JASON_X

Pětipovídkové scífko, jehož jednotlivé příběhy, ač vzájemně nesouvisející, by se daly shodně charakterizovat jako poloamatérské, nízkorozpočtové, nekomerční a divácky nepříliš atraktivní. Ale právě tyhle charakteristiky mohou být pro spoustu diváků naopak přitažlivé. 1)*** Úsměvná fantazie o tom, že kvůli kriticky přemnoženým africkým negrům budou za pár desítek let našinci ke čtyřicátinám od vlády fasovat kufříkovou sebevražednou soupravu, aby na světě uvolnili místo mladším a nevydýchávali tu vzduch. Úsměvná proto, že většina uvědomělých občanů s tím nemá problém a poslušně aplikuje. Brave new world. 2)** 99% času nudná užvaněná vztahovka, jejíž "scifičnost" je odhalena až někdy v poslední minutě. A potom vás možná přiměje k zamyšlení. 3)**** Zajímavý postapo kraťas, který ale bohužel končí přesně tam, kde by měl teprve pořádně začít. Potenciálně dobrý námět na přímočarý, akční, nemilosrdně vyvražďovací celovečerák. 4)* Nejsem si jistý, jestli jsem správně pochopil pointu, každopádně nejodfláknutější díl celé skládačky. 5)** Nejapný pokus o kyberpunk. "Díky" tragickému představiteli hlavní role a totálně megatragickým "rvačkám" se však jedná pouze o nechtěně zábavnou frašku. Ovšem body za nejlepší vizuál ze všech příběhů.

I přes zachraňování týraných zviřátek a ohrožených dětiček se stále jedná o poměrně kvalitní a přitom jemně přidrzlou zábavu, tedy aspoň v rámci komerčních středoproudových blockbusterů pro mládež. Jede se stále ve stejném duchu i v podobných kolejích, těžko k tomu psát nějaké originální postřehy. A mně osobně třeba potěšili i staří Faith No More ještě s Mosleym, myslel jsem, že tahle muzika už je pro svět definitivně mrtvá. Introduce Yourself s peckou We Care A Lot jsem kdysi dávno sjížděl na walkmanu furt dokola.

Netvrdím, že jsem se občas nepousmál, párkrát jsem se i krátce zasmál, humor je tu vcelku slušný, kousavý a ne úplně pitomý. Ale na můj vkus je tahle série příliš velká šaškárna. A příliš extravagantní a infantilní a digitální a patetická a laskavě hřejivá (fujtajxl). Mohl bych zopakovat to, co jsem napsal už k jedničce, jen mojí mimozemskou favoritkou už není zelená Gamora, nýbrž tykadlovitá Mantis.

Jejda, takových žánrových nálepek (proč probůh  třeba "mysteriózní"??) a chybí mezi nimi "komedie"? Vždyť tenhle skvostný oldschoolový vyvražďovák je chvílemi k popukání! Už třeba hned zkraje, při úvodní scéně Black Friday v obchoďáku, jsem se chlámal na celé kolo jako tupé hovado. A pobavilo mě i několik dalších skvělých gagů, sice naoko brutálních, ale přitom zábavných, s nadsázkou podaných. Nebo tak to aspoň vnímám já, tenhle typ slasherů  prostě beru jako komedie a tečka. Ani nějaký ten drobný punc originality nelze filmu upřít, mám teď na mysli onu hrůznou večeři s Kathleen do zlatova a sklenkou červeného přímo z krční tepny... Jen to rozuzlení mě hodně zklamalo, nezajímavý vrah s hloupým motivem, na téhle rovině by bývalo bylo potřeba trochu víc zapracovat, pane scénáristo. Ale jinak příjemná sváteční zábava.

Něco málo horrorových okamžiků by se sice ve filmu našlo, ale to třeba komediálních taky. A jeho imigrantská zápletka působí hodně vypočítavě. Já bych film zaškatulkoval asi nějak jako satirický a sociálně kritický thriller, když už bych měl tedy škatulkovat. Každopádně je zaškatulkovatelný docela těžko a rejža si s divákem několikrát překvapivě pohraje. A děj nabere to správné tempo až daleko ve druhé polovině, tak zkuste vydržet, myslím že to za to stojí, když už ne horrorový, tak zajímavý a neotřelý je tenhle příběh určitě.

