Dlubal David

Bohové hor, vyslyšte mé přání: Už nikdy nechci vidět nic takového! ■ Když jsem před lety viděl Jump Street 21 (2012), tak jsem nevěřil vlastních očím, že se dá taková trapárna natočit, ale Krotitelky duchů mě přesvědčily, že to může být ještě horší. Od začátku filmu nezavřou hubu a jejich kadence se témeř rovná Gilmorovým děvčatům (2000). S tím rozdílem, že tady je nuda, pak nuda, pak ještě větší nuda, pak pro změnu nuda střídána nudou a následována další nudou, za níž následuje další nuda. ■ Fakt jsem měl 101 chutí to xkrát vypnout, ale vydržel jsem, abych na konci toho utrpení zjistil, že jsem to měl fakt vypnout. ■ Když jsem se konečně 24. listopadu roku 2011 rozhodl psát na ČSFD komentáře, zařekl jsem se, že: 1) Nebudu psát negativní komentáře; 2) Nebudu psát komentáře k něčemu, čemuž jsem dal méně jak 4 hvězdičky; 3) Nebudu psát a hodnotit ihned po zhlédnutí. Nyní jsem již porušil všechny tyto 3 věci a Pinhead si mě za to podá, ale bude muset do řady, protože první je Kayako, následována Freddym z Elm Street. ■ (csfd) dezorz ● majo0007 ● Marigold ■ (C) [18/100]

Už dlouho, opravdu dlouhou, jsem neviděl takovýto druh seriálu, rozuměj: ne příliš dlouhý, bez zbytečného protahovaného nic, které se rozrůstá z jednoho do dalších dílů, bez přebytečných hudebních motivů, které ale po čase již lezou krkem, bez desítek nafintěných skoroherců... ■ Hlavní zápletka je vskutku jednoduchá a ocenil jsem i to, že se zbytečně nenabalovaly další a další zbytečnosti, jak to u seriálů bohužel bývá. ■ Musím zdůraznit, že jsem se na toto dorama díval v citovém rozpoložení, kterému tento jednoduchý snímek sedl jak vyšitý; kdybych jej sledoval s jinou náladou a jiným stupněm únavy, tak by patrně mé hodnocení bylo nižší, ale patrně správná konstelace nebeských těles zapříčinila ukojení mých filmových choutek. ■ Původně jsem chtěl sepsat podrobný text, ale Zíza to sepsala krásně jednoduše a stručně, takže vlastně ani nemám, co bych dodal, snad jen, že mě to zahřálo u srdce... ■ PS: Celé jsem to zhltnul na jeden zátah, což už se mi také hodně dlouho nestalo... ■ (R) [85/100] ▪ (K) [79/100] ▪ (V) [69/100] ▪ (♫) [80/100] ▪ (E) Yama onna Kabe onna (2007) ● AMAchan (2013) ● Gu Gu Datte Neko de Aru (2014) ● Kimi wa petto (2003) ● Natsu no Koi wa Nijiiro ni Kagayaku (2010) ● Densha Otoko (2005) ● Usagi doroppu (2011) ■ (Č) 1 ■ 1) [Úterý, 18-IV-2017] [720p] [ϿϾ] [PZ-cz] [95/100] ■ (CSFD) Zíza ■ (C) [95/100]

O něco málo horší než jednička, ale stále perfektní. ■ Dvojka kupodivu zestárla daleko víc jak jednička, je méně originální, ale i tak pecka. ■ ZAJÍMAVOST: Teroristi používají vysoce kvalitní vysílačky od japonského výrobce KENWOOD, konkrétně se jedná o model: TH-45AT (440 MHz). ◢ ■ ◣ (C) [95/100]

