Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Horor
  • Akčný
  • Dráma
  • Thriller
  • Sci-Fi

Recenzie (3 629)

plagát

Biely zabijak (2021) 

Včera jsem u toho usnul, tak jsem to teď rychle dorazil, ať to můžu hodit do koše a jet na vejlet. Protože jinam než do koše tohle "veledílo" nepatří. Film pro mládež na všední odpoledne, vysílaný nějakou podřadnou okresní televizní stanicí, asi tak. I když levná béčka mám rád a často si i ta špatná zvráceně vychutnávám, Great White není ten případ. Totálně nesympatické herecké osazenstvo a extrémně nenápaditý scénář s fůrou melodramatického patosu a telenovelické dialogové vaty, je totiž opravdu smrtící kombinace. Celou tuhle ubohou žraločí estrádu zachraňuje několik hezkých záběrů z dronu a trocha mizerně natočené akce v závěru.

plagát

Dawn of the Beast (2021) 

Parta měšťáků se uprostřed hlubokých lesů ocitne v nelítostném masomlýnku - z jedné strany dorážejí nenasytní wendigové a z druhé nevyzpytatelný sasquatch. Vůbec mi jich nebylo líto, protože místní je varovali. Ale oni dobrých rad nedbali a odměnili je posměšnými úšklebky, jako vždycky. Copak se tihle lidi sakra nikdy nepoučí? Ale je to vlastně dobře, protože mohla aspoň vzniknout další záživná žánrovka, nízkorozpočtová, nadšenecká, ale přitom profesionálně dobře zmáknutá. A na zdejší databázi nepochopitelně podhodnocená. Za mě ovšem velká spokojenost. Odlehčený a přitom ne nevážný děj, dobré masky, slušní herci i herečky (obě dámy byly navíc hodně osobité i pohledné, hlavně Isabella) a kulervoucí řežba mezi bigfootem a wendigy v závěru. Skvělý večerníček.

plagát

The Lockdown Hauntings (2021) odpad!

Myslel jsem si zprvu, že půjde o nějaký jiný lockdown, kvůli nějakému fiktivnímu viru z nějaké fiktivní reality. A že bude pouze využívat paralelu se současností. Omyl. Tohle je opravdu film o covidu-19. Na vysvětlenou: Už přes rok mi leze krkem celoplanetátní hysterie kolem téhle čínské chřipky, lezou mi krkem všichni připosraní covidioti, kteří nežvaní téměř o ničem jiném než o tom, co zase v médiích četli/slyšeli o covidu a o nějakých statistikách a vakcínách a podobně, k smrti se mi hnusí a z hloubi duše opovrhuju všemi přizdisráči, kteří nosí náhubky nejenom na ulicích, ale třeba i na procházce v lese, zkrátka stal jsem se ještě větším misantropem a na přízemní animální dobytek zvaný lidstvo pohlížím s ještě větším odporem než dříve. Takže jaké asi můžu dát hodnocení filmu, ve kterém se několik nezajímavých lidiček, poslušně dodržujících státem nařízené rouškaření a domácí vězení, stává postupně obětmi jakéhosi paranormálně aktivního vražedného poltergeista? Pár hezkých ženských, jinak naprostá ztráta času. A Todd samozřejmě a la Trejo, tedy jen do počtu, aby ho mohli šoupnout do titulků.

plagát

Golet v údolí (1995) 

Film podle stejného Olbrachtova povídkového souboru jako o pár let mladší Kachyňova Hanele, ale s poněkud odlišnou energií. Když jsem ho viděl poprvé, byl jsem příjemně překvapený, že i v našem malém českém (a dost stereotypním) rybníčku se občas objeví nějaká nečekaná rarita. Teprve potom jsem četl Olbrachtovu předlohu a líbila se mi ještě víc, přišla mi syrovější, hlubší, vážnější. A taky jsem zjistil, že scénář jí nemálo pozměnil. No a po dalších několika projekcích už mi začala víc a víc vadit i taková ta nasládlá komediálnost a rozvernost, ve filmu všudypřítomná, hlavně díky Vetchému, Hartlovi, Bočanové, Hrubešové... Z "laskavého humoru" s nechutí zvracím, mám holt radši vážnější notu. Přesto jde o vcelku uspokojivý materiál k případnému prvnímu (a povrchnímu) seznámení se s východoevropským chasidismem.

