Eso es

Asi ne úplně jeden z nejlepších, ale minimálně určitě jeden z nejpříjemnějších filmů s Jean-Paulem Belmondem, který opět jen srší úžasným optimismem a smyslem pro dobrodružství. Eso es je svižná vtipná komedie s občas i trochou té vážnější noty, ze které si ale film dělá velice trefnou legraci a to je právě ono kouzlo, co na mě hodně zapůsobilo. (03.03.2020)

J. P. Belmondo v nejlepší formě, jako trenér francouzské boxerské reprezentace Jo Cavalier, na letní olympiádě v nacistickém Berlíně r. 1936, dávající náckum (v čele s Adolfem Hitlerem) řádně na prdel a ukazujíc společně s Gérardem Ourym na nesmyslnost válek jako takových. Na obou stranách totiž vždy v drtivé převaze stáli lidé, kteří by dělali raději všechno možné, jen ne se vraždili navzájem. Vše je podáno formou, která je Babelovi nejbližší a to sice komediální. Je to dostatečně napínavé, vtipné, v mnoha případech brnkající na vážnější strunu (možná nejsilnější momenty snímku) a HLAVNĚ: plné Belmondova živelného, prudce nakažlivého entuziasmu. Téměř jsem po dobu snímku zapomněl, že mám 38°C horečku a náramně si to užíval. Co víc si od tohoto typu snímku člověk může přát?! P.s. a nezapomeňte....., když máte strach, začněte se smát. 77,7,% (26.05.2011)

Pre mňa zatiaľ najlepší Bebel čo som videl. Keď si Francúzi robia srandu z Hitlera, tak to väčšinou stojí za to a tento film nie je výnimkou. Okrem humoru ale funguje aj v dobrodružnej rovine a príjemne ma prekvapilo aj technické spracovanie (napr. naháňačka s nemeckou hliadkou). Belmondo je jednoducho borec a štramák. 8/10 PS: Malé plus za roztomilé medvieďa vo vedľajšej úlohe :-) (18.08.2018)

Ano, zdá se to nemožné...bláznivá komedie na tak vážné téma. Ale Gérard Oury a Jean Paul Belmondo? S přehledem to zvládli. Z dětství jsem si tento snímek pamatoval jako velkou legraci a u toho zůstalo. První část je fraškovitá a u druhé, i přes přítomnost "Hitlerovy sestry" vás nepříjemně mrazí v zádech. Film má příjemnou podobu road-movie a milou hudbu Vladimira Cosmy a la Uprchlíci...jo, ano, tohle můžu v každou denní i noční hodinu! (02.05.2003)

Kdepak, styl Gérarda Oury mi prostě nevyhovuje. Dobrodružství protkané patosem, z toho se mi ježí chlupy. Speciálně v okamžicích kdy se rozezněl klavír, jenž dával scénám punc osudovosti, mě přiváděl do bleeextáze. A bohužel se tyto chvíle netýkaly sportu. Všechny pasáže s boxem, totiž byly zbytečné a ve filmu vlastně nemají žádné opodstatnění. Pokud by tvůrci našli jinou záminku, třeba že Jo jede na olympiádu jako divák a současně host Günthera, tak se mohlo krátit o dobrých deset minut. A že by to bylo zapotřebí. Ale ani to by nepomohlo, protože Oury spíchnul dohromady podivný paskvil. První třetina filmu byla v relativně seriózním duchu, druhá pak čistě v dobrodružném, kdy mi před očima naskakovaly pasáže honiček z Velkého flámu, nebo i z Velkého útěku, kde náckové naháněli Steva McQueena a jeho kumpány. Až poslední třetina nabídla slušný humor podle mého gusta, často na hraně parodie. Teoreticky, pokud bych měl potíže s krátkodobou pamětí, bych mohl být spokojený...v duchu: konec dobrý, všechno dobré. Ale ve mě ta rozmrzelost z té žánrové čalamády přetrvala a dokonce ji ty vtipné pasáže umocnily. Navíc ve mě vcelku zbytečně...je to jen film, rezonoval i odvoz medvíděte od matky, jen aby mohl Jo dát chlapci ponaučení. Je to blbost, ale demonstruje to mou nevoli, s jakou jsem film sledoval. Belmondo opět dostal možnost ukázat své fyzické herectví, což bylo v jeho dvaapadesáti letech obdivuhodné (ano, vím, Cruise je starší a taky zvládá), ale jinak neměl co hrát, resp. dialogy neměly žádnou sílu. Kdyby se nad hlavami postav objevovaly bubliny s krátkými větami, nic by se nestalo. Byl bych raději, kdyby tam ta prostřední, dobrodružná pasáž nebyla a Eso es by pokračovalo v duchu prvních minut. Tam by se totiž našlo mnoho podnětného a dobrého. Na malém prostoru Oury ukázal, že v roce 1936 nebyl svět tak černobílý, jak to vypadá dnes ve světle událostí poté. Nebyli všichni Němci vrahouni a zrůdy a je také potřeba říct, že sportovci skoro celého světa neváhali a promenádovali se s hailujícíma rukama po oválu, jakoby se nechumelilo. Jenže tudy se tvůrci neubírali. Takže za mě spíše zklamání. A to i přes tu parádní výpravu a kupu staré techniky, která mě vždy ve filmu potěší. (04.01.2023)