Lateef

Fakt jsem si chvílemi nemohl vybrat, jestli si vysrat oči z důlku, vysmrkat mozek z lebky nebo rozervat ušní bubínky. Tohle bylo totiž místy tak dementní, že to bylo vlastně vážně až vtipný. To je totální shitství, co jsem teď napsal, ale nemůžu si pomoct, fakt to tak je. Rob Van Dam vylezl z útulku pro medvědy a rve se stylem grizzlyho co sežral džber vraních ok čtyřlistých. Tam není technika, tam jsou prostě hulvácké sevřené hrsti. Bautista vypadá jako pokérovaná dukovanská chladící věž, je dobře nadabovanej, docela hlásí, no a v soubojích se mohou s Van Damem (do psí díry, to je tedy pseudonym) směle poplácat po nasteroidovaných ramenou. Těšil jsem se vlastně jen na Marrese a jeho akční skill, ale vesměs nepředvedl nic a když už to něco málo zavánělo capoeirou, tak se k tomu přimotali dva blbečci, kteří si říkají střihač a kameraman. Dva dementi, co mají radši sbírat borůvky na svazích. Jenže tihle by nasbírali právě ta vraní oka.

Ultralaciné direct to video béčko, které akčnímu fandovi nemůže nabídnou zhola nic. Kdo se těšil na pohybové eskapády Marka Dacascose, musel si vystačit s třemi lokty, čtyřmi koleny a jedním obounožným kopem. Jinak se střílí. Záporáci netrefí nic, klaďasové je kosí po desítkách. Sorry, ale na tohle bych neslyšel ani ve třinácti letech. Utahaná, nezáživná a sterilní nuda, která samozřejmě po několika dnech upadne v hluboké zapomnění.

Zápletka dovedená ad absurdum, ale to jsme všichni, kdo jsme na to šli do kina, samozřejmě věděli. I když možná jednou dvakrát jsem si i tak řekl, že to je opravdu ve své podstatě chujovina. Když se však otevřelo headshootové Peklo, bylo se rozhodně na co dívat, scéna v discobaru je výborná, i když občasné bojové techniky jako hod výkrutem zápěstí mi připadaly jako z kurzu tanečních začátečníků :) Top diskotékovou scénou pro mě zůstává ta z filmu Collateral. Čeho si však na filmu cením dost, je prostor pro realizaci Danielu Bernardtovi, ten se po mnoha letech vrátil ve větší roli záporákova osobního strážce a fight "padesátníků" jsem tak velmi kvitoval. Bohatě by mi stačila pětaosmdesáti minutová stopáž. Přezdívka Baba Jaga rulez! 20 miliónů dolarů(rozpočet)/79 miliónů dolarů(výdělek celosvětově) Jinak tady máte odkaz na Johna Wicka o 30 let později! https://www.youtube.com/watch?v=WyIq9FdTgwM

Asi takhle... není to z kategorie filmů, u kterých si musíte chrstnout do ksichtu kyselinu, abyste si rozleptali obě oči... ne, dá se vcelku v klidu dokoukat, samozřejmě okohybné svaly aktivujete především, když před kameru naběhnou White a Crowder. Druhý jmenovaný znovu preferuje především líbivé techniky capoeiry, byť choreografie soubojů není tak provázaná jako v případě např. třetího Undipusted (chybí i lepší oponent, hlavně v prvním fightu). White kope do všech světových stran i k nebesům, kouká se na to pořád pěkně, ale už to prostě není stoprocentní. Finále postrádá údernost a jistou "levelovost", tak oblíbenou u béčkových akčních filmů. Lepší by bylo zaměřit se na každého protivníka zvlášť, než na všechny najednou. Děj vatový, to je jasné, ale alespoň vcelku atraktivní lokace. Pohodových 40%.

Režijní debut Garyho Shorea se nese v béčkovém, přesto vcelku zábavném hávu. Nejde ani tak o velkolepé bitvy, souboje, choreografii (v podstatě jsou všechny tři zmíněné atributy žalostné), ale o symboly života, oběť, ochranu a ... Luka Evanse... jo, o toho jde hlavně, protože to je základní stavební kámen celého snímku. Kámen jedním slovem charismatický. Věřím mu roli otce, který promlouvá ke svému synovi, i roli "Batmana", vojevůdce, který mocnou silou vede své "dětičky" proti hordě nepřátel (vskutku impozantní scéna). Finální souboj nudně kráčí vyšlapanou klišovitou cestičkou, samotný závěr pak úsměvně otevírá dveře pro pokračování, které pravděpodobně přijde vzhledem k tomu, že film vložených 70 miliónů dolarů přetavil ve slušných 190 miliónů dolarů celosvětově.

