castor

Ne ne, Arnie, neoblafneš nás... ta stokilová kláda, kterou směle táhneš z lesa, je prokazatelná maketa, ale na druhou stranu jsme moc rádi, že tě zmrzlinové pikniky s roztomilou dcerkou „přestaly“ bavit a okolnosti tě donutily znovu nasadit onen sveřepý výraz neohroženého hrdiny. Nepřátel, a těch vskutku nebezpečných, ti po světě stále pobíhá dostatek, a tak zásobníky tvých zbraní nikdy nedojdou. Vše korunuješ zběsilou popravou početné armádní ochranky na ostrově (a nesmím opomenout naháněnou Sullyho v nákupním centru, kterého nakonec nezabiješ jako posledního) a navíc to celé bereš s absolutní nadsázkou. Díky ti za tuhle nesmrtelnou klasiku, ve které slovo nesmrtelný nebo lépe neprůstřelný dostává nový význam a forma mohutně vítězí nad obsahem!! Kdo v dětských letech nechtěl jít v tvých šlépějích, čapnout samopal a trochu si zastřílet? Je to svým způsobem neskutečně tupé a naivní, navíc s opravdu spoustou chyb, ale zároveň představuje absolutní základ akčních 80. let.

Narodila se s výraznou podváhou, ale bojovala. A to jí vydrželo celý život. Umanutou a odstrkovanou servírku pošle do ringu coby svého posledního koně starý a rezignovaný trenér. Příběh částečně o boxu, ale víc o vykupitelské síle zodpovědnosti za lidská rozhodnutí. Poctivé vyprávění, bravurní práce se světlem, kouzlící dvorní kameraman Tom Stern, režisér, který nás nechává vnímat rozvážný a chlapsky patetický příběh, letmo pouštěná hudební stopa – celkový dojem jen mírně kazí předvídatelnost a jakýsi mistrův přímý „tah na branku“. Ale čert to vem. Jinak naprosto trefil herecké obsazení, noblesní Morgan Freeman je bezchybný, sám Clint Eastwood dávno přezrál nejlepší ročníky a přirozeně krásná Hilary? Radost pohledět.. Eastwood je žijící legendou, celý život oscilující mezi herectvím a režií a právě jeho minimalistické vedení jeho příběhům dokonale svědčí. Na sklonku své tvorby je neomylný. Melancholický neklid a jedno poctivé dospělé vyprávění. Plný počet.

Řada symbolů, které běžný divák jen těžko rozliší a dokáže zařadit, přesto velmi podmanivá hudba a poetická kamera, ovšem režisér Medem se snaží být „umělecký“ za každou cenu. Někomu ke štěstí „postačí“ krásná a přesvědčivá Paz Vegaová, četnost kýčovitých motivů, sexuálního napětí nebo magičnost lásky a snaha režiséra uchopit ji zase v jiné podobě! Hutné, mozaikovité, emotivní..

Četně oceňovaný titul vypráví o dalším nedůležitém americkém městečku (podobně jako u Americké krásy a O Schmidtovi) jako o něčem nesnesitelném a okoralém. Všichni se znají, za dokonalou fasádou se ovšem postupně objevují vyprahlé a komplikované mezilidské vztahy - v podobných filmech je tak cítit odcizení a bezradnost ze ztráty komunikace. Fráze, reklama pro okolí, nucené úšklebky pro stejně vypadající okolí. Nejlépe s tím pochopitelně pracuje bezchybná Americká krása. Zde je hlavní hrdina již vlastně mrtvý, u Schmidta je to Nicholsonova zesnulá družka a v dramatu Todda Fielda je hybatelem děje vražda syna manželského páru Fowlerových. Právě Wilkinson a Spaceková rozehrají přesvědčivý koncert obviňování a oba disponují rozdílnými způsoby na vyrovnání se s následky tragédie, která jim vzala jediného syna. Nenápadný, leč působivý a velmi povedený debut!! Ale na víc, než na pět oscarových (především hereckých) nominací to nebylo!! Především díky pomalému tempu!!

