Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Akčný
  • Komédia
  • Dráma
  • Horor
  • Sci-Fi

Recenzie (805)

plagát

Plán úteku 2 (2018) 

Sledovat tenhle film je jen o krapítek užitečnější činnost než se kochat denními aktivitami lenochoda tříprstého. Ultimátní nuda zaručena. No nic, jdu spláchnout a šplíchnout si do ksichtu osvěžovač vzduchu, jinak by mi z toho otupělého civění narostly pod očima lišejníky.

plagát

Accident Man (2018) 

Tak nám ti chlapci začínají v ksichtech jaksi otékat, čas a stagnující lymfu prostě nezastavíš. Adkins předvádí hereckou statiku a bojový standard, choreograf Tim Man vytvořil koukatelnou přehlídku spousty různých akčních pohybů, leč v určitých momentech vypadají konfrontace nedotaženě, utahaně, párkrát mi přišlo, že se černé Bílé prostě nechce tu nohu natáhnout, možná se začínají zkracovat podkolenní šlachy, ono v padesáti letech se není čemu divit... a fyzično z ručních "přestřelek" taky úplně necáká, rány viditelně končí trajektorii pár centimetrů před cílem a je to dost zřejmé. Příběh je inovativní asi jako denní režim křečka v kolečku, ale zase se najde pár brutalit z ranku Mortal Kombat - Finish him! Martyn Ford dostal od Adkinse už podruhé přes půlmetrovou tlamu, vůbec nechápu proč tvůrci Jurského světa oživují dinosaury pomocí cgi, když jim jeden učinkuje ve filmech s Adkinsem. Pocitových 50%, na jedno shlédnutí se to v pohodě dá, ale opakovaně se k tomu asi nemám důvod vracet...

plagát

Kráľ Artuš: Legenda o meči (2017) 

Tohle je prostě jasný DUO! Dravý, Ultimátní a Osobitý projekt režiséra Ritchieho. Má to švih Phila Mickelsona a kadenci dolního stupně Krimmelských vodopádů! Skoro všechno upaluje svižně, hbitě jako ještěrka po kamenné zídce, absolutně top je dynamická konverzační scéna, kdy Artuš polopatě popisuje průběh svého dne. Od začátku. Úplného začátku. Hradby bourají "megamamuti", hodovní sál penetruje "megahad", skoro by tu studio Asylum mohlo natočit sedmatřicátý díl svých Mega vs Mega. Hunnam má šťávu, Law spíše vláhu, soundtrack se blyští několika zlatými kusy. Skvělých 80%, finanční neúspěch je velká škoda, jen houšť a víc takových kousků! 175 miliónů dolarů(rozpočet)/148 miliónů dolarů(výdělek celosvětově)

plagát

Americký zabijak (2017) 

Mám radost, že existuje film, který přesně pasuje do těchto ukazatelů: 1/ vyplní mi naprosto ideálně časoprostor vlakem z Budějovic do Jihlavy, 2/ můžu ho v klidu shlédnout na notebooku, aniž bych litoval vstupenky do kina, 3/ i když vlak na výše zmíněné trase asi sedmkrát zastavuje, čili brzdí, skřípe, piští, tak skrze ten rámus nemusím mít strach, že bych přišel o nějaký duchaplný dialog, moudro nebo hlášku... nic z toho tu vlastně není :) Viděl jsem tedy vcelku snesitelnou akční jednohubku, ve které Ou Brájen kydlí krav magou protivníky (ale né že budete čekat Jasona Bourna!), ve které Adkins zdechne tak šumařským způsobem, že tuhle Ránu v Síle musel cítit snad Luke Skywalker v předaleké galaxii a kde byl závěr, byť digitální, tak přesto takový, jaký bych chtěl vidět u spousty dalších filmů. Asi nemám důvod si to pustit znovu, ale neuráželo mě to a svojí misi to splnilo. Mírný nadprůměr. 33 miliónů dolarů(rozpočet)/63 miliónů dolarů(výdělek celosvětově)

plagát

Valerian a mesto tisícich planét (2017) 

Neuvěřitelná rozporuplnost! Valerian obsahuje obrazy, které by si mohl Michael Bay dát jako wallpapery na svůj pracovní notebook a slintal by u nich jako psi I.P.Pavlova. Fakt jsem si několikrát film zastavil a kochal se mrazivě precizními záběry na planety a přilehlou faunu s flórou. V těchto momentech by se filmový fanoušek radostí normálně zastřelil do hlavy. Jenomže jakmile se zaměřím na děj, konání a dialogy hlavních postav, musel bych nudou skočit ze Žďákovskýho mostu placáka přímo na solar, abych se probral. Tohle musí bejt snad trestný, něco tak špatnýho lze zplodit jen za přítomnosti samotné paní Ohavnosti. Tfuj! Dokoukat to jde pouze s párátky mezi očními víčky, třemi diazepamy a deseti litry zelenýho Monsteru. Normálně jsem fyzicky trpěl, hlavní hrdina má nosohltan ucpanej hadrem na nádobí a chemie mezi ústřední dvojicí je tak omšelá a vyčpělá asi jako když v laboratoři jen tak škrtnu zápalkou a nechám jí suše dohořet. Chviličku je tam plamínek, který se za sedm vteřin promění v dým. Znovu si to prostě nepustím, maximálně si vytipuju screeenshoty planet a města Alfa, to je strašlivý žrádlo. Celek je bohužel za 50% a jdu si pustit Pátý element, abych se hned vrátil z druhé strany zábradlí a nemusel se vrhnout do hlubin Orlické přehrady...

