Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Dráma
  • Komédia
  • Animovaný
  • Krimi
  • Akčný

Recenzie (2 443)

plagát

Bojovník - Série 2 (2020) (séria) 

Druhá série se trochu nese ve formě zklamání. A takového nic v podstatě. První série mě zasáhla minulé léto velmi tvrdě a já měl pocit, že je tu opět náběh na nový zajímavý seriál, který kombinuje zajímavé téma z mého dětství do nové doby a vlastně z doby sto let zpět. Jenže toto kouzlo se až zvláštním způsobem opět ztrácí. Seriál ve druhé série nenabízí nic, co by mě nějak zajímalo. Jenom dává příběhy a zápletky z minulé série a snaží se je udělat znovu a jinak. Ale nic víc v tom nevidím. Téměř nic si z nové série nepamatuji, jelikož se v ní nedělo nic, co by mě chytilo za mysl, že bych si tuto sérii užil stejně jako před rokem. O to více je zajímavé, že to pocítilo více lidí a seriál bude asi po druhé sérii zrušen, s čímž skoro nikdo nepočítal v rámci rozjeté série, které nekončí úplně uzavřeně. Moc to tomu nepřeji, věřím, že věrní byli i teď, ale já alespoň budu mít čisté svědomí, že to skončilo se mnou. Případnou šanci druhé sérii totiž vskutku nedám.

plagát

Fargo - Season 4 (2020) (séria) 

Fargo se stal nečekaným oříškem. Počátek byl pro mě stejný jako každý jiný. Plný naděje a příslibu o budoucnosti. A poté se něco stalo. Něco zvláštního, co jsem napřímo u Farga snad nezažil. Přestalo mě to bavit. Jednoduše jsem se začal ztrácet v příběhu, ve vztazích mezi postavami a skončilo to takto. Seriál je opět dokoukaný a já ani nevím, jestli jsem ho viděl. Obecně vzato se zde nedělo nějak nic, co by chytilo a já bych mohl velice s nadšením pokračovat ve sledování. A to je konec. Nezbyde nic než vzpomínka na něco, co pro mě bylo zcela nezajímavé, ponechalo zvláštní vzpomínku na docela dobrého Chrise Rocka ve vážné roli. A tím to končilo. Pouze to a pranic víc. O to je to vtipnější, že finální díly byly pro diváky asi těžko zkousnutelné, což je vtip docela, jelikož já to měl už od třetího dílu. Velká škoda.

plagát

Herec (2020) (seriál) 

Herec naplnil mnoho očekávání. Určitě se najde někdo, kdo bude silně zklamán. Má na to právo. Myslím, že by to stálo za přezkoumání. Seriál má asi až na pár menších scenáristických trhlin skvělý spád i s příběhem. Člověk skoro s láskou zapomene na to, že mu byla linka příběhu v rámci anotace vyzrazena a stejně je na konci prvního dílu překvapen. Především je nutno říci, že Cina opravdu předvádí vrchol své práce stejně jako mnoho dalších. Eskalace leze nahoru a vy si do poslední chvíle myslíte, že to snad nebude tak hrozné, a dojde k morální změně. A ono ne. Herec se objevil zčistajasna a ukázal zcela novou a zajímavou linku této práce. Ukázal světlý článek tohoto roku a opět vznikl z televizní práce. Obdivuji navíc režiséra Bebjaka, který skáče mezi českou a slovenskou produkci, je aktivní jako nikdo jiný a skoro vše, co ze sebe dostane je klenot nebo minimálně jde o zajímavý potenciál.

plagát

Úplné zatmenie (1995) 