plagát

Hanele (1999) 

I když skromný Olbrachtův chasidský příběh nedosahuje metafyzické nebo folklórní hloubky "klasických" příběhů o chasidech, jako třeba povídky/novely/romány Singerovy nebo Potokovy, v našem prostředí jde o zjev ojedinělý a vhodný třeba i jako první divákovo seznámení se se zajímavým (a zaniklým) světem východoevropských Židů. A spolu s perfektní Kachyňovou režií vzniklo pozoruhodné dílo, na české filmové poměry nebývale vážné, zádumčivé, dušezpytné, na hony vzdálené obvyklým českým žánrům, jako jsou plebejské frašky, grotesky, buranské komedie a podobně.

plagát

Kyslík (2021) 

A zase budu za misogyna. Protože po prvních pár minutách už jsem vduchu nelibě prskal "sakra to snad napsala ženská!". Protože opět další scifárna, jejíž děj se orientuje především na iracionální (a místy dost mozkorvoucí) dialogy mezi člověkem (mírně hysterická ženská) a strojem (ohavně vlezlý mužský hlas), v níž se řeší všelijaké otázky a otazníky, nastolují různá morální dilemata a vysílají různá humanistická poselství, aniž by v ní ovšem šlo primárně o nějakou tu vědeckou fantastiku. Prostě užvaněná a moralizující "one woman show" konverzačka, zabalená do scifistického oblečku. Navíc dáma v hlavní roli často po francouzsku nepříjemně přehrává. Postupně jsem ovšem ocenil pár zajímavých překvapení (dějové zvraty by byl příliš silný výraz) a taky docela obdivuju, že tvůrci dokázali natočit stominutový film v interiéru dvou tří metrů krychlových. Výsledný dojem nakonec ca průměrný.

plagát

Kytička pro Algernona (2000) (TV film) 

Ryzí Hollywood. Vezme vynikající, ba geniální sci-fi povídku a přetaví ji v polopatický melodramatický doják pro obecné divácké stádo. Nejstrašnější složkou filmu je ovšem hudba. Takřka celý děj je podbarvený nepřetržitým sladkobolným smyčcově-flétnovým cajdákem, stokrát hnusnějším a slizštějším, než třeba i megaslizká "jímavá" hudba z Jacksonova Hobitína.

plagát

Večierka (2012) 

Objektivně přidám třetí hvězdu, protože moje hodnocení je úplně neobjektivní; nejprve jsem totiž zkouknul o dva roky mladší celovečerák https://www.csfd.cz/film/372023-before-i-disappear/komentare/ a v porovnání s ním je tenhle jeho starší krátkometrážní brácha bohužel přece jen dost chudá záležitost. Ale nevím, jak bych ho vnímal, kdybych ten mladší celovečerák prvně neviděl, takže...

plagát

Before I Disappear (2014) 

Afektovaný sentimentální kýč, přesně z onoho druhu okázale "nezávislých" filmů, které milují a u kterých obvykle slintají blahem obvyklá festivalová publika, plná náctiletých pozérských pseudointelektuálů. Všechny postavy jsou více nebo méně ploché, nerealistické, strojené a nesympatické a hlavní hrdina, charakterní feťák tesknící po své milé mrtvé dívce (nejspíš taky fetce), který zásadně nikdy nelže, je postavička pravděpodobná jak z romanťáku pro týnejdžry. Ale musím se teď k něčemu přiznat: Líbilo se mi to! A někdy ve dvaceti bych tomu možná vysolil i pět. A main song z bowlingové herny si už pouštím asi popátý. https://www.youtube.com/watch?v=P-3SaUiR7bA

plagát

Stopa Ružového pantera (1982) 

Děj překvapivě drží pohromadě, ale film je to napůl zbytečný. Zajímavá je totiž jen první polovina, a to kvůli několika dříve nepoužitým scénkám, ta druhá už je pouhé opakování, mozaika z předchozích dílů pospojovaná tak, aby bylo na celovečerák. Komerčárna, jistě, ale kvůli několika mně dosud neznámým záběrům to za úplně ztracený čas nepovažuju. Asi nejvíc se mi líbila část s Clouseauem v hotelu, včetně jeho konfrontačního dialogu s recepčním, jehož humornost spočívá v retardované Clouseauově "francouzské" výslovnosti (message/massage).