Seriál o tom, kde začíná a končí láska, jak tenká je hranice mezi láskou a nenávistí, o tom, co vede lidi k tomu, že se nakonec stanou někým úplně jiným... ■ Je to zajímavý pohled do nitra člověka, tam, kam nikdo z nás druhému nevidí a často se bojí pohlédnout i do toho svého. Kdybych měl tento seriál přiblížit jednou krátkou větou, pak by zněla následovně: "Zoufalí lidé dělají zoufalé činy." ■ Ze začátku mi trochu vadila kombinace žánrů: krimi/detektivní kontra drama/romantický kontra mysteriózní, ale chmury byly brzy zažehnány a musím se přiznat, že bych celé dorama klidně zhltnul na jedno posezení. Nakonec jsem jej dal na tři zátahy a jsem moc rád, že jsem se na něj konečně podíval. ■ Od začátku až do konce jsem podezříval snad všechny, že oni jsou tím vrahem, ale nakonec... musím souhlasit se Zízou, že: „To jsem opravdu nečekal.“ ■ Od třetího dílu, jsem se střídavě přesvědčoval o tom, že vražedkyní je/není Tôko EGI. Ano, seriál má mouchy, brouky, pavouky a jinou havěť a párkrát jsem si pomyslně klepal na čelo, nic to ale nemění na faktu, že jsem se náramně bavil. ■ Původně jsem si tento seriál chtěl pustit už dávno, ale vždycky bylo něco důležitější nebo jsem zrovna měl náladu na jiný film či seriál. Hlavním lákadlem pro mne byla Nanako MATSUSHIMA, kterou většina diváků zná především z filmu Ringu (1998), který odstartoval novou vlnu moderního japonského duchařského hororu. Tôko EGI, jejíž jméno v každém dílu slyšíme snad 30krát, je velmi tajemná postava, od které až do posledního dílu nevíte, co očekávat a kdy Vám říká pravdu, nicméně... získala si mě hnedky od začátku, což se o jejím mužském protějšku říci nedalo. Zpočátku mi Eiki HIROKAWA byl sympatický tak půl na půl, nejen tato postava, ale i herec, který jej hrál: Yutaka TAKENOUCHI. Eiki má takový šibalský úsměv a smutné oči, s těmi delšími vlasy mi hodně připomínal Takeshiho KANESHIRU. ■ Od čtvrtého dílu jsem si oblíbil oba hlavní hrdiny, ale musím řici, že k mému vlastnímu překvapení se mi Eiki zamlouval o něco více než Tôko. [SPOILER] V sedmé epizodě, když Tôko utrousí u Eikiho v autě kus horniny a on jí ho nese k ní do bytu a zjišťuje, že není zamčeno a jde k ní domů a ona stojí mlčky u okna, tak se uděje to, na co romantici čekali již od třetího dílu. Políbí se a následný záběr na oba ležící v její posteli nás jen utvrzuje v tom, že je již po coitu a následný dialog nás o tom jen přesvědčí... [/SPOILER] ■ Hudebně se zde střídají 3 hlavní motivy. První s ústřední skladbou a mužským vokálem, druhý typický dorama klavírně-smyčcový a třetí syntetický, který se vyskytuje u akčnějších scén. Celkově jsem s hudebním podkresem byl spokojen, jen jsem nechápal, co tam dělá ta Céline DION, teprve v posledním díle mi to začalo dávat smysl... ■ Ve své druhé půli mi seriál připomínal film Yoake no machi de (2011), přičemž seriál je více zaměřen na mysteriózní linku příběhu. Mezi čtvrtým a osmým dílem jsem si nemohl nevzpomenout na skvělý MÎKEHO snímek Ôdishon (1999), kde taky furt čekáte, co se vlastně bude dít. ■ Co napsat na závěr? Inu, snad jen, že když se do toho člověk ponoří a přijme věci, které s sebou televizní seriál nese, tak je náležitě odměněn příjemným mrazením v zádech. ■ (R) [89/100] ■ (K) [79/100] ■ (V) [79/100] ■ (♫) [80/100] ■ (H) Yutaka TAKENOUCHI [83/100] ● Nanako MATSUSHIMA [81/100] ● Tôru NAKAMURA [77/100]. ■ (E) Yoake no machi de (2011) ● Suwîto rein: Shinigami no seido (2008) ● Ôdishon (1999) ● Ringu (1998) ● Gôsuto: Môichido Dakishimetai (2010) ● Piece (2012) ■ (Č) 1 ■ (P) [Středa, 20-VII-2016; 13:50] [544p] [ϿϾ] [95/100]. ■ (CSFD) Zíza ■ (Ú) [25-IX-2017] Opraveny překlepy a nedoklepy ■ (C) [95/100]

