JASON_X

Zjevení ze samotnýho scifibéčkovýho nebe. Postmoderní postapokalyptickej Blade Runner ze zamrzlý Arizóny roku 2307, kde komando specnazů honí v 'mrtvý zóně' uprchlý humanoidy, proti kterým byli Hauerovi replikanti z roku 2019 (ehm) přítulní domácí mazlíci. Krásná zimní pustina s polární září, hezká hudba, epika, akce, slušná výprava, zábavná lobotomizovanost, prostě ryze béčková záležitost, dokonalej výplach mozku a přesně můj šálek večerníčku. Několik krásně brakovejch postav - třeba karikatura slavný Vasquezový v podání peroxidový nazistky. Nebo monstrumentální mutant "dogface"... kterýmu vrazí do palice sekyru jeden negroidní gangstapoliš a přitom parafrázuje slavnej citát "I love the taste of blood in the morning!" Nebo přítulná a pěkná Indiánka, nebo roztomilá robomanželka, nebo vůdce noidů ochutnávající lidské srdce... A ten masakrózně halucinační závěr s bojůvkou čistokrevnejch Apačů s pérama ve vlasech, aj-vaj! Zprvu jsem se sice chvílema trápil u anglickejch titlů, ale stálo to za to. Kdyby v hlavní roli neoxidoval šerednej Indián z Bollywoodu (kterej si to pro sebe mimochodem napsal), nebo kdyby se aspoň z krvežíznivejch humanoidů nakonec nevyklubali citliví humanisti, dal bych s potěšením klidně pátou.

Nemám šajnu jak bych tenhle film vnímal a hodnotil, kdybych neznal originál. Asi bych na to čuměl jak vyoraná myš a říkal si "boha to je ale slátanina..." nebo tak něco. Protože francouzská jednička, ať už je jakkoliv trapná a nebaví mě, se aspoň naoko snaží být realistická, obě hlavní holčiny skvěle hrají, rodinná zabijačka na začátku je prvoligová a následné mučení nemilosrdně kruťácké. Amíci v opičí verzi zkazili snad úplně všechno co mohli, protože zabijačkový začátek je nepřesvědčivý, holčiny jsou herecky vhodné tak leda do vedlejších rolí v podřadném seriálu pro mládež, logika v příběhu nekulhá protože tam vůbec žádná není a nebýt jednoho plátku kůže na konci, mohly by na to bez obav čučet děti tak od 12 let. Naprosto zbytečný a maximálně nepovedený remake už tak nepříliš povedenýho filmu.

Po téměř bezvýhradném okouzlení posledním Laugierovým filmem jsem po x letech zkusil dát znovu jeho nejznámější záležitost, jestli na ni náhodou nezměním názor. Ale kdeže. První necelá hoďka je extraligovej a skvěle vypointovanej drasťák, kterýmu bych dal kvůli prasácky skákající vyzoomovaný ručce aspoň solidní čtyři. Ale to co přijde potom... Podobný okázale dekadentní a pseudofilosofující spektákly, zaměřený na průměrný žrouty popcornu, kteří by se rádi považovali za dekadentní filosofy, bytostně urážejí moje vyšší Já. A moje nižší já by s chutí rejžu a jeho partu stáhlo zaživa z kůže, aby jim dopřálo trochu toho transcendentního vhledu. Šeredná babizna-mecenáška, její partička buržoazních gerontů v meďácích a celá zápletka se sadistickým mysticismem, je trapná až na půdu.

Bezkonkurenčně to nejpsychedeličtější, nejalternativnější, nejnesrozumitelnější, ale třeba i nejpoetičtější postapo, se kterým jsem dosud měl tu čest. Syrově brutální začátek mě překvapil, ale už tehdy mi bylo divný, že by se Arlen v pustině ovládané kulturistickými kanibaly tvářila a chovala spíš jako kdyby si vyšla na relaxační špacír za město. A záhy jsem už používání logiky vzdal a jen se díval a divil a díval a divil... Po Sama nocí tmou další prapodivnej výplod persko-americký podivínky a zatraceně zajímavej filmovej počin. I zajímavá hudba, která mi dobře sedla. Jen ti Ace Of Base mi ke kanibalský hrůzoakci nějak neštymovali. P. S.: Jima Carreyho jsem poznal až z titulků.

Tak tohle je teda ale opravdu hodně nudnej a nanicovatej King. Čumět furt na jednu hloupou a nezajímavou maminu a poslouchat její kydy s jejíma "démonama" byla dost příšerná nuda. A to jsem se přitom na začátku docela bavil, až do infarktu. Pak už mě to zaujalo jen kolen 80. minuty (ručička), ale konec je zase hrozná srajda, celý je to vzrušující a přitažlivý jak nějaká konverzačka podle románu pro ženy od ženský autorky, věřím že knižní předloha je mnohem zajímavější. Nejlepší z celýho filmu byl určitě ten toulavej čokl, zahrál to fakt parádně, opravdu. A díky Netflixu má film ještě aspoň celkově pěknou, téměř netelevizní formu.

