Bedári

Takže jestli jsem dobře pochopil pointu (viz závěrečný titulkový citát monsieura Huga), tak bandy zdivočelých Afričanů (ať už černých nebo hnědých), terorizujících a devastujících evropská města, jsou důsledkem špatné péče původních Evropanů o přistěhovalce. Úžasná logika. Podle mojí logiky by zase mělo být naprosto samozřejmé, aby do davu agresivních útočníků mohly bezpečnostní složky pálit bez jakéhokoliv vysvětlování a varování ostrými. Ale k filmu: jelikož jsem ho viděl až teď, mám možnost srovnání s blízce příbuzným o rok mladším Bac Nord (2020). A oproti svému mladšímu marseillskému bráškovi je tenhle starší pařížský přece jenom znatelně víc vyumělkovaný a nerealistický. A obdivně idealizuje zbožné muslimy, kterým očividně dělá reklamu (i když je fakt, že v takové sídlištní džungli vnáší náboženství mezi tu divou lidskou zvěř aspoň nějaký řád). Ale adrenalinová jízda je to i tak slušná a kdybych ho viděl dřív, možná bych jeho vyumělkovanost ani tolik nevnímal. A varování pro všechny pomatené pravdoláskaře, voliče Pirátů a podobné blouznivce: sledování podobných filmů vám může přivodit nepříjemný kulturní šok, tak bacha. (17.10.2021)

Překvapivě bravurně filmařsky zvládnutá syrová obžaloba stavu věcí. Právě to, bez vady. O to působivější, že jsem až do konce čekala příběh a nečekala konec, a pak bylo silné to v doznívání vstřebat a zpracovat. *** Hned nám také došlo, že se naskýtá správná chvíle podívat se na La Haine, jednoznačně tam je souvstažnost, a nad fotkami mladého V. Cassela v Nenávisti lze usoudit, proč Ladj Ly sáhl po Damienu Bonnardovi. Je to tam. Víc, až La Haine uvidím. Dá-li Internet, tak ještě dnes v noci. *~ (12.03.2021)

Drsné kriminální drama o tom, že když se policie chová stejně jako jejich „klienti“, tak to k ničemu pozitivnímu nepovede (ne že by na toto téma už pár povedených filmů neexistovalo). Samozřejmě je to divočina, ve které by předpisový svatoušek nevydržel, ale nic se nesmí přehánět. Chytře vystavěné drama během dvou dnů vygraduje v bezvýchodný střet, ve kterém těžko říci komu fandit. Nejspíš totiž nebude mít vítěze, jen mnoho poražených. Jen použití slavného názvu mi připadá neodůvodněné. (02.02.2020)

Název dost klame, avšak na slavného romantického spisovatele a jeho patrně nejslavnější román ve filmu dojde. Navíc jeho přiléhavý citát vše zakončí. Nechtěl bych být v kůži francouzského policisty sloužícího na některém z pařížských předměstí. Musí to být denně nekonečně frustrující, depresivní a nápor na nervy jako málokde. Nelze se potom divit a asi takového policistu odsoudit, když se jednou dopustí chyby, učiní něco v afektu, jiné silné emoci, když mu přesně, jak je ve filmu znázorněno, "péter un câble". Ladj Ly je podepsán částečně u Atheny, žánrově i obsahově podobného snímku. Mám pocit, jako by Athena začínala tam, kde Bídníci skončili. Bídníci jsou ale filmařsky mnohem lépe zvládnutí.  A jsem jediný, komu Chris připadal jako Sheldon Cooper?! To mi trochu narušovalo zážitek, protože autistický fyzik do tohoto prostředí rozhodně nepatří. (10.01.2024)

Tak z tohoto mě dobře nebylo, viděl jsem drsný realistický kruh lidí a je jedno zda svoloč na sídlišti nebo svoloč u policie ze který není cesta ven. Musím se smát, když prezident země jehož hlavní město má uzemí kde naprosto neplatí žádný zákony poučuje celou evropu co a jak. Nicméně zpátky, tohle je hodně nekompromisní náhled do stavu současné francie, doku styl jede na plný koule, nečekej příběh, jen jeden den v životě jedně pařížské čtvrti přes policejní postavy s výborně vygradovaným koncem. Líbí se mě, že film nemá názor, má jen sdělení ani já nemám názor, mám jen pocit a ten není směrem k budoucnosti Evropy vůbec dobrý. (07.10.2019)