Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Akčný
  • Dráma
  • Komédia
  • Sci-Fi
  • Animovaný

Recenzie (3 252)

plagát

Rod Draka - Druhý svého jména (2022) (epizóda) 

Ani kvůli závěrečné bitvě (která měla podivný průběh) nemohu ignorovat, jak moc zbytečně ukecaná tato epizoda byla. Přitom smysluplné a chytré dialogy, bych ocenil víc, než tu zmiňovanou rubanici. Jenže ...neustálé fňukání krále, že ho dcera neposlouchá, další a další důkazy o tom, že je nerozhodný a měkký, pořád stejně přinasraná póza Rhaenery, jako kdyby neuplynuly od narození konkurence dva roky. Žádný vývoj, žádné z postav. Dokonce se nevyvinuly ani pletichy. Tato epizoda byla zatím jednoznačně nejbezobsažnější. Někdy tím tvůrci připravují půdu pro klíčové události, takže nebudu zbytečně tvrdý, přestože jsem vlastně i zklamáný. Krabí tlama měl potenciál zajímavého protivníka. Samotný Daemon, mi totiž jako antagonista nestačí. PS: v takovém nudném podání, je ta stopáž přepálená.

plagát

Štyri svadby a jeden pohreb (1994) 

Přestože je to jeden z často reprízovaných filmů, nějak jsem se s ním 28 let míjel. Není to z kategorie restů, jako Kmotr, kterého jsem taky ještě neviděl, ale mám britské komedie, resp. britský humor i herce moc rád, takže mě samotného překvapilo, že jsem Čtyři svatby a jeden pohřeb ignoroval tak dlouho. A to i v době, kdy vychází slušných komedií žalostně málo. Jenže jsem si nijak nepomohl. I přes to skvostné obsazení a tandem osvědčených tvůrců, se žádný zázrak nekoná. Ano, pár vtipných, úsměvných replik se najde, ale obsahově je to nesympatické, místy hraničící s podobnými splašky, jaké chrlí Netflix. Podobně jako mnohé svatby, působí tento film převážně jen na efekt, načančaně, rutinérsky natrénovaně, spolehájící na atraktivitu námětu a na oblíbené herce. Výsledkem je pro britské komedie netypicky plytký a hloupý příběh. Ani jedna z hlavních postav, si mé sympatie nezískala. Spousta lidí se minula se svými vysněnými, osudovými partnery, ale jen nerozhodní slaboši by se chovali jako Charles a Carrie. Naštěstí od toho scénáristického bláta odvádí pozornost charismatičtí herci. Přesto...příště než tohle, tak raději vytáhnu z archivu přiznaně hloupoučké američárny, jako Nevěsta na útěku apod. Pro mě asi nejslabší Curtisův film. 60%

plagát

Môj sused zabijak (2000) 

Zhruba před dvaceti lety se otevřeně diskutovalo o tom, že je málo kvalitních scénáristů a že jsou studia ráda za cokoliv, aspoň trochu originálního. I proto dostávali šanci nováčci. Kapnerův scénář je s odřenýma ušima průměrný, přesto se stal tento film velmi známý a oblíbený. Důvod je prostý. Herecké obsazení. Matthew Perry mi nikdy moc sympatický nebyl, ale tady mu to sedlo. Kontrast mezi ním, fejkovým sympaťákem a opravdovou hvězdou Willisem, pomohl dokreslit vztah mezi jejich postavami. Přesto to nejsou zdaleka jen oni, kdo film pomáhají udržet v průměru. Především Arquette odvádí skvělou práci a pomáhá Perrymu, diváka bavit. A je to potřeba, protože i když jsou skoro všechny postavy na hraně parodie, zdaleka ne vždy to funguje. Těžko říct, jestli by z tak zvláštně nesourodého scénáře,  vykřesal nějaký šikovnější režisér lepší film. Ale i takto, jako slátanina, to nenudí a jednou za 10-15 let, si to rád pustím.

plagát

Podozrenie (1990) 

