verbal

Tak Zeus už není Dia! Je sladký! ♥ To relativně vysoké hodnocení je jasně zapříčiněno tím, že mu při projekci nejeden z místních gayů zatoužil ostrouhat mrkev o jeho pečlive vysklapovačkovaný abdomen a požvýkat ucho! To já si během filmu myslel, že nám Malík začal točit pod pseudonymem a čumím na Tenkou, červenou válku bohů. Téměř divadelní homopředstavení, plné kýčovitých obrázků, "sofistikovaných" pseudodialogů, děsně žužu antického božstva a velkohubé nudy, které vytahuje ze žumpy snad jen geniálně bezskrupulózní Michal Rúrka. Kdo se těšil na dalších 300 tak jako já, ať raději rychle vychladne, protože tohle je tak maximálě 4 - Bitva u Homopyl! Když teď nad tím ještě přemýšlím, zjišťuji, že zbytečně plýtvám eufemismy. Ty Thermopyly tam klidně mohly zůstat.

To se takhle jeden podle traileru těší na konečně výživného masouna a jeho toužebná očekávání spláchne během chvíle do hajzlu sociální melodráma Texaské vražedné nudy. Chtěl jsem, kurva, dalších Sedm a dostal jsem sociologickou studii texaských pouličních negrů, otapetovaných smažek, dementních vidláků a dětí z rozvrácených rodin, jejichž matky v alkoholovém oparu marně vzpomínají, který z nemytých, umaštěných muklů s vyhnitými zuby jim ten bonus v děloze vlastně nechal. A vůbec, jsem nasraný, otrávený a ani trochu se mi o tom s vámi nechce bavit!

První díl byla krásně učesaná, umírněná příručka pro začínající psychopatické proktology. To v díle druhém už nechal Tomík Šestka naprosto volný průchod své psychóze, naprudko a bez obalu vizualizoval své romantické masturbační fantazie a výsledkem je žhavý kandidát na extrémní fekál roku. Citlivého, empatického chirurga vystřídal nádherný, katalogový úchyl, jenž místo skalpelů dává přednost standardnímu kuchyňskému vybavení a jako anestetikum používá klíč na kola. No, prostě dokonalá kulisa k tomu, otevřít si po namáhavém dni archivní láhev ranní moči a s koulí v hubě se přitulit ke svému milovanému protějšku, stopadesátikilovému, zpocenému, pokerovanému skinheadovi v latexové masce, který to strašně něžně umí s análním kolíkem omotaným žiletkovým drátem. Z důvodů zachování zbytků duševní rovnováhy se opět zdržuji hlasování!

Na počátku by asi nebylo od věci zmínit, že mistr Tesař to tedy rozhodně není. Nene. Ačkoliv tomu není věcně co vytknout, oproti dobám, když ještě tu vesmírnou kapavku vypaloval pan Russel, to má atmosféru téměř bez kyslíku. Ústřední mikrobiologická kikina působí dojmem, že by měla problém zanalyzovat vlastní poševní sekret a ta partička dvoumetrových vikingů kolem není ani trochu nad věcí a umí jenom hysterčit a s jekotem zdrhat. Je to asi proto, aby mezi těmi tupými Nory náležitě vyčníval pragmatický, fešácký Američan, který si jako jediný dokáže v těch mínus pětadvaceti zachovat chladnou hlavu a jít rovnou na věc. Efektově povedené, ale měl jsem z toho trochu pocit jako z fungl nového, luxusního šestipokojového bytu s věcným břemenem na dožití tchýně!

"Zní to, jako když za řevu leteckých motorů bičují divoká zvířata. Mastňák třese hrncem plným kamenů a blije u toho do kovové roury." Tolik k názorům mého fotra, který se svého času decentně rozplýval nad tím, když Brouci spustili na svou dobu brutální "All my loving". Dříve jsem vždycky jen pohrdlivě pohodil mastnou, bujnou kšticí a poslal ho do hajzlu! Teď už nemám moc čím pohazovat, ale do hajzlu jej posílám furt. A vsadím se, že podobnými "vtipnými" bonmoty jej kdysi častoval i jeho fotr, jenž se cítil jako největší frajer, když žoviálně protáčel babku u nějakého, tehdy kůl extravagantního, swingového kvarteta. A tak to jde z generace na generaci. I já, když teď slyším nějakého DJ Pitchuse s kšiltovkou dozadu, jak za konstantního duc duc techno trancu hobluje vinylové desky a čtrnáctky napuštěné extází se u toho můžou posrat, intenzivně přemýšlím, jak udržím své děti od téhle kakofonie disharmonického šílení. No, až tak to zas neprožívám! Mám totiž kovové srdce, bořím zdi Jericha a vím, co je Zákon, který nás všechny drží v jednotě svobodné! Ať už ťaman, arabáš, židák, pandžábský kočovník nebo normální člověk, "We need it as a liquid in our veins instead of blood!!!!"

