Drunk_Queen

Honba za UFO. Jo, jasně. Výzkumy typu "Před 70 lety tady prý přistálo UFO, tak jako dneska tady přespíme a určitě hned budou tady. Oh, je ráno, nic tady nepřistálo, tak to vyvrací úplně všechno!" James se rozbrečí před každým svědkem UFO, Ryderová je nesympatická, přesně ten typ moc sebevědomé ženy, která si myslí, že ví všechno. Celý díl pokaždé provází výraz WTF v našich tvářích a občas i já musím´položit hlavu do dlaní a říct - "To fakt mysleli vážně?!" Americká komedie na ntou. 30%

Už odmalinka jsem měla ráda auta, ale upřímně - TopGear ze mě udělal naprostého blázna do aut. Ale proč mám vlastně TopGear ráda? - Trio perfektních moderátorů, kteří se museli nejspíš hodně dlouho hledat. I přes četné rozdíly k sobě padnou jako puzzle. Stačí jen jeden pohled a umírám smíchy. Navíc to jsou velcí sympaťáci. Někdy mám podezření, že Jeremy Clarkson, Richard Hammond a James May vlastně nikdy nedospěli a pořád to jsou 10letí kluci, tedy, to podezření mám stále a obávám se, že je to pravda. Mimo jiné jsou to kamarádi dělající si spoustu naschválů, dělající spoustu pitomostí. Ukazují nám, že auta nejsou jen auta a že s nimi člověk může zažít spoustu úžasných zážitků. Dokážou nás nadchnout do naprosto všeho, dokážou nás rozesmát i rozesmutnit. A také nám občas vysvětlí, proč je Porsche 911 nebo Dacia Sandero a nebo něco jiného to nejlepší auto na světě. - Stig. Bílá kombinéza, bílá helma (fajn, dřív byl v černém) a spousta tajemna. Stig je taková mýtická postava, o které jistě víme jen jedno - My víme jen to, že si říká Stig. - Testy aut. Samozřejmě, auta se testují v každém motoristickém pořadu, ale upřímně, všude mi přijde, jako bych se dozvídala informace pateticky přečtené v brožurce. Jenže číst umíme i sami, ne? Když auta testuje TopGear, dozvíte se jak různé pocity z jízdy, tak... naprosté pitomosti. Například jestli je vážně zelené, jestli se do něj vejde obří pes, který má být i šťastný, jestli s ním projedete obchoďákem... Ano, to jsme vážně potřebovali vědět. - Potom tu máme zprávy. Neočekávejte vskutku důležitou žurnalistiku, v těchto "zprávách" se dozvíte jak novinky o autech, různé motoristické zážitky, ale také velmi pravděpodobně si budou moderátoři dělat ze všeho srandu. Otáčení se na kancelářské židli, předvádění srandovních obličejů, lekce kreslení, či důležitá diskuze o funkčnosti hlasového ovládání s ukázkou, pizza a rukavice, oblečení, knížky o traktorech... Možné je všechno. - Výzvy a speciály. Ať už kluci dostanou jen několik tisíc liber, za které si koupí nějaké hodně ojeté auto, a nebo naopak vyjedou se superautem či hatchbackem, nebo sedanem nebo s čímkoliv, jedno je jisté - bude to zábava. Pokaždé je to dlouhá cesta plná různých zážitků, klidně i karavaningu a závodů, jenže i různých neplech, poruch a dalších problémů. Plynule přecházím na speciály, které jsou ještě plnější pravých chlapských zážitků plných testosteronu. A samozřejmě výpočtů toho, co všechno Richard nerad. Překážky, napětí, auta, poruchy, smích - to všechno k TopGearu neodmyslitelně patří. V takovýchto speciálech obzvlášť. - Hosté v "autě za rozumnou cenu". Nemůžu říct, že ty hosty znám, většina z nich je pro mě velkou neznámou. I tak se ale vždy dozvím něco zajímavého, pobavím se a někdy jako bonus do rozhovoru vtrhnou Richard s Jamesem. - Srovnávací tabule. Někdy to nedává smysl, někdy jsou důvody ryze topgearovské. Umístění aut na srovnávací tabuli je občas takové dogma - prostě to tak je, protože to tak prostě je. A když už se někdy k tabuli dostaneme, je jistota, že mezi moderátory proběhne nějaká hádka, proč má být něco někde jinde... a nechybí ani kladiva, krabice, židle... to se v TopGearu stává normálně. - Teď bych se to všechno měla nějak pokusit shrnout. Je to pro mě docela těžké, ale snad jsem se už vykecala dost :D. TopGear mi dozajista prodlužuje život, je to má televizní láska už skoro 5 let. Pokaždé je to úžasný zážitek, pokaždé se skvěle pobavím. Tedy, upřímně, zemřu smíchy. A TopGear mě vždy tak rychle vtáhne do děje, že po dvou minutách mám pocit, jako bych koukala už aspoň půl hodiny. Rozhodně to není tím, že bych se nudila, spíš tím, že TopGear je nabitý dějem natolik, že už v první minutě je rozjetý naplno a jede na plný plyn až do titulků. Můj finální verdikt musí být asi jasný. Nejspíš přehlížím spoustu chyb, ale vzhledem k tomu, že mě TopGear tak moc baví, tak je snad trocha slepoty dovolena :D. A tak si, u notebooku s TopGear tapetou sedící, v tričku se Stigem a obřím nápisem TopGear, s telefonem s tapetou TopGear a několika čísly časopisu TopGear přiznávám, že zkrátka miluji britský humor, že jsem těmto třem idiotům úplně propadla a pokorně přiznávám, že tomu TopGearu ani stovka nestačí. 1.000%

Nikdy nebývám tak zlá, abych vstupovala do děje a přála si, aby si postavy vylezly na střechu a skočily šipku dolů. Tady jsem si to říkala každých 5 vteřin. Děj jsem nezpozorovala skoro žádný, nebo byl prostě moc pitomý. Postavy byly úděsné a jejich chování jsem jim ani trochu nevěřila. Ztratila jsem hodinu a půl svého života. V té době jsem mohla koukat třeba na dokument o pletení svetrů! Doufám, že scénárista a režisér pověsí své profese na hřebík a už nás nikdy nebudou zatěžovat svým dílem. Nejlepší věcí na tomto díle byl roztomilý, i když jen asi napůl modrý tygr. Ale to dobrý film bohužel nedělá. Trošku zvýším hodnocení, jen kvůli tygrovi. 10%