Big Bear

Hodně povedená jízda s osádkou létající pevnosti B17 C ,,Mary Ann". Osádka odstartuje ze San Franciska k pokračování výcviku na Havaji. K té se dostávají ve chvíli, kdy již první japonské bombardéry zahajují dílo zkázy. Dále pokračují na ostrov Wake a na Filipíny odkud hodlají zasazovat rány nepříteli... Snímku by se dala věcí řada vytknout (absence zatěmnění na ostrovech, marking Mary Ann atd..), ale jelikož jsem se dobře bavil, přomhouřím oko. Film je o přátelství jedné osádky, zamýšlí se nad výhodami tohoto podivného společenství mužů kde jeden je skutečně závislým na druhém a opačně. Ať už jsou to piloti, navigátor, radiooperátor, palubní inženýr, bombometčík či střelci... Nad některými efekty jsem žasl a zdráhal se uvěřit, že triky jsou natáčeny v roce 1943. Ano film je částečně agitkou. Ale takových filmů bylo třeba pro povzbuzení národa, pro pozvednutí morálky. Naštěstí v roce 1943 se již válečná štěstěna pozvolna začala točit na stranu spojenců. Mimichodem posádka mariňáků na ostrově Wake dala Japoncům dost velký záhul a japíkům trvalo značně dlouho než byl atol dobyt. Přeživší mariňáky chtěli Japonci za odpor nechat popravit. To se nakonec neuskutečnilo a část jich byla na ostrově ponechána pro potřeby okupantů při opravě základny a letiště, část jich byla dovezena do otroctví do Japonska... Perutě pomsty jsou starším bratrem Memphis Belle, avšak z tichomořského bojiště. Mají větší rozměr a nejsou jen jednou epizodkou jednoho bombardéru. Tím jsou vyjímečné. Milovníci letadel si navíc smlsnou na Mary Ann. Tou je typ C (s ostrým kormidlem, vanovým a kapkovitými střelišti na bocích bez horní střelecké věže za kokpitem). Zahlédneme zde i pár P39 Airacober. Pro milovníky leteckých válečných filmů nutnost vidět! * * * *

Tak tohle je pětihvězdičkový odpad. Přežil jsem jen prvních 36 minut. Proboha proč něco takového vůbec vzniklo? Kdo a proč na to dal prachy ???? - ODPAD - !!!!

Koukám, že nejsem jediný s rozporuplnými pocity... Vysoce cením historickou věrnost prostředí, zbraním, uniformám, a technice. Také jsem nadšen, že vznikl snímek z tohoto ne až tak známého konfliktu. Neznalý divák může mít dokonce chvilku problém se identifikovat s tím, že ti, - jejichž uniformy hodně připomínají německé se svastikou na samohybných dělech jsou ti hodní. A Serjožové a Ivani s tanky T34 jsou agresoři a okupanti... K filmu samotnému bych řekl, že je skutečně určen válečným fajnšmekrům a to ještě zabývajících se Rusko - Finským konfliktem za druhé světové. Já se jako mnozí zde topil v množství postav, nevyslovitelných jmen a celkem jednotvárném prostředí tundy, bažin a lesů. Samozřejmě je to tak v pořádku, ale stále to zkrátka byly jen boje mezi stromy či za pařezy... Navíc jakýkoliv výstřel z tanku (na obou stranách) mi přišel dost kapslíkoidní včetně případných zásahů.... Dočkáme se zde i pár soubojů Stugů s Téčky, ale žádné odlétávající věže nečekejte...Navíc vše se vždy děje na vzdálenost max desítek metrů spíše blíž. I já musím podotknout, že zacvičená osádku Stugu neměla s rozlousknutím slavného Téčka vůbec žádný problém. Ve Finsku je film asi velmi dobře hodnocen, jistě se svezl po národní vlně hrdosti (plným právem Finové si bili jako lvi). Pro mne bylo zajímavé jej shlédnout (dozvěděl jsem se zde např. o účasti švédských dobrovolnických jednotek, nebo že na Rudou armádu použilo finské letectvo Junkersy a Blenheimy což je jistá rarita protože všude jinde tyto stroje bojovaly proti sobě), ale jeho zkrácená verze mohla stejně dobrým způsobem posloužit nějakému hranému dokumentu z tohoto období. Jako třeba točí BBC. Finům jsem držel palce a tři hvězdy si snímek zasloží. * * *

Odpad jsem dal už úděsnějšním snímkům, nicméně jsem toto hodnocení velmi zvažoval. Německá vykrádačka May Day, Letu do nebezpečí a kdoví ještě čeho (skutečně jsem čekal i otravu rybou) se nepovedla. Počítačové triky strašné, výběh herců také (nejlepší byl kotleťáckej ministr ), klišé na klišé, zkrátka děs běs.... To bylo už jen krůček od - Připoutejte se prosím, což ale tvůrci tohoto - drama - asi nechtěli.... *