Filosof Lao C' by jistě zíral, co všechno se dnes hází do škatulky s nálepkou "taoismus". Třeba i tradiční čínské animistické pověry, které se divákům prezentují v téhle halucinační psychedelické fantasmagorii hodně těžkého kalibru. Obdivuju a zároveň nechápu každého, kdo v ní najde nějaký smysl. Pokud tedy vůbec má nějaký smysl. A přitom to zjevně není žádný minimalistický poloamatérský nízkorozpočťák, ale výpravně bohatý a scénáristicky nabušený film, jehož natočení muselo dát spoustu práce a zaměstnat spoustu lidí na spoustu týdnů. Jsem na filmovou východní Asii zvyklý, ale tohle jsem fakt nepobral. A vidět předchozí dva díly už ani netoužím.

Jelikož zásadně nečtu cizí komentáře před napsáním toho mého, nevím proč tu má tahle příjemně relaxační sci-fi pohádka tak mizerná hodnocení. Možná od ní všichni ti nakrknutí lidičkové čekali něco jiného, kdo ví. Mně se automaticky nabízí srovnání s mnou velmi neoblíbenou "kultovní" sérií Star Wars. Takže: Na rozdíl od Star Wars je Rebel Moon výrazně méně infantilní (veliké plus), méně patetický, a ačkoliv má možná jednodušší děj (a la zfilmovaný comix), je záživnější a srovnatelně pohledný. Nic víc neřeším, těšil jsem se na trikově a vizuálně opulentní mozkovýplach a dostal jsem ho. A teď se budu těšit na druhý díl. No, a moje jediná vážnější výtka směřuje opět k trapnému netflixovskému rasismu. Protože zatímco armáda spravedlivých hraje všemi barvami, hajzlové jsou opět všichni do jednoho bílí. To samozřejmě nemůže být náhoda. A samozřejmě se už zase opakuju.

Samozřejmě, že nejsem cílovka Hunger Games, ale u starších dílů se mi hodně líbil vizuál, takže jsem byl zvědavý. A ano, vizuálně jde opět o hodně podařený kousek, výprava i lokace se povedly. Podtitul "balada" pak taky nelhal, takže děj je vskutku tragický a atmoška řádně ponurá. Samotná "hra" je upozaděna a mnohem zajímavější je dění okolo, především psychologizující rovina o rozpolcené, charakterově pokřivené postavě mladého Snowa. Kdyby mi bylo ca dvacet, určitě bych se hned sháněl po knižní předloze. A i přes hromadu patosu a poblijózní cajdáky v podání Lucy Gray spokojeně zaokrouhluju nahoru. / Tak nakonec jsem dal i knihu, i když v audioverzi, po kouskách před spaním. Docela dobrá záležitost, ovšem hlavně pro týnejdžry, pochopitelně.

První třetinu můžete snad rovnou přeskočit, protože se soustředí jen na jednoho sebelítostivého sebestředného chlápka, který svým utrpením musí obtěžovat všechny okolo, hlavně svou hezkou hodnou ženu, jako kdyby snad ona ztrátou děcka netrpěla taky. Ve druhé třetině se chlápek cvičí a vyzbrojuje a připravuje se na krvavou vendettu. No a v té třetí se už konečně něco akčního děje. A protože je to Woo, je akce samozřejmě přehnaně nabubřelá, se zkarikovanými postavami, občas zpomalenými záběry i nervním střihem, ale taky se spoustou střelby i nožby i krvavých cákanců a krvavě čvachtavých zvuků. Na třičtvrtěstoletí starýho dědulu je to senzační práce.

Kdyby mi bylo deset, nebo kdybych ujížděl na laskavých a hřejivých (fujtajxl) horrorových komediích, tenhle film bych miloval. Moc hezky udělaný je, skvělá výprava, hudba i typově bezvadní herci, mordýřské panenky jsou fajn a vražedné scény s macechou nebo zrzavou flundrou mě dost pobavily. Samozřejmě doba vzniku je znát na mizérii některých triků, ale to se dá velkoryse přehlédnout. Nicméně oproti filmům o Chuckym jde o poněkud chudého příbuzného, ačkoliv od prvního dílu (Child's Play) ho dělí pouhý jeden rok.