vyfuk

Jo diplomacie, to je věda. Ne, že ne. V tomto případě je nastolena necelý rok před koncem války, kdy se podíváme do Paříže, která už ani za pár hodin nemusí existovat. A zřejmě by to byla velká škoda. Obecně vzato je na tomto dosti smutné, že film má obecně vše, co mám rád. Historie, malé prostředí, kde se děj odehrává a potencionální silné dialogy. Celý film je totiž klasickou ukázkou klaustro-filmu. Neustále se točíme v potenciálu, který mě ale z nějakého důvodu moc neosloví. Ale asi si za to mohu sám. Film má totiž jasně dané hranice a obecně snad funguje dobře. Jen mi tam chybí něco, čeho bych se mohl lépe chytit. Ale to mě asi tolik netrápí. Vím, že film měl své kouzlo, které mě oslovilo. Věřím, že druhá šance pro mě bude rozhodná. A kdyby ne, tak přeji jen, Varšavu taky srovnali se zemí... a zvládli to.

Elf je ve výsledku docela přešlap vedle. Film, který se zdá být jako nějaké polovánoční klasika se ukáže být brzy jako zvláštní směsice všech možných věcí, které nějak nefungují. Film není nijak extra vtipný. Tam kde to jde udělat, tak to spíše působí trapně a obecně v celku originální příběh je tak nějak zahozen, protože ten příběh je takový suchý, ne moc atmosférický a obecně občas trapný. Relativně to zachraňuje hudba, která sedí k dobrému vánočnímu a kvalitnímu filmu. Což rozhodně není tento film.

Asi se nedá mluvit o tom, že by se laťka posouvala. Ale minimálně se drží. S tendencemi směrem vzhůru. Je asi jasné, kam tvůrci směřují ve svých hlavách a je to i vidět. Epizodický seriál, který vlastně drží celistvý a napínavý příběh, který dokáže upoutat i překvapit vlastně ukazuje to, co mohl být Zaklínač, kdyby ho někdo úplně neposkvrnil. Toto je úkaz, že stále lze čerpat ze světa Star Wars velmi epicky a originálně. Po tom všem asi není, co dodat. Bude záležet jakým směrem bude se ubírat budoucnost, která je nyní v celku nejistá.

Dosti suchý příběh. Ale co jiného čekat ze syrské pouště. Ono koukat na dánské filmy, když čekáte nějaké drama ze severu a vy se dostanete někam k teroristům. Což Není na škodu, akorát tématicky mě to v celku dost obchází. Nicméně to nebrání tomu, aby byl film vlastně dobrý. Příběhem jdete s chutí a i určitým napětím až do hořkosladkého konce, ve kterém asi dokážeme zhodnotit, že šlo o dobrý film, který zanechal neodkrytý příběh, který musel něco důležitého odvyprávět.

Nějaké extrémní překvapení se nekoná. Seriál začíná v celku slibně. Jasně dané tajemné nastavení, na kterém se dá v celku dobře pracovat. Ale to končí už po asi třetím díle. A zbytek je nějaké zvláštní plácání mezi tím. Příběh, který není ani nijak extrémně šokující. Ve výsledku v něm dostaneme to, co je nám nabízeno už od počátku, jenom se to zaobaluje do různých smyček a pseudo převratů, které někdy spíše otravují, než aby zaujaly. Navíc Kidman se v tom všem zdá zvláštně submisivně jako nějaká tupá panenka, která příběhem spíše proplouvá než aby konala. Navíc její pozice psycholožky se v příběhu zdá dosti nerealistická, což je škoda, protože kdyby byla třeba doktorkou, logopedkou, hokejistkou nebo programátorkou, co já vím, tak asi by bylo mnohem jednodušší na to celé nahlížet. Věrohodnější a přirozenější. Stačilo málo. Seriál dost promrhá svůj potenciál. Pro nic za nic. Ale to už je jiná kapitola.

Dá se to vůbec popsat? Já myslím, že ne. Těžko se to popisuje. Seriál totiž nikdy nebyl jednoduchý. A s každou sérií to bylo jen a jen horší. Teď to není výjimka. Poslední série je těžká. Velmi. Už jenom z principu, že ani já nechápu asi ani 30 % z toho, co bych měl. Dokonce i když se dívám na dvaceti minutové video, která má vše vysvětlit, chápu asi jen 40 nebo 50. Moc jsem si nepolepšil. Lidé se mohou ptát, proč tedy tak pozitivní hodnocení. Jednoduše a subjektivně. Pocit. Pro ten pocit jasné kalkulace příběhu a směru. Přesné vědění tvůrců seriálu, kteří věděli, že seriál bude mít nějaké přibližné tři sezóny, že seriál se bude ubírat nějakým směrem... prostě jednoduché. Ale vlastně velmi složité. Přeci jen seriál si servítky nebere. A což o to, je nutno to celé vidět od začátku do konce třeba dvakrát, abychom mohli říct, že nějak víme a tušíme. Normálně by to bylo odsouzeníhodné a nepřijatelné. Ale tady na vás dýchá promyšlenost. Kvalitní filmařina především. Vymazlení obrazového detailu, který vytváří silný celek. V celku chápu silnou kritiku, ale poté záleží na svědomí, kdy tito lidé hodnotili různé bludy, které i ke kvalitě zpracování měli daleko asi jako Babiš k pravdě.

