darkrobyk

Kukuřičnééé...placky...ne, děti. Sinister 2 je slabší, jak už to často u dvojek bývá, přesto je lepší, než většina duchařin z poslední doby. A to proto, že více než na duchy, hmm, zde to vypadá dokonce na poltergeisty, sází na drama rozpadající se rodiny. Nejsilnější scény jsou tak paradoxně ty, kdy se střetávají manželé, jejich synové, případně všichni dohromady. Film má místy své napětí, ale strašidelný není. Zábavným zpestřením je duchařská filmotéka - potěšili krokodýlové i krysy, kteréžto mučení vynalezli již hodně dávno Japonci. Kromě přikládání hrnce s vyhladovělou krysou na břicho, která pak byla skrze otvor ve dně drážděna rozžhavenou tyčí, aby se co nejrychleji pokusila uniknout přes útroby, byl častější způsob přikládání hrnce na zadek odsouzeného - ten často zemřel na šok dříve, než se krysa dostala do jeho těla. Podle svědectví ale uhynula většinou i krysa, jelikož se v nitru těla udusila. Jinak filmu podráží nohy nesmysly, kdy malý kluk přemůže rodinu (hlavně despotického otce), což raději není ukázáno, propuštěný zástupce šerifa přijede na místo popravy v autě, ale pak, čert ví proč, všichni prchají pěšky... Solidní průměr na jedno podívání.

Film plný hajzlů s jednoduchou zápletkou snad může uspokojit jen jistou skupinku diváků. Ano, Oldman i Ford hrají skvěle, za to mají ode mne velikou hvězdu. Ani slušivá kamera a šlapající hudba mne však nedonutí, abych této prostoduché zábavě přidal další. Naivní vyprávěnka by si zasloužila místo krutodrsných modrých čísel černá.

,,Jsem Hard Dick!" ,,Má to tam pod palcem ruská mafie" (jo, za každýho vyvrženýho Rusa palec nahoru, jenže zas tak moc jich nebylo). Zombiárny mám rád i v komediální podobě, ale indický počin mě za srdce nechytil. Ba co víc, tenhle film mě prostě nebavil. Vše se tak nějak vleklo, humor přízemní, jen když nastoupili zombíci a započala krvavá hostina následovaná vykydlením, jsem se trochu pobavil. Pěkná kamera, slušná hudba a střeva ven...nic víc.

Fantastický snímek bez velkolepých efektů v do určité míry až artové rovině. Ač se to možná nezdá, film sází kromě příběhu na výraznou vizuální stránku, tedy na vyprávění pomocí obrazů. Ty jsou často doprovázeny meditativní až uhrančivou hudbou. V jednoduchosti je síla - muž s nově narostlou nohou se pomalu, nevěřícně a přitom radostně prochází bos po trávě, David usedne mlčky do křesla, pozoruje neklidné slunce pableskující mezi rychle letícími mraky a vzpomíná na svoji ženu a kolem modrého meteoritu víří neklidný hmyz.... Prohnilý svět přeplněný válkami je třeba vyměnit za nový, zbývá jen najít nového Adama a Evu - potopa? Ragnarok? Armagedon? ...jiná slova pro stejnou věc, pro změnu. Film, který zřejmě osloví menšinovou diváckou obec.

Duchařské příběhy mne moc neberou, nepřipadají mi příliš strašidelné. Tohle je ale něco jiného. Více než o horror jde o mysteriozní snímek. Téměř dvě třetiny sleduje divák dům (tedy úžasný! dům). Popisný minimalismus by se klidně obešel zcela beze slov, jenže zesnulá matka má potřebu dělit se o své vzpomínky a myšlenky. Kamera nám předkládá nádherné obrazy, které by obstály jako umělecké fotografie. Nachází se Leon ve strašidelném domě, nebo se vše děje jen v jeho mysli? Vzpomněl jsem si na staré horrory z 50. - 60.let, kdy divák často ani nezjistil, kde se nachází pravda. To umocňuje tajemnost snímku. Hudba výborně dokresluje atmosféru, asi nejděsivější je v momentě, kdy Leon sestoupí z původně uzamčeného pokoje po schodišti do svatyně... A ještě je tu jakýsi kult andělů. Není však jasné, zda se nejedná o anděly padlé... Divák mající rád klipový střih, akci, prvoplánové lekačky a škopíky krve bude rozhodně zklamán (stačí mrknout na hodnocení uživatelů). Kdo se nebojí pomalé cesty a klidně plynoucího příběhu, zklamán snad nebude.

