Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Akčný
  • Dráma
  • Komédia
  • Horor
  • Krimi

Recenzie (6 079)

plagát

Ona (2013) 

Romantických snímků na bázi umění je jako šafránu a tak tento vskutku působí jako zjevení. Dějovým projevem je citový vztah osamělého muže s virtuální realitou. A ten tkví v tom, že má v osobním smartphonu operační systém, který obsahuje intuitivní bytost. Umělou inteligenci s ženským hlasem k nerozeznání od živé bytosti. Projevy jsou tak živé a zásadní, že vznikne veliké osobní pouto, které nakonec přejde až ve vážný citový vztah. Když se to vezme kolem a kolem, tak v dnešní době při pohledu jaké všemožné aplikace se vyvíjejí, by to už nemuselo být ani výmyslem. Citové projevy jsou tak hlavní devizou příběhu a nutno uznat, že takto zpracované mužské touhy a přesvědčení snad ještě natočeny nebyli. Po vizuální stránce je souhra budoucnosti s retrostylem. Všude tzv. chytré přístroje, ale móda a vkus dob minulých. Tempo vyprávění nikam nespěchá, vše má podmanivou atmosféru za doprovodu jemné převážně klavírní hudby, do které je vsazena smysluplná filozofie melancholického příběhu o odcizení a vztazích mezi muži a ženami, při kterém vzniká otázka, kde je hranice virtuálního robotického pocitu a vědomí. Dokáže umělá hyperinteligentní bytost povznést člověka k tak radikálnímu citu jako je láska? Snímek je svým rozsahem určen snad jen pro filmové fajnšmekry, neboť citová stránka věci z každičkého obrazu jenom přetéká. Vrcholem všeho je sex. Už jsme měli možnost něco podobného vidět v akčním snímku ´Demolition Man´ (ano, ony helmy), ale tady jde skutečně o něco jiného. Není to však žádný výmysl. Tak jak je to tu prezentované dnes skutečně existuje na nahrávkách a jedná se o erotickou relaxaci. Takže jak to ukončit. Jedná se o romantický a skutečně citově založený artový počin, který je jen pro zasvěcené. Ostatní se budou děsuplně nudit.

plagát

Bunker smrti (2008) 

Hororový příběh bez potoků krve a usekaných částí těl, zato s budovanou temnou atmosférou, které je tu dosytosti. Nechybí napětí, i když ne razantní, ale bohužel, místy jakoby to ztrácelo dech. Dějství se zkrátka ne a ne pohnout dál.Koncept příběhu je však vystavěn dobře a faktem je, že i na základě různých teorií či konspirací, co se týče nacistických experimentů. Snímek se drží starších postupů, takže vypadá staromódně a dosti klaustrofobicky. Jsou lepší podobné snímky, ale ani tento zase není o tolik horší, aby se mohl zatracovat. A tak tu máme další příběh o nemrtvých nacistech, skupině žoldáků a hrůzu budící bunkr děsu plného tajemství.

plagát

Vichry pustiny (1936) 

Jak oznamuje titulek na začátku příběhu, film je věnován všem jezdcům Ponny expresu, kteří během cesty americkou divočinou položili život. Rodokapsový příběh je natočen vřele a jak uvádí dobové materiály, tak i s velkým rozpočtem.  Hlavní roli si zahrál John Wayne a jak bývá u něj zvykem, tak dobrodružně,nadneseně a s humorem. Snímek z roku 1936 si zřejmě Američani cení, neboť se rozhodli pro colorizaci, což přirozeně má své odpůrce, ale na druhou stranu film přeci jen krapet více ožil. Snímek obsahuje mimo jiné dostavníkový závod, který je na svou dobu nasnímán velice úchvatně. Dramatičnost je vygradována do maxima jak jen to šlo a tak i dnes dokáže zatajit dech. Jedná se o jeden s mnoha povedených westernů Johna Wayna.

plagát

Šesť výstrelov (2012) 

Vcelku solidní snímek, kde Jean-Claude nehraje vyloženě drsňáka, jak má stále ve zvyku Steven Seagal, byť je jeho charakter jasný. Za drsňáka ho však považuje mafie zabývající se obchodem s bílým masem a vcelku právem. Ano, unášení mladých děvčat a nucení k prostituci je tématem tohoto snímku a byť to zpočátku nevypadá, je jasné, k čemu to směřuje. Akční drama má žánrově svou povzbudivou atmosféru, i když je více směřována právě do té dramatizace. Není od věci, že se takřka jedná o stejný námět jakou má trilogie ´96 hodin´ a je těžké posoudit, jestli se tvůrci jen nevezou na její úspěšnosti. Každopádně se tu přeci jen šlo jinou cestou. Děj je vystavěn zajímavě, avšak provařené klišé, kdy si profesionální zabiják splete ruku při manipulaci důkazů, už skutečně vyvolává úsměv. Za pozornost také stojí, že se tu po boku otce opět objevuje Bianca Briggitte VanDamme. V roce 2012 spolu natočili filmy dva, atak těžko říci, zda se jedná o jejich společný film čtvrtý a nebo pátý. Každopádně herecký potenciál má a snad se jednou prosadí i bez vlivu svého otce.

plagát

Delta Force 3: Vražedná hra (1991) odpad!