plagát

Temná veža (2017) 

Knižní předlohu jsem nečetl, ale i bez toho cítím, že filmovou verzi Temné věže tvůrci probrali jako důchodci bednu jablek v Kauflandu ve čtvrtek v sedm ráno a asi tak 80% vyselektovali. To nejatraktivnější na zbytku je snad jen McConaughey a jeho vcelku atmosférický záporák a druhý zapamatovatelný moment je milimetrově přesná střelba Gunslingera. Po pár týdnech si na nic jiného nevzpomenu. Takže odškrtnuto a jedeme dál... 60 miliónů dolarů(rozpočet)/111 miliónů dolarů(výdělek celosvětově)

plagát

Stratený v džungli (2017) 

Yossi Ghinsberg by v téhle džungli přežil opravdu pouze s kouzly Harryho Pottera, jakými jsou třeba Cave Inimicum či Fianto Duri. Tímto narážím na určitou nevěrohodnost konfrontace Daniel Radcliffe vs bolívijská s(u/y)rovost. I když je známo, že v případě ohrožení života, přepíná lidský mozek na survival mód a člověk je schopen mnoha věcí, které jsou v běžném životě nepřístupné. Příroda divoká a krásná, motivace čtyř hlavních postav trochu zvláštní, sjíždění řeky má drajv a část vyobrazující přežívání slušná včetně závěrečného mrazivého po-vstání. Opakované shlédnutí ale nehrozí, chybí větší zarytí pod kůži a kromě pár momentů, které si ale budete pamatovat zejména pro jejich survival ladění, vlastně téměř nic obohacujícího. Lehce nadprůměrných 60%.

plagát

Na plný plyn (2017) 

Fejk. Náhražka. Béčko. Sekundant. Sterilita... a další slova významově ne nepodobná těmto se mi vynořují v mysli těsně po skončení této jaloviny. Jednoduše je to krabicák, neříkám, že série Rychle a zběsile je nějaký Bolgheri za 4K, ale má to asi všechno, co od akčního filmu o rychlejch autech čekám. Tohle hnije zaživa. Za pozornost stojí vlastně jenom ta sestavička... kár... jasně, že né herců, protože ti nehrají, ti jen přišmrdávají holému scénáři a pronáší odpudivě prázdné a klišovité věty. Mám to odškrtnutý a už se k tomu nikdy nemusím vracet, slabé dvě hvězdičky, z nichž jedna pomalu vyhasíná...

plagát

Trestanec (2017) 

Coster-Waldau zní jako název německé firmy specializující se na těžkotonážní těžební stroje. Ve skutečnosti nejsme až tak daleko od pravdy, jelikož když se Nikolaj rozjede, je to prostě buldozér a zároveň nejmohutnější opěrný prvek filmu. A pak je tu taky atmosféra, která se postupně odívá do hutnějších a hutnějších kabátů. Celek nepůsobí úplně jako famózní dělovka bez chyb, ale určitě jde o dost dobré vězeňské drama, které by nemělo uniknout pozornosti diváka.

plagát

Neporaziteľný: Návrat kráľa (2016) 

Trojkou došel Boyka pětihvězdičkového Vykoupení. Vznik čtyřky byl technicky velmi náročný a vzhledem k průtahům s uvedením si lze vyvodit, že jeho realizace byla otázkou spíše vyšší moci než schopnostmi tvůrců. Jenže prostě když něco děláte srdcem, všechno ostatní včetně rozumu jde do prdele. Takže jo, příběh čtyřky zrovna nezabral sto áčtyřek, ale koukám-li z druhé strany: na co jsme čekali, že to tvůrci navlečou?? Ano, sedělo mi víc prostředí ze třetího dílu, včetně dalších fighterů, tady prostě nabíhají osvalenci do ringu vlastně bez jakýchkoliv expozic a opouští jej ve stavu rozsypaného čaje. I přes jednostránkový scénář se mi ale postava Boyky mimo ring líbila. Stejně jako Alma. Příběh uzavírám jako tu nejtenčí nit, na kterou realizační tým Chapkanov, Florentine, Man navlékl naprosto špičkové bojové korálky. Adkins v mezidobí mezi třetím a čtvrtým dílem absolvoval krasobruslařský kurs u Pljuščenka a okořenil ho svými nárty, patami, lokty, přičemž vznikl nový bojový styl Boykadó. To, co se tu děje v ringu, má samozřejmě v prvé řadě vypadat super, ale ono to jednoduše JE super, protože Adkins, Man, Achabbkahe a další jsou srdcaři a totální šrotovací mašiny, které znají snad jen jednoručky, strečink, gymnastiku a nulovou gravitaci. Mám štěstí, že stárnu, ale vidět tato arénová komba v nějakých patnácti šestnácti letech, bezmyšlenkovitě bych svolil k odjezdu do džungle, běhal bych s kilem hovězího u zadku se smečkou hyen za sebou a nechal si na rectus abdominis pouštět tykve klidně ze stometrové sekvoje. Prostě rozklad na buněčné úrovni, fantazie, euforie, obdivuje tenhle skill maximálně. Navíc je super, že vše krásně vidíme, že funguje kamera, střih, nasvícení... a jen ta hudba pokulhává. Alan Gold a jeho Can´t Stop Me je fajnová, i znovu ta Bring It On, ale jinak vlastně nic. Pátý díl nejspíš uvidím ve věku 40+ (a Adkins 46+), takže své nadšení krotím, ale teď jsem si to užil ještě opět skvěle. Díky za to!