vyfuk

Je otázkou jestli se dá popsat, co je špatně. Protože to všechno se v celku těžce popisuje. Film asi hlavní problém samotnou délku. Ta by nebyla asi tak zarážející, pokud by se ve filmu něco nezačalo dít až po téměř hodině stopáže, během které se seznamujeme v celku s chaotickými charaktery, které jsou někdy hodné nebo zlé jak se jim to hodí. To ani nemluvím o jedné z hlavních postav, která se ve filmu objeví z čista jasna v jiné podobě bez toho, aniž by to dávalo smysl a navíc bez jediného vysvětlení, proč je vůbec naživu. Jednoduše, nic zde nedává smysl. K tomu tento nonsens je naplněný tím, že tvůrci předpokládají ohledně vztahů mezi postavami a jejich osobním životem, který určitě zajímá diváky. Úkazem je opak, který vypadá spíše dosti zvláštně a navíc z filmu o superhrdinech dělá spíše romantickou selanku, která je spíše směšná. Když už jsme u superhrdinů... kdo, že byl kurva ten záporák? Cápek, do kterého se vsunul šutr a on pak plnil přání lidem? Aha! Doslova štěně kokra s palčáky na packách je větší zlo, že tenhle chlápek. To koho napadlo? Samozřejmě, že ať už v příběhu uděláte cokoliv, tak kluk působí se svým zlem dosti nereálně a opět směšně. Já nevím. Obecně vzato ani první díl nebyl nějak úžasný, ale tohle je spíš výsměch celé filmařině a vše s ní spojené. O to více je s podivem, že se k nám blíží třetí díl. Který doslova nikdo nechce. Kdyby studio dávalo větší peníze a obecně zájem o alternativní projekty typu Joker, tak by se třeba i stalo, že jich filmy někdo začne brát trochu vážně.

Přijde mi, že do každého nového filmu od Pixaru vstupuji do toho celého s větší a větší skepsí. Rok od roku. A není se čemu divit. To, že se ten samý režisér pár let zpátky vzal na paškál pocity, které nějak zhmotnil a personifikoval je jedna věc. I to někdy už bylo asi psycho. Teď se pohybujeme na hranici totálního abstraktna, které si vytváří svůj kompletní svět, který je ale dosti jakoby reálný. Nejsou to úplně třeba Příšerky, na kterých se začínalo, i když otisk režiséra je v tomto až nezvykle cítit. Obecně vzato je film další posun studia. V rámci klišé se asi nehýbeme žádným směrem. Tak nějak je to stále příběh, který jsme viděli několikrát, akorát je zasazený do úplně jiného světa, který už je i na poměry sledování pro děti v celku mimo. I tak je s podivem jak se film hlavně popral s hudbou, ve které nechápu jak Ross a Reznor během jednoho roku dokázali udělat tak originální a specifické soundtracky, které by se zdáli, že v rámci jejich tvorby vystupují z komfortu, ale oni se s tím perou dokonale. Upřímně, pokud nepadne nominace za oba filmy, tak budu pěkně nasraný. Mít na takovéto úrovni dvě želízka v ohni je něco dosti výjimečného. A navíc si myslím, že určitě by byla ve hře i výhra. Jasně, dost věcí je děláno další stranou, ale charakter filmu je zde vystižen dost dobře. Navíc to dost připomíná tvorbu NIN, ale i tak je to pohádka pro děti. Duše už je pro mě trochu vedle, stále asi jde ale o udržení nějakých standardů, na které jsme zvyklí. Hlavně se nemotáme v nějakých extrémních bludných kruzích.

Ty vole, normálně druhé Game of Thrones, ale na Slovensku. Akorát bez draků, fantasy, nějakých bojích o moc, ale vlastně v tomto případě jen o pouhý život. Tohle je zajímavý tečka. Na seriál jsem začal koukat ještě snad když nebyli venku všechny díly během první vlny. Nějak jsem od toho se trochu odklonil pro nezájem, ale jak to bývá, musel jsem to dokončit. A tak jsem skoro po roce zpět a zjišťuji, co jsem opustil. Neuvěřitelně harmonické a rozehrané drama, které neustále dokáže překvapit, má až neuvěřitelně přesnou hudební šablonu, která jasně vystihuje potřebné pocity a navíc je v rámci zápletky naprosto geniální. Jasně, může se někdy zdát jako zdlouhavé, ale kdo procitne a začne si užít, tak ocení každou vteřinu. Navíc je zde skvělý point v tom, že i když dokáží být nějaké postavy velmi otravné, tak jejich úhel pohledu je v celku dost popsaný a alespoň ji nechcete úplně zabít. Byl jsem neuvěřitelně překvapen happy endingem, který byl velice nečekané po takové souhře všeho možného. Co dodat: Jasně, tohle nemusí být materiál pro každého, ale je neuvěřitelné, že něco tak velkého a komplexního vůbec vzniklo a vlastně hned u našich sousedí. Skoro by se zdálo, že opravdu dělají více originálnější, zajímavější, kvalitnější a hlavně více riskantnější materiál než my.

