vyfuk

Že si ten Jensen nedá pokoj. Začne to zase hezky tím, že se nám představí nějaké postavy, které jsou vlastně opět úplně irelevantně retardované nebo nějak mentálně poškozené. Do toho se nám tu line další lehce bláznivý a absurdní příběh, kde se dva řezníci rozhodnou dělat kanibalismus ve velkém. Zvrácené to je ve výsledku dostatečně. A herci opět ukazují, co skvělého umí dokázat. Zvlášť opět Mads, ze kterého jde až hrůza kvůli jeho účesu na Drákulu. Obecně vzato asi největší slabina je, že film není ani nějak dobře propracované drama a nebo velmi záživná komedie. Buď jsem asi vtipy zaspal nebo jednoduše žádné nebyly. A nebo postrádali můj smysl pro humor. Dlouho to pro mě byl průměrný film, ale jestli mám hold pro něco slabost, tak je to bizár a ten zde režisér opět využil zcela nečekaně a později ho dotáhne k absolutní dokonalosti s nedávnými Rytíři spravedlnosti. Konec filmu je tak směšně absurdně bizarní, že si nemohu pomoci od toho pro něj mít slabost. Zvlášť když se člověk zamyslí na trochu zvláštně temným zpracování, které hudbou připomíná nefalšovaného Elfmana.

Velice silný a na jednu stranu těžký film. A to jenom díky délce. Protože ono sledovat dvě hodiny takového psychologického plácání ve válce není žádný med. Bohužel toto je velmi těžká situace během které sledujeme nádhernou ukázku války, která se nestala tak dávno a jde o velmi intimní záležitost. Takovou která nakonec má hezký konec, ale hořký, protože na začátku se vlastně dostaneme na konec. Zajímavý pohled na důležitou kapitolu východní Evropy. Náročnost se ale nezapře.

Tohle je tak originální až si člověk říká, proč to nevzniklo už před dvaceti lety. A nebo třeba ano, ale v nějaké neznámé formě. Jednoduše, toto je film, který sleduje koncentrační tábor nejtvrdšího a a nejhroznějšího zrna z pohledu jednoho muže, který se jenom snaží pohřbít vlastního syna. Nebo vlastně nevlastního. Film asi hlavně funguje perfektně jako živoucí procházka něčeho tak hrůzného. O tom se asi nedá ani bavit, ale i přesto právě tím film trpí nejvíce na to, že někdy kamera nezabírá to, co by divák chtěl nebo skoro i spíše měl vidět. Domýšlíme si a ze samotného prostředí nemáme nic. Což chápu, že bylo takto myšleno, ale nic to nemění na tom, že film je někdy zbytečně a strašně moc nepřípustný. Doslova. K tomu nepřispívají někdy nic moc říkající pasáže, při kterých lidé jako mluví, neví se moc o čem. Toto je válka z jiného úhlu pohledu živě. Něco jako Dunkirk, ale jinak. Bohužel trošku zbytečně nic neříkajícně.

Přibližně po půl hodině sice cítím, že film může být poetickou záležitosti nebo jednoduše zajímavým filmem, ale těžkým. Za tu dobu mě však neoslovil natolik.

Tento film je až nečekaným oříškem. Přeci jenom ono sledovat srbskou komedii s přispěním skoro celé Jugoslávie není jen tak. Nějak asi pro mě nemá smysl hodnotit styl kamery, která občas vypadá dosti zváštně v rámci obrazu, ale jak říkám, jen málokdy toto beru jako úplnou katastrofu. To co mě na tomto filmu jakožto komedii asi nejvíce dostává je samotný humor. Nevybavuji si, že bych zažil takto houpavou a zblázněnou komedii v rámci humoru. Buď totiž mnohdy koukám na komedii, která mě prostě baví a nebo se dívám na něco úplně zcestného. Zde je od každého trochu, někdy jsem se za břicho popadal a někdy zase jsem si říkal, že asi mělo jít o vtip a měl jsem se smát. Nepamatuji si takto rozporuplnou a schizmatickou komedii. Mnohdy je humor stavěný na tom, že hahaha, ty jsi buzny. Hehe, jo no! Nejednou to jde totálně mimo mě a těžko se na to pohlíží. S tím vším se pracuje dosti těžce. Tahle bilance je sama o sobě zvláštní. Film je alespoň zajímavý v rozpracováním zase nějakého toho jugoslávského spojení, komplexu a stínů. Zde trochu humornou cestou, která občas stojí dost zvláštně bez podstaty. Zvláštní film.

Chorvaté zajímavě kombinují něco jako bláznivou komedii s docela kvalitním zpracování po technické stránce i z prostředí, které ani vyloženě není nijak sociálně nebo společensky kritické jako spíše jenom snaha udělat si z něčeho srandu v celku dobrou formou, která vyloženě neurazí. Plus k tomu se spojením s příjemnými chorvatskými scenériemi. Na konci se vlastně dočkáme nějakého zvratu, což je nečekaně zajímavé, ale po určitém protahování spíše ne tolik šokující, jak by mohlo být. Kupodivu na komedii asi zbytečně moc zdlouhavý a náročný film. Natočit ale takovouto smysluplnou komedii v Česku, tak valím bulvy.