Na popud karantény a divadelních představení jsem se dostat i k zfilmované verzi tohoto díla. Ta se od divadelní verze lehce liší. Ale záleží jak v čem. Film dokáže upozornit a ukázat něco, co divadlo zase tolik neukáže. A to jsou hlavní pozitiva a výsady tohoto filmu. V tom vidíme lehce zneklidňující postavení postav a herců, kdy Leo hraje manipulativního hajzlíka a kdežto Thewlis zase násilnického magora s nějak divným dobrým srdcem. Minimálně slabým pro cizího muže. Oba do filmu pasují až s podezřelou zvráceností. Hlavně je zajímavé pozorovat jak si tento motiv opět vybrala paní Holland, která pro mě letos už po druhé nabízí nějakou skoro až zvrácenou gay romanci. K tomu všemu můžeme připočíst v celku odlišnou, ale atmosférickou hudbu. Celé to nakonec dělá dojem skvělého zpracování reálného příběhu, který dokázali tvůrci přenést s důležitými momenty na plátno a odvyprávět to v celku dobrým způsobem. I když je zde něco, co mě moc neláká vidět film v dohledné době znovu. Už asi z principu, že v rámci kulturního zážitku byla divadelní inscenace Davida Czesaneho v něčem dost zajímavější a více ji člověk prožíval i přes její lyričtější pojetí.

plagát

Coherence (2013) 

Nečekané, jednoduché a přesto složité. Film, který dává dohromady různé aspekty s lehce amatérským pojetí, které je až nečekaně znát jenom v kameře samotné, ale je zde vidět, že ambice znamenají hodně. Původní zájem a vystavění nového světa v celku zaujme a ze začátku ani nenudí. Později, když už se na to jde s nějakou metafyzickou a točením se skoro doslova v kruzích v padesáti různých realitách, tak to začne být zajímavé. A to o tom, že to ani tak zajímavé není jako spíše těžce přístupné a neúnosné. Celý film má svoji specifickou atmosféru a nedá se asi říci, že jde o špatné dílo. Problém shledávám spíše v tom, že je těžké s mým slepičím mozkem dosáhnout vyvrcholení a soužití s příběhem.

plagát

Czerwony punkt (2017) 

Moc jsem nevěděl, co si z toho odnést. Zajímavý hlavní herec, který nedokáže vyplnit díru po scénáři, který je spíše absurdně humorný než akčně thrillerový a nemá navíc ani punch line, což se nedá od nehumorného filmu očekávat. Takže Moc nevím, co v tom nalézt.

plagát

Vše pro mou matku (2019) 

Opět Poláci a opět nějaké to drama. Tentokráte trochu těžší na zpracování už jen protože je to trochu jinačí, než by se dalo čekat nejen v Polsku, v dramatu nebo i filmu. Trochu jinačí způsob filmu, který sice vypadá stejně, ale má až moc různějších sekvencí, bodů obratu, které nějak vedou to slepé ulice. Poté se to nějak vede do dalších částí kaskády, které trochu připomínají jako Nabarvené ptáče, na které se ale koukalo trochu lépe, ale stále těžce. Trochu těžší drama, které bylo na mě až moc rozhozené do různých směrů a člověk se snadno ztratil. Ne zrovna moje oblíbená příchuť pierogů.

plagát

Na mašině kolem světa: Napříč Amerikami - Z Oaxacy do L. A. (2020) (epizóda) 

Před lety by se dalo říct, že byl odstartován trend. A to dva lidé jen tak jeli na motorkách po nějaké části světa. A postupem času se z toho stal v celku trend a především u nás. Uplynulo mnoho let a králové a otcové zakladatelé se vrací. A jedou si podél Jižní Ameriky. A vlastně je to zajímavé. Je nová doba, nový způsob dopravy a nová technologie na natáčení. Dohromady to dává důstojné pokračování legendárního žánru, který udali dva sympatičtí týpci. Doba je nicméně jiná a standarty jsou taky jindy. To neznačí nic špatného jako spíše něco klasického. Seriál neurazí ani nijak přímo neutěší. Nabídne jasně daný příběh, ve kterém není tolik karambolů a vše jde relativně v pohodě. Celé to evokuje stejnou atmosféru a prožitek, ale nejde o nic moc průlomového. Spíš to dobře funguje nostalgicky.