David Belle lítá po ghettu jako gibon bělolící po svém teritoriu, tohle bude jednoduše efektní vždycky, protože prostě není standard točit vruty po schodištích, běhat po stěnách chodeb, zesměšňovat méně pohyblivé protivníky a skákat po barácích stejně jako můj soused Spider-man. V podstatě jde o úplnou kopii Okrsku 13, jen tu chybí Cyril Rafaelli a místo něj sem byl dosazen tragicky zesnulý Paul Walker. Příběh očekávaná nuda, akrobatické scény supr, víc nemá cenu psát. 28 miliónů dolarů(rozpočet)/69 miliónů dolarů(výdělek celosvětově)

Edwardsova jízdenka do áčkové hollywoodské ligy mi sedla náramně. Vůbec mi nevadila absence ještěra téměř v první půlce filmu, naprosto kvituju ono naznačování přítomnosti něčeho obrovitánského (nadpozemského, božského). Godzillí řev bych pouštěl nešťastníkům trpícím zácpou, to by ty sračky lítaly jedna báseň, vskutku kulervoucí a monstrózní. Slova jako monstrózní, ohromné nebo ultimátní mi jinak skákala v mozku z neuronu na neuron pokaždé, když došlo k nějaké konfrontaci Godzilly s MUTO, docela by mě zajímalo, u kterého wrestlera se ještěrák zaučoval. People´s Elbow Dwayne "The Rock" Johnsona je určitě efektní, avšak Godzillí "Tail Road to Eternity", opravdu zaryl moje nehty do kinosedačky. Následující "Ice Kiss Gilotine" byl onou třešničkou na lahodném dortu. Cesta, jakou Edwards urazil od Zakázané zóny ke Godzille, to je prostě masakr, skutečně jsem si to moc užil, těším se na dvojku ukrutně, s nadšením přivítám další monstra, jen doufám, že se z toho režisér nepodělá a pojede stále podle sebe. Pátou hvězdičku schovávám pro MechaGodzillu :) 160 miliónů dolarů(rozpočet)/508 miliónů dolarů(výdělek celosvětově)

V životě jsem se najednou poblil, posral a pochcal ze třech věcí: z masky Širokka v deseti letech, z vyprošťováku Jirky Babici v devětadvaceti letech a z gigantomočkorozleptanéočkosračky Sharknado 2 dnes . Ani ten nejvypatlanější mol, co mi jak debil žere věci v šatníku, by nestvořil tohle! Je to odpudivý jako herectví Iana Zieringa a scénář sepsal Člověk Vyjebaný (Homo Fuckensis). Víc nejsem schopen napsat.

Zatím nemůžu napsat nic. Finálový souboj mě odnesl do jiného časoprostoru. Na chvíli jsem v Ráji. Až se vrátím zpět na Zemi, dám echo (22.6.2014) --------- Časoprostor se opět překlopil a vyplivl mě zpět do Sluneční soustavy, cože, to jsem byl pryč celý rok?? Mně to připadalo jako pár vteřin... pár zpomalených vteřin, během kterých se mě jemně dotkla paní Ultimátnost, slečna Choreografie a víla Plesající srdce. Způsob, jakým Evans natáčí akční scény, prostě nemá obdoby, zde jsou navíc tyto skvosty zasazené do rozměrného mafiánského příběhu. Už první díl byl v úrovni fightů asi sedmnáct pater nad konkurencí, Berandal to navýšil o dalších pět, přičemž to poslední zpevnil grafenovou výztuží. Nedosažitelné, neprostupné, porovnávat se je marné asi jako soupeřit s Uwaisem ve strečinku. Bojové konfrontace působí jako ty nejšílenější výjevy z Knihy Rubání. Veletoče s bejzbolkou, vybíjená s kladivy a do finále nastupuje Velký CAR, Cecep Arif Rahman, se svými dvěma kerambity a spolu s Uwaisem roztáčí indonézský raketový ruko-lokto-koleno-pato-stroj, který povyšuje obyčejnou kuchyň nejdříve na oktogon a posléze na pohřebiště zbrocené chlístancemi krve. Rozhodně top souboj 21. století. Těžko říct, čeho se dočkáme ve trojce, ale určitě se tentokrát půjdu před shlédnutím vyprázdnit na toaletu, abych se pak při závěrečném zadržování dechu nepos... v obýváku! (8.7.2015)

Od té doby, co Ryback připravil pokrm z vymáčknutého oka a nožem penetrovaného mozku, jsem si tuto žánrovku, kde se hlavní hrdina postaví v uzavřeném prostoru proti nepříteli, velmi zalíbil. Proto i teď, kdy rovnici: Klaďas + pár spojenců + (stísněná atmosféra - přepálené finále) = Dobrá zábava, úspěšně řeší namísto mistra Seagala v současné době snad jeho jediný nástupce charismatický rabiát Neeson, chrochtám spokojeností. A nemá na to zdaleka 96 hodin, nýbrž jen pár desítek minut, během kterých se počet cestujících v pravidelných intervalech snižuje. 3/4 filmu sledujeme lišáckou hru na kočku a myš, přičemž si Neeson musí vyžrat roli té nejzpráskanější myši v okolí průměrného nonstopáče, která nedostane čuchnout ani poslednímu zbytku česnečky, kterou někdo v půl pátý ráno nedojedl. Scénář ho totiž provádí slepými zákoutími skoro geniálního labyrintu protivníkova mozku, vážně je na co se dívat a měl jsem i pocit jisté bezmocnosti a úzkosti. Luxusně vydlážděnou cestu však v poslední čtvrtině nahrazuje polňačka, kterou před chvíli projel hovnocuc: rozsračkovaná, nevábná. Rozuzlení a cgi finále už sem snad nepatří. Ale i přesto jsem si film výborně užil a troufám si zde mrsknout poměrně vysoké hodnocení. A vzhledem k finančnímu úspěchu filmu se brzy jistě dočkáme dalšího Neesonova kousku. Že by mezikontinentální vlak?? :) 50 miliónů dolarů(rozpočet)/199 miliónů dolarů(výdělek celosvětově)