verbal

Kdyby mi ještě včera někdo řekl, že Norové umí natočit prvoligový, černohumorný akční thriller, vysmál bych se mu do xichtu a myslel si o něm, že pochází z Osla. Dnes mám z toho dokonalého porna pro "slaboduché" konzumenty akorát tak brutálně namožené zápěstí a neodolatelnou chuť detailně vysvětlit některým mým oblíbeným, sedmitečným militantním feministkám, že by měly sem tam nechat mozkožrouta zahálet a zkusit chvíli přemýšlet přirozením. Já to udělal a perfektně tak docenil hloubku stoosmdesáticentimetrových norských krasavic, metrosexuální charm toho Lannisterovic bastarda a k dokonalému potěšení už mi tam chyběli pouze osmiletí, růžolící, otylylí chlapečci.

Mister Kilmister jednou prohlásil, že má rád turné, protože místo ponožek může střídat města. To mě inspirovalo natolik, že jsem si nechal nastřelit na xicht dvě odpudivé bradavice, od osmdesátého sedmého sveřepě odmítám měnit spodní prádlo a hodně cestuju. Doufám, že v šestašedesáti taky budu mít za sebou dva tisíce pichů, vypité jezero Jacka Danielse a vyhulený sklad American tobacco. Zatím jsem stihl jen jednu předčasnou ejakulaci, dva panáky Kedlubnového Bollsu a zakuckání se u elektronické cigarety. Ale život prý začíná až po čtyřicítce! Tento film je jednoznačným důkazem existence Boha, protože kohokoliv jiného by po takové kariéře už nejmíň dvacet let balzamovali. Tak padněte obličejem do prachu, vy nehodní a malověrní, a v pokoře se skloňte před jediným, opravdovým Bohem, který byl zrozen k tomu, aby vám nakopal prdel.

Mimořádně nesympatická italská paintballová reprezentace je tupě vybíjena třemi úchylnými, militantními kokoty, kteří mají nepatrnou výhodu v tom, že místo gumových medvídků používají opravdové kulky. Celé to má look amatérského porna, dialogy k tomu určitě psala Čičolína a natočeno je to za jednodenní dýško nějaké neapolské předměstské pizzerie. U málokterého filmu jsem se tolik těšil, až konečně všichni chcípnou, a to včetně režiséra a celého realizačního týmu.

Tak si tu sedím, tep mám tak kolem stočtyřiceti a hlavou se mi zběsile honí spousta užitečných myšlenek. Například jak velké území pokryje kobercový nálet jednoho strategického bombardéru B52? Kdybych si teď otevřel továrnu na napalmové hračky, za jak dlouho bych je byl schopen dostat do charitativní distribuce? Neexistuje ještě někde u Kosova kousíček území, kde by si ti krásní, inteligentní a oduševnělí lidé s nádhernou kulturou mohli otevřít vlastní stát s hustou sítí Okresních správ sociálního zabezpečení? Dali by soudruzi ze Švédska Nobelovku vynálezci pigmentově selektivního jedu bez chuti a zápachu, rozpustného ve vodě? Ale dost snění! Je mi upřímně smutno z jedinců, jako je Paascha, kteří nemají pochopení pro nespoutaného ducha pandžábských kočovníků a neuvědomují si, že za celou jejich mizérií mohou ti zkurvení bílí rasisti, protože nejsou schopni otevřít svá srdce a vysoké školy a s lidským pochopením a širokým úsměvem na tváři si je integrovat do krásného, multikulturního soužití, plného štědrých sociálních dávek, výherních automatů, altruistického nelpění na barevných kovech a jiných hmotných statcích! Vždyť je to nádherný pocit, podělit se s bližním o rádio z Octávie a konečně si pořádně vychutnat, jak jí krásně přede motor, který jste pro ten řev Orlíku dříve neslyšeli!!! Tedy v případě, že má ještě kola! Hliník je holt hliník! No, už jsem sice třetí nechtěl, ale po tomhle mám sto chutí vzbudit manželku a uplácat si dalšího bělocha, kterého vychovám k lásce, porozumění, toleranci a smyslu pro sociální spravedlnost!

Pokud má polovina žen AIDS a druhá prasonetopýří chřipku, přestává platit klasická tuberkulózní poučka, že se maj píchat jen ty, co kašlou. Ve výše uvedeném případě má jeden rozhodně zaručenou delší životnost u těch s lézemi. Teda jestli nakonec stejně nechytnou tu chřipku. Ale to už se příliš filosoficky zamotávám. Typická Soderberghovina. Ten chlap je prostě mistr ve svém oboru! Dokáže si nacpat před kameru snad každou profláklou hollywoodskou držku, sehnat macatý rozpočet a pak rutinovaně natočit nudný a neosobní film, na který zapomenete snad ještě před závěrečnými titulky. A takhle mu to prochází už hezkých pár let. Je to jednoduše frajer nebo Bruckheimerův nemanželský synek?

