monolog

Příliš mnoho nudných žvástů (plus rádoby drsné a se světem smířené monology Gilla), přehršel patetismu a patetické hudby, sdostatek násilí a absence sympatických postav, tak to jsou Střelci. Pravda, možná to bude reálný, jenže je to zdlouhavý, když už se něco děje, tak je to pryč dřív, než si to člověk vůbec uvědomí. Humor tu není naprosto žádnej (ani postavy se neusmějí). I klišé tu je spousta. Gangster, který chce pryč, ale organizace ho nepustí. Bejvalej mukl, kterýho znovu zatáhnou do zločinu. Zločinec, kterej je ve skutečnosti nastrčená volavka. Největší klišé je ale pehavý Max, pirát silnic a šéf místního podsvětí, jehož postavička jako z monopolů krásně dotváří místní šedivý kolorit. Já blázen jsem se nechal svést igiho chvalozpěvem (ten obsah jsem mimochodem spravil a ten film jsem opravdu viděl), no radím vám dobře. Neočekávejte od toho moc, protože budete zklamáni jako já (velikost zklamání je neúměrná očekávání). Největší vadou je ale pro mě cokoliv vybočujícího z průměru. Naprosto žádná věc mi v hlavě nezůstala, ani to Gruffuddovo (mladý Hornblower) štěně (snad výrobce/upravovatel kulometů) není nic moc, protože řekne tři věty, vystřílí zásobník a zmizí.

Hlavně je to velká nuda. Snaží se to hrát si na hrozně vtipnou komedii, jenže toho vtipu tam je opravdu pomálu. Předlohu jsem nečetl, ale vyrozuměl jsem, že určitě nebyla humorná, možná vyznívala absurdně (četl sem od Levina jen oba díly Rosemary), jenže tohle? Vysvětlení, co se děje, přijde příliš brzy a potom už diváka naprosto nic nepřekvapí. Dokonce jsem si správně i typnul ten překvapivej závěr. Měli to pojmout jako mysteriózní thriller, dramatickou možná až kriminálku, kdy by hlavní hrdinka hledala, co se děje s jejími známými s vlastní individualitou, narážela na podivnosti na každým kroku, dostávala se do různýho nebezpečí, manžel by jí to nevěřil, a nakonec by se jí stalo v posledních záběrech totéž a udělal by to ještě její muž. Mohli do toho přimíchat špetku satanismu a modlářství (ti fanatičtí manžílci k tomu přímo vybízejí), mohlo to skončit nějakým opravdu temným skutkem. Jenže to neudělali. Určitě se snažili o masám co nejpřístupnější film, o jednoduchý, humorný snímek na nedělní odpoledne, relaxačku před prací., protože pokud se o právě toto nesnažili, tak se to šeredně nepovedlo. Z tohohle filmu mám rozpačitý dojem. Není to ani pořádná komedie, ani nic jinýho. Jenom rozpačitě přešlapuje před brankou vedoucí k silnici vedoucí k velikosti.

Pro mě to bylo tedy velké překvapení. Poslední dobou totiž novým animákům nevěřím. Všechno to začíná být na jedno brdo, příliš děj neposunujících humorných hlášek, příliš nul, ze kterých se stanou hrdinové, příliš vysoké rozpočty nahrnuté známým hlasům, které se stejně v cizím překladu nijak neprojeví, propracované prostředí na úkor nepříliš dobrého příběhu. I zde je několik (skoro všechny) těchto nešvarů, ale příběh dynamicky odsýpá a tak se na to podívat dá a ejhle, ono to i pobaví. O to jde především, ale stejně mi tu něco chybělo. Možná propracovaný scénář. Tohle je jen obyčejné vzepření se utiskovatelům. Kolikrát jsme to viděli, a ti sečtělí, kolikrát o tom četli. V každým druhým šestákovým románu z divokýho západu se o tom píše. V každým druhým fantasy příběhu. A mnohdy mnohem líp než tady, protože co si budeme namlouvat, ani ten přechvalovanej Pixar si se scénářem nedělá žádnou velkou hlavu. Hlavně kupa hlášek, dostatečně velká možnost se vyřádit v propracování vzhledu a různých serepetičkách a tlupa zlu se vzpírajících nehrdinů. Každopádně, kam se všechny tyhle počítačový animace hrabou na dokonalýho Disneyho vypiplanýho Pinocchia.