Mám jen dvě námitky, z nichž jedna se netýká práce tvůrců filmu, ale rozhodnutí, že A. Švehlík nadabuje H. Forda. Vynikající herec i dabér, ale až do konce jsem si nezvykl. A druhá námitka...asi jsem nebyl jediný, kdo brzy začal podezřívat ... . Tvůrci si ale s divákem šikovně pohrávali a až do poslední chvíle nechávali otevřené všechny možnosti. A fungovalo to moc dobře. Když se našel důkaz, smrskly se možnosti na dva vrahy, se stejně silnými motivy. A tady bych film ukončil. Pohledem do očí těch dvou, kdy nebylo zřejmé, jestli jde o šok z odhalení pravdy, nebo ze lži. Nechal bych na divákovi, aby si zvolil svou verzi. Bohužel ale přišlo podrobné přiznání viníka. Nebýt těch sedmi minut, dám klidně 5*. Na druhou stranu...v tom přiznání je taky síla, protože bylo součástí trestu, který je opravdu tvrdý pro všechny. No ...vlastně těch 5 * dám. Vynikající herci, velmi dobrý scénář s chytrými dialogy...opravdu moc dobré. 90%

plagát

Pán prstenů: Prsteny moci - Na moři (2022) (epizóda) 

No... sledujeme několik linek, které se budou prolínat. Bronwyn a Arondir vs skřeti...to bylo hodně dobré, temné ...   **** a půl. Hobiti a chlapík, který spadl z nebe. Je to Gandalf, nebo někdo z "druhé strany"? Možná si tvůrci díky právům/neprávům, vypůjčili postavu odjinud...podoba tady rozhodně je. Tak či tak, je to obstojně znepokojivé ...  ****. Elrondova návštěva trpaslíků...to bylo slabší, podzemní svět s trpaslicemi....no comment, ale na konci se rýsují otazníky ... *** a půl. Zato linie s Galadriel...jedna velká tragédie, která epizodě sebrala dynamiku. A to celé jen aby vzniklo pouto mezi ní a týpkem? Je to škoda ...  * a půl. Tvůrci mají velké ambice. Obavy, že by bez knižní předlohy vařili z vody, nejsou na místě. Spíš je problém v tom, že se snaží o zbytečně košaté vyprávění. Ale co...jde teprve o druhou epizodu. Potenciál je velký. PS: Hudební stránka velké zlepšení, tak to má být.

plagát

Pán prstenů: Prsteny moci - Stín minulosti (2022) (epizóda) 

Taky patřím mezi konzervativce, kteří velmi těžce koušou odklon od knih i Jacksonova triopusu. Ale....neumím si představit, že by jakákoliv produkce v USA zaplatila nejdražší seriál všech dob a obsadila jen bělochy. Nebudu tedy nasraně povykovat, že Elfové bruneti, černoši a zrzci jsou špatně. Nebudu řešit, že pokud Hobiti nezotročili kdysi v minulosti černé jižanské Hobity, tak by asi neměli být součástí malé uzavřené komunity. Prostě přeju malým i velkým černouškům, aby se cítili být toho všeho součástí. Ani nebudu řešit nesmyslné úvodní žvásty hned na začátku. Pay-Kay hold nejsou Tolkien. Pojďme k pozitivům. Každý dolar je vidět. Vypadá to opravdu dobře. Casting je s výjimkou viz. výše v pohodě. I když se skáče z místa na místo a je to celé nekonzistentní, na úvod to funguje docela dobře. Atmosféra sice zatím nic moc....hudba by měla odvádět lepší práci. Ale ....jde o první epizodu. Galadriel působí fajn, jen jsou občas k smíchu ty detailní záběry na oči, které v případě Blanchett fungovaly skvěle....protože nebyly nadužívány a díky tomu vytvořily auru tajemna. Navíc...její oči "mluvily" i díky kontextu. Shrnuto....tvůrci mají prostředky i schopnosti vrátit nás zpět do Tolkienworldu, možná mají i slušný příběh, takže pokud si to nechcete ošklivit viz. úvod recenze, může to být stejně, ne-li lépe zdařilý seriál jako Rod Draka. Na své předchůdce to nemá, ale ta snaha navázat se cení. A pořád jde o silně nadstandardní fantasy, za které bychom měli být rádi. Spousta lidí v poslední době jen kritizuje, protože v tom srovnávání nachází záminky, proč přiživovat frustraci ze změn, které probíhají. Tím, je ale nezvrátí...je potřeba, začít je akceptovat. A prsteny moci i Rod draka, jsou k tomu fajn příležitosti.

