Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Dráma
  • Komédia
  • Akčný
  • Krimi
  • Sci-Fi

Recenzie (839)

plagát

The Hire: Ticker (2002) 

Promyšlený příběh, zajímavá forma, navrch zdravá porce patosu - typicky perfektní Carnahan. Bezpochyby nejlepší The Hire, který mě sice oproti třeba takové Star nedonutil běžet s vkladní knížkou k nejbližšímu dealerovi BMW, na druhou stranu je jedinný z celé série, který jsem si užil jako opravdový film.

plagát

Zastaneš a neprežiješ 2 (2009) 

Chelios je prostě neskutečně stylový akční bůh a přestože je High Voltage se svým předchůdcem nesrovnatelný, nedokážu se na něj zlobit. Vizuální exhibice, absurdita a dutost scénáře mé oblíbené režisérské dvojky už zde sice překračuje meze, přesto jsem se výborně bavil. Ano, je to neskutečně levné a stupidní, ale to je přesně způsob jak mám takto 'nabytou' akci rád.

plagát

Expendables: Nezničiteľní (2010) 

Konečně jsem se dočkal all-star akční pecky se vším co od ní očekávám. Asi nemá cenu se v takové hromadě komentářů rozepisovat o všech základních perfektně fungujících jednotlivostech, tak jen k několika málo bodům. Akce s moderním rychlým střihem mi ani trochu nevadila, s trochou soustředění se totiž dala bez problému vnímat v její plné kráse a svižnosti. Stejně tak mi nevadil ani Mickey Rourke a jeho slabší chvilka, naopak jeho nostalgicky náladová role v záplavě humoru a akce patřila k vrcholům filmu. Spokojený jsem i s vyřešením hordy na chlup stejných padouchů na odstřel. Bez hvězdného obsazení by nejspíš film nad konkurencí nijak zvlášť nevyčníval, nicméně i tak by si své hodnocení, jako po všech ohledech perfektně fungující akční film, zasloužil.

plagát

Unbroken (2003) 

Jako hudební klip bych se nebál Unbroken označit za perfektní. Ovšem jako krátký film / agitka doplácí i přes svou sílu na zbytečně výraznou a patetickou hudbu.

plagát

RED: Vo výslužbe a extrémne nebezpeční (2010) 

Od Bruce jsem v RED nic menšího než kvalitní zábavu nečekal. Že tolik prostoru dostanou i ostatní hvězdy je však příjemné překvapení. Je radost sledovat, jak námět dává šanci všem staříkům si jednou a možná naposledy zahrát spolu a ještě si ze svých vlastních rolí udělat srandu. Když tomu všemu sekunduje překvapivě dobrý Karl Urban, to vše doplněno několika geniálními scénami a protřepáno hromadou výbuchů na letišti, nemá si fanoušek akčních komedií na co stěžovat.

plagát

Narkotiká (2002) 

Na první pohled skvěle uvozená ale tuctová, průhledná a nijak zvlášť zábavná kriminálka, které kraluje majestátní Ray Liotta. Jak výborně zpracované finále, tak i jeho samotný šokující závěr s (ne)příjemně otevřeným koncem však povyšují celý film o třídu výš. A to ani nemluvím o skvělém využití flashbacků a osobních problémů hlavního hrdiny.

plagát

A-Team: Posledná misia (2010) 

Joe Carnahan mi znovu dokázal že prostě umí. Jakkoli zamrzí poměrně levné efekty, A-Team si mou plnou pozornost, narozdíl od jiných jemu podobných, udržel celé dvě hodiny. Vlastně nejen to, při závěrečné scéně jsem si myslel, že jsem sotva v polovině a že se můj nový oblíbený tým vydá i po stopách druhého Lynche. Film samotný pak má vše, co od akční komedie očekávám - vtipnou a svižnou akci a především hláškující charismatické postavy. Samozřejmě se dá jen těžko odolat sympatickému Hannibalovi, ale celkově filmu bezkonkurenčně vévodí Murdock. Kdyby zde dostal Sharlto Copley více prostoru, nebál bych se ani absolutního hodnocení. Takhle to je nakonec 'jenom' nejlepší žánrový film roku.

plagát

Machete (2010) 

K dvojici Tarantino a Rodriguez jsem měl vždy blízko. Zatímco první se v mých očích utopil Panchartama, druhému se to podařilo o rok později Machete. Oba filmy mě navnadily výbornými trailery a ani jeden nedopadl tak jak jsem si ho vysnil. Po výborném úvodu na mě totiž čekalo zklamání. Zahradník Machete sice don't text a přejede každou, která mu přijde do cesty, ale celovečerní film na rozdíl od pětiminutového kraťase prostě neutáhne. Nemůžu sice říct že jsem se nudil, ale od užívání si parádního exploitu s hvězdným obsazením jsem měl taky daleko.

plagát

Predátor 2 (1990) 

Druhý predátor má vše, ale zároveň mu ve všech ohledech kousek k dokonalosti pořád chybí. Hlavní změna, nahrazení zelené džungle rozpálenými ulicemi LA, je sice geniální tah, na druhou stranu by se z něj dalo vyždímat mnohem víc. Přesto z něj jdou šílená vedra přímo cítit a atmosféra, i když o něco slabší než v jedničce, stále funguje výborně. Výměna Arnieho za Dannyho Glovera je jednoznačné plus a přestože chvílemi vypadá skoro komicky, stal se pro mě jeho Mike Harrigan nezapomenutelnou postavou. Začátek i závěr pak na sto honů překonávají první díl. Přes to všechno je ale nakonec důvod proč jsem si dvojku oblíbil o tolik víc úplně jinde. Zatímco první díl představil nového padoucha jen v roli anonymního neviditelného lovce, teprve zde dostává prostor jako archetyp predátorského charakteru. Právě proto se stal predátor mou srdeční záležitostí a i přes výkyvy ve kvalitě filmových zpracování na něj nedám dopustit.

plagát

Predátor (1987) 

Možná je to tím, že jsem jako první viděl dvojku. Možná tím, že Arnie není zrovna můj akční favorit. Každopádně si tento film prostě nedokážu naplno užít. Elitní komando, prostředí, atmosféra, hudba - to vše funguje na výbornou. Kámen úrazu přichází ve chvíli, kdy Dutch promluví. To by se samo o sobě ještě dalo s klidem přejít, jenže pak přijde na řadu finále, Arnie se začne připravovat na závěrečnou zteč a já nevím, jestli se smát nebo nadávat. Přesto nízké hodnocení v tomto případě nijak nezlehčuje můj vztah k predátorům, jsem rád že tento film vznikl a dal tak světu jednu ze dvou nejlepších sci-fi postav.