Chcete li chytit rybu, musíte jí předhodit návnadu. Chcete li chytit řezníka z Birkenau, který po úspěšné atestaci v lágru tají svou identitu jako východoberlinský vaginář, musíte mu předhodit rybu jako návnadu. A tady přichází chvíle pro perfektně vycvičenou, všehoschopnou agentku, která je ochotna jít s rybou na trh. Holka je to drsná, skvěle připravená, její Krav maga je lepší, než u ostatních krav, akorát asi zrovna ležela doma s příjicí, když instruktoři Mossadu na hodinách vysvětlovali, že by si raději neměla při akcích pouštět kundu na špacír! A tak se nevybouřená kikina nechá opylovat vším, co ji pípne na radaru a obřezaná část komanda má o zábavu postaráno! Ne jako divák, který pak musí půl filmu čumět na nehtykousající melodrámu. Klavírní sonáty pro čtyři ruce, smutné oči agenta, který je zrovna na střídačce a tklivé trampoty milostného trojúhelníku, u něhož si přepona není jistá, který z odvěsen má pravý úhel. Ach jo! A to je přitom ta druhá půlka filmu, kterou nenapsala Rosamunde Pilcherová, docela napínavá, až by jeden i přimhouřil oči nad tím, že když se rozdávala logika, stál zrovna scénárista frontu na Ramba a při psaní jej pak potkávalo chvilkové pominutí syslů. No, dva a půl, ať nežeru!

Pokud toužíte doskočit na pozici vrchního buzeranta nechutně bohaté nadnárodní zlodějiny, nejde ani o to, co umíte, ale především jaký jste zmrd! Je li na takovou pozici bezskrupulózních napomádovaných panáků a těžce emancipovaných barakud v kalhotových kostýmech povícero, je náramně zábavné nahnat ty hyeny do jedné místnosti a nechat je vzájemně se požrat. Jde přeci o koryto, takže snížit se k čemukoliv je roztomile lidské a důstojnost, svědomí a morálka jsou výplody chorých mozků spisovatelů utopických sci-fi. Musí pak být skutečným potěšením, pod takovým hovadem otročit. Náramně povedená hispánská konkurzní vybíjená, kterou trochu splachuje do hajzlu celkem tupá pointa.

V lese žije smradlavá, špinavá kanibalka, která si však nikdy nezapomene dokonale vyholit podpaždí a perfektně zastřihnout bobra!!! V chaloupce u lesa bydlí roztomilá rodinka k sežrání. Je prostřeno, tak jdem na to. Znuděného tatínka už to s maminkou nebaví a kanibalka má navíc kozy a tak... Kdo neměl lidožravku, jako by nebyl. Tatínek si ji tedy uloví, trochu ji ostříká vapkou a jme se přesvědčovat, jak je ta holka "myšlenkově" hluboká. Šmírující synek nerad vidí, když tatínek souká mimo maminku, a tak jí kapku vyladí bradavky. Kombinačkama. To se kanibalce moc nelíbí, trochu se urve z řetězu, zasedne k tabuli a nacpe se k prasknutí. To je ale kravina, co? PS: A nevíš li, jak to uchopit, J*A*K*U*B*E, zkus pravou ruku dlaní vzhůru!

Tak nám tu roztřepanou, amatérskou kameru propašovali už i na orbit, aby nám ukázali, co vlatně žralo Armstronga s Aldrinem. Docela by mě zajímalo, kde potom tu pásku vlastně našli. Tipuju to na popelnici Univerzalu nebo Paramountu, hned vedle vystříhaných scén z Paranormálních pasivit.

Tupá, hollywoodská zálivka na popcorn. Kikiny, bikiny, sliční metrosexuálové usilovně zatínající bříška a ve vodě nenažraná rybka, která při útoku vrčí!!! a pěkně si vyskakuje (někdy až tři metry nad hladinu). Jelikož je Noc, je úměrně tomu i hovno vidět a já se pomalu nemohl dočkat, až ten gumový 3D žralok všechny ty Keny a Bárbiny za "nervydrásajícího" šplouchání a cákání ve tmě do jednoho požere, napálím tomu odpad za mimořádnou bezkrevnost a ultimativní debilitu a pustím si něco o hodně zábavnějšího. Třeba plyn.