Překvapení se nekoná. Už jen z toho principu, že vlastně nejde o nic překvapivého. Doslova jsem dostal dalšího Mikkelsena a Vinterberga s tím, že oba věděli spolu s celým štábem kam sáhnout a co předvést. Film začne nevinně a ukázkově. Nádherně rozvinuté téma samo o sobě a skvělé zpracování kolem toho. Přeci jen, naprosto dynamická a úžasná čtveřice přátelství, která spolu s herci perfektně funguje. Připišme k tomu skvělé napsané situace a vývoj příběhu, který ladně a bez problémů se přenáší ze sekvence do sekvence a skvěle funguje spolu i s nečekanými upřímně vtipnými situacemi. Film se pomalu sune ke svému konci, který je nečekaně hořký, ale s velice sladkou tečkou. Neuvěřitelně až nečekaně moc. Finální Mikkelsenův tanec je tak strašně autentický a nečekaný, že člověk i zvažuje slzy. Nedostal jsem to, co jsem přesně čekal, ale dostal jsem něco jiného a stejně dobrého.

Občas jsem skeptik, přiznávám. Už jenom proto ,že soudím knihu podle obalu. A dle sympatií herečky vůči mé osobě s dřívějšími pracemi a vzhledem. Jsme povrchní stvoření. Zvlášť, když mě Taylor-Joy uhrane na prvních dvaceti minutách, co se v seriálu objeví. Ano, je pravda, že šachy asi vůbec nemusíte chápat jak fungují. Asi jen lépe na jednu stranu, když by tu byli nějací Bobby Fišerové. Je celkem na škodu, že je to celé pojato i jako drogový příběh, který ale není nijak tlačený dopředu. V tom jsem přeci jen trochu asi čekal menšího Patricka Melrose, ale nemohu mít vše. Muselo mi stačit poctivé filmové řemeslo. Přesně jasná a výstižná režie, který ví, kam sáhnout a scénář, který nenudí a potěší dává dohromady další eso v rukávu pro Netflix, který si nejedním letošním průser napravuje opět reputaci a opět je v sedle. Na letošní rok vskutku dobré. Postupem času sice člověk asi ztratí pozornost, ale nejde ani tolik o katastrofu jako přirozený vývin. Ve výsledku jsem tento seriál sjel na skoro první dobrou najednou. To si nepamatuji, kdy bylo naposledy. Na konci asi chybí nějaké obecné vyvrcholení v rámci vztahů postav a menší femine-propagace, které se celou dobu samotná hlavní postava snaží ignorovat a stranit se, ale pak se to na to stejně nějak uhraje. A já se ptám? Musíme vytvářet fiktivní příběhy o silných ženách? Copak žádné neexistují?

Poselství je jasné. Zpracování taky. Důkazy v celku mluví jasně. Ale co z toho. Nebudu lhát. Jsem skeptik. Koukat na tento film je pro mě asi jako koukat na zprávy označení s titulem "novinka!", která je ale z roku 2010. Ano, tento svět jde do kytek. Nebo spíše kéžby to bylo do kytek. Spíše je to opak. Attenborough má za sebou hodně věcí, hodně poznání a zkušeností, o které se může dělit. Problém je, že mnoho lidí mu to bere s láskou a učí se. Většina však taková není a nějakého Brita, co jezdí za opicema bude při nejlepším ignorovat. A asi to je ten problém. Jsem skeptik. Tahle společnost je kapitalistická. Přes komunistickou Čínu (ironie) až po zakonzervovanou Ameriku s levicově radikálními sklony. A to je vše. Jsou tu vlády, které budou cucat cecek dokud to jde a malé podniky, které chtějí růst. Žijeme jen jednou. A tak to prostě je. Jsem skeptik. A já doufám, že omylný skeptik. Což o to. Já tu za těch padesát let, kdy bude konec světa asi nebudu. Ale o to více je smutné, že je mi víc líto dětí, které nebudou moje a budou to muset zažít, než asi jsou teď jejich rodiče, kterým je to úplně jedno. Nemohli jsme si přát lepší a jasnější Davidův epitaf.

Druhá série se trochu nese ve formě zklamání. A takového nic v podstatě. První série mě zasáhla minulé léto velmi tvrdě a já měl pocit, že je tu opět náběh na nový zajímavý seriál, který kombinuje zajímavé téma z mého dětství do nové doby a vlastně z doby sto let zpět. Jenže toto kouzlo se až zvláštním způsobem opět ztrácí. Seriál ve druhé série nenabízí nic, co by mě nějak zajímalo. Jenom dává příběhy a zápletky z minulé série a snaží se je udělat znovu a jinak. Ale nic víc v tom nevidím. Téměř nic si z nové série nepamatuji, jelikož se v ní nedělo nic, co by mě chytilo za mysl, že bych si tuto sérii užil stejně jako před rokem. O to více je zajímavé, že to pocítilo více lidí a seriál bude asi po druhé sérii zrušen, s čímž skoro nikdo nepočítal v rámci rozjeté série, které nekončí úplně uzavřeně. Moc to tomu nepřeji, věřím, že věrní byli i teď, ale já alespoň budu mít čisté svědomí, že to skončilo se mnou. Případnou šanci druhé sérii totiž vskutku nedám.