Réžia:
Spike JonzeScenár:
Spike JonzeKamera:
Hoyte van HoytemaHrajú:
Joaquin Phoenix, Amy Adams, Scarlett Johansson, Rooney Mara, Olivia Wilde, Chris Pratt, Matt Letscher, Portia Doubleday, Sam Jaeger, Katherine Boecher (viac)VOD (3)
Obsahy(3)
Děj snímku Her se odehrává v Los Angeles v nedaleké budoucnosti. Theodore (Joaquin Phoenix) je komplikovaný a citlivý muž, který se živí psaním dojemných a osobních dopisů pro druhé. Se zlomeným srdcem po ukončení dlouhého vztahu se začne zajímat o nový, pokročilý operační systém, o kterém jeho výrobce tvrdí, že představuje zcela unikátní a intuitivní bytost. Po jeho instalaci se seznamuje se „Samanthou", umělou inteligencí s milým ženským hlasem (Scarlett Johansson), která má zajímavé postřehy, je citlivá a překvapivě vtipná. Jak její potřeby a požadavky rostou společně s těmi jeho, mění se jejich přátelství ve skutečnou vzájemnou lásku. (Falcon)
(viac)Videá (3)
Recenzie (1 264)
Duševní dvojče Lost in Translation, v němž se místo Tokia míhá Los Angeles budoucnosti, o níž psal kdysi dávno Marshall McLuhan. Snad jen Sofie Coppola umí o lásce, odcizenosti a postmoderní džungli vyprávět tak poutavě, jako její bývalý partner Spike Jonze. Jeden nepovedený vztah =) dva nedostižné filmy. ()
Co mě na celém filmu dostalo ze všeho nejvíc byla neskutečně podmanivá hudba, kdy v celém filmu člověk vnímá hlavně ji, pak velmi krásný a v detailu bezchybný hlasový projev Scarlett alias OS a k zulíbání úžasného Joaquina ... ale bez knírku, mrzí mě to, ale pokud líbat tak knír pryč. Ze začátku jsem se pochichotávala, protože to se fakt jinak nedalo a pak už jsem se jen nechala unášet. Doba budoucí, ne zcela vzdálená, nám dává fantastické komunikační možnosti. Z toho vyplývá, že i takový virtuální sex skrze hlasový čet může být sice vzrušující, ale jeden z toho může být i hodně překvapen. Velmi příjemný snímek, milý ... kdy si člověk uvědomí jak moc je sám a jak moc chce k někomu patřit, někoho objímat, nehádat se, nic neřešit a moci říkat miluji Tě ... najednou se ale spustí aktualizace a máte pocit, že zešílíte. Doporučuji ()
Moje oskarová naháňka před samotným ceremoniálem oficiálně začala právě tímto filmem. Her mě lákal svým nápadem a hlavně samotným hercem. Joaquin Phoenix je neuvěřitelnej herec. Co naplat, že si bere dost zvláštní a mnohdy těžko pochopitelné postavy. Pokaždé je dokáže ztvárnit naprosto precizně. Tak, že Vy vlastně nevíte, co si o tom hercovi, jako o člověku, máte myslet, protože každý film na něj máte naprosto rozdílné názory. Jednou Vás strašně štve, podruhé jeho jednání nechápete a po třetí pro něj máte velké pochopení. I když, to je vcelku problém, protože se podle mě Joaquin snaží hrát tak, aby pro něj neměl nikdo pochopení. Ty jeho postavy jsou tak specifické, že je těžké se v nich nějakým způsobem najít. Her představuje dost zvláštní náhled na svět, který by mohl nastat, pakliže by nás doslova pohltili počítačové systémy. Ne ve zlém jako třeba v utopii Já, robot. Spíše co se týče psychologie. Joaquin to zahrál naprosto fantasticky, ale samotný film Spike Jonze natočil jako vždy, po svém. Těžko jsem v tom filmu hledal pochopení, ale úžas mám prakticky až do teď. ()
Zdlouhavý film, který mi toho moc nedal. Zobrazení budoucnosti v určitých momentech bylo hezké, například hraní hry či komunikování s počítačem. Ovšem když je to nudně natočené, nepomůže tomu nic. Vlastně bych se na to ani nedíval, ale nejprve to bylo označeno mimo jiné i jako komedie, díky čemu jsem si toho všiml. ()
