Morien

Velice příjemná adaptace. Svérázné postavičky ztvárněné zajímavými, neokoukanými herci, sem tam nějaký vtip, krásná příroda a anglická venkovská architektura. Dokonce se i vcelku povedl český dabing, díky bohu za to. Rachael Stirling je hrozně roztomilá. Do takovýchto končin já můžu vždycky.

Když budu hodnotit film oddělený od hudební složky, je to celkem dřevařská fušeřina, která spíš než regulérní film připomíná amatérský počin hrstky nadšenců. Když budu film hodnotit zároveň s hudbou, je to celkem dřevařská fušeřina, kterou podbarvuje neskutečně vlezlá, ale jinak nezajímavá hudba.

Díky tomuhle seriálu a jeho nekonečnému sledování o prázdninách u babičky, když pršelo, budu navěky chytat křečovité záchvaty smíchu u každého filmu, kde vyběhne určující titulek o místě a čase, kde se zrovna postavy nacházejí.

No jako, Matrix i Pán prstenů jsou dobrý filmy, ale asi je dost nevhodný koukat se na ně při psaní scenáře a navrhování vzhledu všemožných obludek, jakožto i interiérů a obecně všeho pro "nový" film.

I přes Cruise, kterého nemusím, a válečné téma, které taky nemusím, poměrně působivý film. Pořád je to ale jaksi něco, co nedokážu plně ocenit. Příběhy lidí, kteří v extrémech přebíhají z barikád a vždy jdou do všeho naplno, mi nikdy nejsou blízké, protože sama taková nejsem a nedovedu si to dost dobře představit. Ať je to oblast drog, náboženství, sexu, války, extrémismu, to hledání kotviště by se nemělo přehánět a žrát na sto procent.

Letní prázdniny s sebou přinášejí i dosti nemilé věci. Když se mi například ze všeho toho volného času nechce nic dělat a jen tak ležím a flákám se, dost často mám u toho zapnutou televizi. A protože jsem moc líná, abych se zvedla a pustila si něco ze záznamových médií, něco, u čeho vím, že se mi líbí, tak jenom pomocí dálkového ovládání přebíhám mezi jednotlivými programy. A občas jsem natolik vyděšená tím, co vidím, že zapomenu rychle přepnout zase někam jinam a konsternovaně na to zírám, jako tomu bylo u Faktoru strachu.

Až na pánbíčkaření vcelku ucházející. Dabing je vrah. Propojení s hudbou působilo velmi dobře, v kterémžto ohledu Samuel velmi válí. Proto si myslím, že je opravdu škoda, že jeho recitál při koncertě byl předabován. Ale ano, je to moje chyba, že se dívám na film v televizi.

V mém soukromém žebříčku nejlepší DJC. Zde autor(ři) pracují s výbornou situační komikou. Když jsem to viděla poprvé, prakticky jsem se nepřestávala smát. Co se týče děje hry ve hře a závěrečné pointy, tak kam se hrabou televonely, to se nedá srovnat.

Jedna z mých oblíbených poirotovek. Film pro mě má úžasnou atmosféru, je zábavný i melancholický, obraz je velmi výtvarný a typově přesní herci do něj skvěle zapadají. Na rozdíl od jiných filmů je zde mnoho postav, které jsou zajímavé a strhávají na sebe pozornost, ne jenom ty ústřední, protože obvykle je to tak, že jen pár jich hraje prim a zbytek je do počtu. Jedna z věcí, na kterou se dívám, když šlapu na rotopedu, a baví mě to natolik, že vydržím celé dvě hodiny a ani mě potom netlačí zadek.

Na téhle hře zbožňuji především výsměch retrospektivám a flashbackům, který je proveden naprosto vykřikózně a drahoušsky. Maminka vždycky říkala...