Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Horor
  • Akčný
  • Dráma
  • Thriller
  • Sci-Fi

Recenzie (3 659)

plagát

Azumi 2 (2005) 

Po celkem dobrém prvním dílu přišlo myslím ještě lepší pokračování. Nepřipadá mi tolik infantilní, je víc comicsové (fantaskní), dějově pestřejší, s větším množstvím kouzelně bizarních postav... To nic nemění na tom, že je to "jen" televizně působící comicsová pohádka a ne vážně pojatá samurajská řežba... Což ovšem nic nemění na tom, že mi dvojka dobře sedla a že zlá školačka 'Go-Go Jubari' strčila představitelku Azumi do kapsy.

plagát

Azumi (2003) 

Míru musí být dosaženo i za cenu války! Kdo čeká mládežnický comics o sexy holčičce s katanou, bude možná překvapený. Ano, místy je to hodně infantilní, ale místy i překvapivě tvrdé a nelítostné (třeba hned na začátku nečekaná scéna selekce mezi asasíny, nebo nečinné přihlížení plenění vesnice bandity). Ale něco mi na tom filmu pořád neštymuje, zkusil jsem ho po letech znovu a není to nějak ono, ta jeho forma mě prostě neoslovuje. Prapodivná hudba, prapodivné kostýmy, prapodivný děj... Ale na druhou stranu jsou v něm úžasně prapodivné postavy, v jejichž středu se na piedestalu tyčí vražděním posedlý tranďák v bílém kimonu s růží v ruce.

plagát

Bright (2017) 

Zprvu se to jeví jako alegorický sračkofilm o rasismu maskovaný za fantasy - orkové jsou jakoby černí a nemají šanci se dostat ze svýho pomyslnýho ghetta a všichni jima opovrhujou a bílí i černí poliši je svorně na potkání řežou na ulicích a orkskýho poliše nesnášejí stejně lidi jako orkové a bla bla bla, všichni víme. A elitářští elfové jsou zase něco jako snobská velkoburžoazní věrchňuška tahající v pozadí za nitky. Ale naštěstí nadprůměrná porce akce a zábavy brzy přehluší tuhle rádoby výchovnou pachuť a rozjede se parádní show ve stylu Men In Black a podobných kousků. Nejvíc se mi líbil trojlístek "temných elfů", neboli infernů - sexy ještě víc než upíři, s téměř upírskejma superschopnostma a proklatě cool. Takhle si představuju pořádný elfský specnaz, nějakej Legolas je proti nim změkčilá homokláda. Vybouchali a vyřezali celej drsnej hispánskej gang Altamira za pár tuctů sekund. Jenom mě trochu "překvapilo", že chvíli na to měli takovou práci se dvouma cajtama, inu... Inu je to v neposlední řadě fantasy komedie pro mládež, spíš než dark & hard fantasy. Ale řeknu vám, že tahle alternativní realita mě tak moc a moc bavila, že jsem bez problému přihmouřil oči nad nějakými těmi hollywoodskými šablonami a polopatismy, určenými obecnému diváckému stádu.

plagát

Vzbura (2017) 

Horror? To jako vážně? Trochu černá a hodně nudná komedie, to spíš. Jemný korejský hošíček si po Walking Dead střihl další roli drsňáka a opět hodně hodně nepatřičně a nevěrohodně. Chlape, měj soudnost a hraj radši v nějakých romantických komediích. Ale hlavně scénář je strašlivě slabý a obrovský potenciál tak slibného námětu zůstal trestuhodně nevyužitý. Jen si to vemte - kancelářský věžák s desítkami kravaťáků a slečinek, virus měnící člověka v agresivní krvelačnou bestii, no a čeho se natěšený divák dočká? Jednoho hodně decentního rozpárání maflíkem a nějakých těch ran pěstí nebo golfovou holí a pár bodanců. Většinou se tam spíš jen žvaní a žvaní a pořádná řezničina se neustále schválně odsouvá a nakonec ještě hodně zjemňuje a cenzuruje. Takže výsledek je takový nějaký nijaký rádoby intelektualizovaný krvák v mezích slušnosti, primárně určený spíš maminám v domácnosti než cynickému otrlému divákovi uvyklému na mnohem brutálnější levely.