Hisoricky korektní, dokumentárně laděný snímek o Nelsonovi Mandelovy a jeho britskému dozorci Josephu Fiennesovi. Ačkoliv je divák od jeho pobytu ve vězení až po jeho osvobození svědkem historické události, filmu chyběl výraznější spád a chvilkami jsem se nudil. Politické drama se dá natočit i krapku svižněji... * * *

Král krysa, Říše slunce, Cesta do ráje... Všechny tyto filmy spojuje japonská invaze a druhá světová válka. V tomto snímku (obdobně jak v Říši slunce i když tam jde primárně o něco jiného) se setkáváme se skupinkou žen, které se po japonské invazi v Tichomoří ocitnou v japonském zajateckém táboře. Japonci celkově považovali zajetí za ostudu a slabost a k zajatým spojeneckým vojákům se chovali jako ke zvěři. Ženy na tom byly ještě o poznání hůře. Samozřejmě zajatecké tábory v celé pacifické oblasti si nelze předtsavovat nijak růžově. Japonská strava, kterou jedli japonští vojáci kaloricky zdaleka Evropanům, Australanům, Američanům ad. nestačila, navíc jí dostávali výrazně méně. Věznění trpěli podvýživou, nedostatkem vitamínů, parazity, tropickými nemocemi a žili v naprosto šílených hygienických podmínkách pro neasijata vražedných... Tisíce civilistů tyto tábory nepřežilo.... Cesta do ráje je filmem o neuvěřitelné vnitřní síle a lidské důstojnosti. * * * *

Naprostý hukot. Prakticky se dá říci, že Irská otázka mne až tak netrápí. Irsko je halt historicky (sice díky meči) součástí Británie a snaha osamostatnit se teroristickými akcemi IRA mi připomíná Baskytskou ETU... Jelikož při všech těch výbuších neumírají jen britští policisté a vojáci, ale často i místní nevinní lidé, je to způsob boje hodně kontroverní... Tenhle film je snad jedním z prvních, kdy jsem z duše nenáviděl britskou armádu a její vojáky. Snímek je natočen reportážním způsobem s nestatickou kamerou a takovou dávku adrenalinu jakou vám bude vaše tělo vyplavovat při sledování jste opravdu jen tak nedostali... Krásně ukazuje jak nebezpečné jsou zbraně v rukou zfanatizovaného davu, v tomto případě v rukou vojáků britské okupační armády ve chvíli, kdy ucítí krev... Připomnělo mi to vlky či zdivočelou smečku psů, která ve stádu zděšených ovcí nezabíjí pro hlad, ale prostě proto, že je rozběsněna krví, silou smečky a rdousí a trhá prakticky jen z loveckého zápalu ... (smečku ovšem ale mohou omluvit dávné instinkty, člověk by se měl umět ovládat a ostrými náboji vyzbrojený a vycvičený voják dvojnásob) Film je natočen podle skutečné události, skutečné jsou i závěrečné výsledky vyšetřování - které (jak si každý domyslí) jsou v případě armády vždy spravedlivé a nestranné. Skvěle natočeno! * * * *

Brazilský masakr je takovým mixem Pláže, Hostelu a snímku Sanctum. Ačkoliv by se v ději dalo najít pár nelogičností, překvapivě si od bezstarostného začátku drží slušné tempo, které graduje prvním ,,chirurgickým zákrokem ". Herci jsou sympatičtí, svalnatí a charismatičtí, kočičky v plavkách a tílkách vnadné, příroda přenádherná a tak můžeme sledovat jak partička turistů spadne do spárů brazilců s hodně nekalýmy záměry.... Padne zde i jakési moudro k zamyšlení ohledně prachatých gringos a chudých domorodcích - s čímž je třeba něco dělat. Nezbytné honičky po noci v bungalovu mne kupodivu v napětí nijak nerdžely.... Škoda, za ten šťastný konec... K tomu mne ještě nakrkly přiblblé závěrečné průpovídky, které si amíci zkrátka neumí odpustit. Ale slušné tři hvězdičky za to dlouho udržované napětí si snímek zaslouží, to jo. * * *

Zde není třeba slov. * * * * *

Přednosta stanice, ten nekouká jen na šíny. Přednosta stanice , ten umí poznat mašiny... ... červený nos a čepice, to je přednosta stanice !!!! Asi nejlepší Vlasta Burian jakého jsem kdy viděl. * * * * *