Bedári

"Pamatujte si toto, mí přátelé: neexistují špatné rostliny, nebo špatní lidé. Existuje pouze špatná kultivace."– Victor Hugo ________ Režisér Ladj Ly, francouzský filmař s kořeny v africkém Mali, shodou okolností vyrůstal v pařížské čtvrti Montfermeil, kde se částečně odehrával děj Hugových ikonických Bídníků. A přesně identicky jako román 'Bídníci' i stejnojmenný francouzský snímek 'Les Misérables' akcentuje palčivé téma sociálního stavu francouzské společnosti – Ly ovšem Jeana Valjeana nahradil pořádkovou patrolou, a diváka skrze její prizma vezme na turistickou prohlídku na periferii současné Paříže, kde na denním pořádku probíhají multikulturní války, které přilévají olej do ohně komplexního konfliktu složité sociální situace, zahrnující množství subkultur a minorit, jež na tamějším předměstí vedle sebe žijí – snímek tak velmi autenticky vyobrazuje etnické rozdíly mezi jednotlivými menšinami, a sugestivně pojednává o společenské revoltě a despektu vůči právu a pořádku. Intenzivní finální inferno divákům posléze podsouvá neméně podnětnou myšlenku, kterou si je radno vzít k srdci a mít na paměti: xenofobie a předsudky jsou leckde možná důležité pro přežití a orientaci v labyrintu jménem život, dlouhodobě však potvrzují floskuli, že násilí plodí další násilí.... (07.09.2021)

Rozkošně sugestivní exkurz do betonové džungle aneb training day po žabožroutsku.. Snad jen ta hlavní dramatická zápletka mi připadala příliš "filmová"(jakože dramaticky vykonstruovaná).. Mnohem více bych ocenil, kdyby to byl čistě jen řetězec jednotlivých událostí, mapující mozaiku toho křehkého ekosystému, který se může mávnutím motýlích křídel snadno zvrhnout do všežravé katastrofy.. (31.07.2020)

Na základě jediného filmu nedokážu odhadnout, jestli se zrodil frankofonní Spike Lee, ale jako celovečerní hraný debut představují Bídníci mimořádný kousek plný energie, nekompromisnosti a vzpoury proti systému. Ve Francii po svém uvedení zaslouženě ovládl kinosály a vyhrál, co se dalo. Tématický zpřízněná dánská Shorta je sice nadprůměrná a každopádně působivá, ale v zásadě nejde o víc než o akční film s určitým sociálním podtextem. Bídníci mají větší záběr. Ukazují nechvalně proslulá pařížská panelová předměstí obývaná nezaměstnanými (a leckdy i nezaměstnatelnými) imigranty a outsidery. Ladj Ly ukazuje gheta jako složitý ekosystém, který ovládají místní šíbři, kriminálníci a islamisté. Policie se jen marně pokouší držet krok a vyvolat dojem, že stát má situaci pod kontrolou. Během dvou vyhrocených služeb tříčlenné policejní hlídky režisér ukazuje, jak to tam chodí a s kým nebo s čím je možné se setkat. Nejde o rutinní kriminálku, ale o žánrovku výrazně přesahující do sociálního dramatu. Kolotoč nudy, chudoby, kulturní a národnostní neukotvenosti vytváří hodně výbušný Molotovův koktejl, který spálí všechny, co se mu připletli do cesty. Celkový dojem: 90 %. (14.02.2021)

Etnicky rozdivočelá samosprávná předměstí, to je moje. V době ustrašeného konzumního měšťáctví mě tak nějak těší vědomí, že se po celém světě nejsou schopny metropole vypořádat s téměř autonomními oblastmi, kde se pořádkové síly, místní autority a mafie snaží den co den udržet natlakovaný kotel pod poklicí. Les Misérables je hodně srovnávaná s Training Day, nicméně oproti tomu jsou zde konfrontační scény jednotky SCU a obyvatel Montfermeilu nasnímané tak, že každý zde vypadá jako nepřátelská a neznámá třetí strana (když například SCU šikanuje ve vchodu do baráku malé kluky, scéna je točená zevnitř domu, nikoli zpoza zad SCU, jejichž příběh sledujeme). Až do poslední chvíle jsem předpokládal, že film skončí společně s oním jedním dnem, protože se zdálo být vše uzavřené. Čímž se vlastně promítl cynismus postav do mě jako diváka, protože uzavřené vše rozhodně nebylo a následné výbušné finále s pointou Hanekeho Bílé stuhy pak nabídlo zajímavou a kontroverzní vizi, že z podstaty těchto rizikových předměstí je v nich daleko větší možnost, že se mládí domůže satisfakce za svá nemalá příkoří než v normálním světě. Stačí jenom jedno mávnutí policejní brokovnicí. PS: hrozně mě znervózňovalo, že obličej hlavního hrdiny vypadá jak skin jednoho NPC z Half-Life 2 (30.04.2020)

Název trochu klame, protože s Bídníky nemá kromě místa děje a závěrečného citátu nic společného. Samotný děj vlastně ani nejde popsat. Snad jen, že se jedná o všední den z francouzského ghetta, který vyústí v nečekaný závěr a v průběhu filmu šokuje jednou scénou za druhou. Trojka zakomplexovaných policistů hrajících si v černošských, cikánských a gangových ghettech na bohy, hromada vedlejších postav představujících ten největší odpad zdejších ulic a parta dětí, které se zapletou do špatné situace. Emočně nabité, realisticky podané, perfektně zahrané i obsazené a jako celek je Les Misérables famózní a dechberoucí film, který nakonec zanechá jen husí kůži a nepřijemný pocit. Dlouho jsem neviděl tak úderný a zároveň reálný, uvěřitelný kousek. Scénaristický i kameramanský masterpiece, který diváka nemilosrdně vtáhne, jakoby byl jedna z hlavních postav. (30.07.2020)