ledzepfan

Junji Itó je sice mistr komiksového horroru, ale chápu, že jeho rukopis není zdaleka pro každého. Jeho zbraní není strach jako takový (ikdyž sem tam si střihne i nějakou tu duchařinu), ale spíše odpor, štítivost, fóbie, tabu.. pracuje s motivy tělesnosti, metamorfózy, nemoci, obsesí atd.. a vedle toho (nebo často i přímo v rámci těchto motivů) se nebojí zabrousit i do vod podivínsky černého humoru. Ve stavbě příběhů bývá únavně repetetivní a většinou až zarážejícím způsobem banální a přímočarý. O to více je překvapující jak silně jeho příběhy na cílového diváka působí... Animovaná série Junji Itó Collection pracuje s formátem který Itó umí nejlépe.. a to jsou krátké a úderné povídkové jednohubky. Animace jako taková je hodně laciná ale to tentokrát není vůbec na škodu, spíše naopak. Itóova manga-řeč je hodně statická a pracuje s náhle odhalenými obrazy absurdní hrůzy. Tato úderná složka jeho rukopisu by se v onanisticky dynamické animaci mohla snadno ztratit. Kapku horší je to s barvou. Junjiho komiksy jsou z většiny černobílé(pokud vím, tak občas jen pár úvodních stránek delších příběhů vyvede v barvě) a on asi moc dobře ví proč. Komiksový horror prostě funguje lépe v černobílém kontrastu a i když se tvůrci Collection série fakt snažili pracovat s barvou co nejsvědomitěji, něco málo z tísnivé atmosféry se tu prostě ztrácí.. Ke cti tvůrců musím ještě vypíchnout, že poměrně slušně drží charakter Itóovy kresby, scénáře se drží jako klíšťata a nesnaží se zbytečně natahovat, takže v každém z dvanácti dílů jsou hned dvě povídky. Nedošlo sice na některé mé oblíbené a naopak, je tam i pár kousků které hodnotím jako vyloženě slabé, ale to už je spíše otázka osobního vkusu..... V zásadě jsem z téhle série večerníčků pro dospělé docela nadšený a je mi už teď jasné, že se k tomu budu pravidelně vracet.

Jsem z toho teda zmatenej jak lesní včela protože jsem dostal vlastně něco úplně jiného než jsem čekal a co snad i sliboval konec druhého dílu. Půl filmu se tam vlastně jen mluví a vysvětluje a upřesňuje aby pak došlo na očekávaný fight dvou a možná i tří největších ikon G-universa, který je ale totálně meta a skoro vůbec fyzický. Úplně jsem si u toho vzpomněl na NGEčkovské finální výplachy mozku.. V zásadě to vlastně oceňuju, protože to má -ve své absurditě- docela sílu a zase z toho jsou cítit ty japonská (a vlastně lidská vůbec) traumata a neveselé vyhlídky do budoucna.. Jen prostě ta konzervativní řežba monster mi tam chyběla... Nakonec tady teda-přes jisté rozčarování-mrdnu čtyři hvězdy, ale v tomhle případě je jakékoliv objektivní hodnocení vlastně na houby, protože ten film psal někdo na houbách...

Díky tomu, že film z rukávu vysypal mnohem více humoru a "cool-macho-Stramowski" je upozaděný aby vzniklé místo mohly zaplnit ženské jejichž charakterový profil má více vrstev, je to zábavnější a stravitelnější než Nové pořádky.. Ale pořád ze mě víc než 3 nevytřískáte.. Na to je to moc póza.

Mám sice tolik mozkové kapacity abych, na rozdíl od hromady uživatelů tady, pochopil, že jde o stylizovanou, černohumornou kriminálku a ne nějaký dramatický opis reálných poměrů (jako např. seriál Gomorra), ale už mi mozková kapacita nestačí k tomu abych tenhle mix her s žánrem a absurdním humorem nějak použitelně rozklíčoval. Je to Polsko, ale chtělo by to vypadat jako USA kriminálka. Základní dějový oblouk je vážný jako hovno, ale skrz něj se divák prokousává prostřednictvím scén které občas až smrdí groteskou. Postavy drží krutopřísnou pózu, ale přitom jsou tak klišoidní a po všech směrech přestřelené, že vlastně nevím co s nimi... Zkrátka a dobře, mě to většinu času, v lepším případě mátlo.. a v horším sralo.. Mám pocit, že to nemá face.. neb aspoň né takový jaký by to chtělo mít..

Prvoplánová volovina... Když se onehdá klucí v srbsku rozhodli, že budou točit film, vylezla z toho řemeslně kvalitní, sofistikovaná a uvěřitelná obžaloba společnosti která není vyrovnaná s hříchy a traumaty války a v tomhle stavu je vržena do kapitalistického systému ve kterém jen silnější a bohatší pes mrdá.. Tady se jakejsi Rojas snaží podobnou povídačku o Chillském traumatu naroubovat na svůj film a snad těm kecům ani sám nevěří... Odvolává se na klasiky rape´n´revenge subžánru, ale evidentně ho vůbec nepochopil, protože v jeho podání jsou to -ke konci filmu- spíše ty chuděry poznásilňované ženské, kterým divák za jejich debilitu přeje smrt.. Rojas má sice odvahu realizovat scény jak z de Sada (ikdyž explicity jsou spíše mimo záběry), ale nemá schopnosti, aby tyto scény usadil do příběhu tak nevyzněly jako prvoplánová šokantnost.. Ve výsledku si dal záležet jen na lesbické lízačce a znásilňovací scéně -vše ostatní je jaksi odfláknuté a jakoby navíc aby se dalo říct, že to je film s dějem.. To samo asi vypovídá o tom jak důležitá je pro Rojase ta revenge složka daného subžánru..... Za mě velké Ne-e!! Už jsem dávno vyrostl z fáze kdy mě zajímalo jen jakej další filmový extrém mi kdo naservíruje. Dnes už potřebuju aby se pod šokem skrývalo i něco chytřejšího..

Za mě zdaleka nejlepší western roku 2018. Gratuluju!

Chlapácký film plný emocí (většinou potlačovaných), atmosféry a sugestivních scén... Glorifikace se nekoná. Národnostní USA pathos byl vyhozen oknem. Casting je téměř kulervoucně sympatický. Hudba to parádně podbarvuje... No, prostě..překvápko.

Funguje to mnohem lépe než Quiet Place. Což je paradoxní, protože QP sekalo jeden logický faul za druhým, přestože stál na papírově jednodušším konceptu.... Jinak Bullocková se mi po dlouhé době líbila a Malkovich mě po dlooouhé době bavil...

Pokus je to sice krajně sympatickej, ale ve výsledku je to kýč kterému se vyrovnají snad jen obrázky z jehovistických letáčků a který minutu po minutě selhává na každém svém kroku.

Ono to vlastně dává smysl tak moc, že je s podivem, že to zatím nikoho nenapadlo.. Horko, nejlepší válečníci své doby.. Kde jinde by se měl "tajemný samurai" vyloupnout, když né v Japonsku? Hodnotím za 3 protože je to prostě jen pseudotrailer stojící na nápadu a následném whow efektu.. Nevím jestli bych v nastoleném stylu ukoual celovečerák..