vyfuk

Tento seriál se rozbíhal pomalu. Měl svoje těžší momenty, který byly duchem někde jinde a dělalo to dojem průměrně lepšího seriálu. Je zvláštní, že to všichni srovnávali s Breaking Bad a mně to vůbec nepřišlo. Až když jsem byl touto myšlenkou osvícen, tak místo toho, abych na seriál koukal více skeptický, začal jsem vidět spojitosti a seriál pro mě dostal nový dech. Nevím jestli to bylo i tím, že toho předvedl více v rámci drama žánru a napětí, nebo i tím, že charaktery postav pro mě začali být velmi silné a každá linka měla co nabídnout. Koukat na něco takového byl hned jiný zážitek a velmi jsem se s atmosférou dokázal ve výsledku ztotožnit. Za mě osobně veliké překvapení a jeden z nejlepších seriálových kousků, speciálně od Netflixu letos. Netflixácký Breaking Bad.

Godless je poklona. Ať už starým dobrým westernům a nebo i novější tvorbě. Je zde vhozená epičnost, která dokáže chytnout a skvěle propracovaný děj, který svůj příběh má. Je mi jasné, že atmosféra westernu a celkově pojatý příběh jako tento nemusí chytnout každého. Nicméně i když jsem mohl být skeptický, na té vlně pozitivity jsem se svezl. A velmi rád, jelikož na to mohu pomýšlet jako super jednorázový kousek. Tady by mi ani nevadilo pokračování, ale pokud se to obejde bez něj, nezlobil bych se. Nakonec bych to i spíše uvítal. Postavy nebyly nudné. Každá měla jistý úděl příběhu k čemu ho nabídnout a to, že to bylo výborně natočené je už jen krásný dovětek na konec.

McDonagh je mistr konfrontačního a bleskovýho příběhu. Dokáže příběh odvyprávět s naprostou nadsázkou a recesí v jedné scéně a v další, ve které můžete ve tváři nalézt slzy. Mohl bych mu křivdit, že náš tvůrce dost přehání a dělá scény podle toho, aby se líbili jemu samotnému a to, že už to vypadá lehce bizarně a nebo zvláštně je vedlejší. I to se ale ve výsledku cení jako ta nespoutanost filmu. Krom toho film působí až neuvěřitelně příjemně i s tím, že jeho samotný konec sice nese jisté poselství jak to bývá, ale je to prostě další otevřený konec, který přináší diskuze a neuspokojení. To, že jde o neuvěřitelně originální příběh není třeba se zmiňovat.

Velmi zvláštní kousek, který minulý rok a skoro už letošní rok přinesl. Film má svůj příběh a věřím tomu, že si najde své příznivce zábavy nebo i dějin a taky věřím, že i tvůrci jsou s filmem spokojení. To jim neberu a v jistém ohledu mají pravdu. V rámci mé subjektivity, ale budu trochu oponovat. Film má spousty naprosto zbytečných momentů. Vzhledem k tomu, jak je i film temně a atmosféricky pojmenovaný, čekali byste temnou atmosféru. Tomu dejte sbohem. Film nemá problém si dělat ze všeho srandu, ať už je to líbání prdelí, přičemž ta scéna je tak neupřímná až to bolí. Oldman za tuto roli získal Glóbus. Taky bych tvrdil, že to má své důvody, ale vzhledem k tomu, co jsem viděl a i s kým v těchto kategoriích soupeřil se mi to zdá lehce zvláštní. Ale kdo já jsem abych soudil. Spousty zbytečných a zmatených záběrů, kde Churchill spíše připomíná počátky Alzheimerovy choroby. A třeba scéna z metra hraje čistě na city a sentiment, abyste soucítili. Čím více se s filmem seznamujete tak tím vám připadá horší. Až na konec, který probíhá ve formě reparátu. Snaží se to zachránit, ale moc mu to ani nejde, jelikož si to pokazil už dávno. Film mě ve výsledku nudil, což jsem docela dlouho nezažil u u filmů, u kterých jsem to naopak i docela čekal. Ach, ta věčná a zbytečná škoda.

To, co na filmu dokáže být nejhorší, může paradoxně být i nejlepší. V tom ohledu, že film dokáže být neuvěřitelně normální až stejnosměrný, ale dokáže i vzít za srdce. Celou první půlhodinu až hodinu čekáte, že to bude někam směřovat, pak přijde soud, kde dojde k nějakým trauma zvratům. To, že Diane Kruger celý film hraje dokonale a Oscarově asi nemusím zmiňovat. Pak to přijde do vyhrocených emocí v rámci finále a i toho jak její příběh prožíváte a nevím jak vám, ale já posledních oněch dvacet minut hrozně prožíval a byl napjatý jako při hororu. To asi musím na celém filmu prostě vyzdvihnout. Nicméně přijde mi, že každý evropský film je dělaný podle nějaké šablony, protože všechny jsou dělány jistou suchostí, která filmu škodí v rámci diskuze a distribuce, ale dělá ho vždy v tom jedinečným. Film s mezinárodními ambicemi nicméně.

