nonick1

Mistr režie se vydal po neprošlapané a klikaté cestě, do jejíchž serpentin se za ním jen tak někdo vydat nedokáže a natočil jeden z oscarových milníků novodobé kinematografie, který se právem zařadí mezi "povinnou četbu" na filmových akademiích. Iňárritu si určitě byl vědom peripetií s dílem spjatých, když vědomě vstoupil na tenký led originality, odvahy, kreativity, tvůrčí svobody a vytrvalosti, čehož je celý film důkazem, přestože - řečeno coenovskými slovy Buda Grossmana: "Moc peněz z toho nekouká..." Protože - co si budeme namlouvat - blockbusterem tento film být nechce, tak jako jeho hlavní hrdina nechce být dalším Birdmanem/Batmanem. Každopádně jde o režijní jakož i kameramanský majstrštyk a doslova herecký koncert Michaela Keatona a Edwarda Nortona, kterým zdatně sekundují všichni ostatní. Jak vyplývá z excelentních bonusů (to bývá u Iňárrituových filmů už samozřejmostí) neobvyklý způsob natáčení musel všechny zúčastněné stát neuvěřitelnou spoustu sil. Ale výsledek bezesporu stojí za to, navzdory místnímu ostudnému podhodnocení.

Obdivuhodně nezáživný snímek svou CGI sterilností ze všeho nejvíce připomíná dlouhou, rozpočtově téměř neomezenou televizní reklamu (viz https://www.youtube.com/watch?v=TLOM-zGf-6I), kompletně natočenou před zeleným plátnem, která však tápe v řekl bych "věčně spielbergovské" otázce, jaké cílové skupině je vlastně určena? Ben Kingsley, to je sázka na "dospěláckou" jistotu - ale hlavní dětská role? Okatý Hugo-Butterfield nepatří do stejné ligy jako Jeliza-Rose z Krajiny přílivu nebo Hailee Steinfeld z Opravdové kuráže a jeho klukovský představitel, bohužel, tuhle "kládu" sám neutáhne. Co jsou platní Oskaři za vizuál a kameru, když po chvíli divák začne zívat a boj mezi spánkem a nezáživností děje přetrvá až do konce..? Příměr navoněná zdechlina by byl zřejmě příliš příkrým odsudkem, ale nablýskaná nuda, myslím, vystihuje tento film nejlépe. Škoda, na víc, než na průměr to vážně není.

Jak básníci čekají na zázrak a on ne a ne přijít - a když, tak s Křížem po funuse. Připomíná to čekání na Godota, který také nepřišel a s absurdním dramatem má toto "dílo" společnou i absurditu jednání postav či dějové linky (dá-li se vůbec o něčem takovém hovořit). Scénář příšerný, herecké "výkony" příšerné, kamera příšerná, režie příšerná. Další zcela zbytečný film, skz naskrz prošpikovaný product placementem, natočený snad jen proto, aby ta ekipa neumětelů měla na příští splátku hypotéky.

Kvintesence italského / evropského filmu má jméno...Amarcord. A všichni ti Tornatoreové...Sorrentinové,,, Kusturicové... či Menzelové... ať přiznaně či nechtěně - Felliniho už pouze napodobují.

Suchý britský humor, zvlhčovaný litry krve stříkající ze zraněných nešťastníků sídlících v ospalém přístavním městečku Portwenn aka Port Isaac, kteří si (tak jako ostatní členové tohoto svérázného panoptika) vzali do hlavy, že doktoru Ellinghamovi budou (přes jeho nesouhlas) říkat Martine... Téměř každý díl až bizarně osciluje mezi komedií, krimi, horrorem, love story a detektivkou :-) Nevím, jak je možné, že mě tento podivuhodný seriálový žánrový mix tak dlouho míjel - zřejmě pro jeho českou, zcela nepovedenou "Donutilovskou" verzi, která se míjí s originálem asi tak jako Halleyova kometa se Zemí. Upgrade 02.06.: Nedá se svítit - je to prostě na plnou palbu, navzdory tomu, že od čtvrté série mají postavy nový dabing a v případě doktora Martina či paní Tishellové je to, bohužel, změna k horšímu.

Filmová lahůdka, právem patřící na filmový Olymp, stejně jako bratrské duo Coenů či Jeff Bridges, který s každou další rolí zraje jako dobré víno. Update: uvedení na Netflix - s údivem jsem zjistil, o kolik je původní skvělý český dabing lepší, než otitulkovaná verze.

Rozehrát seriál o šesti řadách po šesti epizodách ze základní situace, kdy jsou prakticky všichni po smrti - to chce opravdu chochmes... Pochopitelně pět hvězd - ostatně, nebudu přece riskovat, že se pan Filuta rozzlobí.

Málo platné, aby byl dramatický snímek skutečně dobrým filmem, musí mít chtě nechtě náležitosti dramatu, kterými jsou - kromě expozice, kolize a krize - zejména peripetie a hlavně: konečné rozuzlení neboli katarze. Neříkám, že to musí platit i v reálném životě, ale ve filmu každopádně. Takže ačkoliv jde po celou dobu opravdu o hodně povedenou záležitost, jedna hvězda dolů - film bez konce, to je jako soulož bez orgasmu.

Musím se v duchu Benu Stillerovi omluvit, protože ten, kdo po všech těch fotrech a lotrech natočí a zahraje takto "vícevrstvý" film, ten prostě UMÍ. Sdělit takovouto divácky vstřícnou (tzn. "artově" nijak nezašmodrchanou) formou divákovi, že to, po čem touží a po čem se marně pídí, najde nakonec v těch nejobyčejnějších věcech (a sdělit mu to bez obvyklého amerického patosu či pitvoření!) - to vůbec není snadná záležitost... Divák, který film pozorně sleduje, si v něm navíc povšimne spousty zjevných i méně zjevných symbolů a skrytých "utajovaných" sdělení - vždyť ne náhodou má film v názvu slovo "Secret" (objevující se a zase mizející dvojznačné nápisy a vzkazy nebo telefonní číslo začínající datem 9/11 s prolétávajícím letadlem American Airlines)... Mimochodem: velká poklona za vynikající kameru, protože Stuart Dryburgh má "na svědomí" (nejen díky Islandu) jeden z nejpůsobivějších filmových vizuálů vůbec. No a jak to všechno dalo celému štábu zabrat, vyplyne až z bohatých bonusových chuťovek, díky nimž člověka nejednou opravdu zamrzí nepoužité scény...

Kaliméra..! Nejen pro navrátilce z řecké dovolené jde v prvních třech sériích o příjemnou a pohodovou podívanou, ze které sálá ostrovní pohoda, vůně mořského vzduchu a chuť lisovaných oliv, okořeněná špetkou britského humoru. Ideální k nedělní odpolední kávě - případně hned k té sobotní ranní :-) Nebýt scénáristicky nepovedné čtvrté řady, bylo by to určitě na čtyři hvězdy.