JASON_X

Těžko mi říct, jestli je absurdita a těžkopádnost tohohle příběhu záměrná, podobně jako u absurdních až surreálných dramat nové vlny 50. a 60.let, nebo je jen nechtěným důsledkem scénaristického i režisérského neumětelství. Zkusím věřit té první možnosti. Ale ani to mi nestačí k více než třem hubeným podvýživeným hvězdám. Na čtvrtou by kameraman s ručkou nesměl být ledabylé prase a lempl, a ve filmu by se nesměly dít věci odporující rozumu. Tím samozřejmě nemyslím měnící se tetování a jiné podobné žánrové postupy, ale třeba chvíli, kdy v patře domu rube maník do dveří a řve a bojuje se o život, zatímco o pár schodů níž v přízemí jiný maník zjevně nic neslyší a dělá si v kuchyni sendvič. Nebo moment v závěru, ve kterém může ženská jebnout chlápka hasičskou sekyrou přes šišku, ale místo toho uteče do vedlejší místnosti a... dobře jí tak. Ale furt je to lepší, než romantický komedie nebo podobnej blivajz.

Už dlouho jsem ve filmu neviděl tak nesympatické herce. Uječená neurotická hysterka, její muž slizák s podivným přízvukem, osazenstvo chaty sestávající ze samých vylízaných retardů, jejichž plky jsem musel proklikávat, jinak by mi explodoval mozek. Kvůli nečekané poslední čtvrthodině ale nedávám odpad.

Tenhle divnofilm se dá brát (neboli UCHOPIT, abych se vyjadřoval jako vzdělanec) buď jako trapná poloamatérská chujovina, kterou je absurdní vůbec komentovat, nebo jako bizarní úlet partičky recesistů, jejichž prvořadým cílem bylo užít si srandu při natáčení, vyšňupat něco koksu a ohoblovat co nejvíc laciných šlápot s lacinými silikonovými cecky, kterým dali možnost si ve filmu "zahrát". Počítám že správně je ta druhá možnost a zároveň já si špatné filmy dokážu dobře užít, takže relativně spokojené tři, i když podruhé už si to myslím nikdy v životě nepustím. Fantasmagorický děj, hromada mizerných triků, ovšem i několik zajímavých herců na place; zklamala sice svou nevalnou a pouze epizodní účastí Tara Reid ze Sharknád, zato mě ale hodně bavila autobusačka Sadie Katz jako šílená nymfomaniakální satanistka.

Pryč je svěží akčnost, vtip, nápaditost, nadsázka a béčková roztomilost prvního Rimu. Ve druhém většinu času úřadují všemožná provařená klišé, šablonovité žvanění a nezajímavý krkolomný děj. Lidičkové se mezi sebou hašteří, vesmírní ještěři se nekonají, nuda k po... k usnutí. Po hodině se na chvíli opět otevřou mimoprostorové trhliny a začne se jakoby trochu něco dít, ale to už jsem byl předešlou scénáristickou břečkou nezvratně otrávený. A řežby přerostlých monster, které mě bavily v jedničce, už podruhé nezabraly. Třetí díl slibuje pozemskou vojenskou invazi k emzákům, no bylo by na čase. Pak tedy ale vůbec nechápu, k čemu byla tahle jalová, zhola zbytečná mezihra. Každopádně pevně doufám, že příště už nebude v hlavní roli hrát nějaká šeredná horská gorila.

Jestli dobře počítám, filmů s podobnou zápletkou jsem už viděl minimálně šest, a tak mi TO docvaklo už někdy v poločase (scéna s duchem v zrcadle). Ale úplně stoprocentně jistý jsem si nebyl a nakonec bylo všechno přece jen ještě trochu složitější, než jak jsem si myslel. Zajímavá, napínavá, příjemně pochmurná a ve finále až mrazivá podívaná. Sedlo mi dobře i herecké obsazení: Taylor-Joy, MacKay a Mia Goth, která se mi líbí čím dál tím víc. Zdejší hubená procenta moc nechápu, u mne nadprůměrná spokojenost, mysteriózní a psychologický thriller je můj veleoblíbený žánr a Španělé nezklamali. A pokud by někdo z vás chtěl vidět příběh čtyř osiřelých sourozenců z poněkud jiného, trochu dekadentního soudku, všemi dvaceti doporučuju https://www.csfd.cz/film/138231-betonova-zahrada/komentare/.