Když chce v roce 1922 vaše žena prodat vaší farmu a vzít vám vašeho syna, máte jedinou možnost - podříznout tu mrchu tím největším kuchyňským nožem, který v kredenci najdete. Holt tenkrát byla taková doba. I když já si teda myslím, že by to bývalo šlo i jinak, civilizovaněji... Třeba jí nejdřív něčím jebnout přes šišku a pak jí uškrtit, nebo tak nějak, prostě nenásilně, humánně. A nezasvinit si krví celou ložnici. Ale furt lepší než dneska - tahat do toho právníky a nechat tu bestii, aby se vám nakonec smála do ksichtu po tom, co vyhraje soud. Blbý ovšem je, když vám z tý řezničiny následně hrábne a vy si to začnete příliš vyčítat. Staří Heléni měli Erínye, Římani Fúrie, my zase máme svědomí. Takže jestli chcete někoho vodkráglovat, musíte na to mít vod přirození pajšl. A i když je Thomas Jane naprosto ukázkově omezenej a primitivní vidlák, na tohle prostě neměl náturu, natož jeho nekňubovitej synátor. A co se filmu týče - skoro je mi až líto toho, že je tak dobře zahranej, vizuálně hezkej, precizně natočenej a má celovečerně velkofilmovou a žádnou televizní formu (Netflix válí). Protože na tuhle Kingovu povídku by stačila hoďka něco a ty prachy a tvůrčí invence se mohly využít ke zpracování nějakýho jinýho, ještě o něco zajímavějšího příběhu.

Kingovy knihy ani jejich adaptace mě zatím nikdy nijak výrazně nezklamaly, mám jeho styl hodně rád. Pro děti je příliš drsný a pro dospělé zase dětinský, prostě takovej horrorovej pohádkář, baví mě. Hlavní hrdina tohohle příběhu je sice kulhavej rachitickej klučina s žabím obličejem, ale byl mi sympatičtější než většina jeho vrstevníků v podobných rolích. Ani černej klaďák mi nevadil, i když už ze mě tohle otravné klišé plíživě vyrobilo zavilého rasistu. Tentokrát to není žádnej vylízanej rapper se zlatejma zubama a řetězama, ale pistolník Roland z Gileádu, z Eldova rodu, jehož kolty jsou vyrobeny z oceli Excaliburu, no potěš prso, na negra slušnej titul. Ještě lepší je ovšem hlavní superzáporák McConaughey, kterej to dobře umí s lidma ("přestaň dejchat") a má jemnej smysl pro humor (někomu odkráglovat maminku, a pak mu na zeď nakreslit smajlíka a napsat "ahojky", je fakt cool). No ale celej ten finálově soubojovej a happyendovej závěr už je dost přes čáru, to je spíš Špílberg než King. Proč sakra taky někdy nemůže ve filmu zvítězit temnota nad světlem a lež a nenávist nad pravdou a láskou?

Nářez. Tak slušně vypointovanou a takřka artově thrillerovou jízdu jsem od tvůrce hloupě prvoplánově šokujících Martyrs nečekal. Kromě nedbalé ruční kamery (naštěstí nijak extrémně poskakující) jedno pozitivum za druhým - syrově brutální příběh se dvěma... vlastně se třemi parádními dějovými zvraty, jakás takás psychologická hlubina, skvěle namaskované holčiny, dva hodně hodně povedení magoři, esteticky lahodný vizuál (krása ošklivosti), působivá výprava a exteriéry (starý dům plný starých panenek a jiných starých věcí)... Kdybych měl s něčím srovnávat, tak možná s nějakými filmy od Zombieho, ale tenhle je víc poetický a zároveň je jeho drastičnost realističtější, uvěřitelnější. Nevím co víc napsat, jsem okouzlen a unešen.

Mile misantropické scifi drama, které vám dost možná pokazí náladu. Naprostá většina postav jsou nesympatické, sobecké, zákeřné a prolhané kreatury ("samozřejmě" většinou ti bílí, jak je dnes u bílých tvůrců populární), ale než se nad všemi těmi pokřivenými charaktery začnete pohoršovat, dejte si pomyslně ruku na srdce a zeptejte se sami sebe: "Co bych na jejich místě dělal já?" A možná je pak přestanete tak vehementně odsuzovat. Já si říkám, že bych asi brzo zhnuseně vystoupil z kruhu sám, zaprvý abych s tak přízemním dobytkem nemusel trávit svoje poslední chvíle a zadruhý proto, abych nikomu cizímu nedopřál výsadu rozhodovat o mým kejháku. A kdybych se náhodou dostal do finálový trojky, určitě bych radši nechal zkapat tu hloupou zrzavou těhuli, než malou holku. Film je to levný, vizuálně nepůsobivý, myšlenkový pochody postav ani jejich dialogy nejsou příliš realistický, ale je to určitě jedno z mých nejzajímavějších a nejoriginálnějších scífek za poslední měsíce.

Nepříliš pozorný nebo nepříliš náročný divák může být v prvním poločase celkem spokojený, pokud mu k uspokojení stačí solidní béčková duchařina. Až tak spokojený, že si dokonce může v jednu chvíli v duchu mumlat "No v čem je tohle výrazně horší, než třeba ty vyhajpovaný Conjuringy?". Ovšem po příchodu na scénu slepého, cáklého a zfetovaného dědka, jde veškerá do té doby slušná atmoška rázem do kopru a dosud spokojený divák si začne mumlat pro změnu něco jako "No to si snad ku.va ze mě děláte pr.el vy vypatlaní dem.nti!" apod. A dojem už nezachrání ani povedený závěr. Takže jediný smysl celé téhle taškařice je v tom, že se mužská část diváctva může kochat tvářičkou a postavičkou magické Maggie Q. Ovšem homouši a ženské neocení asi ani to. A víte ještě, jak se vyslovuje slovanská 'nočnica' v Hollywoodu? Noknica. Chce se mi zvracet.