plagát

Soukromý život Sherlocka Holmese (1970) 

Četl jsem snad všechny knihy, ve kterých Arthur Conan Doyle Sherlocka použil, viděl jsem seriál a nemálo filmů. Ne proto, že jsem nějaký sherlockofil, ale mám tu postavu rád, baví mě. Resp. mám rád svou představu o tom, jaký by Sherlock ve skutečnosti byl. A tvůrci mi ji zatím nijak zvlášť nenarušují. Dokonce se ani nestalo, že by mi vadilo obsazení. A že už si tuto postavu zahrálo nemálo herců. Soukromý život Sherlocka Holmese, nemá sice základ v žádné z knih, ale Wilderovi se povedlo navodit dojem, že sledujeme případ, jaký by Doyle klidně napsat mohl. Všechny postavy jsou podle not, jak je autor složil, jen příběh a samozřejmě odlehčenost Wilderovi vlastní, dělají z tohoto filmu jinou písničku. Veselejší, ale pořád je to případ hodný Sherlocka Holemese. Příběh o jednom z mála selhání Sherlocka. A taky o tom, že když už se nezadařilo...většinou v tom měly prsty ženy. U těch filmových Sherlocků, se mi líbilo pnutí mezi ním a Irene Adler. Když se brilantní mysl nechá vykolejit potvorovitostí žen. Superchytrý chlap, je zpravidla sociopat, superchytrá žena, je většinou mrcha. Když se setkají, nejde o jiskření ale spíš je to jako když teče láva do moře. Takže tento film měl předpoklad, že mě pobaví. Zvlášť s přihlédnutím na ostřílené duo scénáristů. To špičkování a odlehčenost, nebylo vůbec rušivé ani ve chvílích, kdy byly vtípky slabší, resp. nevtipné, příběh byl v pohodě, herci také. Ovšem, pokud by ale někdo dělal remake, byl bych raději, kdyby byla stopáž o 20 minut kratší a hlavně...kdyby byla mnohem rafinovaněji, ale současně patrněji rozvinuta počínající náklonost mezi Sherlockem a další mrchou, kterou mu tvůrci z nějakého důvodu strčili do cesty. To mi tam trochu chybělo. Slabší 4*

plagát

Vyjednávač (1998) 

Při vší úctě k Samuel L. Jacksonovi, tento film z vod průměru pozvedá jiný herec. Ať už si o Kevinovi Spaceymu myslíte cokoliv, jeho charisma a precizní herectví bylo v mnoha ohledech jedinečné. Je podobně sympatický jako třeba Niki Cage, ale mnohonásobně lepší herec. Vyjednávač mohl být v rukou zkušenějšího režiséra stísněný thriller, ale Grayovi bylo pouhých 27 let a za sebou měl jen práci na filmech zaměřených spíš pro afroameričany. Šlo tedy o jeho první větší produkci. V tomto kontextu, to zvládl relativně dobře. Scénář má vcelku solidní linku, ale mnoho postav, včetně FBI se chovalo nepochopitelně krvelačně. Důvod byl prostý, tvůrci se snažili udržet dojem, že za tím podrazem na Dannyho může stát kdokoliv. Konspiračně paranoidní atmosféra, se ale dá vytvořit i jinak. Přestože v dnešní době, by se do toho zamíchala rasová diskriminace, tento film si zaslouží remake.

plagát

She-Hulk: Neuveriteľná právnička - Ľud vs. Emil Blonsky (2022) (epizóda) 

Jasně, má to být o She-Hulk. Jenže ona zatím působí spíš jako průvodce, komentátor.... . Jako kdybychom sledovali dlouhé potitulkové scény, které nás maji pobavit, trochu pozdržet v MCU a navnadit na celovečerák. Soud s Blonskim...šup to za Neuvěřitelného Hulka. Případně za Deset prstenů jako dodatek k Wongovu zápasu v kleci. Proces s měňavcem...za Marvelku. She-Hulk zatím slouží jen jako crosoverhřiště MCU. Nijak mi to nevadí, je to vcelku zábavné. Vlastně mnohem lepší, než etnopopík Minimarvel, nebo trapná debělizace cpt. Ameriky Falcon a Winter Soldier.

