JASON_X

Tak tohle měl být, podle mých nezřetelných vzpomínek, vrchol celé "clouseauovské" série. Ale scény, které mi coby klukovi způsobovaly záchvaty hysterického chechotu (třeba Mr. Chong z Hongkongu, Stříbrný sršeň, Clouseau zjevující se Dreyfusovi, Keito v poloslepeckých brejlích), mě dnes už přimějí spíš jen k nostalgickému úsměvu. Ale zase musím ocenit na "clouseauovku" nadstandardní akčnost i kaskadérské kousky v hongkongském finále.

Vůbec jsem netušil do čeho jdu, ale zaujal mě název, plakát a nálepka "thriller". A dostal jsem nejenom nějaký ten průměrný zapomenutelný béčkový thriller, ale dokonce naprosto špičkový hustoatmosférický thriller! Divák je navíc dlouho udržován v nejistotě, zda se jedná o thriller halucinačně psychedelický, mysteriózně metafyzický, psychologický, schizofrenický, nebo jde jen o prachobyčejný mindfuck s fakáčem od režiséra. A tuhle nejistotu definitivně rozřízne a vše dovysvětlí až nečekané (aspoň pro mě) rozuzlení. K tomu body navíc za kameru, hudbu a skvělé neokoukané herce. Pravda, dvojvaječné latinské ségry nebyly žádné herecké veličiny, ale zase byly moc hezké na pohled. A jestli je tohle opravdu rejžova prvotina, pak klobouk dolů a zvědavě se těším na jeho další filmy.

Ani ta nevýslovně příšerná věta z anotace "přívětivý film s nesmírnou duší", ze které jsem znechuceně vrhnul, mě od zkouknutí neodradila, protože nic lepšího jsem po ruce neměl a zvědavost na "oscarový" snímek byla silnější. Ale dost by mě teď zajímalo, jak mohl vlastně Oscara vyhrát, protože v něm nehrajou žádní homouši, ani transky a skoro žádní barevní. No nic. K filmu: Vcelku realistická, i když nepříliš záživná sonda do života amerických houselessáků (kterýžto termín jsem dosud neznal). Americký fenomén (či subkultura) 'lidí z karavanů' mě sice zajímá, ale tohle bylo především o důchodcích a o jejich pospolitosti a o všeprostupující nostalgii za tím, co kdysi bylo, nebo co nebylo a bývalo mohlo být, nebo tak podobně. A na ztotožňování se s osamělými sentimentálními důchodci jsem ještě přece jenom dost mladej (to by mě spíš zajímala sonda do života ve filmu mihnuvších se mladých tuláků, evokujících mi Kerouacovu Beat Generation). Sice asi chápu, co chtěl tímhle dílem básník říci, jaké pocity v divákovi vyvolat a jaké nálady mu navodit, ale mně osobně to zkrátka příliš neoslovilo. McDormand zahrála dobře, ale popravdě mi tahle ženská nikdy nebyla moc sympatická a o téhle její roli to platí dvojnásob.

Příjemné překvapení, protože jsem byl připravený na nějaký melodramatický středoproud, zatímco Voyagers jsou spíš nečekaně vážná až depresivní scifárna, vybočující ze současné komerční sci-fi produkce. Ne že bych byl k filmu nekritický; třeba mi neuniklo, že schématický děj je poplatný cílové divácké skupině (dospívajícím puberťákům). A ani zápletka není nijak zvlášť originální (napadá mě třeba Goldingův Pán much a Huxleyho Krásný nový svět). A taky si nemyslím, že by po vysazení "modré" z jídelníčku události na lodi nabraly tak divoký spád a posádka "robotizovaných" inteligentů se změnila v prvobytně pospolnou tlupu divochů ovládanou hormony a agresivitou. Ale nechci na sci-fi pro týnejdžry používat nějaké otravné psychologizování, zvlášť když se mi na ni tak příjemně koukalo a bavila mě. A Deppova hezká dcera se zasněným pohledem se do budoucna ocitá na přední pozici v mém filmovém hledáčku.

Po krádeži pterodaktylích vajec je blízké městečko vystaveno útokům těchto archaických monster. A jelikož tamní mužská populace stojí za houby, je na ženách, aby zjednaly pořádek. Jádro výpravy do pterodaktylích hor tvoří kurva, pistolnice a učitelka... Už název hovoří jasně - nečekejte tedy nic jiného, než totálně lobotomické amatérské béčko. Plus děsivé výkony herekého ansámblu, hlavně jeho mužské části (kde probůh k těm přičmoudlým opičákům přišli), děsivé triky s pterodaktyly, které by diváky rozesmály i před půlstoletím (ale které někomu můžou připadat roztomilé), děsivé exteriéry (zjevně se nenatáčelo na Západě). Musím ovšem pochválit třeba úvodní titulky i hudbu. A i podle některých jiných drobností je znát, že film dělali nadšenci, a že se nebrali vůbec vážně a dělali ho pro zábavu. Nic proti, lepší než třeba fetovat. Ale jak se něco takového dostane do distribuce, je mi záhadou.