plagát

Velký lov (2020) (seriál) 

1. série: Tohle je hodně zvláštní oříšek. Sledujeme jednoduše seriál, který z nějakého důvodu začne v celku velkým, dlouhým, chytlavým, napínavým a skvělým pilotem. Ten funguje prostě skvěle i jako film, umí zaujmout a vypadá prostě skvěle. Mně dost napomáhá, že se zajímám fenoménem nacismus a Němců po válce a jejich přítomnosti v Americe po druhé světové. Tohle mi tím pádem dost sedne. Než přijde druhý díl, třetí, čtvrtý a takhle pokračujeme až do desátého. Je až s podivem, co se s tímto kusem stalo. Kvalita v rámci nějaké pospolitosti, dramaturgie a nebo řemesla obecně jde do kopru dříve než bych mrkl. Seriál si dost často vymýšlí až v takových rovinách, kterou jsou až dehonestující a hnusné. Nešetří na násilí, což mě jako odchovanci na Tarantinovi ani nijak nevadilo, ale v tomto případě mě to bilo do očí až moc. Ať takovým způsobem, že jsem byl tvůrci znechucen onou zbytečností a krutostí. Prostě zbytečná krutost. Do toho se vám neustále vměšuje nějaký styl odlehčeného vyprávění, kdy postavy o sobě smýšlí jako o komiksu nebo co, ale od toho se zase po jedné scéně upustí. Seriál je tak ultimátně nekonzistentní, chaotický a aby toho nebylo málo, tak postupem času i otravný. Když pominu druhý díl, nedá se o tomto přemýšlet jinak než jako o ztrátě času, kde byl nějaký potenciál, ale ten se ztratil v moment, kdy si z toho tvůrci udělali nějakou hahaha show bez nějakého zájmu a nebo snaze kvalitního zpracování. Hodně smutná kapitola toho, co předvedl Amazon. A něco, co rozhodně nehodlám sledovat v následující době.

plagát

Velký lov - Série 1 (2020) (séria) 

Tohle je hodně zvláštní oříšek. Sledujeme jednoduše seriál, který z nějakého důvodu začne v celku velkým, dlouhým, chytlavým, napínavým a skvělým pilotem. Ten funguje prostě skvěle i jako film, umí zaujmout a vypadá prostě skvěle. Mně dost napomáhá, že se zajímám fenoménem nacismus a Němců po válce a jejich přítomnosti v Americe po druhé světové. Tohle mi tím pádem dost sedne. Než přijde druhý díl, třetí, čtvrtý a takhle pokračujeme až do desátého. Je až s podivem, co se s tímto kusem stalo. Kvalita v rámci nějaké pospolitosti, dramaturgie a nebo řemesla obecně jde do kopru dříve než bych mrkl. Seriál si dost často vymýšlí až v takových rovinách, kterou jsou až dehonestující a hnusné. Nešetří na násilí, což mě jako odchovanci na Tarantinovi ani nijak nevadilo, ale v tomto případě mě to bilo do očí až moc. Ať takovým způsobem, že jsem byl tvůrci znechucen onou zbytečností a krutostí. Prostě zbytečná krutost. Do toho se vám neustále vměšuje nějaký styl odlehčeného vyprávění, kdy postavy o sobě smýšlí jako o komiksu nebo co, ale od toho se zase po jedné scéně upustí. Seriál je tak ultimátně nekonzistentní, chaotický a aby toho nebylo málo, tak postupem času i otravný. Když pominu druhý díl, nedá se o tomto přemýšlet jinak než jako o ztrátě času, kde byl nějaký potenciál, ale ten se ztratil v moment, kdy si z toho tvůrci udělali nějakou hahaha show bez nějakého zájmu a nebo snaze kvalitního zpracování. Hodně smutná kapitola toho, co předvedl Amazon. A něco, co rozhodně nehodlám sledovat v následující době.