JASON_X

Zajímavá kapitola litevských dějin (40. a 50. léta 20.století) je bohužel zprasena poněkud přihlouplým scénářem, konkrétně lovestory tak retardovanou, že by z ní museli hnusem zvracet i jinak perverzní hollywoodští scénáristi. Náklonnost submisivního židovského sirotka k vulgární a primitivní dívce (a posléze ženštině) je křečovitě vyumělkovaná a hlavně trapná. Nicméně ostatní děj (kterým je lovestoryové jádro obaleno) je vcelku zajímavý a podnětný. Přiznám se, že jsem dodnes neměl ponětí o tak velkém rozsahu protisovětského odboje "lesních bratrů" v Litvě a v menší míře i Lotyšsku a Estonsku. Škoda toho červenoknihovního idiotismu, mohla to být působivá variace na Michalkovovo Utomljonnyje solncem, s ním srovnatelná, takhle se jedná jen o průměrnou nápodobu.

Zaprvé nebýt toho, že jsem si na Wikipedii před projekcí přečetl něco o příslušném období ruských dějin, tak nevím nevím, jak bych ten divácky nevstřícný děj filmu vstřebal. Působí tak zmateně, jako kdyby nejenom střihač, ale i scénárista a rejža byli sjetí muchomůrkami. Ani z Tarkovského Andreje Rubljova jsem napoprvé neměl tak zamotanou šišku. A zadruhé se nemůžu ubránit dojmu, že onen slavný kníže Vladimir I., byl ze všech filmových mužských rolí (a že jich bylo) vyobrazený jako ten bezkonkurenčně největší budižkničemu, přizdisráč a neschopný slaboch, za kterého neustále rozhodovali, bojovali nebo dělali špinavou práci jiní, a který se zmohl jenom na ošukávání na pospas mu vydaných ženských. A fakt, že byl později prohlášen za svatého, protože v Kyjevské Rusi z vypočítavosti nastolil byzantské křesťanství, vypovídá hodně o pokrytectví pravoslavné církve, které si v tomhle případě nijak nezadá s pokrytectvím katolickým. Příběhu pak nasadila korunu závěrečná scéna kolektivního křtu šťastně rozesmátého prostého lidu, kterýžto výjev mi evokoval kýčovité malůvky z jehovistických časáků. Dvě hvězdy za opravdu skvělou výpravu, za nějaké ty syrové rubačky, za psychedelickou scénu s Vikingy plujícími z rozbahněného kopce na lodích do bitvy s Pečeněhy, prostě za působivý vizuál.

Možná ode mne není úplně fér napsat, že jsem po dlouhé době zklamaný z ruského filmu, protože varovné anotace hovořily jasně: Je to fikce a nic než fikce, s fiktivními postavami a fiktivními příběhy. Odehrávající se sice v kulisách vybuchnuvšího Černobylu, ale realitu zobrazující jen rámcově. Prostě taková jednodílná melodramatická telenovela na pozadí černobylské havárie. Ale nemůžu si pomoct nebýt zklamaný, protože samozřejmě nemůžu nesrovnávat s pětihvězdovým seriálovým Černobylem americkým. A zamrzela mě i mizerná ruční kamera, na tu v ruských filmech zvyklý nejsem. Na druhou stranu moje zklamání je trochu vyváženo dobrou dobovou atmosférou, skvělými exteriéry (Kurčatov), zajímavými herci a hezkými herečkami (jako už v ruských filmech obvykle) a slušně atmosférickými scénami z černobylského podzemí, i když tedy fiktivními. Při závěrečné potápečské pantomimě jsem se sice cynicky pochechtával, ale výsledný dojem z filmu nakonec nemám vůbec negativní, tedy na to, že jsem z něho vlastně zklamaný.

Tak zaprvé lidé, kteří si spontánně pamatují svoje minulé životy, se nenazývají Nekoneční (Infinitiess), ale buddhové. A zadruhé buddhy, neboli Osvícené, si představuju úplně jinak, než jako nechtěně legrační figurky v tomhle komerčním popcornovém bijáku. Jedná se o takovou nějakou podstatně hloupější verzi Matrixu šmrncnutou Highlanderem. To může znít možná lákavě, ale zápletka i děj jsou opravdu hodně retardované, podobně, jako třeba u béčkových videofilmů z osmdesátek a devadesátek, i s tunou slabomyslných dialogů, jen je to vše oblečeno do moderního, lacině líbivého kabátku. Takže se těšte na trikově opulentní vizuálno, naspeedované tempo a spoustu akce. A moje pocity? No co by, nudná a plytká krávovina, s hnusnými herci i herečkami, kterou do týdne beze zbytku zapomenu. Ale dětem se to možná bude líbit a bavit je to. A některé z nich si možná při sledování filmu položí i nějakou tu existenciálně závažnou otázku o smyslu života, vesmíru a vůbec, takže úplně zbytečné a marné filmové lejno to nakonec nebude. Nicméně jak jsem tak poslouchal ten monolog osvíceného nihilisty a misantropa Bathursta, dával jsem mu za pravdu, taky bych lidstvo, potažmo vše živé, bez lítosti vyhladil. Protože veškerý život je utrpení. Třeba sledování podobných filmů.

Možná je na vině moje natvrdlost, ale myslím, že nebýt nejprve zhlédnutí rejžova následného stejnojmenného celovečeráku z r.2021, příliš bych nechápal, co chtěl tímhle kraťasem vlastně jeho tvůrce sdělit, nebo jaké pocity v divákovi jím chtěl vyvolat.

