Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Horor
  • Akčný
  • Dráma
  • Thriller
  • Sci-Fi

Recenzie (3 651)

plagát

Ulice strachu – 1. část: 1994 (2021) 

Pocta osmdesátkovým slasherům, ať už mimovolná, nebo úmyslná? Takhle pozitivně to jistě může vnímat divák optimistický, otevřený. Já, zapšklý pesimistický škarohlíd, viděl ovšem spíš komerční, užvaněnou a zdlouhavou slátaninku pro současné týnejdžry, tedy s lesbami, barevnými a notně feminizovanou, neboť mužské role jsou v ní poněkud podřadné. Na druhou stranu je to Netflix, takže skvělá filmařina, hraje v tom jedna pěkná holka (ta s ve finále rozkrájenou hlavou) a nemůžu tomu upřít jistou neotřelost a šmrnc. Jsem zvědavý na dvojku.

plagát

Očista navždy (2021) odpad!

Další pokračování téhle očistně retardované série vypráví o tom, kterak spojené síly LNA (Latinsko-Negerské Aliance), duchovně vedené moudrostí a vojensky posílené luky a šípy nativních Američanů (tedy rudochů) a podporované několika bílými pravdoláskaři, parádně zatočí se zdivočelou vraždící chátrou, sestávající z bílých rasistů, voličů Trumpa, zastánců hraničních zdí a konspiračních teorií, a jistě i odpůrců roušek a očkování. Pravda a láska zvítězila nad lží a nenávistí, Indián se objal s Mexičanem (Gokhlayeh Geronimo aby se v hrobě obracel) a já, poté co jsem se vyzvracel z podoby, zaslouženě solím plný počet, rozhodnut udělovat ho propříště podobně tendenčním, současným úchylným společenským trendům poplatným svinstvům, už automaticky.

plagát

V kruhu ohrožení (2020) 

Ničím výjimečný povídkový a multirežisérský soft horror, jakých jsem viděl už mnoho. Tři příběhy se mi líbily mírně nadprůměrně (unesené dítě, šílená matka a falešný exorcista), ale ani ty ostatní nebyly špatné a špatná nebyla ani spojující dějová rovina, protože díky sehrané dvojici tvůrců předloh si film udržuje vcelku konzistentní obsahovou i kvalitativní úroveň.  Spotřební jednohubka po večeři, nic víc, ale ani nic míň.

plagát

Dealer (2012) odpad!

Další zbytečný remake. A navíc naprosto průserový. Vážně nevím, jak bych se na tenhle film tvářil, kdybych už dávno (v minulým tisíciletí) neviděl Refnův syrový dánský originál. Protože teď mám dojem, že takovou přehlídku trapnosti aby divák pohledal, skoro jako kdyby to točili Češi v devadesátkách. Navíc z Mila je Albánec nebo cikán nebo co, z jeho gorily vazouna Radovana jakejsi tlustej Hakan, Frankova kamarádka šlapka má sexappeal řeholní novicky... K zblití. Ale totální úlet jsou představitelé Franka a Tonyho, božínku. Jako kdyby světácký a drsňácký dealery hráli Vaculík a Tofi. Nebo ne, spíš Mádl a mladej homo Stropnický. A obchodník se zbraněma by byl třeba Liška. Eh, tak rád bych měl hlavu pisklavého kašpárka Tonyho ve svěráku ve sklepě, pomalu utahoval, hodně pomalu, sadisticky, až by se ozvalo slastné "křup!". Myšlenky psychopata? Kdepak, za to může tenhle paskvil!

plagát

The Suicide Squad: Samovražedná misia (2021) 

První díl mi moc nesedl - příliš patosu, příliš keců, příliš středoproudu, i když celkově jsem takový způsob comicsu považoval za skvělý nápad. Zato dvojka je lepší jízda ve všech směrech - propracovanější scénář, víc bizáru, víc ujetého humoru, lepší postavy, míň "seriózních" keců, snesitelné množství patosu. A žádné "ajlavjů dédy", namísto toho tu na sebe táta s dcerou řvou "fuck you!". Dostal mě už úvod s komandem kulervoucích superhrdinů (a jeho pointa), takovýhle druh humoru můžu. Vynikající alternativa k Avengerům, Thorům a obdobným komerčním infantilním sračkám.

plagát

Seance (2021) 

