JASON_X

Kolja po americku, jen Neesonova nátura je poněkud drsnějšího druhu, než u laskavého hřejivce Svěráka. A namísto malého Rusáka se dojemně stará o obtloustlé mexické cikáně. Film je to jak se patří akční a hodně hodně drsný. Nejdřív malému Miguelovi kartel odbouchne madre. Pak se dlouho nic neděje a furt se dlouze o něčem žvaní a něco se řeší. Po asi hodině - a teď se podržte - pak Neesonovi oddělají jeho starého plesnivého čokla, což je, jak sami jistě uznáte, opravdu vrchol kruťárny. Pak se zase dlouho žvaní a prd se děje. A pak konečně přijde trocha toho střílení a po něm jde Neeson s Miguelem vstříc zapadajícímu Slunci (nekecám!) a k tomu je ještě přilípnutej retardovanej happyend a vám se uleví, že už je konečně konec. Pokud se tedy dřív nepozvracíte z toho všeho patosu a nablblých klišé, nebo pokud u toho neusnete.

Firemní kolektiv britských kravaťáků na neplánovaně vyvražďovacím teambuildingu v uherské pustině (ne pustě, i v Maďarsku jsou totiž kopce a lesy). Původně objednaná luxusní hacienda je omylem zaměněna za barabiznu s vybavením i celkovým sexappealem hodně zanedbané noclehárny ČSTV z osmdesátek, v jejímž okolí řádí nejen medvědi, ale i komando vraždících psychopatů. Celkový dojem mám trochu rozpačitý, protože vtipné gagy i hlášky, kterým jsem se od srdce zasmál, jsou střídány slabými momenty scénáristovy očividné bezradnosti. A jestli tři nebo čtyři, pak rozhodl hloupý konec s Olgou a Ninou, nebo kým.

Horrorová ikona Shaye a úchylný taťulda Wise z Twin Peaks coby manželský pár, plus tři svérázní týnejdžři v drsnohumorné automobilové vánoční horrorkomedii z noční americké okresky, to nemohlo dopadnout špatně. A když se vám bude chvílemi zdát, že děj už je švihlý přespříliš, tak vydržte do konce, rozuzlení vše vysvětlí (a přiznávám, že pro mě překvapivě).

Některé Jakubiskovy filmy jsem míval kdysi rád, třeba ještě v druhé půli devadesátek jsem si v kině několikrát skvěle užil Nejasnou zprávu, málokterý českosloveský režisér míval tak svébytný a neotřelý filmový rukopis. Jak už je u Jakubiska zvykem, film jistě oslní svou renesanční výpravností a dějovou košatostí. Ale co se týče historických faktů, příliš bych mu nevěřil, naprostá většina dochovaných dokumentů prý opravdu dokazuje, že Erzsébet Báthory byla cholerická sadistka a vražedkyně, rodově zdegenerovaná příbuzenskými sňatky. A to nemluvím o naprostých historických nesmyslech (např. Caravaggio). I takové ty drobné fantaskní či groteskní prvky, které mě dříve u Jakubiska docela bavily, mi už přišly spíš rušivé. A to i teď, při druhé projekci po ca deseti letech. Ačkoliv úplnou pravdu o tom, jak to tenkrát opravdu bylo, se už asi nikdy nikdo nedozví, býval bych rád viděl legendu o "Čachtické paní" zpracovanou víc realističtěji, seriózněji, "vážněji".

Nebýt přítelky, která to chtěla vidět, podruhé bych si to už asi nikdy nepustil. Odhodil jsem to kdysi dávno po zkouknutí štítivě jako česky trapný pokus o krimithriller a blaženě zapomněl. A co se reálnosti týče - úvodní věta ''volně inspirováno...'' hovoří jasně. Po x letech a druhé projekci jsem už o něco smířlivější, má to dobrou devadesátkovou atmosféru, překvapivě i dobrý scénář a úžasnou titulkovou skladbu https://www.youtube.com/watch?v=2GFbUlDL7VM. Fatální slabinou jsou ovšem herci. Jediný Dlouhý snad nebyl trapný až na půdu, i když jeho nevalná muskulatura ho činila v roli bývalého "urňáka" poněkud nevěrohodným. Dolanského psychopatický šašek byl ještě aspoň zajímavě podaná postava, ale ten zbytek... škoda slov. Češi by fakt radši měli točit jen frašky a přiblblé komedie, když disponují tak zoufale nemužnými a necharismatickými hereckými typy.