Mnohdy se snažím najít všechny možná pozitiva. Přeci jen, seriál z Německa, ve kterém Němci mluví německy a v rámci doby i Římané latinsky? To je světový unikát. Historický. Jenže to není vše. O čem vlastně seriál je? O bitvě v Teutoburském lese? No to asi ne. Jinak by se to řešilo úplně jinak ne? O životě Germánů? No to asi taky ne, není to moc autentický nebo podrobný, aby se to tak dalo klasifikovat. No, o Římanech to taky není. Dochází mi nápady. Ono je to totiž těžký. Pokud by to byl seriál o bitvě v Teutoburském lese, tak by se záměr té bitva asi úplně nezmínil deset minut před posledním díle. A abych koukal na nějakou pseudo-love story lehce z doby po Kristu? Ale no tak! Jasně, nějaké to politikaření a pletichy, to už jsme tu taky měli. Jako kdyby se seriál sám nechtěl prodat. Jako kdyby nabízel to samé klišé, přičemž to nejzajímavější, co mělo být předmětem seriálu ukáže jen tak jakoby mimo na konci. Nevím no, nikdy asi moc nekoukal na Vikings protože by ten seriál reflektoval autentické sociální vztahy mezi Vikingy. Sledovali ho, protože jim tvůrci nabídli Ragnara Lothbroka jako nejznámější mýtickou postavu Severu spolu s tím, co nabízela. Jasně, o přesnost tam nikdy nešlo. Ta sice tady byla. Ale ten zbytek je docela dost dutý, vágní a absolutně hluchý vůči zájmu veřejnosti.

Co si budeme povídat. Nejsem fanoušek pana Žbirky, nikdy jím asi ani nebudu. Asi bych také mohl v mládí mohl mluvit o nějaké vzpouře proti starým pořádkům s jeho reprezentací. Čas minul a má tvrdohlavost taky. Nicméně teď jsme v pozici, kdy máme hodnotit něco objektivně. A já asi nemohu mluvit o tom, že by šlapali tvůrci vyloženě vedle. Spokojeni mohou být hlavně fanoušci, kterým je nějak efektivně přiblížen život jejich idola, i když třeba já bych ocenil větší chronologickou orientaci a větší snahu odvyprávět vše a nějak plynule. Ale to záleží. Osobně asi nemám přímo, co vytknout. Jsem ve výsledku rád, že jsem to mohl vidět. Na zadnici si z toho asi ale nesednu.

Slováci musí neustále sebe obhajovat. A prokazovat svou minulost, aby nejlépe nebyla zapomenutou. Nebo spíše se o to stará Čengel Solčanská konkrétně. A co my? My se snažíme vypořádat s Habermannovými mlýny, Masaryky, Lidicemi, Žižkami a podobně. Kdy dojde čas na Klause, Paroubky, Grosse nebo snad i s Babiši a Zemany? Asi možná je to nimrání v ranách, které jsou moc čerstvé. Já to ale plně obdivuji. Kdo má na tohle koule. Jasně, tvůrci se fikaně schovají za text, že vše je vymyšleno, přičemž vše do sebe zapadá po prvních dvaceti minutách. Kdo vidí Filcka, Kaloše nebo Kočárník, nechť hodí kamenem. Je do toho brzy zapleten i pan novinář a už je vše jasné. Je sice do toho zapletena i nějaká mládež z podivného domova, která je pojata dost zvláštně, ale dejme tomu. Občas ona "autenticita" musí ustoupit filmařině. Nebo spíš naopak. To je ten případ nyní. Nejde o špatně udělaný film. Ne, vyloženě, ale asi nemohu mluvit o něčem, na co by se dívalo nějak přívětivě a plynule. Ale dá se to vůbec, když se díváte na něco tak zvráceného? Toť otázka. Asi proto nedokážeme točit takovéto filmy. Ať už Zeman rozvrací stát a demokracii jak chce, Babiš rozkrádá a ničí hodnoty jak chce, pořád to nejsou sériový vrazi. Nebo?

Nekompromisně dokonalé. Film, který mi byl kvůli rodinné nevoli dosti dlouho odporován. První část tak vidím asi v roce 2012 a na druhý díl si budu muset ještě dlouho počkat. Konkrétně skoro do dnes. Do nádherného momentu, kdy se dívám na první část a už po dvaceti minutách vím, že to je jedna z nejlepších komedií, co jsem kdy viděl. Werich opět geniálně, jinak to neumí, dává do scénáře se svými spolupracovníky nádhernou poetiku života, hravost a především zdánlivě jednoduchý a přece neotřelý a nikdy neomrzující humor. V tom samozřejmě skvělá souhra všech herců a snad i jejich láska pro filmařinu. Dohromady dosti nápaditý scénář, který dokáže překvapit určitě na české poměry v době totality. Skvost českého filmu. VŠECHNO SEM!

