kubilov

Velmi těžké hodnotit. Nechtěl bych se nechat ovlivnit mou nesnášenlivostí vůči dojemným filmům, které mají za úkol vás rozbrečet. Když od tohoto odhlédnu, musím pochválit jak trenéra Eastwooda, tak vypravěče Freemana. Oba mají ve tváři vepsáno přesně to, co po nich scénář chce. Jsem si naprosto jistý, že jsem jeden z mála, které tento film neosloví přesně tak, jak Eastwood zamýšlel, proto za 3*. Ke konci už mě ten nátlak negativních emocí unavoval a působil na mě nuceným dojmem, který nepřestal dlouho po skončení filmu.

Nutno říci, že si Quentin s filmem opravdu pohrál. Jako pocta spaghetti westernům fajn, ale hlavně je to film sám o sobě jako dělo! Druhý díl historie podle Tarantina se vyvedl mimořádně. Nemá slabá místa, až na poslední půlhodinku, kdy mi přišlo, že je film uměle natahován. Přes tuto maličkou nedokonalost je geniálně propojená píseň o Nibelunzích, Tarantinův protirasistický postoj, S. L. Jackson jako patolízal a černoch rasista, Waltzovo charisma a i přesto je tu prostor pro skvělý zážitek z Calvina Candieho, alias Leonarda DiCapria. Celý celek se nedá hodnotit jinak než maximálním počtem hvězd. Zásluhu za skvělý zážitek si po právu rozdělili téměř všechny hlavní postavy a štáb. Tarantino oceněn Oscarem za scénář, Waltz podruhé vytřískal ze spolupráce s touto režisérskou extratřídou naprosto po právu Oscara za vedlejší roli. DiCaprio, S. L. Jackson, Foxx, Washington i kameraman Richardson odvedli vynikající práci, díky čemuž můžu zařadit Djanga na pomyslné stupně vítězů s filmy Quentina Tarantina.

Běžný policejní výslech, ke kterému je přiveden mrzák Verbal, aby vyšetřovateli objasnil osudnou noc v přístavu San Pedro a existenci (nebo neexistenci) tajemného ďábla za oponou Keysera Sözeho. Pětice mužů na hraně zákona s ním svádí souboj o kokain na lodi právě v přístavu San Pedro. Jediný problém je, že nikdo přesně neví, jestli je Keyser Söze skutečný, a když ano, tak kdo to je? Bryan Singer nasadil skvěle padnoucí temný kabát na celý film, který se místy odkrývá, až ho nakonec strhne geniální poslední desetiminutovka, která obrací celý film vzhůru nohama. Jeden z nejlepších filmů všech dob a více než zasloužené dvě Ceny Akademie pro Kevina Spaceyho a za scénář. Moje srdcovka.

Osmdesátá léta se nesla ve znamení filmového útlumu Ala Pacina, který po geniálních dvou Kmotrech, Serpicu, Psím odpoledni atd. přichází v letech osmdesátých jen s jedním všeobecně známým a profláklým filmem. Zato s jakým! Dnes již naprosto po právu kultovní a legendární (upravený) remake slavného filmu Scarface z roku 1932, který je jednoznačně kvalitnější a po většině stránek lepší než originální film. Al Pacino se jako Tony Montana vypracuje z poskoka až na hlavu organizovaného zločinu v Miami, což však pochopitelně není cesta jednoduchá. Pak ale přichází zpychnutí a nevyhnutelný sebedestruktivní život, který předčasně končí. De Palma natočil už na začátku osmdesátých let zřejmě svůj nejznámější film, po kterém by klidně mohl přestat s režírováním, ale už nikdy by nebyl zapomenut. Největším highlightem Scarface je jednoznačně jeho hlavní představitel, protože tak uchvácený a afektovaný výkon, který perfektně ukazuje hrozbu posednutí mocí a penězi, by těžko dokázal někdo zahrát lépe. --- Al Pacino je vážně génius, De Palmův Scarface totiž třeba pro mě rozhodně není film, který by postrádal problémy. De Palmova režie je velmi neotřelá od ostatních velkých hollywoodských jmen, dost Scarface v mých očích ale sráží třeba to, že je to film o dlouhé cestě nahoru a celkem dlouhém pádu dolů, přičemž jakoby tu dobu na vrcholu vyplnil jen song Push It To The Limit, který ve formě jakéhosi sestřihu shrne Tonyho Montanu na vrcholu sil (v podstatě velmi odlišné od Vlka z Wall Street). Byť je kvůli tomu tento mafiánský opus tak trochu pro diváka problémový, neubírá mu to na 5* hodnocení. Bez pochvaly by rozhodně také neměl zůstat skvělý soundtrack boha elektroniky Giorgia Morodera.