Černobílá Lovecraftovi sluší! A výborná klasická hudba, která tu připomněla Wagnera, tam zase staré tajuplné filmy. První část je spíše komorní, jako by herci vystupovali na jevišti, pak nastane zlom a s příchodem na farmu stoupá napětí až k epickému finále. Vše se samozřejmě točí okolo Lovecraftových oblíbenců - Prastarých, Příchozích z hvězd, Cthulhu... , kteří mají přežívat v neprobádaných horách, v lůně divoké přírody. Film se drží základní linie povídky, dále ji však rozvíjí a obohacuje (především sabbat je fajnový). Původní povídka nepatří mezi mé nejoblíbenější, přesto jsem ji znovu - pro srovnání - přečetl. Polovina je sestavena z dopisů, v té druhé pak sledujeme cestu hlavního hrdiny na farmu, která není tak dramatická jako ve filmu. Lovecraft se snaží nahnat hrůzu výběrem slov spojených s děsem, popisy ponurých míst (zejména v kosmu) a citací ze svého Necronomiconu. Největší část pak zabírají myšlenkové pochody hlavního hrdiny, což se do filmu dává špatně (stačí připomenout neúspěch většiny filmů podle S.Kinga). Snad i proto jsem byl mile překvapen, jak se tvůrci s literární předlohou poprali.

Příjemná vánoční komedie (asi by byla vhodnější zítra, kdy Česko opět zasype sníh) s roztomilým čertíkem, co rád splní vaše přání. Tedy expozice byla zbytečně dlouhá, kecy mezi hlavními postavami únavné, ale vše vyrovnalo několik scének. Nejzábavnější byla dozajista bitka na půdě, která se následně přenesla do přízemí. Útok oživlých koláčků! Bacha medvěd! A zase ti klauni! Trochu mě zklamal Krampus sám. Taková průměrná nestrašidelná maska, kterou strčí do kapsy i Ďábel z Legendy. Celou dobu jsem trnul, zda se vše dobere šťastného konce a - ANO! Tož to mě potěšilo. Hezký vizuál, úderná hudba, romanticky zasněžené městečko...co více si přát.

Mysteriozní, halucinogenní, surrealistické, metaforické bubu vyprávění. Cesty, vedoucí do míst, která nejsou na mapě, do paralelních světů, zkrátka do jinam, nejsou ve filmech ničím neobvyklým. A klidně by šlo vypustit satanskou symboliku, jelikož jen trochu vnímavý divák pozná, kam se hlavní postavy dostaly. Dva muži ujíždějí krajinou a cosi je sleduje....nejsou to Marťani, jak by se mohlo zpočátku zdát, ale Mozkomorové, kteří se nespokojí jen s duší... Občas sklouzne film do zábavné polohy, nejlepší je tak resuscitace přejeté slečny, již řídí po telefonu snad samotný Asmodeus. Pokud se zpočátku divák neorientuje, pak směrem k závěru se kruh hezky uzavře. Občasné gore (polibek Mozkomora, zlomená noha či umělé dýchání) potěšilo, nad nepříliš dokonalými závěrečnými triky jsem milosrdně přivřel oči. The Gifted zní místy jako hudba J.Carpentera, což nebylo na škodu..... Vydařené.

Shelleyová pojala svůj román jako drama uměle vytvořeného jedince, který není schopen začlenění do lidské společnosti. Tvůrci Viktora vsadili na jiného, na Igora - rovněž jaksi ztraceného, rovněž stvořeného Frankensteinem, avšak s poněkud větší schopností najít své místo mezi lidmi. Pominu, že ani zde mě Radcliffe nepřesvědčil o svém hereckém umění, jelikož mé sympatie měl šílený J.McAvoy. Jinak žádný mimořádný herecký koncert se nekonal, což jsem ani nečekal. Film místy ztrácí nasazené tempo, ale má řadu velmi pěkných momentů (honička v cirkuse, předváděčka v aule a samozřejmě oživování umělé bytosti). Jsem rád, že došlo na starý skotský hrad, a tak se krásně prolnuly dvě roviny - steampunková a gothická. Samozřejmě kdo čekal intelektuální sondu do hlubin pomatené duše, byl zákonitě zklamán stejně, jako ten, kdo se těšil na děsuplný horror. Já byl nakonec spokojen. Slušivý vizuál a pěkná hudba.

Příjemné giallo s prvky gothicky, vraždami, krásnými dívkami, umírněnou nahotou a několika výstřiky krve (na hrotu oplocení nebo probodnutá dlaň). Argentovská červená se vine jako nit celým příběhem - rudá je nejen vraždící královna, ale i šaty a kostýmy dívek, auta, telefony a samozřejmě krev. Místy mírně nevyvážený snímek (uvažoval jsem o 3*) graduje v závěru (jeden si hned vzpomene na wallaceovky) - podzemní labyrint, krypta, netopýři, krysy a...mrtvoly. Uvítal bych více nočních scén a napětí po celou dobu snímku. Jako vždy skvělá italská hudba, slušná, byť nijak nevybočující kamera (poněkud chyběl smysl pro detail) a obstojné herecké výkony (ano, některé scény byly přehrávané, např. v dodávce, ale to mi u tohohle žánru nevadí). Celkově spokojených 3,5*