Jara.Cimrman.jr

"Já nevím proč, když jsou ti Tibeťani tak utlačovaní, se nedomluví s nějakou velkou zemí, aby je chránila. Třeba Čína je docela blízko." Tak právě tyto Ozzákovy důvtipné poznámky jsou pro mne jediným opravdovým důvodem k udělení hvězd. Vyčpěle diskotékový Tomi Paci je totiž neuvěřitelně nudný, něžné pohlaví je zde vhodné pouze pro nahrávky a debilita Lexy překračuje všechny hranice, do kterých jsem schopen rozpoznat vtip. Ale Ozzák je Ozzák a tak mu přejme, aby se mu nikdy nepodařilo vystřízlivět.

"Někteří lidé nebezpečí vycítí. Já ne." Tak to jsme dva. Já bych tedy patrně nepodepsal přiznání, že jsem někoho zabil, ale Mike alias Černý Ir měl rád dobrodružství, peníze a paní Bannisterovou, takže si s takovou drobností příliš nelámal hlavu. Zavedl mne tím do zamotaného příběhu, který nějakou dobu vypadal napínavě, ale postupně napětí ubývalo a při šaškárně v soudní síni jsem zaplakal nad ztracenou atmosférou. Nicméně žraloci se nakonec sežrali, což je dobře, femme fatale mne tradičně okouzlila, což je potěšující, a k avizovanému konci světa zatím nedošlo, což nevím úplně přesně, jestli je dobrá nebo špatná zpráva.

"Tys mi krvácel do pití?" To se tak při fetem ovlivněných vánocích občas stává. Ethan se chce usmířit se svou ex-přítelkyní, Chris shání trávu pro spoluhráče, Isaac zase chce poprvé kouřit velké péro a já se chci bavit o něco lépe. Jenže mi to s těmi jointy, houbičkami, koksem a podobnou výbavičkou zase tak moc nejde a tak se prostě neumím správně zasmát tomu, když se manželka promění v draka. Nicméně nějaká ta zábava se dostavila v kostele, při bitce se Santy nebo při infantilních hudebních číslech a tak za tu vánoční náladu uprostřed června ty tři hvězdy, co se mi právě před očima proměnily v chobotnice, dám.

"Kromě mě, ruských speciálních sil, tu máme trdlo, Matu Hari, duševně chorého a starce." Tak to je poměrně přesný popis neporazitelného žigulikového komanda. Mě tedy nejvíce bavil bazuku neustále postrádající psychopat Fisher, ale taky se mi líbily "holčičí" pranice Glorie i Bes a rozesmála mne i nejedna computerová vychytávka. Na mě by tedy Drew neměl, protože nabourat se do mého hloupého mobilu, převzít řízení mého hloupého auta a získat přihlašovací údaje od hloupého uživatele, který si je navíc nepamatuje, je nemožné. Přesto jsem byl celkem spokojen, neboť jsem na béčkových filmech vyrůstal a tento nabízí dost zábavy pro každého, kdo umí vypnout mozek a tupě se bavit.

"Buď je to vtip nebo tě pohřbili zaživa." Probudit se v zakopané rakvi není ničím, po čem bych dychtivě toužil, ale mít s sebou mobil, tak bych to zvládl. Moje baterie totiž vydrží 16 dní bez nabíjení a mám v telefonu dostatek spřátelených dobrodruhů, kteří by se ke mně prokopali i přes betonovou peřinu. Jenže Luisova baterie za moc nestojí, přátelé nemají čas a rodina je příliš smutná na to, aby věřila na zázraky. Kdo má rád černý humor, ten si tohle může užít, ale klaustrofobiky to určitě nevyléčí.

"Namiřte na nepřítele ... tím jsi myšlen ty!" Záchranné akce zvládám levým křídlem, neboť jsem ta moucha od Matsubashi, která hravě proniká k nepříteli. A cyberpunkové věci mě baví, i když tohle bylo příliš svižné na to, abych k Terrencovi dokázal cítit větší sympatie než třeba k oblafnutému likvidátorovi.

"U vás se zatýkají lidi úplně bezdůvodně?" Dva týpci nemohou domů a já jim to nezávidím. Na jednoho totiž číhají paparazzi, na druhého soudruzi v baloňácích a ten třetí, tedy já, to nepobral. Jediné, co se mi líbilo, byly ty telefonické hovory, po kterých začal Angličan okamžitě rozumět rusky a Bělorus anglicky. Asi taky někomu brnknu, abych se stal lingvistou.

"Zapomeň na randění. Založme rodinu." Tak to je patrně sen každého chlapa, kterému právě přistála na talíři sličná kořist, s níž plánuje nekonečnou budoucnost na jednu, dvě či případně tři noci. Jenže tohle není o Johnovi a Scarlett, ale o souboji pravé a levé hemisféry, z nichž u mne vždy vyhrává ta výrazně zábavnější červená. Abych však prokázal svou nestrannost, tak ta modrá rovnala vidličku obzvlášť pregnantně. Hemisféry mne zkrátka bavily, a to nakonec všechny čtyři, ale to rande samotné zase tak moc humoru nenaservírovalo.

"Na jeho místě už jsem byl a on bude na mém." Kdybych někdy při hledání místa jménem Sebevědomí potkal svou zoufalou a šílenou verzi, tak by mne to asi poněkud rozhodilo. Kliďas Robert to ovšem v poklidu přijme, sám se sebou si pohovoří z obou úhlů pohledu a elegantně se přitom přesouvá ve voze značky Volvo V50. Mě tahle Volvem sponzorovaná hříčka celkem bavila, ale ani k uvažování o nákupu švédského vozu mne nedonutila, takže někde je něco špatně.

"Kdo přežije v New Yorku, přežije i tady." Tak to je pravda, džungle jako džungle. V této navíc poměrně zábavně pobíhá křovák Xixao za náklaďákem se svými dětmi, ale ani tentokrát na to není sám. Já jsem se bavil při startování letadélka poháněného skotskou, při jízdě na kole ve formaci 2+kohout, při vytrvalosti skunka, při obelstění hyeny a zejména při skokanských schopnostech Dr. Taylorové. A jelikož nemám doktorát z práv, zoologie ani kinematografie, tak mohu s klidným svědomím odborně napsat, že se mi to moc líbilo.