Lateef

Po dvojitém Zátahu se devastátor Auwajs rozhodnul v řeči českého distributora Zasáhnout, avšak výsledný produkt si nebudu pamatovat pro jeho zasažení mého akčního Já, nýbrž pro zklamání na všech úrovních. Tvůrčí tým je režijně omšelý, nudný, nezáživný, nijaký. Stunt tým, který tentokráte tvořil sám Iko a jeho nohsledi, si nevedl o moc lépe. Akce je spíše než na propracované choreografii postavená na přemrštěné a prvoplánové brutalitě, která je dle mého zcela zbytečným prvkem, jenž měl možná vzbudit zájem, zhustit atmosféru, ale působí spíše opačným způsobem. Iko inkasuje asi sedm tisíc bodných a sečných ran, kopů, úderů, aby se pokaždé zvednul ze země a nějak náhodně protivníka přemohl. To mě nebaví. Těšil jsem se na souboje s promakanými trajektoriemi rukou, loktů, kolen a dostal jsem pokrm bez chuti a šťávy, jehož polknutí je možné pouze s přivřením obou očí a nezbytným úšklebkem. Tfuj. Tohle smaže jen třetí chod a zvládnu ho na jeden Zátah...

Obsazení funguje jako poměrně slušné lákadlo, leč skutečné charisma má jen bělovousý vlk Lang, bobtnající Jones už značně méně a kamenná tvář Purcell jakbysmet. S čím tvůrci skutečně přestřelili, je stopáž blížící se dvěma hodinám, stihl jsem si u filmu zacvičit pár sérií kliků, protáhnout si záda, naobědvat se, nakoupit v Kauflandu a stejně jsem o nic zásadního nepřišel. Nic neříkající přestřelky, pár omšelých bitek, strohoučký předvídatelný děj. Nothing more. Víte, co je sebetrýznivější než pustit si zbytečný film?? Vědět už předem, že je zbytečný a stejně do toho jít a dokoukat ho bez proklikání :)

Vinnie začíná připomínat opuchlého kapustňáka, co se už nějaký ten pátek topí pořád ve stejných zahovnělých tůních. Ten smrad se mi táhne až do obýváku. Skutečně, tohle je akční řemeslo asi jako když si v sedm ráno se zalepenýma očima namažu příborovým nožem máslo na chleba a abych tomu dal nějaký ten náboj, zmáčknu tlačítko na pressovači a udělám si kafe. Něco tak rutinního a otupělého se fakt nevidí. Vyvěšená jedna hvězda je asi jen za tu nekompromisní rodinnou popravu a krátkou stopáž. Ale jinak se na tohle fakt dívat nechcete...

Thajský jazyk mi způsobuje ve středním uchu orkán stupně 12 na Beaufourtově stupnici. Ten žvatlozpěv se nedá. Celý film je značně nevyrovnaný, jsou tu pasáže, ve kterých vzývám akční Bohy a prosím je o rezignaci, neb zdejší squadra by je mohla z fleku nahradit, předvádí totiž neuvěřitelný záležitosti (po masakru v autodílně jsou musel dát na pár vteřin stop, abych sebral ze země spodní čelist), aby vzápětí celou předchozí krvavou vybíjenou degradovala bezpečnostními lany a zcela nevěrohodnými momenty (co přežila ta thajka v šatech snad nemohli myslet vážně). Části, ve kterých se značkami od aut nekrájí ruce a větrákem neseká ksicht na dvěstě kousků, se vlečou jak smog nad Pekingem, jsou těžké, oteklé, nudné. A pak tu jsou střílečky, které se snaží napodobit Johna Woo, na začátku mají nápad a spád, v závěru už mi z nich hlava padala předozadním směrem, protože jakmile nastoupí na scénu digitální efekty, je to odpudivější než viscerální tuk Jirky Paroubka. Fakt je to děsnej extrém. Nejspíš nikdy už to nedám znovu, ale minimálně scénu v dílně si přehraju opakovaně, tam muselo zůstat tak 8-9 kaskadérů s trvalými následky...

Tenhle kousek má velký smysl pro medicínu, neboť ho lze aplikovat jako stoprocentní anestetikum. Film je v podstatě odpojený od jakéhokoliv kinematografického umu, nefungují tu herci, příběh, řazení scén, kamera a ve finále vlastně ani bojové scény, které by měly být ohnisky akčních filmů, zde ale působí jako silný lék na spaní. Fakt jsem na to začal koukat v úterý večer, ve středu jsem dal dvě oddělené patnáctiminutovky a sledování dokončil ve čtvrtek dopoledne. Vcelku to prostě nešlo. Způsob, jakým zde byl zneškodněn zabiják hlavního záporáka, by mi ve třinácti způsobil sedmihodinový výbuch vzteku, odfláklejší než tohle jsou už jen regenerační techniky Filipa Grznára. Jedna hvězda za to, že znám ještě větší hnoje..

