erased

Obsazení Gerarda Butlera do role antihrdiny asi chtělo velkou dávku odvahy, ale zároveň bylo snad tím jediným, co mě na Ctihodném občanu lákalo. Že to nebyl zrovna nejlepší tah je však nakonec asi tím nejmenším, co lze filmu vyčítat. Má totiž své charisma, kvůli kterému se ho nedá nenávidět ani po těch nejhorších zvěrstvech, ať už jsem s jeho motivy a činy souhlasil nebo ne. Nevadila by mi ani tak jeho supermanská povaha (ve smyslu 'think-tank'), naopak pokud by se jí tvůrci drželi až do konce, mohl konečně oproti třeba takové Porotě vzniknout příjemně ne-naivní Podraz, navíc notně okořeněný Sedmičkou. Celé vyústění příběhu je ale tak marné, že je na něj škoda plýtvat slovy. Ve výsledku totiž působí celé to pachtění se po pomstě jako pokrytecké, překombinované a vlastně naprosto zbytečné. A že je to škoda. Udržet si kvalitu první poloviny, především pak úvodní popravy / recitálu, a přijít s šokujícím závěrem jaký by si podobný námět zasloužil, nebál bych se film porovnávat ani se zmíněným Fincherovým majstrštykem. Takhle bohužel zůstává jen poměrně obyčejná, navíc nedomyšlená sto první variace na to samé.

Já, jako člověk na Tima Burtona alergický, nemůžu být spokojenější. Disney se samozřejmě nezapře, ale jeho krocení režisérova šíleného génia jenom prospívá a nakonec mi nová Alenka připadala stejně kouzelná jako kdysi býval Nekonečný příběh. Tedy připadala by - kdyby mi stále bylo 5 let. A Šklíba byl dokonalý - jak jeho úsměv, tak i hlas.

Těžko komentovat tak obyčejné nevýrazné drama jako je Rabbit Hole, jakkoli je výborně řemeslně odvedené. Přes zajímavou zápletku ve mě film nic nezanechal, nijak si nerýpnul do svědomí ani nic podobného, zároveň však díky tomu není ani zbytečně moralizující a patetický. Ve výsledku mi tak připadá jako pouhý herecký koncert (nejen) ústřední dvojice bez jakékoli přidané hodnoty; upřímný, nijak zvlášť náročný, ale nádherný herecký koncert!

Od řečeného akčního filmu roku jsem asi čekal něco víc. Ne že by z Liama nezářilo charisma jako vždy a celá jeho nekompromisní záchranná akce nebyla svižná, napínavá a prostě po všech stránkách povedená, ale prostě mi to nestačilo. Ať už se na zážitek dívám z jakékoli strany, výsledek je s Bournovou trilogií nesrovnatelný - tu šílenou porci štěstí jsem hlavnímu hrdinovi jednoduše nevěřil. A ačkoliv byl závěrečný souboj bezchybný, docela mi v něm chyběl nějaký hlavní padouch, který by vydržel od začátku až do konce.

Pěkná vize blízké budoucnosti s neskutečně nabušeným startem, ale postupně uvadající do nezáživnosti až do nudy. Ale proč vlastně ne? Obzvlášť když za kamerou sedí dvojice Neveldine a Taylor a před ní se prohání jako vždy sympatický Gerard Butler. Přesto je škoda nevyužitého potenciálu, protože film by mohl bavit prakticky celou svou stopáž jen samotnými virtuálními světy. Udržet si tempo alespoň o trochu déle a přesvědčeně bych řekl, že si Gamer zaslouží mnohem vyšší hodnocení.

Bruce Willis, hlášky, něco málo vážného příběhu a ještě jednou hlášky - to je něco přesně pro mě. Od doby kdy jsem Skauta viděl poprvé už uběhlo hodně vody a pravděpodobně byl jedním z prvních opravdu 'dospělých' filmů, které jsem viděl. A když jsem se po takové době rozhodl si zavzpomínat, pro změnu v originálním znění, stal se pro mě ideálním žánrovým filmem, o několik honů překonávající dokonce i libovolný díl Die Hard. Zlaté 90s, kdy nestačilo padoucha nestačilo jen praštit, ale nejdřív musela zaznít hláška. Be prepared, son.

Za málo peněz hodně muziky. Jen ne zrovna padnoucí mému vkusu. Tak nějak u Tarantina pořád čekám že uvidím další pecku jakou byl Pulp Fiction a ona stále žádná nepřichází. Je to typicky ujeté a vyšinuté, ale prostě a jednoduše to není takové, jaké jsem doufal. V tomto případě lze těžko vypíchnout jednotlivé mínusy, dalo by se totiž říct že ten film je po všech ohledech dokonalý. Tak dokonale Tarantinovský, že jsem u něj trpěl.

Blood Work je po všech ohledech víceméně šedý film. Od jiných kriminálních thrillerů ho neodlišuje prakticky nic, snad kromě samotného sympatického Eastwooda. Přesto jsem vždy rád za příběh a hlavně pointu, které mě dokážou překvapit a tak jsem nakonec ochotný hodnocení něco málo nad průměr přidat. Ovšem budu upřímný - nebýt Clintův fanoušek, žádné přidávání by mě ani nenapadlo.

Za realismus ve filmu jsem vždy jen rád. Ani Bratrstvo v tomto není výjimka. Nejlépe hodnocený 'vážný' seriál mě hned v prvních minutách nadchl. U sérií už beru působivou úvodní znělku jako samozřejmost, ale zdejší 2 minutový opus je ještě o úroveň nad jakoukoli konkurencí. Co se obsahu týče, mé prvotní nadšení bohužel postupem času spíše upadalo. Paradoxně jsem si ve válečném seriálu mnohem víc užíval ty nepříliš časté chvíle klidu, radosti a přátelské pohody, než samotné scény z bojiště. A ani to, že jsem měl v obličejích a jménech většiny postav prakticky až do konce prostě a jednoduše bordel mému nadšení zrovna nepřidalo. Kromě tohoto však nemám co vytknout a objektivně mi nezbývá, než pozici a hodnocení Bratrstva neohrožených schválit.

Excelentní předchůdce filmu roku 2009 a zároveň jeden z nejlepších a nejsilnějších krátkometrážních filmů, které jsem viděl. District 9 očividně nebyla jen šťastná náhoda a Neill Blomkamp se pro mě tímto stal jedním z nejnadějnějších režisérů současnosti.