plagát

Stroskotanec (2000) 

Z jistých společenských důvodů jsem byl nucený podruhé v životě zkouknout tenhle sentimentální filmový sajrajt a doufám že i naposled. Divák s IQ < 100 si díky němu jistě uvědomí spoustu do té doby netušených věcí, například že žijeme v materiálním nadbytku, že bereme za samozřejmé tak důležité věci jako třeba zapalovač, nebo že když někomu řekneme "za chvíli jsem zpátky", nemusí to být vždycky pravda. Zemeckis si tímhle retardovaným výpotkem stabilně upevnil svou druhou pozici v žánru "středoproudový, polopatický, líbivý, laskavě-hřejivý kýč" v těsném závěsu za mistrem podobných komerčních ohavností Špílbergem. A dvě ikony hereckého slizkého patosu, Hanks & Hunt, splnily do puntíku moje očekávání. Hanks se vlastně dokonce ještě překonal a strčil do kapsy i roztomilého mentála Gumpa. Nesnáším toho chlapa, hnusí se mi jak mluví, hnusí se mi jak chodí, hnusí se mi jak kouká, hnusí se mi jak celkově vypadá. Chtěl jsem dát dvě hvězdy za trosečnické scény z ostrova, ale závěr se sexy rančerkou mě přiměl k vyzvrácení večeře a k pomyslnému konstatování že "v tom dementovi Gumpovi byly aspoň pěkný písničky, ale tohle je fakt jenom senilní sračka".

plagát

Uväznení v horách (2018) 

Probůh proč musejí už i thrillery začínat tak ultradementním šablonovitým škvárem, jako jsou chlapácký rozhovory chlapů v chlapácký práci, nebo výjevy z rodinnýho života, ve kterejch se dédý junior kouluje s mámí, před spaním se láskyplně škádlí se svou malou roztomilou princeznou a dojemně se stará o svýho senilního dédýho seniora? Chcete hned na úvod znechutit každýho nestádního diváka vy retardi? Pak ano, gratuluju, povedlo se, předběžně hvězda dolů už po deseti minutách. První půlhodinu doporučuju proklikat. Ale ani pak žádná sláva, klasickej stokrát omletej příběh o bezskrupulózních gaunerech a jednom obyčejným ale statečným chlápkovi bránícím svoji rodinu. A spolu s ním statečně bojuje nejenom jeho statečný senilní dédy senior, ale i statečná manželka a hlavně jeho tuze statečná dcerka. Celej děj totálně k zblití. Kdybych tuhle banální, sterilní, bezduchou, nudnou, nenápaditou krávovinu viděl coby dvacetiletej vypatlanec v devadesátkách na videu, určitě mě bude dost bavit, dneska už mě nebaví ani jako úmyslný retro, pokud je teda ovšem vůbec úmyslný. Dvě za srandovního feťáckýho Indiána, za mýho jmenovce Jasona, kterej je tak jako tak sympaťák, za pár hezkejch vraždiček a za dost netradiční použití medvědí pasti v závěru.

plagát

Namgeuk ilgi (2005) 

Nevadilo by mi, že jsem tak trochu očekával něco příbuzného s Carpenterovou Věcí a nedostal jsem příbuznost ani vzdálenou. Pro depresivně halucinační psychárny mám taky pochopení ba slabost. Ale mrzí mě ten poněkud odfláknutý look. Mluvím samozřejmě hlavně o kinklající se ruční kameře a o celkově nepříliš působivém vizuálu, kvůli kterému by člověk tomuhle jinak zajímavému kousku hádal minimálně o deset let víc. S kvalitnějším, výpravnějším zpracováním by z toho mohl být vizuálně strhující psychologický thriller z kategorie A+ a ne jen televizní thriller a la VHS. Tahle korejská věc (tedy spíš ne-Věc) by si zasloužila modernizovaný remake, scénář mi přišel hodně dobrý a atmosféra mi připomněla nějaké temné vědecko-fantasticko-psychologické filmy sovětské výroby, které jsem jako kluk v ČST parkrát viděl, třeba Hotel u mrtvého horolezce a tak. Ale jelikož v tom není žádná řežba, nebo střílení, nebo honící se auťáky, nebo sexy řízci a roštěnky, natož kozy a bobři, žádnýho remaku se samozřejmě nedočkám.