Tady se něco šeredně nepovedlo. Hodně těžce se o tom přemýšlí, jelikož film začne slibně. Asi nějak jako poslední Shorta, která není vůbec stará, ale v ní jde spíše o boj o přežití. Zde spíše se snažíme nějak chápat o co vlastně jde. A samotná ta dramatická sekvence a zápletka je vlastně dost zvláštní. Co vlastně sledujeme? Film o policajtech, kteří žehlí průser absolutního idiota, který ukradne lvíče. Proč? To nikdo neví. Asi aby řeč nestála. Tam se to dalo teoreticky udělat úplně jednoduše tím, že by ho třeba hecovali starší kluci. Je to klišé, ale staré klišé je asi stále lepší než absolutní nelogičnost. Co potom? Když už ho gliny najdou, tak jim zdrhne, protože další banda vypatlanců se ho snaží chránit. Oukej, pak přijde dost zvláštní pasáž během které by policisté mohli dát kluka do auta, kdyby mohli a nějak relativně v pohodě odjet. Jenže to by film brzy skončil a nebyla by zápletka. Místo toho policajt stojí s klukem venku, mává s ním jako na prvního mája a nechá ho střelit svým kolegou, co náhodou natočí jeden dronový nadšenec. To poslední by asi nebyl takový problém jako spíš to, že vlastně celá záplatka stojí na tom, že to nedává smysl. A já irelevantnost silně nesnáším. I když se film poté dokáže nějak lehce obhájit a navázat nějakou lepší atmosféru včetně finální sekvence, tak finále samotné je trpké a spíše ránou mezi oči. Otevřené konce mi nevadí, ale poté, co byla vyvolána taková historie oproti ničemu, tak scénář ve kterém vše nekončí ani tolik otevřeně jako spíše blbě, tak v tom já mám chuť to hodit do koše.

Buďto je toto geniální kombinace a nebo my Češi máme opravdu zvrácený smysl pro humor. A nebo jenom já. Kdo ví? A nebo je to jenom opravdu geniální film. Chcanko se svým příběhem si zavaří na dost velké problémy jenom kvůli tomu, že najde peníze a ty jako ctihodný občan vrátí státu. I když mu vlastně asi ani nepaří, kdo ví? Na tom nezáleží. Důležité je, co se vše stihne stát. Na druhé straně stojí úspěšná úřednice ministerstva z PR, které svět v podstatě leží u nohou. Úžasné hodinky, které mu patří a ztratí je, ji dovedou k tomu, že není schopná za sebe a své činy převzít odpovědnost a tím Standu zažene do velkého kouta, který mu změní život. To celé je tak absurdní v rámci povrchnosti, absurdity a všeho možného, že to z filmu dělá neuvěřitelně skvělou komedii, která ani moc komedií být nechce, protože má v celku tragický průběh, který k tomu končí nejdříve šokujícně smutně, poté sladce a nakonec i hořce a trpce. Nenápadná záležitost, která je bezpochyby jedním z klenotů uplynulých let. A asi nejlepší film na východ od Polska, který jsem kdy viděl.

Od tohoto filmu jsem si moc nesliboval. Spíše jsem asi dostal, co jsem chtěl nebo čekal. Akorát idea formy se logicky může lišit. Ale ono asi není tolik, co brát negativně. Film se snaží ukázat, že i v případě Laponců to nebylo nic příjemného a úžasného v době vysoké popularity extremismu. Zde ani tolik nejde o extrém jako spíše jednoduchou, prostou, ale stále nelidskou segregaci. Nevím, o jak moc velkou se jednalo, ale i tak jde docela o lehký čajíček. To neznamená, že to ubírá na kvalitě. Film i tak umí dokázat, že nešlo o nic skvělého a hlavní hrdinka je sama o sobě průvodcem svého snu, jak se vymanit ze sámského prostředí i sámské krve. I když je nejednou těžké k ní získat sympatie. Ale možná o to ani tolik nešlo. I tak to nevadilo.

V tomto případě dostaneme dosti zajímavý námět, který zní v celku dost vyhroceně, ale brzy se ukáže, že ono jde spíše o nějaké pokornější i komornější drama. V tomto případě ten scénář v praxi je v celku pro mě zavádějící. Postrádá nějakou větší akci a ta největší epičnost spíše spočívá v synopsi. K tomu režie vypadá v celku unaveně velkou část filmu a nezanechává nijaký významnější otisk. Potom když jde do tuhého, tak se Bier opět ukáže v plné palbě a dosti překvapí. Ale asi je to moc pozdě na to, aby to něco zachránilo. Film má pro mě jako obvykle silný potenciál, ale ten v realizaci není nic extra. Ale nebyl od toho daleko.