S ohledem na předchozí snímky série se jedná o naprostou filmovou katastrofu. První film měl duo Chuck Norris a Lee Marvin. Ve dvojce už zůstal jenom Chuck a ve trojce už není ani on. A to, že  ho zastoupil v podřadné roli jeho syn Mike, který si s otcem zahrál již ve snímcích ´Loganova střela´, ´Osmiúhelník´ a ´Vynucená pomsta´, na tom nic nemění. Nelogický scénář plný naivity a dějových děr, herectví horší než u amatérů, ohromná televisnost a nízký rozpočet. Bojové scény takto zrealizované snad jsou používány na vojenských akademiích pro zábavu jako parodie. Námět do dnešních dnů však nezestárnul. Jen USA s Ruskem spolu nespolupracují, ale naopak stále brojí proti sobě. Tento film z předchozími nemá absolutně nic společného a je jasnou ukázkou toho, jak se to dělat nemá.

plagát

Mesiac 44 (1990) 

Akční sci-fi příběh nabitý velkolepou výpravou, dnes nutno podotknout bez CGI, používající dějovou šablonu o hrdinovi, který byl vybrán k vyřešení záhady, aby nakonec ve finále bylo všechno jinak. Dnešního zmlsaného diváka již moc nenadchne, ale na svou dobu byl po technické stránce velice dobrý. Temná atmosféra z filmu doslova vytéká a citacemi svých určitých scén připomíná známé či slavné starší sci-fi filmy. Vetřelec anebo Hvězdné války. Ty tu musí poznat každý. Také je potřeba zmínit, že se nejedná o film hollywoodský, ale ryze evropský. Produkce ve své době ještě Západního Německa, odkud pochází dnes významný režisér Roland Emmerich mající tohle na svědomí, takže už kvůli tomu snímek sklízí obdiv. V Evropě se prostě takovéto snímky netočily a fakt, že je tento nízkorozpočtový je takřka neuvěřitelný. Scénář pochopitelně má své chyby, ale na evropský film to zase není až taková tragédie. V Hollyvoodu by to natočili lépe. To je přeci jasné. Snímek tedy i přes svou podivnost určitě patří mezi klasiku svého žánru.

plagát

Jojakdoen dosi (2017) 

Jihokorejská kinematografie opět překvapila našlápnutým akčním thrillerem mající patřičný švih, dobře stavěný příběh a u takovéhoto žánru očekávanou zábavnost. Dějová šablona o nespravedlivě obviněném je tentokrát zaměřena na mladého člověka hrajícího videohry. Opět jsou proti němu nezvratitelné důkazy, opět se po útěku z věznice pokouší zjistit co se vlastně děje a opět mu pomůže malá skupinka tajemných lidí. Ano, námět sice není nijak originální a byl tu už nesčetněkrát, takže z děje vyniká jistá předvídavost, ale to na zábavnosti snímku nic nemění. Nechybí high technologie, rychlé zvraty, úžasné honičky, zkrátka vše, co takový film má mít.

plagát

Proste spolu (2007) 

Naše životní zkušenost je něco, co nemůžeme popřít. Člověk dokáže filozofii života použít v různých situacích a to tak, aby se cítil dobře, provinile anebo lhostejně. Co je lepší? Prožít bolest nebo být osamělý? V tomto příběhu různé postavy proplouvají svým osudem a prožívají své strasti i radosti života. Osudem stejně tak nudným jako zábavným. Stejně jako plného úsměvů a zklamání. Každá postava čelí nějaké výzvě. Každý má svůj sen, snaží se ho naplnit a zároveň v tom pomoci i ostatním a to prostřednictvím povzbuzení a podpory. Snímek je pro určitý okruh diváků, neboť ostatní, kteří na takovéto věci nejsou, se u sledování budou až neskutečně nudit. Ti zasvěcení naopak dostanou osvěžující příběh, který zapůsobí jako vánek v myšlenkách. Takových filmů vskutku moc není.

plagát

Osamelý zabijak (2007) 

Rychlá akční jízda, kde se před kamerou podruhé setkali Jet Li a Jason Statham. Jednoduchý takřka bezvýznamný děj, zato zuřivá akce se dvěma úžasnými bojovými scénami. Jak Jet tak i Jason tu ve svých rolích zastupují své typické charaktery, které jsou v rámci děje využity na plno. Hlavně u Jeta, který svým mrazivým pohledem a děsivýma očima vyvolává nejistotu v tom, co se mu zrovna honí v hlavě a s čím následně vyrukuje. A tak si u něj divák není dlouho jist, jak to s ním tady vlastně je. Příběh o pomstě v ražení, který není pro každého. Na plynulost je třeba zapomenout. Jsou tu dva matadoři, kteří hodlají svým fanouškům něco ukázat a také ukáží. Bohužel za cenu v určitých chvílích k jisté zmatečnosti a nerozhodnosti. V rámci zběsilé akce však stojí snímek za pozornost. Akčně nabití fanoušci si užijí své do posledního puntíku. Ostatní budou chvíli přemýšlet, o čem to vlastně celé bylo.

plagát

Zbesilý útek (2006) 

Příběh jedné noci vygradovaný do absurdna. Scénář ostrý jako břitva, temná atmosféra a svižné tempo plné adrenalinu. Děj sice není nijak rozvinutý, ale tady by to bylo jenom na škodu. Po dějové stránce je však toho více něž dost. Atmosféra nabitá vlivem akce a napětím držící hluboký, drsný a emocionální gangsterský výplach, kde Paul Walker v hlavní roli ukázal, že i na takové role má. Pro nás je tendenční účast Karka Rodena opět v roli slizkého padoucha a mnohých dalších českých herců. A není divu. Natáčelo se i v Česku. Nízký rozpočet nebyl překážkou a jak vidět, režisér a scénárista v jedné osobě Wayne Kramer si s tím poradil velmi efektně. Nakonec, byla to jeho vize. Snímek má tedy ve své nonstop akci skvělý vizuální styl. Ne, tohle není Tarantino či Scorsese. Tohle je Kramer a jeho brutální, krvavá, násilná a vulgární gangsterská jízda. Nic víc, nic míň.