Absolutně nenáročný a prvoplánový film, který ovšem natolik sedl mé zachmuřené náladě kdysi o Vánocích, že jej nelze jen tak odstrčit do propadliště filmových dějin. A fungovalo to i podruhé, potřetí... Celý snímek provází neuvěřitelná náhoda, kouzlo okamžiku, hloupé zkoušky osudovosti, které diváka musí vytáčet do neuvěřitelných mezí, protože pokud je nám někdo blízký a sympatický, tak mu kašmírové rukavice věnujeme a budeme ho chtít vidět znovu - a nebudeme strkat pětidolarovku s telefonním číslem do oběhu někam do trafiky a psát své údaje do slavného románu. Ale v tomto případě nám to scénárista Marc Klein s chutí předhazuje a je jen na nás (a na naší trpělivosti), jak se s tím vypořádáme. I s permanentním těsném míjením se a dalším a dalším náhodám. Já to zvládnul a takřka se za to nestydím! Vánoční (i jakoukoliv jinou) atmosféru to nezkazí! Na ústřední duo John Cusack a Kate Beckinsale se navíc velmi dobře dívá. Moc příjemné. A skvělý soundtrack.

Chladné severské pobřeží, jenž ovšem dalo vzniknout vášnivé lásce dvou rozdílných mentalit. Ani příjemné a přesvědčivé herecké obsazení, poutavá hudba a režie, která ovšem nezvládá řadu motivů a flashbacků - ale to je naprosto jedno, protože film je doslova obrazovou výpovědí kameramana Roberta Richardsona, který bravurně zvládá studené světlo, hraje si s řadou odstínů šedé a je až s podivem, že jeho absolutně propracované záběry nebyly oceněné Oscarem. Snow Falling on Cedars je především jeho klenotem!! Škoda, že místy toporný příběh kazí výsledný dojem..

Střet dvou zcela odlišných kultur a mentalit režisér Edward Zwick zvládl z větší půlky. Je cítit, že japonskou kulturu obdivuje (prý ji i studoval), ale tím jeho úsilí upadá. Jak jinak než úchvatná kamera Johna Tolla nejen v bitevních scénách ale zbytek nezachrání. Přibývá patos, a především je už od začátku bolestně zřejmé, kam bude Cruiseova (morálně zpustlý americký důstojník) cesta směřovat… Zhruba takhle jsem před lety k opusu dua Zwick-Cruise přistupoval. Dnes názor tolik neměním, ale musím přiznat, že výsledek na solidní čtyři hvězdy určitě je, ač Poslední samuraj mnohdy působí vyprázdněným dojmem. Zwick se znovu vrací k tématu válčení a vojenské cti, dvě třetiny je velmi zajímavé sledovat jeho zápal, závěr už je dle očekávání klišovitý hadr. Ken Watanabe a Hirojuki Sanada výrazně lepší než samotný Cruise.

Portorikánský gangster se rozhodne skoncovat se svojí zločineckou minulostí, ale k takovému kroku, navíc v takové době a zkorumpované společnosti - věru jde o nesnadné cíle! Velmi tlumený tón vyprávění nás dovádí až k neodmyslitelnému finále, kdy chápeme, že jde o předem prohraný boj! Démonický Sean Penn a opět výtečná legenda Al Pacino v řemeslně zvládnutém dramatu Briana De Palmy. Bohužel bravurní je jen ona závěrečná scéna na nádraží, některé dlouhé kamerové záběry, ale.. Utahanosti by svědčila alespoň četnější míra očekávané agresivity!!

Nezávislá tragikomedie (s plejádou předních hollywoodských herců) dopomohla definitivně prokázat herecký um Kierana Culkina, sžíraného „popularitou“ bratra Maculaye. Toho stačil bulvární tisk rozprášit do filmového zapomnění, a tak čest filmové rodiny zachraňuje slibný Kieran. Zvládá emotivní situace i tragicky vypjaté a chytře napsaný Igby mu obě herecké polohy měrou vrchovatou nabízí! Revoltuje svoji rodinu, snobskou a chladnou a je přinucen jít svojí vlastní cestou - velmi příjemný (i když mírně opomíjený) debut!!

Syrový a bouřlivý film! Prodírá se problematikou menšin u našich německých sousedů a něčím, čemu se říká láska!! Nepříjemně vtíravá atmosféra a mnohdy až bolavé jednání hlavních hrdinů, které ovšem není nepochopitelné, ale jednoduše lidské!! Film, který si na nic nehraje, nechce šokovat, ale pouze vyprávět osudy dvou lidí.. Agresivní, potemnělé..