Silně mi to připomnělo dva následující filmy: 1) The Graduate (1967) 2) American Pie (1999). S tím, že film The First Time postrádá onu dramatičnost Absolventa, bohužel, ale na druhou stranu neobsahuje ani infantilnost a fekalhumor z Prciček, takže jsem rád, že jsem se na tento snímek konečně po letech podíval. ■ Upřímně však nevím, koho dnes může tento film oslovit, omladinu rozhodně ne, protože se zde nedočkáte kromě jedné milostné scény, ve které se "vlastně nic neděje", ničeho, co by dnešní puberťáky táhlo k tomuhle dílu. Žádné vyměšování tělních tekutin se tu nekoná a na dnešní poměry je ten film dost zdlouhavý. Pro starší zase nepřináší de facto nic nového a pro ještě starší to bude především sentiment, co je k filmu bude táhnout. ■ To byl pohled z jakési druhé strany a nyní pár slov mé maličkosti. Hlavní postavou je Kenny, kterého hraje Wes STERN. Jeho postava je ne nepodobná Benovi z Absolventa a několikrát jsem se přistihl, že si jej ve filmu zaměňuji s Dustinem HOFFMANEM. ■ Hudební podkres je poplatný době vzniku, takže žádné modní výstřelky soundtracku nečekejte, oproti Absolventovi je zde hudba méně vokálně zaměřená a spíše více tuctovější, ale kdo má rád pop/folk/rock přelomu 60. a 70. let, tak se mu přesto bude líbit, protože nevybočuje z tohoto ranku a navíc nijak neruší. ■ Je zde znát, že film je již staršího data, protože scény jsou více statické a více snímání na jeden zátah, oproti dnešním dynamickým až videoklipovitým záběrům, což nemám zrovna moc rád, je toto pomalé tempo pastva pro oči. ■ Jak jsem již naznačoval výše, tak moc lidí dnes asi ničím kromě půvabné Jacqueline BISSET film nepřitáhne, ale podle mě má kus svého kouzla. ■ Odvykl jsem si sledovat/poslouchat filmy s dabingem, a tak pro mě toto byla taková maličká tortura. České/slovenské titulky k tomuto filmu nejsou, a anglicky neumím tak dobře, abych si to pustil v původním znění bez lokalizovaných titulků, takže zbyla možnost poslední: dabing. Protože ten naštěstí existuje, tak řešení bylo nasnadě. Pro ty, kteří dobře ovládají angličtinu, tak doporučuji se na film podívat v původním znění, protože jen tak pochopíte všechny jemné nuance, které se dabingem, který je dnes bohužel vyráběn na běžícím pásu s hromadou zmetků, vytratily. ■ Samotná zápletka je naivní, stejně jako období dospívání a rané dospělosti, přesně to totiž ukazuje tento snímek, ale bez zbytečné trapnosti a patosu. ■■■ (R) [79/100]. ▪ (K) [69/100]. ▪ (V) [77/100]. ▪ (♫) [68/100]. ▪ (H) Wes STERN [68/100]. Jacqueline BISSET [68/100]. ■ (E) The Graduate (1967) ● American Pie (1999) ● Rushmore (1998) ● Camille (2008) ● Driving Lessons (2006) ● Metráček (1971) ● Nena (2014) ● Mannen som elsket Yngve (2008) ● Jørgen + Anne = sant (2011). ■■■ (Č) 1 ■ 1) {Středa, 13-VII-2016; 18:46; Doma; PC.}; 384p; (s českým dabingem 2.1). [80/100]. ■■■ (C) [80/100]