plagát

Komorná (2016) 

Tak mě ti Korejci zase dostali. Když už jsem si říkal, co na tomhle filmu mohli všichni vidět tak úžasnýho, když je to jen poněkud nudná, zdlouhavá a scénáristicky, herecky i eroticky nepřesvědčivá konverzačka, přijde překvapující zvrat. A v jeho průběhu pak další zvrat a vtom do sebe začne všechno pěkně zapadat a vám se uleví, že jste si nakonec přece jenom pustili nevšední a zajímavej a estetickej film a ne nějakou plytkou slátaninu. K tomu decentní Iesbohrátky v ložnici, nebo bizarní závěr ze strýčkova sklepení a jsou to čtyři hvězdy jak vyšitý. A závěrečná scéna, ve který spolu chichotající se holky hrajou kuličky na lodi do Šanghaje mě utvrdila v tom, v čem už mám dlouho naprosto jasno: Kdybych byl někdy v příštím životě ženská, chci bejt určitě lesba. Ale ne nějaká šeredná stokilová prasnice, ale hezká dlouhovlasá lesba ženskýho typu, jako byly ony dvě krasotinky ve filmu.

plagát

Quarries (2017) odpad!

No znám to jenom teoreticky, ale jelikož střela z pušky by měla letět nadzvukovou rychlostí, při střelbě z dálky byste nejdřív viděli záblesk, pak by vás zasáhla kulka a než byste zhebli, možná byste ještě zaslechli zvuk výstřelu. A tady je to hned na začátku naopak - ozve se výstřel a pak přiletí kulka. Ale k čertu s tím, hlavně že ti dva vystajlovaní homouši hned zkraje vysmahli z obrazovky a nahradily je ženské. Ovšem ty ženské... No daly by se rozdělit do tří zvířecích kategorií - husy, slepice a krávy. Většinou typ fiflen, které tráví víkendy v nákupních centrech, fitkách a kosmeťácích. Naprosto nepravděpodobná sestava k trampování v přírodě. Až se mi z nich zanedlouho začalo stýskat po těch homouších. "No co, aspoň se můžu pořádně těšit na to, až je začne někdo vyvražďovat", říkal jsem si. Ale běda. Tyhle městský pipiny neschopný samostatnýho života totiž, i když za cenu jistých ztrát, v kulervoucí... no spíš v mozkorvoucí podívané postupně oddělají tlupu stokilových zálesáckých hrdlořezů, kteří jim jdou po krku. Proč jim vlastně jdou ti vidláci po krku se nedozvíme. Ale často říkají slova jako Bůh a amen. A jeden mladej by s nějakou z nich chtěl mít asi bejby. Džýzys. Smělý aspirant na titul "megasračka roku 2017". Abych tak drze bezostyšnou debilitu scénáře shledal zábavnou, musel bych mít ještě mnohem zvrácenější vkus.

plagát

Neol gidalimyeo (2016) 

Někdo s tak mimořádně démonickou držkou a impozantní horrorovou figurou, jako představitel hlavní bestie v tomhle parádním krimithrilleru, musí určitě odmítat role jak na běžícím pásu, protože by byl jinak zavalenej prací a nestíhal by. Já vypadat nějak takhle, budu si zásadně vybírat a labužnicky vychutnávat role psychopatů, sériových vrahů, kanibalů, nejrůznějších perverzáků a jiných podobných monster. Ale jak tak koukám na jeho filmografii, ten týpek hraje většinou v romanťácích... Jinak další bravurně řemeslně provedená pecka z východní Asie, temná, málomluvná, trochu překombinovaná, zamotaná, nepravděpodobná a plná více nebo méně nečekaných zvratů, prostě tak jak bývá u Korejců zvykem a tak jak to mám rád.