Tak jsem se včera s hrůzou dozvěděl, že hrdinní Američané nejen stráží svým slavným vítězstvím nad Perským zálivem to, aby cena benzínu u nejbližší Shellky nepodlezla třicet korun, ale dokonce nám vyhráli I. Světovou a vedeni generálem Dempseyem rozmetali na francouzské linii Trojspolek i Trojdohodu. To vše zcela dobrovolně, aby mohli šířit ducha svobody a demogracyje mezi primáty v tolik zaostalé Evropě! Tam, kde slabošští Francouzi zbaběle prchali, se naši milí zachránci světa sveřepě zakopali a za patetického třepotání hvězdotřpytného praporu hrdě nastavovali hruď německým kulkám a bajonetům, aby se ihned posléze mohli vydat na heroickou zteč a nastolit na Západní frontě klid! Co to, kurva, jako je??? Zprvu bych řekl sci-fi, když jsem viděl německé jednotky vybavené Stahlhelm model 1935, ale pak jsem pod tíhou argumentů vskutku pochopil, že to tak ve skutečnosti opravdu bylo, a že nám naší milí zaoceánští soudruzi psali historii svobodné Evropy, když bez bázně a hany čelili speciálním komandům, které ti zoufalí prušáci museli povolat z budoucnosti! No škoda! Kdybych neměl koule a žral seno, uznale teď nad tím chrchlem do učebnice kontinentálního dějepisu zabučím, zapálím v obýváku svíčku na oltáříčku George Washingtona, na Den díkuvzdání sežeru krocana a o Valentýnu obdaruji svou drahou chcíplým karafiátem a pozvu ji na romantický Lunchmeat vykrojený do tvaru srdce, protože bojové scény byly na televizní produkci docela vydařené.

Osud nezvrátíš, i kdyby sis cpal prsty do krku sebevíc! Přesvědčí se o tom už pátá skupinka odpudivých teenagerů. A navzdory mnohým výblitkům místních mudrců, kteří zajisté postrádali hlubokou psychologickou sondu do charakterů jednotlivých postav, trochu toho "strhujícího", živočišného baletění či snad filosofickou partičku šachu s bledým jezdcem, je to pořád náramná legrace! Úvodní katastrofka výživná a následující nehůdky jsou natolik roztomilé, že by se u nich zuřivá reportérka Planety opic (TV Nova) o půl osmé večer nepochybně udělala v živém vstupu! No, samozřejmě nesmírně pohrdám tím, že ti tupci ani po páté nezměnili tolik osvědčené schéma! Jaký by to mohl být hluboký artový zážitek, kdyby třeba ti mladí lidé dvě a půl hodiny debatovali v jedné místnosti o smrti a plynovém ohřívači vody a chcípali u toho nudou!

Pokud není pan Evans zrovna metrosexuální Kapitán Homokokot, umí i hrát! Z jeho právního zástupce nezávislých koksoven mě úplně pálil nos a natékaly sliznice. Konečně nějaký scénárista nemrhá talentem na homixových adaptacích a hned tu máme kulantní právní drama s naprosto vytříbenými dialogy a svižným dějem. Škoda, že je jeho pozadí kapku celulitické, povislé a zteřelé, protože ukazuje, že ty fuj, fuj nadnárodní korporace mohou i za to, že nám v Africe žloutnou černoušci a už i jejich pejsci štěkají "Hiv, Hiv" kvůli bezskrupulózní honbě za ziskem! To, že jim třeba Torqemáda zarazil na popud Generálního ředitele šprcky a každý kamión s humanitární pomocí má za následek akorát tak exponenciální rozmnožování je nic ve srovnání s tím, že mají málo sterilních stříkaček na jedno použití! Rovněž fuckt, že nedostatečně kvalifikovaný americký zdravotnický personál neumí pořádně opíchat kdejakou smažku a vráží pak infikované jehly do špatné ruky, zpravidla do svojí, a mesiáškému vynálezci jednorázových injekcí vůbec nejde o těch stopadesát mega za patent, nýbrž výhradně o blaho lidu, mi přijde trochu tendenční. Ale i tak veskrze nadprůměrné.

Tak už nám udělali telenovelu i z Pekelného pěstitele! Film zaplatila sociálka, herce najaly odbory v docích z fronty na čištění hajzlů v zaoceánských ropných tankerech, o komparz se postaralo pár plochých mexických děvek, které zrovna měly sezónní výprodej, celý děj situovali do producentova obýváku a z Pinheada je Pinass. Ričrd tu nudou hraje s NianadeLou šachy a já jen k té anotaci dodám, že ten tah na H9 byla hloupá, amatérská chyba, protože každý přece ví, že za černou věží už je jenom stůl a z takové kraviny by dostal autistický záchvat snad i jindy naprosto vyrovnaný David Navara!

Je smutné, že když už scénáristu konečně napadne poměrně neotřelá myšlenka s několika opravdu vychytanými detaily, místo aby jí dotáhl k dokonalosti, splácá stereotypní honičku o tom, jak si metrosexuální Džastýn snaží dobít digitálky. A tak jediné, co člověku utkví je, co dokáže s už tak hnusnou Amandou Seyfried udělat rezavé mikádo! Asi budu mít nějaký pokřivený vkus, protože když se tady jeden trochu začte, aby si pomalu vytíral z očí čerstvý ejakulát zdejších pubescentů!