MickeyStuma

Silně citový příběh zabývající se mužem s Aspergerovým syndromem, který je přikloněný k muslimské víře a který se zamiluje do indické emigrantky. Příběh není jen příznačný ve vyobrazení co to ten Aspergerový syndrom vlastně je, ale převážně v tom, jaké potíže vlivem této nemoci takový člověk v životě má. Přidejme k tomu onu muslimskou víru, přestěhování do Ameriky a konfrontaci s děním kolem 11. září roku 2011. Bollywoodská kinematografie tímto snímkem Hollywoodu jasně ukázala, jak se mají takovéto snímky točit. Shahrukh Khan předvedl v roli onoho muže úctyhodný výkon jaký se jen tak nevidí ve velice silném příběhu, který chytne za duši a vede k pochopení a lítosti. Jsou tu syrově ukázány hodnoty života, schopnosti jít s proudem a hlavně definice dobrého a špatného dle toho, kdo je zrovna u moci a kdo je ochoten pomoci. Snímek má ve svém jádru jednoznačné poselství, které tu vzbuzují emoce na svět ve kterém žijeme a který bereme takový jaký je. Máme sílu to však změnit?

Příběh ve svém smyslu hodně připomínající známé dějství, jehož aktéry jsou Bonnie a Clyde. Příběh, který je nekompromisní a brutální v celé své podstatě. Steve McQueen v další skvělé roli, kterou si vychutnal a kterou převedl do té nejskvělejší podoby. Scénář je pevný a vyvážený. Neutuchající dramatická atmosféra má štávu a akční scény svůj drive. Walter Hill stojící za scénářem moc dobře věděl jak vše vyobrazit a Sam Peckinpah natočit. Plynulost děje je tedy příznačná a tak v podstatě není hluchého místa. Počátek 70. let a na svou dobu jeden z nejpovedenějších snímků z několika málo žánrově podobných, který kupodivu umí oslovit i dnešní diváky.

Bill Gates, Steve Jobs a jejich vizionářský příběh, který změnil svět. Příběh o zavádění a vzestupu osobních počítačů v letech 1971 až 1983. Ryze televizní snímek nemající žádné ambice na výpravu a hutnou atmosféru typického životopisného filmu. Natočen je nenáročně, s veselou atmosférou, zkrátka zábavně. A tak tu přirozeně není ukázáno zcela vše, čím vším si oba pánové museli projít, než to dotáhli tam, kde v dnešní době jsou. Úsilí, rivalita a hnací motor jít stále kupředu a neohlížet se zpět. Pro TV takovéto zpracování zajímavého námětu zcela postačí. Je v tom určitá roztomilost, která jako historická perspektiva umí zaujmout a užít si jeho sledování. A že tu jsou určité věci přehnané, To už holt u takových filmů bývá.

Jak uvádí titulek na samém počátku snímku, jedná se o pravdivý příběh odehrávající se v Anglii roku 1782, tedy z doby, kdy žena byla majetkem svého muže, zrovna jako jeho dům, půda či dobytek. Televizní stanice BBC pojala snímek impozantně a tak každičký záběr doslova září nádherou. Kostýmy, výprava, pevný scénář a herecké výkony. Melodrama, cizoložství, skandál, soudní pře, zadostiučinění. Kdo je nakonec vítěz? Anglie 18. století a práva žen v manželství. Příběh přináší pokrytectví a zvrácenost vládnoucí elity. Historická kauza v jistém smyslu šokující i dnes. Film je natočen s veškerým respektem k době, případu a daným postavám. Příběh lady Seymour Worsley, který svou upřímností a postavením hluboce zasáhne.

Správný hororový příběh má postupně budovat atmosféru strachu a zoufalství s následným bojem o záchranu všeho možného. A tento snímek takový koncept splňuje. Jednoduchý děj s klasickou šablonou o cestovaní autem odněkud někam v tomto případě dvou sourozenců, kteří se dostanou vlivem zvědavosti jednoho z nich do setsakramentského problému. Temná atmosféra se drží a tak hororová zábava pří troše té představivosti nemůže nijak zklamat. Nejde o žádný slasher, tudíž příznivci různých masakrů nechť si nechají zajít chuť. Potoky krve tu prostě nejsou. Děj se nijak složitě nerozvíjí a po představení hlavních představitelů se jde ihned k věci. Mrazivá nálada nastoupí okamžitě, kdy se na scéně objeví zrezivělý náklaďák s odporným zvukem klaksonu. A tak tu máme další podivné stvoření žijící svým osudem a ohrožující vše živé. Nic víc, nic míň. Zkrátka i tento hororový filmový počin poukazuje hlavně na fakt, že v jednoduchosti je síla a že není třeba monstrózní rozpočet a rozsekaná lidská těla na maděru aby zaujal.