Je hodně těžké seriál hodnotit takto retrospektivně, jenom z úhlu pohledu toho, že první půlku poslední série jsme viděli skoro před rokem, ale spíše protože první série byla venku již šest let zpátky a to se stihne dost věcí stát. Obecně vzato se Vikingové rozloučili. A to je důležité, dokázali to udělat s nějakou pompou a respektem, i když je mnoho lidem jasné, že seriál, který sledoval s první sérií je docela jiný než v následující době. Určitě bychom nejednou našli nějaké i logické nesouvislosti. O historických ani nemluvě. Viz že Harald zkape v jedné z nejvíc bezvýznamných bitev v historii seriálu, jen aby byl nějaký konec trochu epicky naladěný. Kde je jeho potomstvo? Kde je doslova nějaký konec toho typu, že jeho syn byl doslova Erik, asi nejznámější Viking? Po nás potopa, hádám. Seriál si sám o sobě dosti hraje na struny, které mohou být velice rozladěné. Do poslední chvíle se snaží trochu konspirovat a vymýšlet si. Jasně, mnohdy když máte historii musíte ji nějak zdramatizovat, pak je ale otázka o čem v tomto případě vlastně seriál byl. Nereflektoval realitu a nějak si vymýšlel, co mu zrovna se hodilo. Takže to bylo fantasy? Je tedy otázkou jestli bude někdy možnost se na seriál dívat s nějakým pocitem, že to má smysl. Podobně jako u Game of Thrones, akorát s tím, že tady se tvůrci dokonce dokázali držet nějaké kvality. Jsem velice zvědav, jak si tvůrci poradí s novým materiálem. Určitě mu dám šanci, ale opět bude stejná otázka. Bude to mít cenu, když to bude celé vymyšlené?

Kdyby nebyly v prdeli ryby... toť je otázka. Tenhle seriál má hlavně potenciál. Je to krátký segment, který se chce zabývat něčím, co by jakože mohlo být. To je samo o sobě lukrativní. Kdo by nechtěl vědět jak by vypadala republika, kdyby jsme se postavili Mnichovu nebo komunismu. A mohli bychom pokračovat. Zde jsme ale v trochu jiném případě. Tento seriál je totiž velice dost odfláknutý a mnohdy spíše přemýšlí nad tím, jak by to bylo z pozice domnívačů a amatérů. Občas se najde zkušené oko, ale to je tak jednoznačné, že prostor pro diskuzi mizí jako Němci z pohraničí v roce 1945. Mnoho více se říci nedá. Aby seriál efektivně fungoval a nebyl by k smíchu musí se více opírat o fakta, nabízet názor několika historiků a expertů, kteří každý mohou zastávat jiný názor. Nejlépe aby se i sešli na jednom místě. Jinak by to bylo co by kdyby.

Tak já myslím, že už z principu je důležité to vidět. Nový Fincher je jedna věc, ale Fincher s tak malým hodnocení, to se prostě musí vidět. Což je samo o sobě docela bláznivé, jelikož zrovna někdo, kdo tak moc vyznává režisérské řemeslo jako on, že by natočil nekvalitní film je docela samo o sobě blbost. A taky, že je. Vidím hned několik problémů. Jeden z nich je přístupnost. Film má sice v celku standartní délku, ale pro někoho se ve filmu stane až moc najednou a nemá to pro ně nějaké logické opodstatnění. Což je dost subjektivní. Ten film je obecně těžko snesitelný pro masy. Není to něco komplexního, ale zároveň poutavého jako Fight Club, napínavé jako Sedm nebo výpravné jako Button. Fincher prostě se rozhodl natočit něco svého, náročného, ale odvyprávět nějaký příběh. A ono se mu to povedlo mistrovsky. Film si v celku mile a příjemně hraje s retrospekcí i současností, se kterou vypráví minulost a život hlavní postavy a zároveň se díváme na vznik samotného Kane. Což je zajímavé v tom, že samotný prapůvodce mě nijak nikdy nezaujal, natož že jde údajně o nejlepší film vůbec. O to je vtipnější, že tato kontroverznější biografie mi říká mnohem víc. S tím, že je to nečekaně inovativně doplněné popiskami ze scénáře. Co k tomu dál? Neuvěřitelný výkon Oldmana, který nemusí být namatlaný tunou make-upu, aby mohl dostat ocenění, jen protože hraje nějakou výraznější biografii a zároveň k tomu Seyfried, který do 40. let sedne jako její sexuální scény. Největším králem filmu s celým překvapením je Reznor s Rossem, kteří po dunivé, syntetické muzice sahají úplně někam jinam. Bylo těžké si představit, že by mohli udělat soundtrack k Disney animáku, ale teď sledovat toto z počátku filmografie. Jejich hudba je totálně atmosférická, mistrně udělaná a neustále překvapuje. Do toho všeho i samotný styl starého filmu, který kvůli modernější technice trochu drhne, ale myslím, že to je to nejmenší. Podrženo sečteno, se ze zklamání roku pro některé stal pro mě jeden z filmů roku, který strká do kapsy mnoho rádoby geniálních a velkých, či oblíbených filmů i seriálů dosti smradlavého minulého roku. Stále se Dejf drží. A jede neuvěřitelně skvěle.