Za mě osobně nezajímavý přínos. Robert Rowlingová možná dokáže napsat dobrou detektivku, o tom se časem asi přesvědčím třeba i sám, ale v rámci zpracování do televize už je to trochu bída. Chápu, že si to najde své fanoušky, pro mě to spíše byla necharakterní směsice příběhu, který mě nedokázal nijak zaujmout. Což je takový ta důležitá věc proto, aby to člověk dokoukal. U mě se toto přesně nestalo. Možná moje škoda. Nevím. Nicméně do budoucna pro mě zbytečně ztracený čas s dalšími sériemi.

Primárně je na tom super ten nečekaně originální nápad. Ano, sice zkombinování moderního roku 2017 s fantasy věcmi, které se zdají jako ze středověku, je to prostě zvláštní. Proto nejlépe funguje fantasy tohoto typu do lidského jakoby středověku. O to to je zajímavější. Dokáže se to rozrůst do mnohem zajímavějších částí a sfér, o kterých by si jinak nechal člověk jenom zdát. Je to neuvěřitelně suprově nakročené k vybudování více filmů, o což už se i Netflix snaží. Je to dobře natočené a dává to smysl. Pro ten vesmír, pro který to je vytvořeno a snad ho dostaneme v další dávce. Negativní ohlasy mně snad přijdou jenom kvůli tomu, že to je prostě Neflix. Asi nepochopím.

Sněhulák je zvláštní hříčka přírody. Předně vzato, má dobrou kameru i herecké výkony. Dejme tomu. Hudba je oříšek v tom, že je dobrá a pan Beltami na ní odvedl skvělou práci. Nicméně chybí tomu takový ten temný thrillerový tón, který měl jenom dokonalým doplňkem k dokonalému filmu. Hudba spíše připomíná někdy také kriminálníku, ale dějově o takových pár desítek let zpátky. Jakožto obrovskou fanda knížky zde bude hodně popichování. Ještě si vrtkavě pamatuju "trailer" na knihu sehraný nějakými herci. Tam byl problém, že i tenhle trailer byl lepší tento na oficiální film. S tím, že bůh ví jak by tohle všechno dopadlo, kdyby se toho opravdu ujal Scorsese. Už jenom podle toho by to byl jeden z nejlepších filmů roku. Film především vynechává nejepičtější momenty knihy. Finální dopadení, k tomu potřebné detaily, dechberoucí momenty jednoho slova, na které je Nesbø fakt machr. Tím, že ty ve filmu nejsou je tím jenom dokázáno, že filmaři si netroufali natočit film podle knihy. Sněhulák je v celku smutná ukázka toho jak nedělat adaptace. Sám o sobě mě film, ale nezaujal natolik, abych ho dokázal úplně hodnotit jako takový. Trochu jsem se až bál, že tento film bude dobrý. Když nyní vidím, že není mám třeba stále šanci ho vyzdvihnout ve své podobě (doufám, že mi prominete tohle ego okénko, ale už od první kapitoly jsem si představoval jak by moje verze Sněhuláka vypadala a stále si za ní jdu... takže možná jednou...)

Je neuvěřitelně těžké nějak konstruktivně a objektivně hodnotit něco, na co jste se neuvěřitelně těšilo a něco co vás v podstatě zklamalo. Další díl Star Wars je totálně jiný než sedmička. Což je jeho největší klad i největší zápor. Sedmička vsadila na nostalgii. To bylo trnem v oku mnoha lidí, ale mě to prostě vzalo. Zde se nacházíme v těžké situaci kde konečně vidíme originalitu, ale za jakou cenu? Za tu, že se vlastně už ani nedíváme na Star Wars? Máme zde spousty epických momentů, a taky spoustu těch na které musíme čumět jestli si z nás tvůrci vlastně nedělají prdel. Vizualizace má i něco do sebe. Každá scéna má své divné momenty a i ty epické. Lehce se bojím toho jak to vlastně v rámci celé série půjde dál. Neuvěřitelně se těším na to, co se stane, ale zároveň se bojím, že závěr onoho všeho bude naprosto zničující v rámci provedení. Jednoduchý popis patří pro zklamání. Ale zároveň i pro naději. Budu cenit originalitu. Tím to, ale vlastně končí.

Spousta lidé mě za to bude peskovat, ale nedá se to moc srovnávat s hraným Grinchem z počátku století. Tohle je prostě nesmrtelná klasika, kterou labužníci znají od nás i díky Sám doma, ale spousta věcí tomu chybí. Především asi to, že si ani nezvykneme na Grinche jako postavu a už je vlastně proměna s koncem. V mnoha lidmi nenáviděném hraném filmu, pro mě však milovaném, máte spoustu času si na Grinche zvyknout, nenávidět ho, milovat ho a soucítit s ním. Alespoň jednou za rok pro to máte slabost. Na mě neuvěřitelně zbrklé a uspěchané.