Lásky mezi kapkami deště

Karel Kachyňa opět rozehrává místy usměvný a místy dramatický příběh z prostředí pražského Žižkova, zasazený do doby 30. let, až do nadcházející okupace německých vojsk. Vladimír Menšík - to je samostatná kapitola tohoto lidského příběhu, zde ukazuje dramatickou stránku svého mistrovského herectví. Klobouk dolů - tohle byl jeden z nejlepších československých herců, kteří kdy žili. (01.05.2014)

Film, jehož atmosféru krásně vystihuje sám název. Nádherným způsobem zachycená poetika prvních lásek a vše s ní spojené. Film jemný, humorný, melancholický, ale při nárazu na skutečnost o to víc trpčí, stejně, jako to divoké víno. Kachyňa měl myslím štěstí i při výběru vedlejšího motivu, souboj ševce v podání Vladimíra Menšíka s Baťovským gigantem se určitě líbil režimu, přitom však celkem věrně zrcadlí sociální situaci v 30. letech. (09.12.2005)

Poetická tragikomedie, s překrásnou stylizací a zároveň autentickou atmosférou prvorepublikové Prahy. Velkou předností je pochopitelně obsazení; vedle ústřední čtveřice tu je parádní dvojka Rudolf Hrušínský - Miroslav Macháček, ti by si zasloužili samostatný film. Důležitá a velice podařená je hudba Luboše Fišera, stejně jako šanson s textem Pavla Kopty, s nímž filmem provází Eva Olmerová. Patrně nejlepší Kachyňův film po smrti Jana Procházky a zároveň jeden z vrcholů české kinematografie své doby. (22.02.2009)

Nie je to môj najobľúbenejší Kachyňov snímok, ale akoby jeho nadhodená autobiograficita rozprávala o niečom skutočnom, niečom čo sa naozaj stalo a to priamo na autorovom životnom putovaní. Celý film to presvietilo nostalgickým citom a imaginárne spomínanie utvorilo plnohodnotnejším. A tak zašlé časy mladosti, strávenej v náručí prvej lásky, ale aj prvej zrady znejú o to presvedčivejšie, že to boli skutočne časy majstrovej mladosti, a že to, čo ho smerovalo, motivovalo a trápilo sa odrazilo v jeho emotívne najzanietenejších filmoch. Láska, zraniteľnosť, žiaľ ale i duševný boj. Tieto večné témy fenomenálneho českého režiséra tu zotrvajú a budú podávať dôkaz o jeho výnimočnom chápaní sveta, a budú dojímať ďalšie a ďalšie generácie. (21.03.2009)

----- "My jsme ten zlatej věk lidstva snad propásli ... nebo jsme se do něj netrefili." ----- O tom, že život za první republiky nebyl žádná idylka - pro ty, kteří nepatřili mezi vyvolené a tím pádem finančně zajištěné ... obzvláště pokud velcí hráči na trhu nelítostně likvidovaly ty malé - a všem bez rozdílu dýchala na záda hospodářská krize ... aby tak nenápadně přivolávala největší válečný konflikt v lidských dějinách. Nicméně dětství a mládí bývá neobyčejně optimistické a přizpůsobivé, nakloněné dětským hrám a dobrodružným výpravám - třebaže částečně odrážejí bídu světa, který si nelze lakovat na růžovo. Neboť výše uvedené dětství i mládí se se světem srovnávají po svém, do poslední chvíle věří v ideály a ve vlastní síly ... nebo - v krajní nouzi - alespoň v síly staršího bráchy, který je vždycky připravený ku pomoci. Alespoň to tak vypadá - a svět se tak zdá být v pořádku ... přes všechny každodenní peripetie, které tomu nenasvědčují - nežli se i bratr bratru stane vlkem. Nicméně poezie lásek, které se proplétají mezi kapkami deště, je odzbrojující a nezaměnitelná v každém okamžiku ... i tenkrát, kdy definitivně vystřízliví z mladických snů - a uvidí svět takový, jaký opravdu je. (06.11.2020)