Nechápu, že někdo se zjevným tvůrčím potenciálem, jako třeba rejža a scénárista tohohle filmu (nápaditá zvuková složka i kamera), plýtvá svým talentem na výrobu tak slabomyslných ptákovin. A přitom první polovina byla ještě vcelku dobrá, i když zdlouhavá. Ale druhý poločas byl nejen otravně zdlouhavý, ale i nadprůměrně pitomý, s pitomým (a očekávaným) rozuzlením, které bylo navíc strašlivě pitomě zahráno i natočeno. A ze zajímavě se tvářícího a zvědavost vzbuzujícího filmu se rázem stala poloamatérská neumětelská pitomost. Slabou druhou hvězdou ale oceňuju nadprůměrnou porci bizáru (Gunni).

Nikdy bych nevěřil, jak čilej a akční ještě dokáže bejt chlápek s tesařským kladivem vraženým do oka. A to není jediný absurdum v tomhle poloamatérským levným béčku. Aktéři, hlavně ti maskovaní maníci, se chovají neskutečně pitomě, až to nejednomu divákovi film dočista znechucuje. I zápletka je dost kostrbatá, děj přiblblý a herci nevýrazní. Chápu, že měl nějakej podprůměrnej rejža chuť natočit film, ve kterým by mohl využít svoje nápady na hezky krvavý až sadistický scény. Ale nechápu, že vzal zavděk tak slabým scénářem. Jo, koukám že rejžové jsou dva a jeden z nich si ten scénář dokonce sám napsal, tak to už mi hlava nebere vůbec.

Bhútánské entrée mě přikovalo k obrazovce a následné scény z maloměsta kdesi na Missouri, obsahově ve stylu teenagerských urban legends, mě přikovaného ještě spolehlivě udržely. První hodina je prostě parádní jízda. Ale pak to jde už s tempem i záživností trochu z kopce, respektive nebyl jsem z toho všeho kultu okolo Empty Mana příliš moudrý a přepálená stopáž záživnosti nepřidala. Finále je pak vcelku zajímavé a rozuzlení působivé, svou energií mi trochu připomnělo geniální kousek Angel Heart s Rourkem, ale ani potom jsem tomu všemu emptymanovskému humbuku mnoho neporozuměl. O co se onen Empty Man a jeho vyznavači vlastně snaží? Byl celý tenhle film jen předehra k dalším dílům? Možná je chyba na mojí straně, v mojí nepozornosti. Každopádně prozatím (do případné druhé projekce) zaokrouhluju nahoru, za celkovou neotřelost a za tu první polovinu.

Hm, celkem slušná oddechovka. Vizuálně pohledná, ale jinak prázdná jako prd. Zhruba třetinu času se vzájemně řeže skoro každej s každým, to je ta lepší část. A dvě třetiny všichni pronášejí exaltovanými zastřenými hlasy všelijaké významné hlášky a vznešené pravdy a veliká moudra a děsivé hrozby a tváří se u toho, jako když mají pravítko v zadku. A jednotlivé scény nejsou spolu skoro nijak pospojovány, ale spíš jsou jen položeny vedle sebe. Filmy podle PC her jsou prostě většinou hodně divný. Přesto je v té krávovince několik hezkých momentů, vzpomínám si konkrétně na tři. Rozpůlení Netopýrky cirkulárkovým kloboukem, rozšplíchnutí Kladivounovy hlavy a pohled na páteř Zubejdy skrz díru v jejím trupu. A taky mě bavily Kanovy kydy. Jo a ještě trpajzlík v jeho oku. Ale teď s tím do koše, nebudu si zasírat exterák, když repete určitě nikdy nebude.

S nechutí a sebezapřením neochotně házím jednu objektivní hvězdu za výpravu a triky (interiér lodi, scéna výstupu do volného prostoru) a s nelibostí píšu další žlučovitý komentář. Zbytek je totiž čistokrevný odpad. Idiotská zápletka o nepravděpodobném zapomenutí černého černého pasažéra na palubě kosmické lodi, směřující na dvouletou misi k Marsu, tak to je opravdu hodně hodně ubohá báze. A na ní rejža vybuduje vachrlatou konstrukci bezmála dvouhodinového, komorního a rádoby psychologického dramatu, v němž jde o nějakou tu scifistiku až v úplně poslední řadě. Protože v první řadě se tvůrci rozhodli oblažit diváka dalším (dnes tolik moderním) zástupcem žánru zvaným "pseudohumanistický a patetický kýč jako prase". Ale konec to má vlastně dobrý, vždyť o další "dojemně" altruistickou blbku ve vesmíru míň.