JASON_X

Výrazně komornější, výrazně komediálnější a taky výrazně míň záživná variace na Pulp Fiction. Jane, který se pyšní minulostí údajně nemilosrdného tvrďáka, se po celou dobu chová spíš jako "pussy", jak ho znale otipovala Pavlína, a to jeho a Eckhartovo chladnokrevné vystřílení doupěte hustých gangstanegrů mu může věřit jenom totální hejl. Několikrát jsem se zasmál nějakým černohumorným gagům, ale celkově mě film spíš nudil než bavil, čekal jsem, že se rozjede mnohem odvážněji, a la raný Tarantino nebo a la Coeni, že třeba Jane aspoň brutálně odkrágluje onoho slizkého doktůrka. Třetí jde hlavně za skvělou Pavlínou, která od naivní diblíkovité Polky Millie v Kusturicově Arizona Dream učinila docela zajímavý herecký posun směrem ke kurvě babylónské. A propos netušil jsem, že v Americe je tak snadné začít dělat architekta, a že překvalifikovat se na něho z killera a drogového dealera a je nejspíš úplná banalita a normálka.

Je jasný, že k týnejdžerským vyvražďovačkám chovám nekritickou náklonnost, vždyť tenhle žánr mě kdysi kinematograficky výrazně formoval (tedy kromě i jiných žánrů). A proto jsem taky tak trochu narušená osobnost. Ale to sem nepatří. Nebýt kámoše z práce, tenhle parádní majstrštyk by mě nejspíš úplně minul. A to by mě mrzelo, je v něm totiž všechno, co má v pořádný týnejdžerský vyvražďovačce být, dokonce i to, co tam často nebývá, tedy celkem fajn parta omladiny s fajn hláškami, až je vám jich při tom vyvražďování skoro líto... Ba ne, není, kecám. A taky kecám, že jsou to týnejdžři, už zjevně pár let nejsou. Ale nekecám v tom, že kdybych se někdy ve dvaceti dostal s partou na nějakej takovejhle parádní Hell Fest, byl bych z toho úplně vyplesklej... No, asi by to ale nespíš dopadlo tak, že bych se tam zduněl jako hovado a odpotácel se na noční bus domů do sídlištního podnájmu. Ale to už je zase jiný příběh.

Softhorrůrek pro holky okolo 15 let, s Quentinovou múzou kudlankou Umou, coby ředitelkou podivné dívčí internátní školy. Její teatrálně francouzský přízvuk je nevěrohodný, děj se odehrává v odlehlém a rozsáhlém novogotickém sídle na americkém venkově a já si tak říkám, proč mají ti Amíci tak často zapotřebí točit filmy, které by se měly odehrávat v Evropě někdy před sto lety a vůbec ne v současných Státech. Asi jim schází feudální aristokratická historie. Na druhou stranu je fakt, že film režíroval Španěl podle skoro padesát let staré knižní předlohy. A kvůli pečlivé kameře, hezké výpravě, krásné klavírní hudbě a zajímavé zápletce nelze filmu upřít jistou interessantnost. No a jelikož mám smířlivou náladu, zaokrouhlím nahoru, ať nežeru.

No páni, kdo by to do té křehotinky Annabellky řekl... Už skoro spím, tak co bych k tomu... No je to ještě o chlup lepší, tedy temnější záležitost, než všechny rejžovy předešlé Conjuringy a Insidiousy, ale ten patetický téměř happy end mě vůbec nepotěšil. A tak maximální hodnocení ode mne Wan bude mít stále pouze za první Saw. A mimochodem Annabella měla zůstat blond, ta tmavá frizúra jí vůbec nesedne.