Teda to byl ale párek hnusnejch vyšinutejch úchylů! Nerad tuhle syrovou texaskou zabijačku hodnotím průměrně, ale nedá se svítit. Nejenom, že to rejža trochu přeťápnul s těma jejich nevěrohodnejma kojotíma maskama i absurditou a nevěrohodností celýho jejich počínání, to bych ještě bral, u tohohle druhu filmu. Ale i zbytek aktérů se choval až do samotnýho konce tak nemožně pitomě, nehledě na pitomou poslední scénu, že jsem se do děje nijak moc nezažral a nebral ho příliš vážně, tudíž na mě ani nijak zvlášť emocionálně nezapůsobil. Po večeři slušnej dezert, ale nic víc, moderní variace na vypatlaný exploaťáky a la 70's, okořeněný atmoškou novodobýho Divokýho západu. Zaokrouhluju každopádně nahoru, protože jsem už viděl mnohonásobně větší sračky.

(Možná trochu spoiler, tak to nečtěte.) Moje počáteční nadšení z temné a zdánlivě dospělé duchařiny ochladlo v okamžiku, když jsem zjistil, že stěžejními prvky filmu jsou děcko a strašidelný dům. Hm, takže další dětský "horror" se strašidelným domem, kterými jsem už poněkud přesycený. Taky už začínám být alergický na zrcadla, která odrážejí jinou osobu, než která stojí před nimi. Stává se z toho totiž dost profláklé klišé a u čeho jsem poprvé podruhé zažíval příjemné mrazení, mě nyní spíš už otravuje svým stereotypem. Ale jelikož tady je to navíc kombinováno se zrcadlem coby symbolem brány do jiné dimenze, tak dejme tomu. Docela zklamáním pro mě nakonec byla i bizarní postava "okultisty", od které jsem si sliboval nějaké to nadstandardní oživení. No a co dodat k tomu nešťastnému finále... Nejdřív mě znudila dlouhá banální scéna, ve které statečná matka pobíhá po strašidelném domě a snaží se zachránit svého nemanželského spratka ze spárů strašidelného domu. No a celé to zazdí ukrutně pitomý konec s biskupem, kostmi, černou magií, nazisty ve Stuttgartu a vlasteneckým kázáním vikáře v kostele.

Co se zpočátku jeví jako venkovsky drsný a syrový thriller, změní se postupně v napínavou tradiční detektivku s úzkým okruhem podezřelých, která pak ale bohužel "vyvrcholí" ve stylu hodinové epizody nějakého postaršího televizního kriminálního seriálu typu Die Cleveren, nebo tak podobně. Což by samozřejmě samo o sobě nebylo tak úplně špatné, jen jsem zkrátka po slibném úvodu a při bezmála dvouhodinové stopáži čekal něco víc. Naopak musím pozitivně ocenit exteriéry ze Sluncem vysmaženého australského vnitrozemí a hlavně a především skvostného Erika Banu v hlavní roli. Jak to, že tenhle chlápek ještě není prvoligová herecká celebrita? Jo aha, protože hraje v průměrných filmech. A cože?? Kolik že mu je let???

Už skvělý úvod z vyvražděného domu dává tušit, že se nebude jednat o žádnou podřadnou neumětelskou komedii. A vzápětí se divák ocitne na palubě letadla Viet Kong Airways se svéráznými pasažéry i posádkou a začně být bombardován téměř nepřetržitým proudem vtipných, nechutných, nebo spíš vtipně nechutných gagů. Filmařská, scénáristická, herecká i výpravná stránka filmu je překvapivě kvalitní a pokud si nepotrpíte na příliš intelektuální humor, ale zároveň dáváte přednost humoru aspoň trochu chytrému před humorem prvoplánově přízemním, mohli byste být spokojeni. Kadence i kvalita vtipných scén sice směrem ke konci poněkud polevuje, ale výsledný dojem mi stejně zůstal vysoce nadprůměrný. Z herců bych rád vypíchnul třeba lehce šíleného pilota Henriksena, nebo Bai Ling coby na ženskou přeoperovanou letušku, díky jejíž filmografii jsem tenhle trestuhodně pozapomenutý a nedoceněný béčkový majstrštyk objevil.

Staré středoproudové filmy nejsou můj šálek čaje, herci v nich většinou teatrálně přehrávají a jejich zastaralý filmový jazyk mě vůbec neoslovuje. Tenhle thriller ale nebyl zrovna ten typický příklad, na šedesát let věku je to překvapivě záživné a zručně zrejžované dílko, navíc s milosrdnou stopáží. Rozhodil mě ale trochu dvojitý zvrat v závěru. Tedy konkrétně jeho druhá část, ta první mi byla jasná už dávno před polovinou. A bohužel mi celá pointa přišla dost za vlasy přitažená, křečovitá, nelogická, čímž můj předchozí dojem poněkud zvlažněl.