Tri billboardy kúsok za Ebbingom

Až do cca. 51. minuty mě to v podstatě moc nebavilo a pořád jsem nechápal, proč zde ten film má tak vysoké hodnocení. Teprve když mi v tomto čase došlo, co se chystá vzápětí udělat postava šerifa Willoughbyho, vyvolal se ve mně obrovský údiv a zájem, který vydržel až do konce. A to i navzdory tomu, že moc nemusím Frances McDormand. Za sebe tedy nesouhlasím s názorem, který zde často zaznívá, že druhá polovina filmu je první než lepší - osobně to vidím přesně naopak. Jinak nejvíc mě tam asi bavila postava, kterou ztvárnil Sam Rockwell, a potom skvělý humor, kterým je dramatický děj oživen (ve své podstatě je to film primárně o bolesti - každá postava v něm nějak trpí, ať už fyzicky, nebo psychicky). Naštval mě ovšem otevřený závěr, který obecně považuji za zločin na divákovi. Celkově ovšem za mě nadšení a skvělý zážitek z dobře udělaného filmu. (15.01.2018)

Vzácný příklad filmu, u kterého jsem si hrozně přál, aby šlo o seriál a já si tak mohl na ploše deseti hodinových dílů užívat interakci všech postav. Martin McDonagh možná nenapsal (pokud mluvíme o ději) svůj nejlepší scénář, ale pokud jde o charaktery, ještě nikdy mě jeho paleta podivuhodných existencí tak nebavila. Životem otrávená Frances McDormand, buranský Sam Rockwell, otcovský Woody Harrelson nebo Peter Dinklage s psíma očima. Ti všichni byli do jednoho fantastičtí. Radost být v takové společnosti, i když je to v Ebbingu, Missouri, zapadákově s třemi bilboardy. 90% (02.03.2018)

Ale no tak, vážne tak málo plných počtov? Nepredvídateľné v každej scéne a v každej ďalšej minúte. A tie prekvapenia sú vždy lahôdkové. Vrátane posledných viet. Niekedy vás z nich zamrazí, inokedy vypuknete smiechom. Pre mňa jednoznačne vrchol McDonaghovej kariéry, v Brugách ani so psychopatmi som sa necítil ani zďaleka tak komfortne nekomfortne ako v tejto americkej prdeli s troma billboardami, jednou policajnou stanicou, jednou nemocnicou a zopár obchodíkmi so zbytočnosťami. Kde inde je lepšie rozpútať takéto scenáristicko-režijné orgie? (15.01.2018)

Začnu trošku zeširoka. Rok 2017 nám přinesl spoustu parádních filmových zážitků. Nelítostný Dunkerk, nekompromisní Logan, stísněný Blade Runner, Liduprázdný Wind River nebo ultimátní šleha ve formě Bloku 99. Všechny tyto pecky (komiksy u mě vyklízejí pozice z předních příček velmi rychle) trumfly Tři billboardy kousek za Ebbigem. Martin McDonagh mě v minulosti více než zaujal prvotinou V Bruggách natolik že jsem dlouhý čas chtěl do toho osudového města zavítat na Vánoce, poté se mě více než většině zdejších uživatelů líbilo Sedm Psychopatů. Po pěti letech se tedy Martin vytasil s Billboardy a musím vám říct že rozhodně nestřelil mimo mě. Nedokážu přesně popsat v čem se skrývá kouzlo jeho režie. Proč na mě jeho filmy tolik fungují. Zdali to mají na svědomí hodně nepředvídatelné scénáře, které rozhodně obsahují plno momentů překvapení a přitom se postavy chovají ve svých rolích vlastně logicky. Herecké výkony jsou úžasné a pokud nedostane Frances Oscara, tak je to hodně nefér. Stejně tak bych uvažoval i u mého oblíbence Rockwella. Rozhodně kousek, který se dá sjíždět minimálně jednou dvakrát do roka aniž by se jej divák přejedl. 100% (20.02.2018)

McDonagh špičkově zvládá prolínání smutku, násilí a humoru, často i v rámci jedné scény. Skloubit rozdílné emoce na tak malém prostoru bývá těžké a třeba české filmy poslední doby suverénně ukazují, jak se to může nedařit. O to více stojí McDonaghův cit za vyzdvižení. Také postavy jsou skvěle napsané, což je patrné především v první půlce - v té druhé už je scénář žene do stále většího šílenství, což místy hapruje v rovině uvěřitelnosti, ovšem z hlediska dramatičnosti funguje. A jen tak mimochodem se daří vykreslovat vztahy na malém městě, přetrvávající rasismus i velmi rozdílné hodnoty zosobněné v jednotlivých postavách. Koláž zhruba v polovině je mistrovskou přehlídkou práce s příběhem, obrazem a zvukem. A samozřejmě Burwellova hudba, která místy připomíná westerny, jindy zase dává vzpomenout na jeho tradiční spolupráci s Coeny. Prostě velmi povedený film, zasloužené glóby a budu držet palce na jakékoli Oscary, které budou akademici McDonaghovu týmu ochotní udělit. (10.01.2018)