Tak takový je film za pětadvacet milionů dollarů (a sám sebe se ptám, odkdy je 25 mio nízký rozpočet?). Zbytečný. Nejen že je to kopie všech starších podobných lesních honiček se zločinci místo psychopatů nebo tajemného zla, ono ani hvězdný obsazení nedokáže existenci tohoto filmu obhájit. Vlastně je to jen trochu líp natočená německá televizní břečka (to i ta Kobra 11 je často lepší). Herci ve svých rolích doslova excelují, větší hlupáky ze sebe udělat vážně nemohli. Jen idiot by přijal roli v tomhle filmu a to i kdyby mu nabízeli nevímjakou sumu (no, možná ne, přeci jen si rozdělili 25 melounů). Tenhle typ blbostí totiž reputaci dokáže pošramotit pořádně, vzpomeňme třeba na Lovce dinosaurů. Tady to není ani tak logicky mimo, jako spíš průměrný. V každým směru naprosto šedivý a nudný, předvídatelný a televizně levný (kromě opravdu krásné přírody). A konec dobrý, všechno dobré a srdceryvnost Freemanovy hrozby a zlepšení vztahu syna a otce a že si našli novou maminu, to vše tomu konci jen dodává na světabolu. Režisér ušel od Řidiče slečny Daisy dlouhou cestu, ale slovy jedné z postav tohoto filmu, bylo na ní příliš mnoho odboček a on se naneštěstí vždycky vydal tou špatnou. A divák se s výběrem tohoto filmu vydá po špatné cestě taky, nebo přinejmenším dost nudné.

Myslel jsem, že to bude špatný, ale jak špatný to bude, tomu bych, pokud bych to neviděl, neuvěřil. Několik dost známých jmen/tváří vévodí téhle kupě šrotu, posuďte sami: Robert Picardo - holografický doktor ze StarTreku Voyageru, Michael Dorn - poručík velitel Worf ze StarTreku Nové Generace, George Takei - poručík Hikaru Sulu ze StarTrek Původní série, Alexandra Paul - poručík (bojíte se? :) Stephanie Holdenová z Pobřežní hlídky, Hudson Leick - bohyně Kalistó z Xeny a Herkula, Joe Lando - Byron Sully z Doktorky Quinové (ale zahrál si i ve ST filmu 4 ;). Prostě, celkem známí lidé, s notnou řádkou fandů po celým světě, které měli pro tenhle film přitáhnout. No, snad se to nepovedlo, protože by jich v té chvíli opravdu hodně poztráceli. Ani jeden z nich totiž neumí hrát, nebo přinejlepším neměl co hrát. Scénář je opravdu kupa sraček, někdy jsem měl co dělat, abych se nerozesmál nebo nevěřícně nekroutil hlavou nad tupostí když už ne scénáristy a režiséra, tak herců (i improvizovaný dialogy by vypadaly líp). Upřímně lituju překladatele, co to musel překládat a taky dabéry. Ze srdce lituju, já to nemohl vystát při sledování, natož se ještě vžívat do těch plastových postav, brrr! Tenhle film je puzzlík z klišé, na každým kroku jich pár najdete (cokoliv zde je klišé, vlastně myslím, že tam není nic, co by klišé nebylo), navíc nízkorozpočtovost kouká z každýho záběru (mám podezření, že i ten dvourotorový vrtulník Chinook byl jen dětský RC model) a k tomu je až příliš vážný. Za celou dobu tam nebyl jediný chtěný vtip. Největší nechtěný vtip je pro mě fakt, že si vojáci s sebou na ostrov obležený roboty přivezli M16, přestože roboti byli zranitelní pouze půltunovou bombou a nebo laserovou puškou. I tak se ale kulek báli, chudinci malilintatí, až pohapali na své rotomilé plcinty. Malá osobní poznámka nakonec. Kordusův koment je jen čistá ironie (nebo je to cvok). A já to nepoznal! (Mimochodem, Lovci dinosaurů jsou proti tomuhle opravdu zábavný skvost.)