Jedním slovem? Úžasné. (■■■) (R) [90/100]. ▪ (K) [90/100]. ▪ (V) [80/100]. ▪ (♫) [79/100]. ▪ (H) Jacob TREMBLAY [86/100]. Brie LARSON [79/100]. (■) (E) Phoebe in Wonderland (2008) ● Polednice (2016) ● Malice in Wonderland (2009). (■■■) (Č) 1 (■) (1) {Neděle, 8-V-2016; 03:33; Doma; PC.}; 480p; ))(( ;(v původním znění s českými titulky). [95/100]. (■) (csfd) maddy ● Jossie. (■■■) (C) [95/100]

Znáš ten pocit, kdy cítíš cosi po těle, ale nedokážeš říci, co to je? Zažils někdy teplo a chlad zároveň, kdy chvíli převažuje prvé, chvíli druhé, ale povětšinou obojí? Máš někdy pocit, že se díváš na zápletku, kterous viděl již stokrát a přece Tě překvapí? Nevíš někdy, co si vlastně vůbec myslet? Byl pro Tebe nějaký film tak zvláštní, tak hodně zvláštní, že se chtě nechtě vymykal Tvému vnitřnímu hodnocení, které bys mu imaginárně na cedulce dal? (■) Tento rok jsem viděl 15 filmů, které mě tak či onak nepopsatelně vnitřně zasáhly, no a tento patří mezi ně. (■) Nebudu zde zastírat, že film není dokonalý, k tomu má opravdu daleko, ale já nehodnotím to, zda je filmařsky na profesionální úrovni či zda vypadá jak splácanina studenta, který v životě neviděl scénář a kameru má poprvé v ruce; po pravdě: leckdy mě naopak nízkorozpočtové filmy nebo tzv. nezávislé, (i když, co je to vlastně nezávislé, že?) či některé, které jsou obecnou většinou hodnoceny spíše průměrně až podprůměrně, dokáží nadchnout natolik, že se i já sám někdy dost divím. (■) [SPOILER] Rozhodující pro mě byla scéna, kdy Nicklas a Annelie každý zvlášť a přesto spolu ulehnou na modrou žíněnku nebo přesněji na dopadovou deku; v tento moment jsem měl takový neodkladný pocit, že film se bude ubírat trochu jiným směrem než jsem původně myslel a také se tak skutečně stalo a to hned dvakrát. Chvíli, jak leželi v té tělocvičně, jsem si říkal, že bych film přejmenoval na "Stockholmský syndrom".[/SPOILER] (■) V poslední třetině jsem si připadal, že se dívám na tři různé filmy, které jsem již předtím viděl, ale že se vzájemně proplétají a spojují. (■) Teď při psaní komentáře mi došlo, že mi to svým vykreslením postav, kde ti zlí nejsou až tak zlí a ti hodní nemusí být až tak úplně hodní, docela připomnělo MIYAZAKIho filmy z období 1986-2004. (■) [SPOILER] Víš, co je horší než zjistit, že jsi mrtvý? Zjistit, že jsi stále naživu, ale nevíš, kde je Tvé tělo.[/SPOILER] (■■■) (R) [90/100]. ▪ (K) [90/100]. ▪ (V) [77/100]. ▪ (♫) [70/100]. ▪ (H) Gustaf SKARSGÅRD [80/100]. Tuva NOVOTNY(ová) [88/100]. (■) (E) The Sixth Sense ● Ghost ● Interstellar ● Sola ● Passengers ● An Inspector Calls ● Leijonasydän ● Klass. (■■■) (Č) 1 (■) (1) {Neděle, 20-XII-2015; 02:05; Doma; PC.}; 640 x 272p; ))(( (v původním znění s českými titulky). [90/100]. (■) (csfd) Phoenixcq ● revere ● han.ci ● Jane18CZ ● Karush ● sokov. (■■■) (C) [83/100]