Tak jsem chtěl po dovolený zkouknout nějakej nepříliš náročnej mozkovýplach, no a vyvražďovací duchařina z dívčí koleje mi zněla dobře. Ale trefa vedle. Teda ne že by to bylo nějak náročný dílo, nebo že by to nebyl mozkovýplach, ale v první řadě to je hodně neumětelská krávovina, s ubohým scénářem a příšernejma herečkama (až na tu hlavní, ta šla). A to rozuzlení... no potěš prso. Ale hrajou v tom mladý zmalovaný buchty, je tam trocha náznaků lesbismu, takže ono si to nějakýho toho diváka určitě najde, že jo. A mimochodem tohle se mělo odehrávat ve viktoriánský Anglii, ne v současnejch Státech.

plagát

Něvesta (2017) 

Komerční pseudohorrůrek ve stylu podobných pseudohorrůrků euroamerických, kterému by ale slušely spíš anglické kulisy. Chápu, že film je zasazený do ruského prostředí, když ho vyrobili Rusové, ale je to dost mimo mísu. Pochybuju, že po sedmdesátileté bolševické epizodce se v celé širé Rusi najde nějaké takové honosné sídlo, které by kontinuálně vlastnila jedna rodina už od časů samoděržaví až podnes. A to navíc rodina zjevně původně bohatá, buržoazní či šlechtická. A ještě mě "pobavil" údiv nad tím, že nevěsta, moderní městská slečinka a navíc už nějaký čas po svatbě, není panna. Nebýt kamery poskakující na provázku, dal bych asi tři. Oceňuju hlavně morbidně vtipnou scénu nekrofilního fotografování v úvodu - fenomén posmrtné rodinné fotografie 19.století mě mocně fascinuje. A vůbec filmu by svědčilo mnohem víc, kdyby se v onom 19.století, respektive před 1.světovou, odehrával celý, scénáristického materiálu by se z dobré zápletky dalo vytěžit dost a dějová linie ze současnosti s husoidní nevěstou mohla být zbytečná.

plagát

Hotel smrti (2019) 

Tak se mi zdá, že se pan rejža a scénárista tak trochu zhlédl v Tarantinovi. Odpovídá tomu nejen okázale braková zápletka na pokraji parodie, ale místy i nadbytečná užvaněnost. Jen ten Nico tomuhle pohodovému a sympatickému béčku příliš nepomohl. Tedy myslím nepomohl mu v hodnocení na místní databázi, protože spousta pozérů si zjevně užívá, že mohou vysolit odpad! filmu s Cagem. Takže já naoplátku solím plný počet, objektivně tak tři a půl, s lepší kamerou určitě čtyři. Nejvíc mi vadilo, že pasáže ve španělštině, kterých je spousta, žádné anglické titulky které jsem sehnal nepřekládají, takže se na to asi ještě jednou zběžně podívám v českém dabingu, bych blil. Ale je to jednodušší, než se učit španělsky.

plagát

Rusalka: Ozero mjortvych (2018) 

Vůbec se Kitajevovi nedivím, že se zblbnul do rusalky. Tedy ne že by byla tolik chic, ale určitě to byla podstatně víc zajímavá a osobitá baba, než jeho unylá bezduchá pizda snoubenka, která furt nyvě vejrala jak bluma... Slušné spotřební béčko na jedno použití, ale Rusové to kapánek přeťápli se snahou být "in". Jejich popkulturní verze rusalky je dost příšerná a dá se hodit do jednoho pytle se všemi obdobnými bubáky z obdobných amerických nebo asijských softhorrorů. Nejvíc mě namíchly ty její nesmyslné (a digitální) zuby. Škoda, že rusalku nepojali tradičněji, po slovanském/ruském způsobu, namísto toho, aby se opičili po soudobých západních i východních trendech.

plagát

Major Grom: Morový doktor (2021) 

Variace na zámořské blockbusterové sračkofilmy typu Sherlock Holmes s Downem Juniorem apod. A i když ruský styl kopírování a zároveň parodování hollywoodských vzorů mě často baví (ať už chtěně nebo nechtěně), v tomhle případě tomu tak nebylo. A to hlavně kvůli nesnesitelně borečkovské postavě Majora Groma, tedy jejího představitele, který je vskutku prvotřídní osina v zadku. Tenhle užvaněný kašpar mi byl od samého začátku instinktivně protivný úplně stejně, jako onen už zmiňovaný Down Junior (kterého mi neustále neodbytně připomínal). K tomu teatrální mondénnost po ruském způsobu, která má často opačný účinek a vyznívá tak trochu buransky, no a výsledkem je otravná komerčárna, která po použití okamžitě míří směr koš (ačkoliv natočená je dobře, to objektivně uznávám).