Nestává se mi to často, aby mi distributoři šlohli můj vlastní obsah, bez toho, že by se ohlíželi na nějaká autorská práva, která tak odhodlaně protlačují ve vztahu k sobě. A proto se o tom zmiňuji hned na prvním místě a tučně (dokonce totiž na originální obal DVD vytiskli chybu, kterou dělám pořád dokola jen já, místo McFadyen píšu McFayden, protože jsem si to kdysi u Statečnýho srdce špatně přečetl). Dál ale už jen k filmu, a bacha, budu spoilerovat. První varování všem, pokud jste neviděli předchozí díly a nechcete si nechat ujít tamní šokantní poenty, nedívejte se nejdřív na trojku. Tak trochu se totiž podíváme do kuchyně mistra kuchaře a zabrousíme občas i pod nějakou tu pokličku. Největším kladem na celým filmu je pro mě již zmíněný Angus McFadyen, sympaťák na první pohled, kterýho nemůžete mít neradi. Největším záporem asi to, že vysvětlováním některých nelogičností předchozích dílů (jak se mají poučit, když všichni umřou ;) se z toho stává jenom obyčejný seriál. Na čtyřku se upřímně těším, protože pokud se Bousman nespojil s Romerem, Jigsawa už neuvidíme. Tohle by byl přístup osmdesátých let, zabiják se vrátí ze smrti. No, doufejme, že si autoři uvědomují, že máme přeci jen jiný rok a doba kultovních nízkorozpočtových béčkových horrorů, které si můžou dovolit jakékoliv čachry s dějem, už dávno skončila. Podobným způsobem mi přijde, že se pokoušejí vytvořit další legendu jako Tallman, Jason, Freddy nebo Mike. K ději, nejvíc mi vadilo, že Dinu Meyer zabijí hned na začátku, že Shawnee hraje takovou káču, že smrti jsou opět tak neuvěřitelně přeplácané a postavy se při nich chovají úplně nelogicky. Nehledě už, že i když je závěr opět překvapivý a zajímavý, deus ex machina si opět prdel ušoupal, aby to všechno zvládl tak, jak si Bousman vysnil. Nehledě na to, jak si ubohý dítě může nevážit života, takže za to zaplatí smrtí (a taky nesnáším to odporný dabování dětí pištícími čtyřicítkami se žvárem v hubě). A tady je i další porušení autorských práv, deus ex machina vymyslel Euripides.

Ne až tak špatnej animák, jak jsem čekal. Pravda, s 3D animací ze zámoří se nemůže srovnávat, ale přesto na mě působil mnohem lepším dojmem, než třeba upachtěnej MravenecZ, infantilní Madagaskar nebo přeplácanej Shrek 2. Největší chybou je, jak už to bývá, nepropracovaný scénář. Po počátečním asi čtvrthodinovým rozjezdu nabitým když ne dějem, tak akcí, se tvůrci začnou plácat na místě jako pták lapený v nánosu ropy. Postavy chodí zprava doleva, jakoby se ztratily v mlze a spíš prostě čekají, až jim náhoda přihraje pod ruku další příběhovou berličku. Matrixovský souboj princezny s krysami je už opravdu hodně zprofanovaný a děj celkově příliš moralistický. Přesto mi tenhle kresleňák přišel jako svěží závan do všech těch humornými hláškami, sebeobětováním, nečekaným hrdinstvím od zbabělců nebo nešiků nabitých megaspektáklů z USA. Hlavní hrdinové tady jsou, kromě princezny, přeci jen mnohem zábavnější a neobvyklejší. A konec se mi taky líbil.