Na tento film jsem se hodně těšil a byl jsem strašně zvědav, jak mě osloví nebo neosloví a zda se mi bude líbit. (■) Hned v úvodu mého komentáře musím konstatovat nebo spíš upozornit, že toto filmové dílo je velmi těžce stravitelné a pro toho, kdo zrovna nevyhledává avantgardní umění, nezávislé filmy, surrealistickou literaturu a symbolismus, tak bude tento počin takříkajíc brutální nudou. Komunikace s divákem je daleko více nonverbální a velmi často je ukolébáván do jemného transu zvukem pomalu dopadajících rukou na bubny. (■) Ve filmu není de facto žádný příběh a děj je tak těžkotonážní, že v některých scénách máš pocit, že se film téměř zastavil nebo že s Tvým projektorem je něco v nepořádku. (■) Ve filmu se mnoho nemluví. Nejčastější věta, respektive souvětí, které tu uslyšíš nejvícekrát je: "Jediným štěstím v tomto vesmíru je padat z okna. Neboť šťastný je ten, komu aspoň na chvíli svět se jeví jiný." A přesně toto vystihuje onu hustou a tíživou atmosféru, která se na Tebe snese hned od počátku a drží Tě v šachu až do úplného konce, kdy jen vyjeveně hledíš a říkáš sám sobě, zda je to opravdu už konec. (■) Karel RODEN, který tu hraje jednu ze dvou hlavních postav, mi nikdy nijak zvlášť jako herec k srdci nepřirostl a ani po snímku Masseba tomu není jinak. Naopak Václav POSTRÁNECKÝ, který mi byl již od dětství sympatický a většinou jsem jej znal jako kladnou postavu nebo z komedie, tak zde, kde hrál kápa vyvrhelů, mě velice mile překvapil a musím se přiznat, že jeho by mě do této role ani ve snu nenapadlo obsazovat, co naplat, po dokoukání a tříminutovém tichu, kdy jsem si to ještě nechával uležet v hlavě, jsem musel konstatovat, že ta role mu absolutně sedla a neumím si nikoho jiného v této postavě představit. Nemohl jsem si nevybavit podobné pocity, které jsem měl, když jsem se poprvé díval na Spalovače mrtvol (1968), kde vyšinutého hlavního záporáka hrál Rudolf HRUŠÍNSKÝ nejst.. Jeho ztvárnění KOPFRKINGLa mi přišlo natolik reálné, že v tu chvíli jsem mu na sto procent uvěřil, že je oním pošahancem a považuju to za jeden z jeho nejlepších filmových počinů vůbec. Vraťme se ale zpátky do Masseby. V první chvíli jsem pana POSTRÁNECKého nepoznal, protože měl vyholenou špičku čela a vlasy ulízané dozadu a byl tak zvláštně namaskovaný a až po chvíli jsem v něm poznal jeho samotného, ovšem s korpulencí, kterou má až nyní v pokročilém věku, takže jsem fakt čuměl jako puk. (■) Další postavou, která mě překvapila, byl pošuk Pavel, přicmrndávač a kápův pochop ztvárněný Vladimírem MARKEM. (■) Vizuálně je tento snímek hodně zajímavý, ale člověk mu musí odpustit i někdy dost ledabyle a papundeklově vypadající dekoraci, kulisy a rekvizity. (■■■) (R) [95/100]. ▪ (K) [90/100]. ▪ (V) [88/100]. ▪ (♫) [70/100]. ▪ (H) Václav POSTRÁNECKÝ [95/100]. Karel RODEN [68/100]. Vladimír MAREK [85/100]. Radan RUSEV [80/100]. Jana RIHÁKOVÁ-DOLANSKÁ [70/100]. Miloslav ŠTIBICH [60/100]. (■) (E) Haze (2005) ● Caligola (1979) ● Valerie a týden divů (1970) ● À ma soeur! (2001) ● Spalovač mrtvol (1968) ● Hlídač (1970) ● Kaosu (1999) ● Šílení (2005) ● Rokugatsu no hebi (2002). (■■■) (Č) 1 (■) (1) {Neděle, 11-X-2015; 22:13; Doma; PC.}; 720 x 324p; ))(( (v původním znění). [94/100]. (■■■) (csfd) JARDAHONDA ● MickeyStuma ● brooklyn73 ● topi ● troufalka ● JFL. (■■■) (C) [94/100].

