kubilov

Blade je napůl upír, který jezdí v parádní Americe, nosí matrixovský úbor a hraje ho taky pořádnej drsňák. I když jsem nikdy Wesleymu Snipesovi na chuť nepřišel, tak minimálně v roli Bladea mi sedí skvěle. Problém je zde trochu v záporákovi, protože Stephen Dorff mě moc nebavil, což ale na druhou stranu zase vylepšila správně napůl humorně pojatá postava Krise Kristoffersona. Mimochodem, vždycky jsem chtěl na pořádnou kalbu s upírama v devadesátkovým stylu, jen mě trochu odrazuje ta případná sprška..

Odvážný - zdá se - realistický pohled na izraelský konflikt tak nějak z obou úhlů pohledu. Alespoň také ukazuje, že rasistou se nikdo nenarodí.

Duchařský horor zasazený do prostředí španělského sirotčince uprostřed polopouště v době Francovy občanské války. Espinazo del Diablo (jiný překlady se mi nelíběj) má mimo jiné zajímavé složení hereckého obsazení. Od lety protřelých herců jako Marisa Paredes či Federico Luppi, přes zajímavé postavy jako Eduarda Noriega, tak slušně zahrané dětské role, což rozhodně nebývá zvykem. A tak protože se Guillermo nebojí zabíhat do kontroverznějších záběrů a vytvářet docela zajímavou atmosféru, přestože nemám horory rád a ani tento mě příběhově nijak nezaujal, tak díky bombě uprostřed záběru dám filmu lepší 3*

Brouci, všude samý brouci, boj brouků proti broukům a občas i proti lidem. Tohle fakt nemusím a to mi ani brouci nijak extra nevaděj. Nudný, ničím extra nezajímavý sci-fi horor od Guillerma del Tora, jehož tvorba mě zejména v jeho začátcích vážně moc nebrala.

Cronos (český překlad bojkotuju) je jako celovečerní debut svérázného režiséra Guillerma del Tora filmem ne tak hororovým jako spíše bláznivým s hodně zvláštní zápletkou, kterou musel vymyslet někdo hodně sjetej. Pro Federica Luppiho a hlavně Rona Perlmana však velmi důležité role, které je uvedly do širšího podvědomí, podobně jako Guillerma, který si paradoxně právě zde vybral podle mého názoru svůj nejhorší počin. A aby toho nebylo málo, tak ta věčně mlčící vnučka Jesuse mě taky pěkně srala.

Ber to z té lepší stránky, alespoň už nikdy nezkazíš geometrii.

"KURŇA!!!" Příběhy z Kameňákova mi nikdy nepřišly jako to úplně nejhorší, co u nás kdy vzniklo, zejména také kvůli tomu, že i když je to ve své podstatě nesmyslná ptákovina, tak několika vtipům jsem se vždycky zasmál. Zde to jsou výtečné homofóbní scénky s cikány a hlavně teda bilboard na Troškovy sedmé Babovřesky, to mě hodně bavilo.

Rozkoš v oblacích, nejnovější film Pedra Almodóvara, kterým si po náročnějších dramatech trochu odpočinul, bych rozhodně neviděl tak strašlivě. Prověření herci (Javier Cámara TOP), až na pět minut všichni zavření v letadle, spousta více či méně vtipných vtipů (o ty lepší se starají stevardi a piloti) a ze začátku cameo Antonia Banderase a Penélope Cruz, to může být ve zkratce celý tento spíše oddechový film.

TOP 3 Pedra Almodóvara! Kůže, kterou nosím je ten nejtemnější a jistým způsobem i nejbizarnější snímek z celé filmografie tohoto španělského režiséra, jenž je zcela po právu evropským filmovým klenotem. Zajímavé je, že takto svérázný a radikální film si ale pro své diváky připravil v relativně vysokém věku (62), přesto ho ale zvládl režisérsky ukočírovat na jedničku. Místy docela děsivá záležitost, která má už díky tématu tendence sklouzávat k hororovým prvkům, kterým se ale naštěstí vyhne docela velikým obloukem a zabrání tak lacinosti, jenž je pro mě u většiny hororů příznačná. Dalším důležitým aspektem celého filmu je pak velkolepý návrat ztraceného "syna", Antonia Banderase, kterého právě Almodóvar pro velký film objevil, a jejichž filmové setkání se uskutečňuje po dlouhých jednadvaceti letech. Nutno však na závěr ještě podotknout, že spolu s uhrančivou Elenou Anaya a režisérovou oblíbenkyní Marisou Paredes je to velmi povedeně složený ansámbl, který se pro své role skvěle hodí.

Spin-off k Rozervaným objetím, který (ne)urazí. Záleží na vkusu.