Podobných parodicky horrorových srandafilmů jsem už viděl celou řadu a tenhle je mezi nimi rozhodně v podprůměru. Na to, aby byl zábavný, je málo vtipný (nejvíc mě pobavila jeho zdejší nálepka "sportovní"), herci příliš nezaujmou (nejlepší byl asi tlusťoch a jeho rap při závěrečných titulcích), herečky jakbysmet (jediná vcelku zajímavá má odporné silikonové minicecky), scénář je chudý a nepříliš nápaditý, na budově hospody je nápis s hrubkou jako prase (Vorhees namísto Voorhees) (nebo to byl snad záměr??), triky jsou ubohé i na nadšenecký nízkorozpočťák, apod. "Hasta la vista, you fuck!", do koše s tebou.

Škoda, že se tohohle moderního samurajského příběhu o zradě a pomstě nechopila nějaká bohatší produkce, která by mu zajistila působivější výpravu, lepší kameru i s kameramanem, vlastně schopnější celý filmový štáb vůbec. Ale i tak mě to hodně bavilo, má to zvláštní, specifickou, a zároveň výsostně temnou atmosféru, jakoby comicsovou formu, rád jsem se podíval do "brazilského Japonska" a moc se mi líbila Masumi v hlavní roli, která je sice dle googlování v první řadě zpěvačka (MASUMI - YouTube), ale s katanou, rukama i nohama jí to jde taky slušně. Nejvíc bych filmu vytkl asi to, že se Masumi ve vaně neukázala zepředu. S chutí zaokrouhluju nahoru a přeju si vizuálně působivější dvojku.

Nejdřív jsem si zopákl podařenou jedničku, abych se správně naladil na pokračování a abych mohl srovnávat hezky začerstva. No a myslím, že tvůrci laťku záživnosti, nápaditosti a vizuální pohlednosti opět udrželi vysoko. Sice mi občas trochu vadilo to hysterické řvaní a všelijaké pobíhání a blikání, děj byl místy tak rychlý, že působil chaoticky a zápletka je ještě krkolomější než minule, ale přesto mě to hodně bavilo, mám pro podobná fantastická béčka zkrátka slabost.

Japonci ze sebe opět ochotně nechají dělat šašky a dementy, samozřejmě že opět za hollywoodské prachy, bych blil... A jinak s tupým bezduchým masením nemám problém, mnohdy mě i dobře pobaví, pokud je vkusné a s nadsázkou, viz třeba nedávno The Protégé. Kate ale vkusná není, je především nechutná. A její představitelka nesympatická. A nadsázka? Další hubená ženská, která vymlátí fotbalový stadión... Inu proč ne, o tom tyhle filmy jsou. Ale proč je to potom celé nasáklé tím odporným melodramatickým patosem a bere se to tak vážně? To už jsou mi milejší blízce příbuzné filmy o Johnu Wickovi, jehož postava je tak plochá, že nějakou morálku a výčitky svědomí vůbec neřeší.  Marně přemýšlím, za co dát body téhle zdlouhavé nudné reklamě na jakousi limonádu, s krajně protivnou hlavní postavou. Snad za to japonské prostředí.

Zápletka je sice hloupá (resp. nerealistická) i v rámci žánru "levný televizní thriller", triky s výstřely do hlavy zvládne každý amatérský nadšenec, který umí používat comp, psychologizace postav je ubohá a jejich chování mnohdy nepravděpodobné, ale i tak mě to nevím proč chvílemi i docela bavilo, snad že to mělo takovou sychravou podzimní atmošku. Ale po použití to letí směr koš, jasná věc.

Přijmete-li film i spolu s jeho infantilním polopatismem a patetismem, poplatným mentalitě indického diváctva, dostanete vcelku koukatelnou orientální žánrovku na jedno použití, sice bez obvyklých "bollywoodských" hudebních a tanečních vložek, které mám já osobně rád, ale zato s milosrdnou stopáží a docela překvapivým rozuzlením, tedy aspoň pro mě. Na druhou stranu mi byly všechny ty ploché a nezajímavé postavy celou dobu dost u zadku, takže do děje jsem nebyl skoro vůbec vtažený. Za to lehce nadprůměrné finále ale zaokrouhlím nahoru.