Nebudu-li se zabývat tím, zda film je/není poplatný totalitnímu režimu tvářícímu se jako takový maličký ráj na zemi, tak je to spíše film průměrný, leč cosi mě na něm zaujalo. Josef VINKLÁŘ v té zelené uniformě zpočátku sice vypadal divně, ale po pár minutách jsem si zvykl. (■) Hlavním hrdinou je stárnoucí poručík Josef KABÁT, který bere svou práci jako poslání a má ji rád. Snaží se být poctivý a čestný. Občas jej přepadne pocit bezmoci, pocit, že vlastně nic pořádně nemůže změnit a že se lidi nedaj napravit. Někdy pochybuje i sám o sobě a o své úloze ve společnosti či jak je vlastně pomocný své zemi, ve které žije. Nicméně nakonec vždy jde dělat svou práci, protože je to to jediné, co umí a co ho vnitřně naplňuje. (■) Společně se svým o něco mladším kolegou, se kterým se znají již dlouhá léta, zaškolují na noční jízdě hlídkovým vozem Veřejné bezpečnosti mladičkého kolegu, který ve své mladické bujnosti, by hned nejradši při prvních náznacích, že se něco může semlít, vyskakoval z auta a jal se jíti usměrňovat davy. Stárnoucí KABÁT je již však ostřílený hlídkař a ví, že mnohdy není vůbec potřeba zasahovat, a že mnohdy je jakákoliv perzekuce zbytečná či naopak kontraproduktivní a vše řeší s nadhledem a hlavně v klidu. (■) V první chvíli jsem mladého KABÁTova syna Pavla vůbec nepoznal. Zřejmě kvůli těm velkým brýlím a vlasům do obličeje. Po chvíli jsem v něm již viděl herce Michala DLOUHÉHO. (■) Na postavě "Šunky" je krásně vykreslena ona stará lidová moudrost o chlapci, který tak dlouho křičel, že je tu vlk, až ho jednou již nikdo nebral vážně a vlk jej roztrhal na cáry. (■) Tento film je jakousi zastřenou sondou do nočních ulic, pajzlů a šantánů tehdejší Prahy. Samozřejmě je třeba brát snímek s nadsázkou a nic nebrat doslova. Ovšem na druhou stranu, podíváš-li se na dnes natáčené či vysílané filmy, zpravodajství a média obecně, tak se chtě nechtě musíš silně zamyslet, zda dnešní pohled není také zastřený. Zda ano či ne, tak to nechám na Tobě. (■) Postava stárnoucího KABÁTa na mě působila hodně realisticky a civilně. Původně jsem se rozhodoval, že filmu udělím tři hvězdy, ale díky tomu, jak film končí, tak jsem se rozhodl jednu hvězdičku přidat. (■■■) (R) [90/100]. ▪ (K) [80/100]. ▪ (V) [77/100]. ▪ (♫) [69/100]. ▪ (H) Josef VINKLÁŘ [90/100]. Jiří ŠTĚPNIČKA [80/100]. Michal DLOUHÝ [70/100]. (■) (E) Poslední mejdan (1984) ● Smrt stopařek (1979) ● Masseba (1989). (■■■) (Č) 1 (■) (1) {Sobota, 10-X-2015; 19:36; Doma; PC.}; 720 x 544p; ))(( (v původním znění). [91/100]. (■■■) (csfd) MickeyStuma ● BigBang ● patrikus ● Gavin87 ● Rosalinda.(■■■) (C) [91/100].