Na svou dobu slušně naturalistické scény se stříháním omrzlých prstů na nohou se mi jako klukovi vryly nesmazatelně do paměti. A dneska už se vůbec nedivím tomu, že mě při nich kdysi máti odháněla od televize... Asi bych už nikdy nezjistil, ze kterého bezpočetného jugoslávského válečného filmu byly, nebýt uživatele dzira. Díky! ;)

"Chlupatý, chlupatý, chlupatý, vona má chlupatý záda..." zpívá možná v nějakém paralelním vesmíru tamní Jasná páka. A on se asi vlastně v paralelním vesmíru odehrává celý tenhle příběh. Ve vesmíru, ve kterém chlupy na dívčích zádech povzbuzují u mladých nadrženců libido a ne naopak. Nebo ve kterém si vlkodlak při otevření tlamy roztrhne tuto nelogicky od ucha k uchu. Nebo ve kterém se raněný vlkodlak nechá kuchat bovijákem, ačkoliv má sil na rozdávání, aby pak jen šťouchnul trýznitele pochodní než aby mu ji radši narval do oka, nebo mu ještě líp drápama vytrhnul ohryzek... Co začíná jako mysteriózní temná fantasy, přemění se bohužel postupně v týnejdžerský pseudotemný pseudoromanťák se zápletkou céčkového softhorrorového videofilmu. A navíc se vám možná ještě bude v poslední třetině zdát, že střihač při stříhání některé záběry omylem vyhodil. A hlavně - od mala já instinktivně radši upíry, než nějaká chlupatá smradlavá lykanská zvířata. Ale i tak mě to víc bavilo než nebavilo. A rád jsem viděl nezmalovanou Liv Tyler v policejní uniformě.

Výrazně slabší oproti komorní mysteriózní jedničce, slabší i oproti ponuré dvojce. Postupně klesající atraktivita i záživnost jednotlivých dílů je zjevná, ještě že je to jen trilogie... Už otravně schematická úvodní scéna s "přepadením" vlaku dává tušit, že trojka bude především banální předvídatelný akčňák. A taky že jo. Navíc je to ještě týnejdžerský pseudoromanťák s fůrou patetických keců a významných pohledů, tedy plný přesně toho sajrajtu, který tolik nesnáším. Děj se dá shrnout stručně - chrabrý boj chudých a dobrých proti těm bohatým a špatným, přičemž i ti špatní nejsou nakonec vlastně úplně tak špatní (to asi aby z toho dětičky nepropadly pesimismu), až na jednoho superhajzla, který ale nakonec dostane co si zaslouží a všichni mládežníci se tak ve finále můžou šťastně sesednout u pionýrského táborového ohně a společně plánovat cestu ke světlým zítřkům. Kdyby se mi tolik nelíbily předchozí dva díly, budu mít možná problém i se třetí hvězdou.

Pro milce špatných filmů a nechtěné zábavnosti to možná bude žůžo biják, ale já dneska nějak neměl náladu nebo co. Chtěl jsem si jen trochu spravit chuť po několika posledních dílech zombijské konverzační telenovely Walking Dead, ale nestalo se. Je to opravdu ještě horší, než onen nudně zdlouhavý a trapně užvaněný seriál. Horší scénáristicky, režijně, kameramansky, herecky, výpravně, trikově, maskově, no prostě po všech stránkách. Chudák Candyman, ten dopadl... Ale kvůli skladbě pro kombajn (sólo) a zombie (orchestr), i kvůli docela nečekanému rozuzlení, se touhle poloamatérskou volovinkou myslím stojí za to prokousat.

Od mala se klaunů instinktivně štítím (respektive nejdřív jsem se jich bál, až potom štítil), takže s klauny v rolích psychopatických zabijáků nemívám problém. Moc se mi líbil rejžův původní kraťas z 2011, a tak jsem se těšil na jeho prodlouženou verzi. Po skvostné úvodní předtitulkové scéně jsem to viděl na plný počet, ale podle mě pak scénárista příběh zbytečně přeplácal a zkarikoval. Méně bývá někdy více. A tohle není ani náhodou horror, ale spíš bizarní, fantasmagorická a temnohumorná groteska. Klaun, halloweenská bruneta, její ségra i ostatní postavy se (i v rámci žánru) chovají natolik absurdně a ženské navíc hrají natolik prkenně, že děj nelze brát vůbec vážně, s oběťmi nelze soucítit a samosebou nelze ani cítit děs nebo aspoň zneklidnění. Ale jako pocta starým slasherům na VHSkách je to nadprůměrně zábavná a řemeslně vcelku dobře provedená záležitost. Taky se mi v ní líbily některé baby, nejvíc ta bláznivá orientálka ze sklepa... o které jsem se ovšem před chvílí na netu dočetl, že se narodila v Teheránu jako chlap. No potěš prso.