Jara.Cimrman.jr

"Po počátečním šoku z toho, že podílový fond dostane pes a předplatné do opery zahradník, se dostaví pocit, že všechno je konečně jasné." Kdybych již nebyl králem parketu, tak se po zhlédnutí tohoto snímku hned přihlásím do tanečních. Co na tom, že králem parketu se stávám jen díky svejm ostrejm loktům, který ostatní páry posílají na chirurgii, protože já tančím sice jen z donucení, ale s nadšením. Sice nevěřím na pohádky o tom, že tancem se vyřeší manželská krize, ale s Johnem, Vernem, Chickem a samozřejmě Paulinou se do tančení dá vrhnout s radostí. A samozřejmě s "vlasáčem" Linkem, kterej usadil drzou černošku do sesle tak suverénním tanečním kouskem, že se to musím taky naučit.

"Pánové, jsme ve stavu bojové pohotovosti, protože vůbec nevím, co se stalo." Tajemnou záři nad Pacifikem jsem poprvé zahlédl v kině v době, kdy jsem byl zvyklý spíše na poroučení větru a dešti než na cestování v čase. Patrně proto jsem byl snímkem tak fascinován a užíval si tápání, zda za tím vším je Pentagon, Moskva nebo zelení mužíci. Navíc je skvělé mudrování nad tím, jestli je možné ovlivňovat historii, když jediný důkaz o Japonském útoku je v dosud nevydaných učebnicích dějepisu. Mě to prostě bavilo tehdy a baví mě to pořád, takže se kdykoli znovu rád vydám s kapitánem Yellandem na můstek.

"Kdo z rodičů chce vidět Idiota, nechť se staví v ředitelně." To je zajímavé, jak mají školy stejně obsazené ředitelny. Já tedy navštěvuju Obecnou školu celkem rád, nejednou jsem tam hledal ztracené kruhy či blatníky, olizoval zábradlí a učil se chlapáctví od Igora Hnízda. Stejně tak mě bavily tatínkovy názory na politiku, hypochondr Plíha či lstivý pan ředitel. Na tuto školu se zkrátka chodilo za trest, ale já jsem moc rád, že jsem mohl být přítomen tomu, jak si ji Igor Hnízdo vybral ke středověkému trestání.

"Co řekls? Co sis dovolils? Ty hovno!" Zákulisí muzikálu mi zrovna nevoní, ale ty postavičky mě bavily. Hvězda Franta byla dokonale sebestředná, Karin sympatická, pan režisér skvěle cholerický, Michal potměšilý, pan majitel pragmatický a Touha je zázrak, takže se mi to nakonec celkem líbilo.

"Na pozici alfa samce se bez výchovného výprasku dá dostat jen stěží." O pozici alfa samce vím teoreticky úplně všechno, ale až nyní jsem zjistil, že jsem se na ni nikdy nedostal proto, že jsem byl v mládí málo bit. To už asi nedoženu, takže se spokojím s konstatováním, že lachtani mě tradičně bavili, ale na násilnosti mezi těmito "legračními" tvory jsem patrně nebyl úplně připraven.

"Abych Vám vysvětlil svůj úbor, pánové. To je stará francouzská tradice. Když strávíme večer s dámou my Francouzi, tak skončíme vždycky ve spodkách ve skříni. Tak abych neztrácel čas, oblékl jsem se do tohoto úboru už před večeří." Pane Cavalier, nelžete náhodou Gestapu? Že vy jste právě při útěku po napadení nadřazený rasy ukradl olympijskou pochodeň. Tak jak to bylo? ... Za mě to bylo nejzábavnější nahánění Židů v Německu, ze kterýho jsem si odnesl fintu, jak se za pomoci sirotka dostat sličný novinářce do postele. A samozřejmě: Mann? - Verboten!, Zola? - Verboten!, Brecht - Verboten!, Hemingway - Verboten!, Freud? - Verboten!, Hitler? - Verboten!

"Strach je mocný, ale sny jsou mocnější." Vyhraje zbankrotovanou Koalou řízenou Superstar Gorilák, Prasata, Slonice, Myšák či Dikobrazice? Ano, správně, je to úplně jedno. Tady totiž jde o prezentaci světových hitů, při kterých mají malí, velcí, kypří i tencí rozhýbat své šunkofláky a to se u mě podařilo tak napůl. Šunky se hnuly, fláky nikoli a já nadále dávám přednost poněkud méně animovaným interpretům.

"Hádej, kdo jsem? Povídám si s hlínou, slyším, jak mluví." Tak to jsi trpaslík, který nechápe, jak uvažuje Lovec. Já to taky moc nechápu, ale na druhou stranu mě Lovcovo šklebení bavilo, čarodějnice se mi celkem líbily a trpasličí námluvy taky nebyly špatné. A nyní se jdu s naostřenými sekerkami zeptat zrcadla, kdo je na světě úplně nejvíc nejkrásnější, protože to je od prvního setkání s Derekem Zoolanderem smyslem mého života.

"Měl jsi být mrtvý, ale ani na to jsi zřejmě nebyl připravený." Byl jsem zvědavý na to, zda pravda a láska zvítězí nad lží, nenávistí, stroji a klony agenta Smithe, takže jsem se na revoluci v Matrixu docela těšil. Nakonec jsem zase tak úplně uspokojen nebyl, ale velkolepá podívaná to byla, programy se předháněly ve vizuálních kouzlech a nakonec i ta obrana Sionu měla docela silné chvíle. Přesto si myslím, že kdyby původní Matrix zůstal jedináčkem, tak by byl ještě větším kultem.

"Tvůj život je součtem zbytků rovnice vzniklé při programování Matrixu." Tak tohle naprosto všechno vysvětluje. Já jsem však mírně zabržděný, takže mám v chápání Matrixu stále ještě mírné mezery, ale to je jedno, protože se mi líbil sám sebe kopírující agent Smith, dvojčata, honička na dálnici, létající bitky a hlavně vizuál. Přesto jsem se v některých chvílích chtěl vymazat jako zbytečný program, protože filozofickým blábolů tam bylo až moc a technopárty v Sionu byla příšerně dlouhá.