Ano. Je pravda, že tento film není extra zvlášť originální, ale já u něj prostě hodnotím to, že se mi opravdu líbil a ústřední postava - Kristýna, je tak až téměř dětinsky naivní a maličko hloupoučká, ale zato uvěřitelná. (■) Poté, co jsem zkouknul ZÁBRANSKého Dům pro dva (1987), jsem si řekl, že musím mrknout na všechny filmy od tohoto tvůrce. Začal jsem, stejně jako to dělám i v ostatních případech, kdy mě nějaký autor zaujme, od nejstarších děl. Ptáte se, zda u tohoto filmu lze vycítit, že se jedná o první režisérův celovečerní počin? Odpověď je ano. Ale nelze mu odepřít jakýsi záchvěv autorova nitra a prvotní pokus režiséra a scénáristy v jedné osobě o reálné vykreslení dospívající slečny sestry žákyňky, která ještě není připravena vkročit oběma nohama do života dospělých... (■) Tereza POKORNÁ-HERZOVÁ zde se svým medovým hláskem nutně musí uhranout každého lolitkáře, stejně jako jejího profesora VONDRÁČKA. Mladý Pepík, který moc stojí o Kristýnčinu přízeň, je takový hodný a slušný trumbera, který si vydělává ve výkupním okénku na vratné láhve. Kristýna však ve své mladické nerozvážnosti dává přednost staršímu pochybnému floutkovi. Richardovi. Tomu jde jen o jedno. Světlana NÁLEPKOVÁ alias Alena zde vystupuje jako jakoby Kristýnčina kamarádka, ale víc než to je spíše zahleděna směrem pouze k vlastnímu prospěchu. (■) Název Poslední mejdan je k tomuto filmu absolutně sednoucí a přibližně od poloviny filmu i veskrze pravdivý. Při sledování tohoto filmu jsem si nemohl nevzpomenout na první film, kde jsem Terezu POKORNOU zaregistroval, a sice Lásky mezi kapkami deště (1979). Mezi těmito dvěma filmy jsem v jisté chvíli viděl určitou paralelu. (■) Tento film nemusí sednout každému, ale já jsem se rozhodně nenudil. Na plných pět hvězdiček to rozhodně není, to bych byl sám proti sobě; film má mnoho nedostatků, ale ty jsem mu odpustil. Možná v tomto případě trochu nadhodnocuju, ale nemohu si pomoci, prostě to tak cítím. (■) Co mě neskutečně iritovalo, (ale to nejen u tohoto filmu) tak to byly ty hrozné dabingy. (■) Mám takový neochvějný pocit, že dnešnímu divákovi tento film už mnoho nenabídne, ale těm, co tuto dobu šedých osmdesátých let zažili, tak alespoň mírně rozčísne háro... (■■■) (R) [90/100]. ▪ (K) [80/100]. ▪ (V) [75/100]. ▪ (♫) [70/100]. ▪ (H) Tereza POKORNÁ-HERZOVÁ [88/100]. Roman SKAMENE [84/100]. Michal NESVADBA [80/100]. Světlana NÁLEPKOVÁ [73/100]. Jan VLASÁK [70/100]. Zdeněk PODHŮRSKÝ [63/100]. (■) (E) Tísňové volání (1985) ● Svědomí Denisy Klánové (2009) ● Lásky mezi kapkami deště (1979) ● Bony a klid (1987) ● Sestřičky (1983) ● Vekslák aneb Staré zlaté časy (1994) ● Radost až do rána (1978) ● Vratné lahve (2006). (■■■) (Č) 1 (■) (1) {Úterý, 6-X-2015; 17:18; Doma; PC.}; 720 x 544p; ))(( (v původním znění). [88/100]. (■■■) (csfd) MickeyStuma. (■■■) (C) [88/100].