Dost možná originální námět, ale kvůli jeho neumětelskému zpracování jde asi o jediné větší pozitivum filmu. A k větší atraktivitě mu (aspoň v mých očích) rozhodně nepomůže ani křečovitá multirasovost, ani trapné náznaky lesbismu. Nezáživný, scénáristicky kostrbatý a nevěrohodně zahraný popkulturní a groteskní popthriller o psychopatce s milou tvářičkou. Absurdně sofistikované zápletky, jako třeba samohybná mučidla, dálkově ovládaná harfa, nebo chirurgicky zaváděné implantáty, pak celý film hází do říše filmové fantasmagorie a la japonský bizár, kteroužto sice divácky navštěvuju rád, ale tenhle její exemplář se mi jeví poněkud nedomrlým.

Kdybych chtěl popravdě napsat, co si o tomhle  nechutném svinstvu myslím, musel bych se rozepsat trochu obšírněji také o okolnostech, které výrobu podobných svinstev umožňují, o lidech, kteří je natáčejí či jejich natáčení podporují a financují (váhám co je horší), potažmo o nezdravém a zvrhlém duchu dnešní doby celkově. A to by mi nejspíš vyneslo nejen doživotní ban zde, ale dost možná i soudní žalobu od nějakého méněcenného narušeného jedince, tedy od nějakého toho slavného "užitečného idiota", který by si to náhodou přečetl. Takže jen tolik, že po štítivém zhlédnutí prvního dílu jsem proklel tvůrce i celý filmový štáb, a teď se na tenhle kinematografický zážitek budu snažit co možná nejrychleji zapomenout (což ale myslím nebude velký problém).

Bizarní až fantaskní psychárna, za jejímž nízkým hodnocením stojí myslím její komornost, pomalost, vizuální skoupost, divácká nepodbízivost, tedy pro většinu diváků její neatraktivnost. Možná, že za to může moje někdejší letitá průprava artovými a nekomerčními nízkorozpočťáky, ale mně tedy Caveat naprosto perfektně sedl.  Líbilo se mi jeho pomalé tempo, místy takřka lynchovské psychedelické prvky, zneklidňující klaustrofobická atmosféra, bavili mě zajímaví neznámí herci, postupný vývoj jejich postav, zkrátka podobné nenápadné a působivé filmové "popelky" miluju. Přesně ten druh filmu, jaký bych rád natočil já, kdybych někdy nějaký film točil. A další příklad toho, že k dobrému filmu stačí dobrý námět, scénář a slušní herci, velké prachy fakt nejsou potřeba. A navíc to byla, jak vidím, rejžova celovečerní prvotina. Vytknul bych asi jen jednu drobnost, a to tu, že onen kožený postroj šel zjevně jednoduše sundat rozepnutím dvou přezek vzadu po stranách, ale kdo by se podobnými prkotinami u takovýchhle filmů zabýval, podstatný je účinek na diváka. S chutí zaokrouhluju nahoru, zvlášť v porovnání s předešlým mnou zhlédnutým kouskem, a to vyčpělou, sterilní a bezkrevnou duchařinou Conjuring 3 s áčkovou výpravou, tučným rozpočtem a známými hereckými veličinami.

Jsem z toho nějak v rozpacích... Filmařina je to sice skvělá, atmoška slušně ponurá, démonická záporačka působivá, kráska Farmiga i sympaťák Wilson ze sebe mačkají co nejlepší výkon, tváří se strašně vážně a občas i vyděšeně a zoufale, zaklínají démony vším možným a riskujou při tom kejhák, ale celkově vzato je koeficient strašidelnosti děje, respektive jeho horrorovosti, opravdu proklatě nízko. Předpubertální děti se u toho možná chvílemi vyděsí, hlavně takové, které věří v úsměvnou dualistickou pohádku o Bohu a Ďáblu, Dobru a Zlu, Ráji a Pekle, ale otrlý horrorový divák se otráveně ušklíbne a pustí si příště radši pro pobavení nějaký vypatlaný slasher, než takovouhle limonádu. A taky mi trochu unikl smysl celé té šarády s kletbou - proč by asi nějaký satanista vyvolával démona, aby posedl nějakého bezvýznamného malého brýlatého retarda? No jo vlastně, kvůli jeho duši, tak to pardon, to je dostatečný důvod, už to chápu... Ale má to i pár světlých stránek, třeba prvních ca dvacet minut je hodně dobrých. A nejvíc se mi líbil oživený nafouklý umrlec.

Nesourodá směsice brutální bitkařské akce a ještě brutálněji retardované zápletky. Myšlenkové pochody některých scénáristů jsou mi mnohdy naprostou záhadou. Proč tvůrci nemohli film pojmout jen jako béčkový řežebný akčňák o zradě a pomstě? Temný a syrový, vizuálně pohledný, s několika zajímavými (takřka comicsovými) postavami a s pěknými (i když absurdními) bojovými scénami, ve kterých se mrtvolami opravdu nešetřilo? Proč do něho museli zakomponovávat ultraidiotskou dějovou rovinu o Leovi, která mi celý film otrávila až znechutila? Opravdu se takovéhle středoproudové zápletky v gangsterských thrillerech (nejen) divákům líbí, opravdu si je žádají, opravdu filmy činí přitažlivějšími? Jsem snad mimozemšťan? Nebo je snad představitel onoho vylízaného mentála nějaký chlapecký idol španělských dívek, kvůli kterému má filmu stoupnout sledovanost? No, vlastně jsem po tom ani nepátral, je mi to putna.