Trudno byť Bogom
The Story of the Arcanar Massacre
Hard to Be a God
Réžia:
Alexej GermanKamera:
Jurij KlimenkoHudba:
Viktor LebeděvHrajú:
Leonid Jarmolnik, Jurij Curilo, Dmitriy Vladimirov, Juris Laucinš, Anna Ovsjannikova, Valentin Golubenko, Marina Rokina, Lev Jelisejev (viac)VOD (1)
Obsahy(1)
Najväčšie životné dielo vynikajúceho režiséra Alexeja Germana, ktorý, žiaľ, minulý rok tesne po jeho dokončení zomrel, sa volá Je ťažké byť bohom. Ide o interpretáciu jedného z najznámejších „filozofických" sci-fi románov bratov Strugackých, podľa ktorého chcel German nakrútiť film už mnoho rokov. Akčná antiutópia plná napätia je desivou metaforou sveta, ktorý nevie, čo je krása. Príbeh sa odohráva na planéte s civilizáciou približne na úrovni neskorého stredoveku, ktorá ale nezažila osvietenstvo, a vzdialene pripomína Hru o tróny Georgea R. R. Martina, je však oveľa smrtonosnejší a symbolicky ukotvený – referenčným pozadím je totiž Rusko chápané ako ríša Zla. Morálka a etické pravidlá sú tu pokrivené do strašidelnej karikatúry. Tomu je podriadený aj vizuál filmu plný morbídnej krásy a estetických kompozícií hnusu. A práve na tejto planéte pôsobí vedec, ktorý má za úlohu dokumentovať, ale nezasahovať. (Art Film Fest)
(viac)Videá (1)
Recenzie (37)
Když to přeženu, tak řeknu, že to je ruská "Nebeská brána." Neskutečná inscenační virtuozita jednotlivých scén a poctivé dekorace do nejmenších detailů. Opravdu nebudete mít problém uvěřit, že se na filmu dělalo 13 let. Jenže srdce zabolí při vědomí, že tohle všechno úsilí je ve službách zmateného nepříběhu bez gradace, kde jsem chápal smysl možná tak desetiny rozhovorů. Film by mohl mít hodinu a půl, nebo taky 5, bylo by to jedno. Nudit jsem se díky výše zmíněnému nemohl, ale nezůčastněně jsem se na to díval a opájel se technickou stránku filmu. Být to klasický dramatický příběh, mohlo jít o jeden z nejlepších historických filmů vůbec. ()
Být stopáž poloviční to bych možná to kálení na hlavu a soplení na okolí přetrpěl, ale zde to nemělo cenu pokračovat déle. Ani černobílá kamera, originální nápad to co na filmu ocením nejvíce zde nemělo téměř váhu. Po pár dnech přemýšlení jsem se uklidnil a vydal se na druhou projekci a opět to nedal... Obdivuhodné jak měl někdo trpělivost se tímto zabývat 13 let,... - 4. 7. 2014 - 1/6 filmu + 8. 7. 2014 - 1/2 filmu - 10% ()
Žádné sci-fi pojetí, ale kronika společnosti, prostě historický film z budoucnosti, proč ne, historické filmy ohlížející se do minulosti už jsou ohrané. Domovská planeta je nahrazena diváky, vůči nim Rumata působí jako průvodce a zprostředkovatel, k divákům přímo promlouvá. A místní demonstrují zaostalost své civilizace takovými pohledy do kamery, jak kdyby ji viděli prvně v životě. German vypiplal jiný svět, animální na způsob pozemského středověku, stvořil úplně jinou kinematografii, jako by se divák ocitl v nějakém obraze Bosche či Brueghela a tři hodiny putoval mezi příšerami. Všude jen samé bahno, hovna a střeva, no prostě božská nádhera. ()
Pokud si myslíte, že středověk byla jen špína, výkaly, smrad, nemoci, samý sex, bahno, bláto, tma, lidská hloupost atd., atd., pak natočíte podobný film, kde se ve zmíněných hnusech budete jako autor libě patlat. a aby se neřeklo, že jste náhodou úchyl, zaštítíte se slavnou sci-fi novelou, z níž je ve filmu asi tak několik vět. ()
Před třemi lety měly Vary Turínského koně, loni Pole v Anglii a letos je to tento černobílý film, který testuje divácké limity. Buď si z toho utrpení budete chtít mrsknout do očí řídké hovno, nebo vás to zcela strhne. Nic mezi tím, byť práce s mizanscénou a rámováním je vynikající, místy připomínající Marketu Lazarovou, a to nejen obrazem, ale i hrubostí a surovostí. Svůj silný potenciál však film nevyužil a do kánonu se nikdy nezapíše. [49. MFF KV] ()
Galéria (102)
Fotka © Capricci Cine
Reklama