Příběh o lásce, která přesahuje hranice času? Ale ano. I tak by se dal jednoduše tento netypický snímek popsat. Máme tu chlapíka trpícího nadpřirozenou genetickou poruchou, která způsobuje nekontrolovatelné cestování v čase bez ohledu na to, jestli chce a nebo nechce. Prostě najednou zmizí a objeví se v jiné době. V budoucnosti anebo v minulosti. Skutečně zvláštní život. Ale pozor, je vůbec možné, aby se do takového člověka vůbec zamilovalo děvče a dokonce s ním trávilo život? Ale ano a dokonce spolu budou mít dítě, které.... No nic. Jedná se o příběh neskonalé lásky Claire a Henryho, kde platí, že všechno souvisí se vším a že nic není žádná náhoda. Henry si svůj život vlastně řídí sám i když zcela na náhodných situacích. Život plný štěstí i překážek. Vlivem střídání dob by se dalo v ději krapet ztratit, ale při pozorném sledování děje a zachytávání romantické atmosféry se dá celý příběh pojmout dobře a kupodivu i po citové stránce. Koncept snímku je tedy vcelku přitažlivý a funguje dobře. Fantasii se meze nekladou, tak proč nezavršit romantický večer s takovým romantickým filmovým sci-fi příběhem.

Teenagerovský filmík pro náctiletá děvčata s fantazií sobě vlastní. Láska k rockovému zpěvákovi a touha s ním zůstat o samotě. A co třeba na pustém ostrově? To se Jenny splní, i když tomu musí krapet pomoct. Jenomže široko daleko coby fanynka není rozhodně sama, takže ani o rivalitu není nouze. Takže tu máme prachobyčejný ztřeštěný sladký letní příběh určený pouze pro zmíněná náctiletá děvčata. Nikoho jiného to prostě tak nepobaví jako právě je. Cílová skupina trefena do černého. Pro ostatní diváky je film příliš růžový, hloupý a značně přebujelý. Takže co s tím? Pro děvčata na nejvyšší úrovni, pro chlapce to nejhorší pod sluncem. Nic naplat. Vlivem cílenosti diváků je snímek natočen dobře a svůj potenciál splňuje. Takže o zatracení se uvažovat vůbec nedá.

Trochu smutný příběh o osiřelém děvčátku o kterou se stará bezdomovec a má ji takřka za vlastní. Toulají se světem a přežívají drobnými podvůdky. Když však jednoho dne narazí během jednoho takového podvůdku na velice sympatickou úspěšnou advokátku, jejich život se začne pomalinku měnit, byť je to cesta trnitá, plná nenávisti a typické životní a společenské zákeřnosti. Film mající v sobě myšlenku vedoucí hlavně k uchopení problému co se týče dětských bezdomovců. Jedná se tedy velice o umírněnou komedii, kde jsou využity sympatie a roztomilosti onoho děvčete a zájmy obou dospělých jí udělat život co nejpříjemnější a v podstatě hlavně co nejšťastnější. A však pochopitelně v rámci svých možnosti. Příběh mající své kouzlo a přesvědčení i dnes a tématem jakoby nestárnul. Snímek je natočen přesvědčivě vážně, který svým skutkem dokáže zacílit na divákovi city. A tady už záleží na jednotlivci, jestli snímek pojme jen jako další obyčejný film a nebo si z toho skutečně něco vezme.

Mafiánská komedie o mafiánském bossovi majícího zapotřebí psychiatra přichází s druhým volným pokračováním a dá se říci, že je svižnější a plnější humorem než ten předchozí. Robert de Niro a Billy Crystal se opět výborně doplňují a ostatní jim v gagech velmi dobře nahrávají. U Billa je takováto role samozřejmost, ale Robert tu opět prokázal, že ani komediální role mu nejsou cizí a že takového mafiána umí zahrát po psychologické stránce v jakémkoliv stavu. Byť snímek opakuje již vyřčené, i tak se najdou nové nápady k pobavení. Humoru není nikdy dost. Holt, dějově zařadit mafiánského bosse do běžného pracovního života není v žádném případě nic jednoduchého. Je to zábava která pobaví a o to tu šlo především.

Někteří vědci v zájmu své branže mají v životě co do činění s ohromnou šíleností a odvahou zároveň. Zvláště ti, co se snaží něco dozvědět o hurikánech. Děj je vystavěn velice skromně, takže svojí jednoduchostí nenutí nikterak u toho přemýšlet. Skupinka vědců nahání vzdušné výry a čím silnější, tím lepší. Důvodem je do takového výru dostat elektronické senzory, aby se na základě získaných údajů mohl vytvořit dokonalejší varovný systém. A to je vše. A tak tu jsou vidět neustálé honičky za takovými výry, nadšení a zklamání zároveň. Ale aby příběh přeci jen nebyl jen o tom, přidal scénárista osobní vazbu dvou takových vědců, kteří jsou manželé a mají před rozvodem. Film je po technické stránce v rámci možností 90. let a tak vizuální efekty podle toho vypadají. I po tolika letech stále lepší, než jaké předvádí studio Asylum. V jednoduchosti je síla a zde to platí dvojnásob. Ryze popkornová devadesátková zábava, která divácký zážitek přinese i dnes.