Kratší a stravitelnější než King Kong i Godzilla. Samotné Monstrum je ale naprosto impozantní. Příšera, která vás bude budit ze spaní, i když zrovna nebydlíte poblíž Central parku. Nápad s natočením filmu jakoby z amatérských záběrů je určitě neotřelý a svůj úspěch sklízí. K tomu se však váže největší problém filmu: roztřesený obraz. Pokud to má přispět k tajemnosti filmu, že se samotné Monstrum vlastně pořádně na kameře neobjeví, tak je to v pořádku, ale občas je obraz prostě a jednoduše nečitelný. K žádné z postav si zřejmě vztah nevybudujete, a proto vás jejich smrt nezarmoutí. Za minimální rozpočet slušná sranda, co?

Děj není potřebný, vše o co jde jsou akrobatické triky "otce" parkouru Davida Bellea. To, jak umí proskočit i tou nejmenší škvírou a vyskákat po kolmé stěně jen tak, jakoby nic, si opravdu zaslouží uznání. Jenže ani to mi nestačilo a příliš mě to nenadchlo.

Krásný klasický a hlavně velký útěkářský film ozdobený výkony hned několika špičkových herců z šedesátých let (McQueen, Attenborough, Bronson!!), jenž úžasně idealisticky pohlíží na pomalu končící druhou světovou válku, o čemž samozřejmě vojenští zajatci nemají ani páru, a který za celé své takřka tři hodiny nenudí ani na chviličku. Mimo jiné je také zajímavé vidět jednou nacisty s trochu lidskou tváří, i když jsou to jen letci z Luftwaffe. Výtečné skloubení vězeňského dramatu o pomalém útěku a zběsilého utíkání a skrývání se.

Je zbytečné omílat stále dokola, že je Affleck neschopný herec, bez žádné mimiky, ale jako režisér podstatně lepší. To už všichni vědí. Ale.. nejsem si jistý, že si tento film zasloužil Oscara jako nejlepší film roku (ale pořád lepší než Spielbergův Lincoln). Nejlepší výkon předvádí paradoxně Alan Arkin, který si svou nominaci na Oscara zasloužil. Do té doby, co je Tony Mendez v USA je Argo nadprůměrným filmem, to ale ztratí, jakmile se děj přesune do Íránu. Co vše je ochoten a schopen udělat, aby zachránil šestici diplomatů z v tu dobu nejnebezpečnějšího města na světě, je určitě velmi působivé, ale nějak špatně podané. Velmi zvláštní druh nenávisti chovají Íránci k Američanům. Odhodlání pobýt všechno a všechny, kdo mají cokoliv společné s USA. Abych to shrnul, tak to zas taková pecka nebyla. ARGO, FUCK YOURSELF!

Prvních zhruba 25 minut zobrazujících let a to, co předcházelo natočil Zemeckis naprosto geniálně. Záběry letadla letícího vzhůru nohama mi v první chvíli naprosto vyrazily dech. Zbytek filmu nastavuje zrcadlo všem nepolepšitelným alkoholikům a popisuje, jak může úspěšný a bohatý člověk skončit, když ho přemůže jeho závislost. Denzel zahrál věčného ožralu skvěle a hlavně věrohodně, stejně jako Kelly Reilly nepolepšitelnou feťačku. Jedno z milých překvapení přelomu roku 2012. Skvěle vybraná hudba, Don Cheandle a hlavně John Goodman za další bonusový body. Vypadá to, že se Robert probudil ze svých animátorských snů a bude točit další podobné filmy jako je například právě Let, já bych byl moc a moc rád.

Gangster Squad, mladší bratříček L. A. Confidential, jenž však pochopitelně na tuto obrovskou žánrovou klasiku ztrácí. Parta nabroušenejch chlapů co se vrhají do nemožného úkolu. Porazit a vypudit z města hlavního šéfa podsvětí, který město ovládá. Sean Penn si postavu Mickey Cohena vyloženě užil a navíc ji i velmi přesvědčivě zahrál. Ryan Gosling potvrdil, že je jeden z nejtalentovanějších mladých hollywoodských herců, především díky svému charismatu a přirozenému vcítění se do své role. Do toho si připočtěte krásnou Emmu Stone, které to s Goslingem dohromady jde velice dobře, a partu drsných chlapíků v čele s Joshem Brolinem a máte herecký ansámbl hodný pozornosti. Režiséru Rubenu Fleischerovi se podařilo navodit skvělou a uvěřitelnou atmosféru poválečného Los Angeles, i když jsem podle reakcí zdejších komentátorů a samotného ratingu od filmu mnoho neočekával, tak mě velmi mile překvapil. Děj ubíhá velmi plynule, nedělalo mi nejmenší problém se do filmu ponořit a bez jakéhokoliv nudění ho shlédnout. Navzdory tomu, jak je Gangster Squad tolik pranýřován, jde o velmi kvalitní film.