plagát

Noe (2014) 

Darren Aronofsky je jeden z mála tvůrců, jejichž filmy chci vidět bez ohledu na téma, které si vyberou a kritiky, jaké za to schytají. Má mi co říct, resp. jsem nastaven na jeho vysílání. Ale je mi jasné, že mnoho lidí to tak nemá a že jsou některé jeho filmy považovány za pseudointelektuálně zmatetenou břečku. Chápu, občas na té hraně mezi mozkoškvárem a mozkobudičem balancuje, protože se snaží sdělovat velmi těžko reprodukovatelné myšlenky a navíc má podvratný smysl pro humor, což dokonale předvedl v matka!. Resp. neláme si hlavu s tím, jak moc stravitelné pro diváka, jeho filmy jsou - takový tvůrce, je sen každého producenta. Noe je ale jediný film, kdy jsem si...počkal. Než se dostaví vnitřní nastavení, kdy jsem ochoten pustit si do hlavy film se silně náboženským obsahem. No, moc to nepomohlo. Nejvíc si podle mě Noea užijí exoti, kteří Bibli nikdy nečetli, nezajímají se o mytologii obecně a nikdy neslyšeli o Darwinovi. Ostatní lidi budou mít nějakou představu, nebo očekávání a ti budou minimálně prvních pár minut nevěřícně zírat. Žánrové zařazení bych klidně rozšířil o fantasy, protože Darren si krapánek s mytologií pohrál. Máme tady třeba padlé anděly jakožto kamenné obry a protože si tvůrci nelámali hlavu tím, že střelný prach, výroba železa, kalhoty a jiné vymoženosti přišly o fous později, měl jsem občas pocit, že sleduju postapokalyptické sci-fi. Což ale nevadí, nebo spíš...není to důležité. Nebudu tvůrce hanit ani za to, že se nepokoušeli vysvětlit některé biblické nesrovnalosti, jako třeba jak se rozmnoží nějaký živočišný druh, když má jen dva exempláře. Aronofsky chtěl vyprávět jiný příběh. Film se jmenuje Noe a my sledujeme tragédii muže, který dostal za úkol, očistit svět od člověka. Nejen od těch špatných lidí...od všech lidí, dětí, nevinných...všech, včetně jeho rodiny. To, že tady jsme, je tedy jeho fatální selhání? Je to nedůslednost, nebo se snad ukáže, že dostaneme ještě jeden pokus od stvořitele? První třetina filmu může působit jako eko agitka, u které zaplesají vegani a všichni ti, kdo považují restart planety...ale tentokrát s výrazně menším zastoupení lidí, za skvělý nápad. Já k nim patřím taky. Můžete to vnímat i jako podobenství, protože v Noe se lidé chovají k Zemi velmi podobně, jako dnes my. Ale podobenství je to slabé, spíš je to takové rýpnutí si. To dobré, to co má sílu sdělení, ty důležité momenty, ty se odehrávají až později. Když vidíme, jak velké břímě Noe nese, když i my poznáme, že potopa je jediná cesta, když sledujeme jak to Noea ničí a co to dělá s jeho blízkými. Jako akční, dobrodužný film, je Noe o ničem, ale je to moc dobré drama, navíc s kvalitními herci. Určitě si nezaslouží výsměch. Některé pasáže tam neměly být, mělo to být celé komornější. Ale kolik diváků, by na takový film přišlo do kina? Co by studio dalo do upoutávek? Bez kamených obrů, záběrů na potopu a archu... jen tvář vynikajícího Crowea? No, za mě ano, protože zklamaný divák, je nasraný divák a nasraný divák se příště Aronofskymu vyhne obloukem. A to by byla škoda. Protože jakkoliv je Noe nedobře poslepovaná multižánrovka, tak mě přiměl k mnoha úvahám a trochu mi rozšířil vnímání ohledně Noea, jehož jméno skoro každý zná, ale asi jen málokdo o něm asi uvažoval tak, jako Aronofsky. Přitom pro lidstvo, byl v tomto podání, vlastně klíčovou postavou. I když bych byl schopen Aronofskymu trochu nadržovat, ani nemusím. Jen mě mrzí, že to silné drama naředil polokatastrofickým akčňákem.