To, že je to vlastně hrozná nuda, zastiňuje Jason ještě stále svými latissimy a deltoidy, vrásky na jeho obličeji ale přibývají neochvějně a prohlubují se jako kaňony. Holt čas, tak jak jej známe, nikdo nezastaví. Akční scény naštěstí fungují velmi dobře a jsou to přesně momenty, kterými se film drží za poslední články prstů na 60%. Ulítlých over the top scén tu je bohudík poskrovnu (padák), trochu jsem se toho bál, pohybujeme se převážně jenom ve scénách typu "zlikvidujustotřicetpětborcůbezjedinýhošrámu"... Škatulka jak vyšitá - bijec Jason, barbínka Jessica... 40 miliónů dolarů(rozpočet)/109 miliónů dolarů(výdělek celosvětově)

Tak a teď už jen čekám na to, až přijde film, ve kterém Steven "Vousatá podkova" Seagal v prvních dvaceti vteřinách zakopne o otevřený poklop od kanálu, spadne do stoky, nárazem si ze svých oranžových brýliček udělá kontaktní čočky, zkape na nějakou krysí nemoc... a přesto bude mít největší ksicht na plakátu :D Trochu mě irituje, když na nás jednotka SS čumí z každého filmového pousteru a pak si ve filmu ubohých 15 minut hraje na poloboha. Jeho výstup začíná připomínat nějakou spirituální bytost, Osvíceného, Nedotknutelného. Jinak je tohle odpudivá sračka, zbytečná, nudná z každého úhlu pohledu. Dál už fakt nemůžu, už nechci. Zbytek kariéry se bude Seagal plazit filmovýma hovnama, ale u toho už nebudu...

Kluci z Moviezone snad dostali zdarma trénink s Van Dammem, jinak nechápu, co je vedlo k hodnocení 6/10. Kickboxer Vengeance je neuvěřitelně zbytečný film, ve kterém nefunguje vlastně téměř nic. Tak předně z Bautistova Tong Poa nevychází ani charizma, natož hrůza, maximálně tak zápach z nandrolonového opojení. Moussi, Shahlavi, St-Pierre něco umí, ale to je tu zase Střihač s Kameramanem, alias Skřípač s Hematomem, kteří bojovou akční scénu skřípnou do spárů tety Horskádráhahadr a zbyde po ní jenom modrozelená podlitina. No a Žán Klód tu vystupuje v podivné roli mentora, né že bych mu to nevěřil, ale ty pochcaný sluneční brejle mě fakt srali a on je né a né z té palice sundat. Takovej mistr nemistr, namistrovanej ministr. Choreografie Larnella není špatná, ale není možno si jí užít, neb Skřípač s Hematomem blbnuli jako dva tamaríni o poslední kus švestky. Chceme se účastnit dalšího dílu, který má přiletět hned příští rok?? Režisér LogoTetris naverboval islandské pohoří Bjornsson, americký růstový hormon Shaw a Lorda Raidena. Malou šanci tomu dám :)

U všech kopů z otoček, tak tohle teda bylo veledílo! Fakt beze srandy říkám, že líp bych to natočil s kámošema ve Stromovce v Budějkách! Kdyby tu byl ještě Lamas, Dudikoff a Bradley, mohl bych s klidem prohlásit, že jsem viděl všechny obyvatele domu důchodců, pavilón Nepoužitelní, na vycházce v blízkém lesoparku po tučném obědě. Jako když se mi nechce běhat, tak neběhám. Když se mi nechce stát, tak sedím. Proč se vůbec Nepoužitelní pouštěli do filmu, ve kterém se jim nechce nic, nechápu. Režie otřesná. Tu jednu pěticípou tu dám fakt jen kvůli té sebrance ztroskotanců, kteří se kdysi podíleli na mé motivaci k bojovým sportům a posilování.

Má to atmosféru devadesátkových arénovek. A vykrádá to Amerického samuraje do posledního filmového políčka, jen je to ještě lacinější, stupidnější a o takové čtyři pět stupňů kyu níž. Místní vocasníci (bojovníci napsat nemůžu, neb předvedené věci mají více společné s cirkusem než s bojem) mají černé pásky leda tak v šoumendó. Nechce se mi psát vůbec nic navíc, nemá to nic, kvůli čemu bych se na to chtěl podívat znovu.