„A není to skutečný vztah?“ Virtuální romance, která se sice do určité míry drží schématu svých tradičnějších žánrových spřízněnců (chlapec potká dívku, chlapec získá dívku…), ale kvůli fyzicky absentující partnerce i jiným nezaplněným místům v obrazovém prostoru působí po celou dobu zvláštně osaměle. Joaquin Phoenix musí většinu odvážně dlouhých záběrů odehrát na vlastní pěst. Neboť po jeho akci nepřichází viditelná reakce, hraje za dva. Podstatné se děje buď v hrdinově nitru, nebo mimo obraz – ve zvukové stopě, kterou má ale Theo do značné míry také pod svou kontrolou. Sám si například volí (melancholický) soundtrack pro svůj život, čím film nejen tematizuje manipulaci s životy druhých (novou režisérkou Theovy existence se stává Sam), ale také přiznává své manipulativní praktiky a záměrně tím tlumí jejich účinnost. ___ Rozvláčné vyprávěcí tempo a emocionální utlumenost na rovině formálních prostředků odpovídají silně subjektivizovanému (obrazově i zvukově) vyprávění. Film je v lecčem stejně ostýchavý jako Theo, který se zdá být odstřihnutý od okolního světa také svým situováním do jinak prázdných záběrů. Namísto chybějící partnerky je zde interaktivní mizanscéna. Ilustruje hrdinovu náladu a komentuje situace, v nichž se ocitl. Nesmělost Thea i celého filmu ale nejde moc dohromady s občasnými sklouznutími filmu k vulgaritě (erotické chatování, Samanthin anální humor). Překročení hranice vkusnosti ale můžeme vnímat jako poukázání na samozřejmost, s jakou virtuálním světům dovolujeme, aby pronikly do našeho intimního prostoru (s podobnou samozřejmostí Theo počítači odpovídá, jaký je jeho vztah s matkou). ___ S lehkou paušalizací by se dalo tvrdit, že touha něco změnit a zároveň se nevzdat svého komfortu, je paradoxem vlastním nejenom Theodorovi, který má strach vkročit do neznáma a natrvalo přerušit (skutečný) kontakt se svou bývalou přítelkyní, ale celého dnešního světa. Navenek je vše perfektní a útulné (čemu ve filmu přidávají uklidňující pastelové barvy). Žijeme v komfortu, jaký dřív rozhodně nebyl standardem, ale zároveň jsme v důsledku hledání co nejpohodlnějších řešení (protože zakoupený software nám bude logicky vycházet ve všem vstříc) často osamělí, izolovaní a málokdy opravdu šťastní. Povrchová dokonalost zakrývá vnitřní prázdnotu. Náhražky skutečných lidí, skutečných pocitů a skutečných činů zjednodušují život do té míry, že s ním ztrácíme kontakt. Emoce za nás vyjadřují druzí, pomocí dopisů tvořených bez nutnosti dotknout se klávesnice (natož nějakého „ručního“ psacího prostředku). ___ Jonze ale není skeptik, který by moderní technologie rezolutně odmítal. Možnost bezkontaktního vztahu zcela nezatracuje – například dialogy Thea s Amy působí stejně nenuceně jako jeho konverzace se Sam –, pouze upozorňuje na řadu úskalí volby žít bez doteků. Ať je to vizuální nepřítomnost partnera v našich vzpomínkách nebo ztráta benjaminovské „aury“ milovaného a dosud zaručeně originálního objektu. K některým příjemným skutečnostem ani ve světě dokonalých náhrad a náhradníků naštěstí odpovídající alternativy neexistují. Zatím… 80% Zajímavé komentáře: J*A*S*M, Radek99, RasputincZ, maddy, JitkaCardova () (menej) (viac)
Galéria (45)
Zaujímavosti (31)
- Když Samantha (Scarlett Johansson) pomáhá Theovi (Joaquin Phoenix) s korekturami, zmíní Prahu. (griph)
- Příběh filmu se odehrává v Los Angeles, avšak některé scény byly natočeny v Šanghaji. Názvy stanic metra však zůstaly ve snímku napsané čínskými znaky. (Geriel)
- Theodor (Joaquin Phoenix) se dívá na skicu ilustrátora a spisovatele Maurice Sendaka z 3. 5. 2007. Spike Jonze v té době se Sendakem spolupracoval a o něco později natočil podle jeho knihy film Max a maxipříšerky (2009). (Geriel)
Reklama