Někdo má paragliding, někdo skákání bez padáku nebo rychlou jízdu v autě, někdo zase nevěru. Tim Dexter alias Treadwell měl medvědy. O mrtvých jenom dobře. Co si budeme namlouvat, byl to riskér, hazardér, šílenec a potažmo vrah - kvůli němu zemřel další člověk a minimálně jeden medvěd byl zastřelen. Kdoví kolik dalších medvědů vlezlo před pytláky v domnění, že to je zase jen ta trochu zvláštní žlutovlasá přesnídávka. Ve své psychóze projevené krásným monologem nadávek vůči vládě a strážcům parku aj., se ve svém vysněném světě stylizoval do jakéhosi Dona Quijota. Hrdinného bijce s větrnými mlýny za spravedlnost. I Don Quijot umřel, jenže jeho smrt měla smysl. Treadwell naopak svým riskérstvím přivedl do nebezpečí další lidi (přítelkyně a pilot). Podle tohoto dokumentu natočil přes sto hodin záznamů, přestože my uvidíme sotva pár desítek minut, především statických pohledů na "pasoucí se" medvědy. Zbytek je vyplněn neustále dokolečka se opakujícími výpověďmi lidí z jeho okolí, co si o tom myslí oni. Treadwell měl do Attenborougha mnohem dál, než Steve Irwin (jehož to byl, věřte nevěřte vzor). Navíc z jím natočených ukázek mi nepřišlo, že by o medvědech věděl něco mimořádnýho, spíš jen vyjmenovával své subjektivní dojmy, své pocity, vylíval si srdce, "vyblil tam co moh" (abych použil oblíbenou hlášku z Desperada). Co se mu stalo je jistě tragédie, ale jak už to tak bývá, tragédie předčasné smrti je skutečnou tragédií pouze pro rodinu a přátele. No, nakonec to byla i marná smrt (existuje jenom audionahrávka, kamera měla kryt), i když, aspoň se ten medvěd ještě jednou před smrtí pomněl. K dokumentu, autor se snažil vyždímat co nejvíc slziček, neustále dokola pouští další a další afektované a uměle vyumělkované výpovědi známých. Přiznám se, že po čtyřiceti minutách celkem zajmavého děje, kdy se řekne vše podstatné o Treadwellově životě a smrti, přejde k nepodstatnému a nudnému opakování. Pak jsem to proskákal po minutě a občas to zastavil, když vypadalo něco zajímavě. To srdceryvné předávání hodinek si mohl odpustit stejně jako realityshow se slzami v očích při pouštění nahrávky Treadwellovy smrti (divák ji ovšem neuslyší, tu mu jenom Herzog převypráví).

Možná bych byl nedal odpad (spíš tak hvězdu dvě), kdybych dřív viděl první díl. Jenže já ho neviděl. Proč to říkám? Víte co je spoiler, ne? V tomto filmu vám režisér ukáže asi dvouminutový sestřih toho, co se dělo v prvním díle a jak ten díl dopadl a proč. Prostě odhalí úplně všechno, jako vyžilá štětka, když nemůže sehnat kunčofta. Atmosféra je přiměřeně temná krvákům a jsou i scény, kdy mě to vtáhlo do děje a téměř bez dechu jsem koukal (kázání v kostele). Jenže samotná zápletka je naprosto debilní. Dobře, že odjímají mrtvolám v krematoriu kůži a vnitřní orgány na transplantace, to bych ještě možná vzal. Ale proč ty mrtvoly vozí do lesa a do bažin? Kde se líp můžete zbavit mrtvýho těla (navíc oficiálně zemřelýho přirozenou smrtí), než v krematoriu? Další nelogičnost je v postavě Lance Henriksena, který se jako duch zjevuje jednomu z hlavních hrdinů (kdykoliv je volná chvilka, a že jich je) a taky provádí kázání. Samotný Pumpkinhead, v našem květnatém překladu Tykvohlav, zabije pár lidí, ale spíš mi připadal jako ten maskovanej chlapík z Vřískotu. Nezranitelnej a nemotornej ťulpas. Postavy, no, postavy tam nějaké jsou. Klasika, náplň do mlýnku na maso. Démon pomsty je jen další z řady zbytečných blábolů na téma probuzené zlo, ničím se nelišící od všech těch ostatních barevně filtrovaných horrorů. Ovšem je zajímavé vidět Pinheada (Bradley) v jiné roli, že.

Problém Maffióssa je, že nemá žádný pořádný příběh. Vlastně tam o nic než zparodování několika nejznámějších gangsterek nejde a s tím si nevystačí ani nejlepší parodie. Několik vtipných momentů tam je a celkově to nevychází až jako tak velký blábol, přesto hluchých míst je víc, než zábavných. Jay Mohr na parodii vůbec nemá, aspoň mně to tak podle tohoto filmu přišlo, jenže je pravda, že neměl co hrát. Je to totiž takový guláš, všehochuť, ale příliš zamíchaná. Navíc tvůrci neparodovali ani moc gangsterek, jen opravdu ty nejznámější (Casino, Kmotr, Mafiáni) a jinak si vypůjčili semtam něco odněkukd. No, nemůžu říct, že bych se nezasmál vůbec, ani nemůžu říct, že by to byl tak strašný propadák. Jen to dobré parodii nesahá ani po kolena.