Recenzie (1 746)
Solo: A Star Wars Story (2018)
// Kvůli tomuhle jsem Disneymu před lety při koupi práv na tenhle svět netleskal. Nebýt posledních 10 minut, prakticky bych z kina odcházel z nejhorších Star Wars. Takhle je to jen těsně v závěsu. 6/10
Špunti na vode (2017)
// Čekal jsem peklo, nakonec z toho vyšel kupodivu bezbolestnej (teda skoro) rodinnej film s pár moudry a vyloženě povedenou atmosférou. Co by za to dali Bajkeři. 5/10
Všetko najhoršie (2017)
// Sexy Groundhog Day, kterej není zdaleka tak blbej a levnej, jako většina jeho teen hororových bratříčků. Za mě naprosto v pohodě. 7/10
Odnikiaľ (2017)
// Diane f*cking Kruger vs. náckové v brutální emocionálně nabité bitvě, která o životě říká mnohem víc, než by se na první pohled mohlo zdát. 10/10
Tiché miesto (2018)
// Komorní příběh opřený o silné emoce, zabalený do naprostého zvukového porna. Od 10 Cloverfield Lane asi nejlepší thriller / horor / sci-fi, jaký jsem v kině viděl. K tomuhle se budu ještě hodně rád vracet. 9/10
Nikdy si tu nebol (2017)
// Bez té pseudoart formy to mohl být celkem dobrej film. 5/10
Batman Ninja (2018)
// Přesnější název by byl Batman Digimon Transformers Ninja Bullshit. Animace nádherná, obsah silně mimo. 4/10
Avengers: Nekonečná vojna (2018)
// Já... bych to trochu krotil. Je to epický? Ano. Je to vyvrcholení deset let dlouhého komiksového seriálu? Zatím ne. Je to jen první půlka, vynikající první půlka, ale pořád pouze část většího celku, ve které fungují akce, hlášky i humor, ale emoce na úrovni těch cca dvaceti sólovek to nevykřeše ani jedinkrát. Parametry pecky tu jsou a nikdo vážně nepřehání, když vám říká, že tam toho je hodně. Nemůžu se ale zbavit pocitu, že tam toho mělo být ještě víc. Snad ty "wow" momenty dorazí v pokračování. 8/10
Teror (2018) (seriál)
// Desítky námořníků, dvě lodi, jedno monstrum a nekonečná kostka ledu. Terror je pomalej a intenzivní, má fantastické herce a ještě lepší scénář, asi nejvíc pro něj ale pracuje atmosféra. Z drobných zádrhelů se stanou menší potíže, ty přerostou v poměrně vážné problémy, ze kterých se postupně a nutno dodat nevyhnutelně stává bezvýchodná situace, po které už přichází jen jedna věc. Teror. Je to intenzivní, mrazivý a poměrně dost depresivní. Situace se navíc několikrát zkomplikuje i způsoby, kterými byste to nečekali (a nikomu v životě nepřáli), takže těch deset epizod je nakonec docela boj byť jen ustát, natož si to nějak víc užít. Pokud je ale tahle beznaděj přesně to, po čem na obrazovce toužíte, pak nebudete zklamaní. Já nebyl, ale znova už si to fakt nikdy nedám. Škoda slabšího finále s pár divnými momenty, ani to mi ale celkový zážitek nezkazilo a těch 10/10 si to po právu zaslouží. Vedle Altered Carbon zatím nejlepší novinka tohohle roku.
Muž vo vlaku (2018)
// Commuter nepřináší nic nového, v rámci žánru ale spoléhá na osvědčené postupy i přesvědčivé obsazení, střídá napětí s akcí a já si nezpomínám, kdy naposledy by mi 104 minut uběhlo tak rychle. Kdo od toho nebude chtít víc než akční thriller ve vlaku s Neesonem, nebude zklamanej. 6/10